Opět kůrovec

Nepopírám, že si příroda pomůže sama, ale nemyslím si, že na takto rozsáhlý a drahý pokus máme dost plochy, peněz, trpělivosti,....
Na odlehčení malý vtip : Rok 2015, ministr ŽP hlásí prezidentovi ČR : "Pane prezidente, je po problémech s kůrovcem!" " Konečně jste ho zastavili?" "Ne, všechno sežral a zdechnul hlady!"
Kdysi jsem se hrabal ve staré literatuře a narazil jsem na zprávu z roku 1862 nebo 1863(+/-), ve které se pravilo, že v jedné lokalitě byl kůrovec natolik přemnožený, že napadl i švestkovou alej na okraji lesa. Novinářská kachna?

Kdyby se o tom někdo znalej věci chtěl rozepsat, byl bych vděčnej. Pořád nějako nevím, co si o tom mám myslet - většina článků i prací, který jsem si četl jsou buď jednoznačně pro kácení nebo naopak a zdá se mi, že nejsou objektivní páč autoři v tom spíš vyjadřují vlastní postoj/názor.
Včera jsem narazil na práci, kterou sepsalo asi 6 RNDrů a spíš se, jako totální laik, přikláním k nim - nechat to ladem - o tom, že u nás (samozřejmě nejen u nás) jde ze strany státního aparátu vždy především o prachy ani nepochybuju. Stejně tak, že svým jednáním poručuje stát zákon, což je ale běžná záležitost (to, že jsme si všichni rovni, ale někteří jsme si rovnější - o tom snad už nikdo nikde nepochybuje).
Docela mě to zajímá, není mi to lhostejný, ale nemám čas a vlastně ani chuť to nějako podrobněji studovat (stejně to nijak neovlivním), takže kdyžtak díky...

Ekologii lesa a Lesni ekosystem (2 predmety) nam prednasel profesor z lesarny (tedy z nepratelske fakulty)... Nicmene jeho prvni veta byla - ekolog vidi v lese ekosystem, lesnik kubiky...

Myslim, ze neni co dodat...

Včera jsem narazil na práci, kterou sepsalo asi 6 RNDrů a spíš se,...

nemas na tu praci odkaz ?

No ona to není až zas tak práce jako spíš prohlášení:
http://www.jcu.cz/Members/bumbova/aktualni-tema-vy jadreni-vedcu-k-situaci-v-narodnim-parku-sumava/
Todle už je "trošku" rozsáhlejší :
http://sumava.drosera.cz/info/studieadokumenty/stu dieainfo/JonasovaPrach.pdf

Od znameho, co v np sumava dela, jsem slysela sileny veci. Omezeni poctu odborniku ve prospech "starostu a spol." byl evidentne jen zacatek a dusledky uz jsou patrne. A kdyz si nekdo dovoli "pipnout", tak je razem za ekoteroristu...chjo...Rodinky proste budou za chvilku chodit na vejlety do smrkovych monokultur, ktery se jednou za ctyricet, sedesat let budou plosne kacet na kurovce a stejne dementni monokultura se zase vysadi o kousek vedle...Bravo...
Ceska spolecnost ornitologicka ted nove rozesilala nasledujici text...treba to nekoho inspiruje...
"
Omlouvám se všem za nevyžádanou poštu a děkuji všem, kteří se ztotožní s obsahem dopisu a přidají svůj podpis na stránkách:
dopisSumava.html

Zmiňovanou lokalitu jsme pečlivě prošli a museli jsme konstatovat, že asanace kůrovcem napadených stromů v oblasti Ptačího potoka je zcela nesmyslným plýtváním úsilí i peněz. Lokalita se nachází za současnou linií šíření kůrovce. Asanací dojde pouze k poškození ekosystému horského lesa bez vlivu na šíření kůrovce do nižších poloh (případně lesů restituovaných městem Kašperské Hory). Tyto práce nejsou levnou záležitostí a finanční prostředky vynaložené na kácení a odkorňování stromů by se daly využít v rámci péče o lesní ekosystémy v NP daleko efektivněji. Stromy označené k pokácení se nachází v tzv. podmáčených a rašelinných smrčinách, pro které jakékoliv zásahy znamenají citelné poškození. Jsou bohaté na přirozené zmlazení, rostou zde stromy staré 1 až 130 let - rozhodně nejde o stejnověký 60 porost, jak se vyjadřoval náměstek ředitele NP pan Mánek. Na místě jsme našli pokácené i 100 let staré stromy, které byly zcela zdravé. To znamené, že proznačení kůrovcem napadených stromů před samotnou asanací bylo lajdácké.
Majetek města Kašperské Hory se nachází přibližně 2km vzdušnou čarou od inriminované lokality, což je vzdálenost přesahující možnosti šíření kůrovce.

Ještě si dovolím krátký výlet do historie. Ráda bych totiž připomněla, že město Kašperské Hory vlastní lesy na území NP, tedy lesy spadající do stejného režimu péče jako státní lesy v rámci NP (nestátní vlastníci pobírají vysoké kompenzace za "újmu" způsobenou speciálním managementem). Město odmítlo možnost náhradní restituce, kdy mu byl nabízen zcela odpovídající lesní majetek mimo území NP. Město Kašperské Hory se holedbalo, že o navrácený majetek bude pečovat ve smyslu ochrany přírody lépe než sám Národní park.

S přihlédnutím ke všem faktům, se nemůžu ubránit pocitu, že v celé kauze Šumava jde pouze a jedině o snahu několika umanutých dědků, v čele s naším prezidentem, prosadit si svou, ať to stojí, co to stojí.

Připojuji aktuální fotografie z místa (modré puntíky na stromech = značení napadených stromů určených k pokácení)

Kristina Daniszová "

Díky J. . Jak řiká sousedka místo pozdravu "řeknu Vám pani, je to bordel!"

zdar:Madmikujá už to mám vyřešené dávno
Za mne určitě vytěžit odtud není cesta zpět.Ono je vytěžit a vytěžit.Zde je příklad jak ne:
watch sice hmota zůstane doma,ale ten bordel okolo je neskutečný.
Je mnoho způsobů o mnoho šetrnějších
Celý ten problém vznikl už po revoluci,odsířilo se apod.Taky se nikdy neřešil problém ,probírek,polomů apod.S tím,že si příroda poradí sama je blábol.Pokud přijde polom na 10ha musí se to řešit.Sám víš,že pokud se nedělají probírky je to špatně.Dole je pak tma..potažmo tam skorem nic neroste...nejsou živiny a je konec.Stromy jsou náchylné na"kůráka".Taky se běžně dává "lapák" na kůrovce(porazí se strom).
Takže,vytěžit:odvětvit,nechat ležet od "10"dolů a prostě to neřešit a hlavně celé prosvětlit jinak se celá situace bude opakovat znovu.Určitě vysadit břízu,rychle roste,taky se rychle rozkládá a vše co má listí.
Koho je mi nejvíce líto?majitelů lesů přilehlých s hranici parku.Nemusí to být ani velké??stačí tak 200ha.(což je rozměr soukr.honitby ) a jdeš se pověsit.
No nic jedem dál

No, nejsem znalec v tomto problému kovaný, ale něco málo vím. Jednak je pravda, to co psala JaBula - v Radě NP Šumava sedí různí lidé - starostové, podnikatelé, "chalupáři" atd., kteří potřebují získávat z NP prachy, a proti nim biologové a další odborníci. Lesáci jsou tam taky, jejich zájmy jsou ale na straně první skupiny. Jelikož se názory odborníků nehodí té první skupině, byl jejich počet snížen na 4, z toho 2 jsou zkorumpovaní a názorově podporují starosty a spol. Celkem je v radě tuším 15 lidí. Je tedy asi jasné, jak dopadne veškeré rozhodování rady... Za všechno mluví to, že ředitelem NP je Stráský - bývalý politik, ministr, který pomohl našemu zdravotnictví se dostat tam, kde je. O přírodě a problematice fungování NP ví kulový, ale je to známej ksicht, kterej prostě působí věrohodně, když přežvástává ty blbosti, co si vlivní podnikatelé a spol. vymyslí. Je to na ¨hodně velký blití, ale je to tak...
Ke kůrovci samotnému: je to brouk jako každej jinej a má nějaký vývoj. Problém je, že je rychlej, a tak stihne 2-3 generace ročně. Přednostně napadá jen poškozené stromy, ale při přemnožení napadá i zdravé. Co s tím? No, bohužel trochu jiné věci než se dělají. V první řadě, pokud někde nějaký stromy popadají, tak by se měly do měsíce odtěžit a veškerá kůra spálit, tím se zlikviduje nejvíc brouků a jejich vývojových stadií. Správa NP by na to měla mít lidi, který to monitorujou, a prachy, za který by se hned ty stromy zlikvidovaly. Lýkožrout by se tak neměl šanci přemnožit. Když se to napřed dlouho projednává a ještě do toho kecaj ekoteroristi, kteří mají u nás bohužel asi tak milionkrát větší slovo než vědci z univerzit a výzkumáků, tak se začně vše řešit v lepším případě až při přemnožení brouků... Špatně je tedy celý systém.
Tu současnou situaci bych taky asi nechal být a na podzim bych pak (ale odborně, ne, že to udělá nějakej nalitej vořech s křídou) proznačil nejpoškozenější stromy, pokácel a odvezl.

Díky.