násilné krmení

Kdysi se mi osvědčilo zavřít hádě s přiměřenou potravou do malého, tmavého prostoru. Malá krabice uvnitř terária. Nerušit, nechat do rána.... Na zmijata to někdy zafungovalo

Radu mám takovou, že žádná rada není.
Musí chtít sama, potvora - ehm. totiž užovka. Možná by mohlo pomoci jí před krmením trochu podráždit tou potravou - na pohybující se maso držené v pinzetě by mohla zaútočit, otázkou je, jestli pochopí, že to je kořist.
edit: teď jsem si to přečetl znova a mám dotaz - chápu to správně, že dříve žrala sama?

Kurte, tys taktéž hadař?

Souhlas s GG - ja to delam tak, ze je dam do urizle petlahve, na kterou dam zvrchu vicko a polozim na bok - had musi byt furt v kontaktu s koristi a je to jen otazka casu. Pokud zrat nezacne, tak je to problem konkretniho jedince - je jich tolik, ze se proste nejaky ten nedonosenec najde... VH

No jak to nazvat - možná "ex-hadař"?
Jj, mám zkušenosti zejména s Lampropeltiskama (někde jsem tu dával fotku), nějakou tu Guttatu už jsem taky měl v rukách, mám i pár zážitků se známými jmény (I. Vergner apod.), nicméně nikdy jsem to nedotáhl dál, než na amatéra.

) rada nad zlato :)

To je právě to co nevím. To je od "velkochovatele" všech potvůrek od hlodavců po terarijní zvířata a toho to moc nezajímalo. Jen pro upřesnění, ten had není můj, jen mi byl svěřen do péče(Moje užovka albínka žere jak zjednaná ). Právě, že se jedná o plaššího jedince, takže finta s vyprovokováním moc nefunguje (P.S. tu velikost jsem jen odhadovala, ale o moc jsem se nesekla má 35 cm, teď je otázka kolik mají když,se vylíhnou).
To co nevím je tedy, jestli před tím žrala sama. Ale další věc, byla společně s užovkou, která byla trochu agresivnější a hodně žravá a předpokládám, že byly krmeny společně

Také si myslím, že se 30 cm gutaty nelíhnou -pokud už někdy žrala sama, násilně bych ji nekrmil, spíše bych hledal příčinu odmítání potravy. Pokud ještě nežrala - viz. příspěvky GG and VH.

Pak by tedy mohl být problém ve společném krmení, jak jsem dopisovala do předchozí zprávy

V tom případě jednoznačně oddělit, přidat úkryty aby měla větší pocit bezpečí. Jakmile se zklidní problémy odpadnou doufám...

To zní dost pravděpodobně - u malých hadic (a tohle není právě dospělec) jsem se již setkal s tím, že přestaly lovit právě spíše proto, že se jim to nedařilo - a to se téhle nedařilo, jestli měla sourozence dravce; případně proto, že z kořisti měly strach (to už spíše u větších jedinců, např. když si na ně některá z myší - nerespektujíce svou úlohu potravy - otevřela hubu).

Ještě mne napadlo.... pohrát si s teplotou, případně vlhkostí. Zvýšit rozdíl mezi denní a noční teplotou, nebo naopak snížit.

Oddělení už proběhlo, zkusím ty úkryty. Díky všem za radu. Uvidíme, budu průběžně informovat. Teď proběhlo násilné krmení 19.9. Den předtím jsem zkoušela hole nabídnout nenásilně, což se nepodařilo.

Možná by byl vhodnější název umělé krmení, násilné na mě působí příliš drasticky.

to není násilné krmení, to je normální MASEPONEC

u mne se osvědčilo naříznutí hlavy holete, krev nebo pach nebo co hádě přitahovalo , a to nejen u guttát

Tak, a těď to tam bude 3x a nebo jsem něco s PC pos......

Naposled nabízené hole nepřijala, spíš měla tendenci se plazit pryč i když si myslím, že od minulého krmení uběhl dlouhý čas, ale násilně jsem znovu nekrmila. Nějak nemůžu sehnat holata, ale až nějaké seženu, zkusím to spíš s uříznutou hlavou(ty předtím měly hlavu na můj vkus docela velkou). Samice od myši by měla kazdou chvíli porodit. Slyšela jsem, že nejvíc výživná jsou holata v prvních dnech po porodu, tak uvidím.

Na můj vkus docela velká hlava, tak ji uříznu - to je dost drsný. Největší na těle je vždy hrudník spolu s končetinami.Když jim řízneš hlavu, zbyte ti právě největší část těla

Tak, tak - nejširší jsou "ramínka" a "prdýlka".

hmm...užova pak většinou neměla se zbytkem problémy. Sázela jsem spíš na to, že hlava je docela tuhá, kdežto zbytek obzvlášt u rozmražených holat byl trochu rozblemcán a ta užova ho nasoukala jako špagetu. Ale možná to opravdu bylo spíš tím pachem krve, který ji přilákal. Chovatel jí, kořist porcoval. Možná šlo jen o zvyk.

Nevím jestli je to ještě aktuální, ale také přidám svou radu, mám obsoletku, která taky vůbec nechtěla žrát. Koupil jsem v délce asi 35cm, na předkládaná holata nereagovala, a ani na osrstěná.ZKoušel jsem ledasco, jen jsem se chtěl vyvarovat násilnému krmení,které hadovi neprospívá. Had nežral asi 3 a půl týdne, už jsem začínal být zoufalí. Někdo mi poradil, že je dobré chytnout hole za ocásek a pinkat přes tlamičku, had se naštve a zakousne. Pomalu položíte hada do terárka a on ji sežere. Poprvé mi ji párkrát vyplivla, ale nakonec se podařilo. Několik následných krmení proběhlo v podobném duchu, akorát někdy ji nevyprovokovalo ani pinkání holetem přes tlamičku, tak jsem tuhle varinatu změnil, tak, že jsem chytl hádka za hlavou hole taky za hlavou a pomocí hlavy holete jsem otevřel hadovi tlamičku, on se zakousnul a pomalu jsem ho vracel zakouslého do terárka, několikrát ho třeba vyplivnul ( důležité je, pokládat hada do terárka co nejpomaleji, klidně chvíli nechat na ruce),ale pak už takhle žral v pohodě.Takto jsem hada krmil až do délky 55 cm. Pak jsem jednou donesl dvě čerstvě osrstěná holata a položil k hadovi do terárka, spěchal jsem, takže jsem si řekl, že ho nakrmím až přijdu. Když jsem se za hodinu vrátil, tak je měl v sobě obě dvě a úplně sám. OD té doby žere bez problémů.Chce to trpělivost. Hodně štěstí.

Heuréka......když už jsem chtěla nad nebožátkem zlomit hůl, tak se stal zázrak. Holátko pískomila prolomilo ledy. Krmena dne 20.10. a opětovně přijala potravu o deset dní později. Má co dohánět

Než jsem si přečetla poslední Tvůj příspěvek, chtěla jsem poradit, abys nabídla jiné holátko (ne myší). U naší užovky červené to zabíralo stoprocentně. Na myší holátka nereagovala, nepomáhalo nic. Holátka křečků džungaráckých brala okamžitě a bez váhání. Když to tak párkrát udělala, zkusili jsme ji ošidit tím, že jsme myší holátka navoněli pachem od křečků (dcerka chová křečky). Podařilo se nám užovku ošálit a žere bez problémů. Přeji hodně štěstí. Násilné krmení nedoporučuji, prý pak hadi málo rostou a mají špatnou imunitu.

No hele me se na ammodytkach,na guttatech a jinych hadech rozkrmit pomoci nariznuti za hlavou a na brise...
pach koristi u me zabira dost casto :) ale nekrmit tak porad at si nezvykne ;)

Mám úplně stejný problém. Pokaždé jí večer na několik hodin nechám s holátkem v domečku, ale zdrhne od něj. Pak ho zamrazím, nabídnu rozmražené, pak tedy přistoupím k umělému krmení. Používám k tomu bílek. Už byla přes noc zavřená s holátkem v krabičce, dávala jsem jí holátko naříznuté (po rozmražení). Had je bázlivý, neútočí, takže nemá smysl ho zkoušet vydráždit k útoku na holátko. Zdroj jiných než myších holat nemám. Chci jí co nejdříve vykrmit na velikost, kdy by mohla zkusit skákavku, to by mohlo něco změnit. Holata seženu jednou týdně, tak bych jako alternativu místo kuřecího chtěla krmit rozmixovanou směsí z jater, žloutku a vitamínů. Někde jsem o tom četla a už dva dny nemůžu najít kde to bylo. Jaký na to máte názor? Navíc had nerad ohýbá poslednách pár obratlů před kloakou. Nevím čím to je, jsem přesvědčená že když jsem si ho přinesla, že to nedělal. Snad by to mohlo být nedostatkem nějakého vitamínu a ten do něj normálně nedostanu. Z injekcí je mi špatně a tak mi dělá problém ho píchnout do holátka. Nikoho na pomoc nemám.

Ono je dost důležitý, co je to za druh, pro některý (korálovky) není hole přirozená kořist. V tom případě se prostě chytne až po několika umělých nakrmeních. Na umělé krmení bych raději používal hole než jakékoli jiné alternativy (kuřecí maso, mix jater a žloutku atd.) neboť těžko namixujete správnou kombinaci minerálií, vitamínů, stopových prvků atd. Proč vyrábět něco z nejistým účinkem, když příroda už to vyřešila za nás (hole, myše = kompletní strava). Pokud seženeš holata jednou týdně, tak v tom nevidím problém, to je celkem akurátní interval na krmení mláďete, případně lze něco namrazit do zásoby. Důležitý je určitý pocit bezpečí hada, nemá smysl zkoušet krmit každý den nebo obden a zoufat, že nechce. Bodejť jo při takovým stresu. Nech mu klidně týden, pak to zkus, když si nevezme, tak zas počkej týden a teprve pak pokud nevezme ho uměle nakrm. Pak je zas nějakých 14 dní až tři týdny čas na umělý krmení. Mezitím to zkoušej maximálně jednou týdně. Důležitý je, aby had měl malý tmavý úkryt (kůra na zemi), kde se cítí v bezpečí, problémem mohou být nevhodné teploty (stálé celoprostorové buď nízké pod 18-20 st. nebo vysoké nad 27 až 28 st.) nebo i vlhkost. Může jít do svleku v té době (někdy i dva týdny do svleku) některá zvířata nepřijmou potravu ani za nic. Moc nevím, jak to myslíš s tím méně pohyblivým místem před kloakou, může být zaplněn trusem mebo což by bylo horší to může mít nějakou zdravotní příčinu, např. ucpání střev (snad ne), v případě zadrženého většího množství trusu pomůže delší vykoupání ve vlažné vodě, pokud je to nějaká jiná komplikace, pomůže (a ani ten ne) jen veterinář. Popiš podrobněji podmínky chovu (velikost terária, vybavení, teplotní gradient atd.) včetně zacházení (četnost vyndavání nebo pokusů krmení), co je to vlastně za druh (taky guttata?). a kdy se naposledy svlékal, není zakalený?

P.S.: Hole nechávej u hada přes noc, možná budeš ráno překvapena.

Zdravím. Původně jsem neměl v úmyslu do této debaty zasahovat, ale abych se vyhnul zakládání nového vlákna rozhodl jsem svůj dotaz položit zde.V současnosti mám obdobný problém a váhám jestli násilně nakrmit, nebo né.Tady se jedná o dvě již dospělé samice Trimeresurus albolabris. Loňi touto dobou měly mladé. Letos jsem samci neumožnil odděleným chovem, ani jednu samici odpářit. Takže březost by měla být, s největší pravděpodobností vyloučena. A přes to; dle záznamů jedna samice žrala naposledy 10.ledna, a druhá naposledy 25.února. Což je pauza v jednom případě víc než 3 měsíce; a v druhém dokonce víc jak 4,5 měsíce. Za normálních okolností po třech měsících, když had nežere přistupuji alespoň k jednomu násilnému nakrmení. Ale tady mi mate, jak obě zvířata (ačkoli jenom pijí) nabírají na tloušce! Pro představu přikládám fota:
Foceno v lednu:
Foceno dnes (27.května). Na roztahujících šupinách je patrná ,,vykrmenost".

Pokud by mělo jít o zabřeznutí z důvodu zadržení sperma z předchozího roku, což by se mohlo stát, pochybuji že by se tak stalo u obou samic (vzhledem k tomu, že se tak stává jen v ojedinělých případech). I když zrovna tyto obě samice pochází ze třetího po sobě jdoucího odchovu bez odpáření! Že by se tato schopnost ale dala nějak geneticky přenášet do potomstva jsem nikdy neslyšel. Ještě zbývá tak možná falešná březost. Jinak nevím. Budu rád, když mi poradíte jestli mám k násilnému nakrmení přistoupit, a nebo ještě počkat. Předem díky za každý názor.

Pokud jsou normálně aktivní a nejenže nehubnou, ale viditelně tloustnou, tak bych nekrmil. Přikláněl bych se k té březosti, ať skutečné nebo "falešné". Pravda je, že 4,5 měsíce je už poměrně hodně i na dospělého hada, ale v tomhle případě si myslím, že se tak do 2 měsíců, budeš mít, co ohánět s krmením mláďat.

No aktivní, normálně leží přes den na větvi a vyhřívají se. Takže se vlastně i chovají jako březí. Maximálně se natahnou do misky k napití. Je možný, že jsem si na tuto letošní nechtěnou březost (pokud tedy opravdu březí budou), zadělal tak trochu sám? Po loňském rozmnožení, kdy jako prvorodičky vrhly neobvykle velké množství mláďat, jsem je chtěl co nejrychleji dostat opět do kondice. Takže jsem je krmil v druhé půli roku 2006 víc než dost. Pořád vypadaly hubeně (to nakonec dokládá i foto z ledna 2007). S intenzivnějším krmením jsem přestal asi tak v listopadu 2006. Je možný, že by konkrétně tohle loňské intenzivní krmení mělo (i takhle s odstupem času) nějaký vliv, na spuštění letošního reprodukčního cyklu samic? A to i bez přítomnosti samce?

Tak krokodýle, tak si měl (pro mne obávanou) pravdu. Samice mi dnes opravdu vrhla BOHUŽEL 28 mláďat .

Tak nevím. Mám ti gratulovat

Tak jak to tak sleduju, naplňuje se nejčernější představa. Začínám mít obavy aby se stejná situace nezopakovala v příštím roce. 28 mláďat mi vrhla po prokazatelném zadržení spermatu z loňska. To samé očekávám nyní i u druhé samice. Když si k tomu přidám, že obě moje chovné samice pochází dokonce ze třetího po sobě jdoucího každoročního vrhu, bez přítomnosti samce; pak je tu patrný, že tahle chovná linie má nějak větší schopnost zadržet sperma než je obvyklé.
PS: Mám dotaz; určité procento úmrtnosti mláďat v prvních dnech života se často přisuzuje na vrub jejich snížené životaschopnosti. V současnosti mi během prvního dne uhynulo z 28 kusů už celkem 6 kusů. Počet 28 živě narozených mláďat - je na tento druh poměrně dost. Běžné odchovy čítají cca okolo 15-ti kusů. Loňi, jako prvnička ve dvou letech věku jich měla taky poměrně hodně (25 kusů). Z tohoto loňského odchovu mi do prvního svleku uhynulo 9 kusů. Po onom svleku (cca týden po narození) už žádný kus neuhynul. A co mám informace, o několika mála z těchto zvířat v současnosti, tak prosperují dobře do dnes. Z loňského odchovu 9-ti mláďat druhé chovné samice jsem zaznamenal do prvního svleku úhyn dvou kusů. Zajímá mi hlavně, v čem je ona životaschopnost snížena?... a jestli se to dá nějak, nebo něčím OVLIVNIT. Je mi jasný, že počet narozených mláďat má asi vliv na jejich velikost, sílu i vitalitu. Tady mi ale zaráží, že úhynům předchází křeče a hlavně; neodchází opravdu na oko jen ty nejslabší jedinci u kterých bych to předpokládal.
Je zajímavé, že u jiných X druhů zvířat (korálovek) co odchovávám pravidelně, nejsou absolutně žádné úhyny. Mám ale pocit, že tady v tom případě platí doslova co se říkávalo dříve mezi hadaři: Co je zelený a žije na stromě, to je choulostivější.

To už by se Ti pomalu vyplatilo pořídit nějakého ophiofágního hada, ne?

To asi jo, ale tyhle nítěnky mají asi moc malou výživnou hodnotu. Možná tak nějaký slepíše a spolehnout se na to, že si to spletou se žížalou.

Mám pocit, že by to mohlo právě souviset s tím, že jde o vrh oplozený zadrženým spermatem, případně s nedostatečně nabitými energetickými zásobami po předchozích vrzích, případně kombinací obojího. Skoro přemýšlím, jestli bys neudělal líp kdybys je pořádně po vrhu vykrmil a pak normálně připustil nebo naopak zase nepřipoušťel, jsem zvědavý jestli zvládne ještě další oplozený vrh, předpokládám, že ještě jeden zvládne, ale natalita mláďat bude zejmě ještě nižší. Je to peklo když si příroda dělá co chce. Co s těma trimákama budeš dělat, to fakt nevím?.

Mám právě obavy, že pokud je pořádně zakrmím, promítne se to opět v těchto velkých vrzích. Potřeboval bych radši 10 velkých mláďat, než 25 + víc prcků. I když i v tadytom případě ,,prcků": Měřené uhynulé kusy mají přes 20 cm. Což není zas až tak málo na trimouše . Počkám jak se předvede druhá rodička a pak si založím farmu na trimouše. (a nebo čínskou restauraci).

Já myslím, že zakrmením nebo nezakrmením neovlivníš počet vajíček, která samice uvolní, to je podle mne podmíněno a) veliostí samice a b) geneticky. Pokud nezakrmíš, tak zřejmě dosáhneš spíš nižší životaschopnosti mláďat nebo menší oplozenost vajec, ale ten počet bude v součtu vždy podobný, prostě buď 25 pěkných silných mláďat nebo třeba 10 slabých + 15 neopl. vajec.

Já jsem si vždycky myslel, že v teráriu platí pravidlo jako v přírodě: O co více se přemnoží hlodavci, o to více se namnoží predátor. Nebo jsem to špatně pochopil? Tak nevím.

A tady je to nechtěné štěstí. Jinak jsou ale pěkný

Jo o, mam guttatu, albinku. Doted jsem krmila jednim miniholetem ve stredu a o vikendu kouskem kurete. Tuhle stredu jsem chtela zkusit do ni nacpat 2 mini. Zamrazovat holatka se chystam, tim odpadne to kureci. Ja bych o tom vitaminovym mixu neuvazovala kdyby nemela ten divny ocasek. Jeste vic popisu situaci. Nenabizim ji krmeni opakovane. Dam ji do domecku to myse a ona za chvili nestastne vyleze, neb se ho boji). Dve hodiny je necham v terarku spolu, pak zamrazim, rozmrazim a jde se na to. Jinak uz na ni asi mesic vubec nesaham, jen ji vyberu bobky, vymenim vodu a nic tam nedelam aby se nebala. Vyndavam ji tyckou, pac se boji kdyz se k ni blizi velka ruka, pak uz sebou manipulovat necha, ale je vydesena. Nema rada kdyz se ji dotknu toho ocasku. Je tam takova netykava, ale nemyslim ze by ji to bolelo. Mezi zaludkem a kloakou je to misto ktery nerada ohyba. Kdyz ma plny streva, tak to neohyba od kloaky k zaludku, kdyz je vyprazdnena, tak je to od od kloahy jen mensi cast. Pod kloakou to zas ohyba normalne. Jak tamto misto nerada ohyba, tak se treba s nim ani nedrzi kdyz leze z vetve, takze treba spadne. Jinak obvykle v tehle mistech nema ani kulaty prumer, ale ruzne vybouleninky, ktere nejsou tvrde na pohmat, ale tuzsi. Dneska jsem konecne ziskala vzorek trusu, ktery nema pevny, ale tekuty. Doktor ho ma na rozbor, tak jsem zvedava. Jinak kdyz jsem mela podezreni na zacpu, tak jsem ji koupala ve vode 32C, a to si casto dosla. Zacpa to asi neni, protoze na zachod chodi. Doktor mysli, ze je to vrozena deformita, ale toho bych si 100% vsimla kdybych si ji s tim prinesla. Podminky v terarku: Terarko 60d, 35v, 40š, na dne lignocel, vetve, domecek z kvetinace (prumer 10cm, nizky jako miska) s vyriznutou dirou jako vlez, UV (15V) reptiglo zarovka v keramickem krytu, pod ni ma 30C, jinde pokoja teplota, tj. 24. Ficus pumila ve sklenene bance, pit z te vody nemuze. Miska s vodou do ktere se pohodlne vejde (kdyby chtela). Vodu menim co 3 dny. Pozadi z akvarijni tmave tapety, 1 bok kam nekdy chodi na vetev zastinen cernou latkou. Vetrani celni a horni, soupacky. Pro predstavu je ady fotka toho vetsiho terarka od druhyho hada, maj to udelany hodne podobne: terarium.php. Rosim cast terarka vecer, nekdy i rano. Kdy se svleka poznam, vedu si o tom i zaznamy. Pak ji samozrejme nekrmim. Zkousela jsem 3 tydny pust, nic, pred holatkem utekla. Narezavani, zavirani s nim do krabicky, predkladat mrtvy, zivy, vsechno. Uz fakt nevim. Diky za vsechny rady. Druha guttata je v pohode, spokojenej bezproblemovej jedinec. Jednou bych je rada dala k sobe. Jinak vcera me mala dohnala k slzam, kdyz jsem do ni nacpala kousek kurete a po urputnym boji jsem cekala, ze ho hnedka vyvrhne, ale to co ji zuslalo v tlamce normalne polkla. Pak se clovek raduje i z mala.

Jo a pres noc s nim uz taky byla. Fikane pred nim zdrhla na vetev na odpocivarnu, de chrnela az do rana. Hole se do rana trapilo dole.

A dělal ten doktor sonografické nebo rentgenologické vyšetření, je to teda dost drahé (obojí tak za 500 až 600), ale mohl by něco vidět, může jít o různé defekty vrozené nebo získané, u těch všech pro(pře)křížených a inbreedingem po mnoho generací zatížených guttat se může stát kde co. Srůsty, nádory atd. Otázka je potom smysluplnost léčení nejde jen o finance (i když peníze jsou až na prvním místě), ale jestli je to vůbec řešitelné. To se ale pozná jen důkladným vyšetřením.

Nedělal. Podlelaboratorního rozboru trusu už vím, že je zamořené hlísty (blíže nespecifikováno). Dostala jsem lék, který aplikuji stříkačkou hadovi do krku. Lék prošel trávicím traktem. Znovu budu aplikovat zítra poté počkám 10-14 dní a pošlu trus na rozbor. Velký problém je, že had trpí zácpou, má viditelně plná střeva, pohmatem je cítit pevnost jejich obsahu a boule. Snažím se už asi týden o masáž bříška, pokouším se z něj něco vymasírovat, ale bez většího úspěchu. Každý den ho koupu ve vlažné vodě, která se doporučuje při zácpě plazů. Poslední 3 dny mu také stříkačkou podávám trochu vody v naději, že se obsah střev trochu rozmočí. Had by se rád vyprázdnil, ale nejde mu to. Se zácpou a zamořením parazity nejspíš souvisí i jeho tendence tuto část těla neohýbat a moc nepoužívat. Páteř tu má hrbolatou, obratle místy jakoby vybočené. Jsem z něj celkem nešťastná, vidím, že mu není dobře, tou postiženou částí těla někdy cuká v pravidelných intervalech... Teď mu 14 dní nedám nažrat, abych to ještě nezhoršovala. Veterinář mi právě poradil natrium uriaticum, jednu kuličku rozmíchat s vodou a dostat to do něj, opakovat 4 dny. Snad to pomůže. Díky za rady.

Tak tady je info o pokracujici anabazi s nemocnou malou guttkou. Natrium muriaticum na zacpu pomohlo, rozpustily se mu ty tvrdy boule v brisku a uz ani nema krece. Jenze nemuze sam na zachod, nejde mu to ani ve vode (30-32C). Vcera mel uplne plny brisko a chtel na zachod, ale nemohl, tak jsem mu pomohla a vylezl z nej samej zelenej sliz. Vypada to uplne jak to zeleny v rybniku – zabinci. A taky dost vzduchu, coz citim i pohmatem – praska to v nem jako kdyz praskas bublinkatej igelit, jen v mensim. Byla jsem z toho sice vykulena, ale byla jsem rada, ze se konecne vyprazdnil, jenze rano to bylo to samy. Takze jsem mu zas pomohla, ale takhle to nejde delat. Bojim se ze mu ublizim, to prece neni normalni z hada mackat stolici jak z pasty na zuby. Navic ta barva a ty plyny... Jeste k tomu predpokladam, ze je to holka (okolo kloaky tak vypada), takze tam ma nekde vajecniky a mozna i dalsi organy a ja ji takhle mackam... Opatrne, ale prece.... Doktor mi prave poradil carbo vegetabilis (homeopatikum), melo by vyresit ty plyny a traveni. Tak uvidime. Po precteni debaty k lignocelu dodavam, ze u me lignocel skoro urcite nesezral (krmim rucne mimo terarko), ale prinesla jsem ho podvyzivenyho a dehydrovanyho ze zverace (2/07). Tam zral buhvi co, lignocel tam meli taky. Problem s hrbolatou pateri zatim neresim, vypada jako min akutni a navic vcera to misto ohnul o podlozku. Nejspis mu ohybani komplikuje kdyz ma plny streva. Kdybyste mel nekdo podobnou zkusenost, rady, napady, dotazy, sem s tim.

chtel na zachod

nebyl by lepší termín defekace? Přece jen, nejsme tady v MŠ

Muzu radsi psat o vyprazdnovani? Defekace mi pripada prilis odborna a kdyz uz mam na vyber z takovych peknych ceskych slov... Uznavam, ze to co jsem napsala se k hadovi nehodi.

Konzultovala jsem s veterinarem to sono a rentgen. Protoze ma had 40cm a je tlusty jako tuzka, nebylo by na sonu nic videt. Rentgen taky nema smysl, je to mlade a tak bude mit zatim spis chrupavky nez kosti. Nic by tam nevidel. Výplach střev nedoporučil, nevíme jestli tam neni prekazka. Cekam na vysledek rozboru trusu kvuli parazitum. Had se dneska zase zhorsil. Obratim se na jineho specialistu, s tamtim jsme se shodli, ze uz nic nevymysli. O penize mi vubec nejde, muze to jit do tisicu, jen at se uzdravi. Dokud budu mit pocit, ze muzu neco udelat, tak se budu snazit.

Já myslím, že sono by šlo, akorát musí použít velmi jemně čtoucí sondu a tu každá nemá. Spíš na nějaké větší klinice. Nevím přesně, ale pokud tam je dlouhodoběji nějaká překážka, tak není co ztratit, jedině by byla šance, že se to uvolní. Můj známý veterinář to řeší tak, že hadovi vlastně jakoby přes kloaku tlakem vody střeva naplní a jakoby nafoukne (s citem) a případná překážka se může uvolnit a společně s tím tahem odcházející tekutiny se může posunout až ke kloace. Ovšem je fakt, že u tak malého hada je cokoli dost obtížné a taky nedokážu odhadnout tu úspěšnost, protože většinou se zaním lidi dostaví až když už je pozdě a je tam velké poškození střev a tím pádem spíš pak umírají na další komplikace, druhotné infekce a sepse, ale schválně ti na něj dám telefon, je to takovej mladej koumák, tak by ho mohlo něco napadnout nebo ti poradit někoho, kdo s tím má více zkušeností. Jmenuje se MVDr Jan Pokorný, tel.:732 573 317.

Díky moc. Odkud je? Z Plzne? Pobavim se s nim. Dneska jdu volat i MVDr.Voprsalka, kteryho mam tady v Praze.

Jo jo z Plzně.

Takze konecne vim co je mymu hadovi a proc ma potize s travenim. Zaslouzi si to novy vlakno, takze to za chvili najdete pod nazvem "paralizujici onemocneni albino guttat". Diky vsem za pomoc a rady.

Nechci kvůli tomu zakládat nové vlákno, ale chtěla jsem se zeptat, zda je možné mláďata krmit mraženými holaty (momentálně totiž nejsou živá k dostání nikde v okolí) a pak je navyknout opět na živou stravu?

Většinou to nebývá problém, kolikrát dokonce i odmítači holat, vezmou raději rozmražené a pokud už žerou holátka sami, tak je jim většinou jedno jestli jsou živá nebo ne, alespoň u užovek a korálovek

Díky za odpověď