Podivné úmrtí V. nikolskii

Rozklad v těchto parnech je až neuvěřitelně rychlý a muší larvy ještě rychlejší... Možná teď budu vypadat jako prase, ale za vším je jen zapomětlivost, upekl jsem si onehdá kapříka a po snězení jsem neschopen pohybu (nebyl jsem na něj teda sám) zbytky v pekáči šoupnl zpět do trouby, aby psi neměli přístup, než to zlikviduju. Paměť je nástroj nespolehlivý a normálně jsem na ten pekáč zapoměl, troubu jem nepoužíval. Po třech dnech jem si říkal, jak mi hrozně smrdí odpad v umyvadle, ale ba ne chyba lávky, host a ryba třetí den... A po těch třech dnech byl pekáč nejen smradlavý, ale také plný vzrostlých muších larev, neuvěřitelné, jak rychle mouchy pronikly nějakou škvírou do trouby ještě ve chvíli, kdy zbytky nesmrděly a jak rychlý byl vývoj z vajíček po vzrostlé larvy. Ještě, že jsem neodjel třeba na týden, to už by mi doma lítalo cca 100-200 masařek. Tolik k rychlosti vývoje much ve vyšších teplotách.

Mně se párkrát taky stalo to co popisuješ,dokonce už po 20-24hodinách.Bude v tom to co píše krokodýl,a možná i to že jedák když umírá, velmi často(aspon u mně se to často stává)se sám do sebe zakousne,a mám ověřeno že leckdy i pustí většinu jedu co má.Že je pak rychlost rozkladu ještě podpořená vyšší teplotou a červy extrémní je jasné.
Viper

Můj dotaz asi moc nepatří do této rubriky, ale příspěvek vipera mě k tomu prostě provokuje. Jako diletantovi ve vaší jedové disciplíně mě není vůbec jasné následující. Vím že mnoho nejedovatých i jedovatých hadů běžně loví hady jedovaté. To mají tak vybroušenou techniku lovu, že nedojde k uštknutí predátora nebo jsou tito proti jedu své kořisti imunní. Obě možnosti mě připadají dost nepravděpodobné, nějak mě to nejde do hlavy, tak věřím, že mě s tím pomůžete, případně odkážete na nějaký akceptovatelný zdroj informací. Děkuji.

Asi takhle, žádný tvor, dokonce ani sám majitel jedového aparátu není zcela imunní proti jedu, dokonce ani proti vlastnímu (u známého došlo ke kousnutí jednoho chřestýše brazilského do druhého a uštknutý byl pár dní pěkně oteklý), nicméně studenokrevní živočichové vykazují vyšší odolnost vůči některým živočišným jedům. Takže i kdyby byli nejedovatí hadi uštknuti svojí kořistí, nejspíš by to přežili, ale i tak k tomu málokdy dojde neboť jsou velice obratní a jedovatého hada v naprosté většině chytnou za hlavu a on nemá možnost svoji zbraň k obraně vůbec použít.

Občas se mezi sebou jed. hadi chovaní ve společném teráriu pěkně rafnou, kobry i opakovaně. Samice albolabise kousla druhou tak, že jí projel jed. zub skrz lebku a trčel ze spodní čelisti, přežily obě bez následku. Samec vegrandise cvaknul samici do hlavy, mírný otok a po týdnu ok. Prozměnu samice durisáka vzala samce do hřbetu, asi 20 cm od hlavy, zbylých 80 cm mu ochrnulo a po 14 dnech neschopný pohybu uhynul. Takže určitou imunitu vůči jedu mají.

a možná i to že jedák když umírá, velmi často(aspon u mně se to často stává)se sám do sebe zakousne,a mám ověřeno že leckdy i pustí většinu jedu co má

To viper: pravda, nikdy jsem jedáka u jeho skonu neviděl, ale přijde mi to jako citát z nějaké knihy na počátku min. století, jak popisovaly kterak se had prchající před ohněm zakousne do svého ocasu a kutálí se pryč.Máš to nějak ověřené?

Nevím jestli viper ale já jo. Našel jsem jednou ammodytku se zubama ve hřbetu a stejnegerku zakousnutou do větvě. Myslím, že když had polyká andělíčky, navíc pokud ho to bolí, kouše kolem sebe do všeho co se namane. A když je to jeho vlastní tělo, výjímku asi neudělá.

S tím jsem se ještě nesetkal a doufám, že dlouho nesetkám.

Ještě mě napadlo krmení, které si chováš v haďárně jako zdroj much. Možná proto ta rychlost rozložení

To Carlos:ověřené to mám,nikdy jsem sice hada nenačapal přímo při činu,ale mockrát jsem našel mrtvého hada zakousnutého do sebe.Při pitvě potom v okolí vpichů byla větší či menší nekroza a rozklad tkání evidentně způsobené jedem.
Nejrychlejší rozklad co jsem kdy zažil byl u Cerastes cerastes.Mněl jsem společně v teráriu dospělý pár a jednou večer jsem našel samici mrtvou nafouklou do dvojnásobného průměru,nafoknutá kůže byla průhledná a veškeré tkáně na dně toho "balonku" doslova a do písmene tekuté.Víc než 20 hodin mrtvá nebyla.Pokousaly se mi předtím mockrát,Cerastesky jsou na to machři,ale maximálně otekly a do týdne byly v pořádku,asi se sameček sakra dobře trefil.

Tak mě napadlo, že jsi mohl celý proces autolýzy nechat dojít do konce (mimo terárium) a zdokumentovat přírodní průběh likvidace kadáveru. Navíc by z toho mohla být minimálně hezká lebka.

něco trochu pro oživení.Atroxíci známí "nerváci" jsou schopný se dokousat,že teče krve jako na jatkách a ejhle nedávno při manipulaci s mladými jeden druhého seknul jedním zubem do hlavy a témněř ihned poškozený šel do křeče a umřel.......