Epicrates striatus - rady

Jsem rád že se v dnešní době, kdy se dá sehnat X jiných druhů stejně atraktivních a hlavně bezproblémových, někdo vrací k tomuto druhu. Můžeš sem přihodit nějaká fota? Jak jsem si oživoval v systematice je striatus rozdělen do 8-mi poddruhů, a určit konkrétní poddruh dle nějakého klíče bude asi obtížný. Nebo máš zvířata nějakého konkrétního poddruhu?
Já kdysi (od roku 1987 do 2001) choval nominátní poddruh E.striatus striatus, které jsem tehdy získal z odchovu od věhlasného teraristy Aldy Olexy.
Později jsem chov doplnil o nepříbuznou samici hodně červeného zbarvení. A tady si už dnes nejsem jist zda se nejednalo o jiný poddruh . V tu dobu se ale moc nepřipouštělo že by tu někdo choval jiný poddruh než nomináty. A právě že I.Rehák v AT (1982) popisuje ono červené zbarvení svého chovného samečka u nominátního poddruhu získaného z přírody.
Za dobu co hady chovám, považuju striaty za jedny z nejkrásnějších a zároveň nejzajímavějších co jsem kdy měl možnost chovat. Ikdyž jejich rozkrmování je fakt neštěstí. Ona zmíněná červená samice (jak už to tak bývá - to nejhezčí zvíře v chovu) se chytla až v 6-ti letech!!! No je fakt, že tehdy mi ani nenapadlo se je pokoušet rozkrmovat nějakými ještěry. Takže jsem všechny kusy ve svém chovu násilně rozkrmoval klasickým způsobem. Celkem tedy 2,3 chovných kusů + následně po krátkou dobu (než jsem je přenechal jiným chovatelům) mláďata ze svých tří úspěšných odchovů. Nejkratší dobou násilného krmení kterou jsem zaznamenal u jednoho mláďěte byly 2 měsíce. To byla ale vyjímka. Ostatní mláďata se obvykle chytla okolo 1/2 roka až 1 roka.
Když se už vracím k těmto zvířatům; měl bych dotaz především na JaBulu + další znalce veteriny:
...tehdy jsem zaznamenal u jedné z chovných samic ještě dva neúspěšné odchovy v letech 95 - 98. Samice mi tehdy doslova trousila po dobu několika měsíců (více jak 3 měsíce!!!)neoplozená vejce + plně vyvinutá, na pohled bez poškození, ale mrtvá mláďata po terariu. Vždy po několika dnech jsem nacházel jednotlivá mrtvá mláďata. Tenkrát jsem se zkontaktoval s MVDr. P.Bartákem + několika dalšími veterináři. Bylo použito sona, dělala se bakterka i paraziti (včetně Protozoa), a vlastně se nedošlo k žádnému závěru.
Jak bylo možné, že v případě odumření těchto plodů které nebyli vypuzeny z vaječníku najednou, nedošlo k infekci vaječníku? Jednotlivá v podstatě úplně vyvinutá mláďata i s již vztřebaným žloutkovým vakem byla postupně vždy po několika dnech vypuzována,... dá se říct úplně vyschlá v blanitém obalu, jakoby ,,mumifikována". Samice se během celé březosti a po ní chovala standartně, a i přijímala potravu. Po těchto zkušenostech s touto samicí jsem ji už raději opětovně pářit nenechal.
To celé jsem tehdy, včetně hodně přesných tabulek, včetně páření a i s jednotlivými nálezy neoplozených vajec + mrtvých mláďat popisoval v ATéčku. Ovšem dodnes bez jakékoli odezvy. Takže bych byl rád když by se (dnes v době internetu) tu ozval někdo kdo má nějakou obdobnou zkušenost.

No podle informací, které jsem získal se mi jako zásadní problém jeví jen to rozkrmování. Na teplotu nebo vlhkost, pípadné jiné vlivy okolí nároční snad nejsou. Věřím že našopat celý odchov může být i časově, když už né psychicky, náročné. Přecejenom oproti dospělcům jsou mláďata opravdu drobounká. Čekal jsem větší tkaničky. Na druhou stranu chápu zacílení mláďat na studenokrevnou kořist. Anolisů a gekonů potřebné velikosti bude v karibiku větší množství.
K původu zvířat by se nejpovolaněji mohl vyjádřit Jelen1, mladé jsou po páru, který před dvěmi lety prodával. V hledání se tedy dají najít fota rodičů mých háďat. Tuším že šlo o druhý odchov tohoto páru. Rodiče dle zdělení dnešního vlastníka jsou z holandska a německa. jedná se o erytrická tedy krásně sytě červená zvířata. I na mláďatech je to nádherně znát. S jiným označením než erytrický jsem se u popisu barvy u tohoto druhu nesetkal, pominu-li označení red. Zařazovat je do poddruhu si netroufnu. I jelen je uváděl jen pod druhovým označením.
Vlastně další negativum může být obrana vypouštěním odpudivě vonícího sekretu, jako u některých užovek. Používala takovou obranu vaše zvířata často? Doufám že klidnou a šetrnou manipulací snad zvířata ocení a bránit se sekretem nebudou, nebo aspoň né moc často. Řídký trus a nutnost častější hygienické údržby terária u stromových hadů mne nepřekvapuje.
Ten problém s březostí je celkem zajímavý. Jako příčinu bych nevylučoval nějákou abnormalitu na vejcovodech, která nedovolila dokončení březosti, nebo bact. onemocnění. Kdy nemuselo dojít k viditelné infekci ale k oné munifikaci. Částečné vstřebání uhynulého plodu a jeho munifikace může být i normální reakcí organizmu matky. Ovšem jsou to jen moje názory.

Každopádně děkuji za postřehy. Fotky snad v průběhu týdne nafotím a přihodím sem, zatím nebyl čas.

Obrň se trpělivostí, ucpi nos a jdi na věc. Já chovám 1,1 E. s. striatus a uměle je cpu již dva roky. Jediné čeho jsem dosáhl je, že análky používají zřídka, takže už to není tak "voňavé" (kdo zažil , ví o čem píšu). Jinak od začátku se je snažím krmit myšaty, ještěry jsem nezkoušel.Dnes mají kolem metru, skákavku stačí vložit z půlky do tlamky a oni zbytek polknou sami.

Fakt nádherná zvířata

Ze své zkušenosti mohu dodat, že krmení je oproti jiným druhům poměrně snadné (myslím tím násilné krmení) a vcelku rychlé a zas tak prťaví nejsou, spíš tencí v krku, ale tlama velká a pružná. Většinou začínají sami lovit malé myšky až ve velikosti cca 80 cm a více tedy okolo 1,5 roku a déle, ale výjimky a rozptyl v tomto průměru lze najít z extrému do extrému (viz výše, bohužel častěji je to ten extrém z pozdějším začátkem samostatného lovu). Co vím, tak u nás se chovali a zřejmě dosud chovají a odchovávají jen nomináti. Buď si to nepomatuju nebo to nedělali, ale nějak si nevybavuju, že by mě mláďata při manipulaci a krmení potřísňovala výměškem pachových žláz, zatímco angulifer mě tímto oblažuje velmi zdatně...
Co se týká přechodu z ještěrů na savce, tak mám narozdíl od některých kolegů názor (pocit je přesnější výraz než zkušenost), že to takový problém není a že v určité velikosti začínají teplokrevnou potravu akceptovat, jak v teráriu tak v přírodě, což ovšem nemusí platit u druhů, které se živí studenokrevnou potravou celoživotně. Můj dojem je, že psychicky vyrovnaný přirozeně krmený jedinec snáze akceptuje odlišný druh potravy než pokud ho touto relativně (alespoň v mládí) nepřirozenou potravou násilně fedrujem. Ale jak říkám, jiní kolegové mají názor opačný.

mně mláďata bahamáků žrala bez problému gekončíky nebo kousky slepýšů (na louce jich byl po sekání dostatek do zásoby) časem i mrtvou rozmraženou myš, která byla zamražená s mrtvým gekončíkem nebo slepýšem. Cpala jsem je jen ze začátku, než jsem přišla na tenhle fígl. myslím že nejhorší na tom je to, jak se při tom překrucují do vrtule, namotají na ruku a pouští smrádek, je to trochu cítit i po umytí ruky.. po asi tom roce už žrali v pohodě sami myši, přešli z mražených na čerstvě zabité celkem dobře sami. pak jsem je asi po 2 letech prodala, protože oni se prostě řídí tím rčením "nasr.t a rozmazat" a mně nebavilo pořád šůrovat to každou chvíli zapatlané terárko...

No hlavně to jejich ,,umění" močovinou potřísnit i stěny teraria. Když je ale vidím tu nafocené, mám chuť se k jejich chovu vrátit. Fakt parádní zvířata.
Je zajímaví že jako novorozená mláďata nejsou kresbou a zbarvením nic moc, ale během růstu a věkem získávají na intenzitě zbarvení a kresbě.

jo kdyby jenom stěny, i strop, dvířka a veškeré vybavení Mláďata jsou šedivá s nevýrazným ornamentem, ale rostou do krásy, nádherní hadi...ale teda to patlání pro mně bylo důvodem, přejít k jiným krásným, ale méně patlajícím druhům

velice krásný hroznýš který dokáže abnormálně páchnout a jediný co žral dobrovolně za rok a půl co jsem ho měl tak byly kubánský rosničky, kousal věčně mě posíral ruce tělo terárium i strop/ to jsem nechápal pročměto dělá / ale jinak velice krásný had,dodnes když ho někde zahlídnu na burze tak přemýšlím a pak strčím ruce do kapes a du dál,skusil bych makro a žabí stehýnka jestli hoto neosloví,ale chvíli ho cpát a pak mudát něco přirozenýho tak potom jeto horší než na začátku-jestli předtím stačilo zasunout jenom hlavičku a pak jel sám tak po žábě dávil i myši vmasírovaný ze žaludku.

Tak já když jsem cca před 6 lety měl svoje první striáty, tak jsem měl stejnej problém jako všichni - nežrali. Po roce chovu začal ze 4 ks žrát jeden. Navíc se mi u jednoho mláděte stalo, že při násilném krmení mu holátko vylezlo za hlavou skrz krk... Vzhledem k tomu, že se neuvěřitelně kroutěj, tak to bylo hned. Bohužel u toho samého kusu se to opakovalo ještě několikrát (vždy jsem ho krmil sondou, jakmile se rána zatáhla, tak jsem začal kouskama holete - nožičky, atd... ale jak jsem dal celé hole a had trochu zatlačil, tak mu kůže zase praskla... ). Pak jsem je musel dát pryč, protože jsem rušil všechny zvířata.
Min. rok jsem si pořídil 2 ks - ze stejného odchovu jako charloschuanche a nemůžu si je vynachválit . Ani jednou jsem je nemusel násilně krmit. Od začátku žerou sami. Teď už sežerou malou skákavku.
Samořejmě při jakýkoliv manipulaci vylučujou páchnoucí sekret, takže je tahám jen když je to opravdu potřeba
Tady je aktuální foto:

No teda oproti mojím jsou to už vypasené bečky (nic ve zlém) aspoň vypadají jako lovci ne jako kořist. A s tím krmením teda paráda. No samec měl taky v průběhu krmení nápinky sám se do toho zakousnout a spolkl si ho sám, samici se moc nechtělo, ale já jí přesvědčím.

Přikládám konečně foto: první 2 samice, další samec kouká jim smrt z očí tkaničkám

E.striatus jsou jedni z nejkrásnějších hadů. Choval jsem 2,3 z toho pár červených, vše samostatně. Klasicky zbarvené hady sem koupil dospělé tak žrali sami. Červené jako mláďata a rozkrámování trvalo u sanice cca 8 měsíců zato samec začal samostatně lovit v roce a půl. Od začátku sem krmil pouze holatama, jak se chytnou sou to popelnice hlavně samice. Podle mích zkušeností jsou dospělí tak ve 4-5 letech (záleží od kdy samice samostatně žere). U mne samci přestávali žrát v září a znova začali až v březnu- dubnu, to je 7-8 měsíců. Občas byl problém je po tak dlouhé době znovu přinutit žrát, zabíralo otevřít potkanovi hlavu a profackovat s nim samce. K vyprovokování páření se mi osvědčilo na přelomu roku oba hady dát ráno do pytle a odnést do sklepa kde bylo 15 °C hodinu před zhasnutím světel v teráriu ho pořádně prolít vodou a hady dát zpět. Tento teplotní šok měl za následek že se ještě tentýž večer pářili. Někde sem četl (myslím ve starém AT) že s nimi někdo jezdil v autě pár hodin po poli aby je nastartoval k páření. U mne samice rodili +- 176 dnů po páření. A věřte že první 3 až 4 krmení je peklo, máte 20 a více mláďat každé se urputně brání a ještě vypouští ty svoje sračky. Když už se vám konečně povede hole nacpat do žaludku tak při prudším pohybu začne blít a začínáte cpát znova, některá mláďata to opakují i 3x po sobě. Osvědčilo se mi pořádně nahřát holata, třeba pod žárovkou, lépe je prckové brali a začínali i dříve samostatně lovit. Jestli mohu doporučit nikdy nedávejte kuřata, nebo křečky pokud s nimi nechcete krmit stále. Jednou sem to udělal a trvalo mi skoro 2 roky než začal zase žrát potkany. Konzultoval jsem to ještě z pár chovateli a měli stejný problém.
0,1

1,0

páření

červené mládě

klasicky zbarvéná mláďata

všechno už bylo řečeno, já přidám jenom fotku se dvěma jazýčky: