Vipera berus

No, vezmu to popořádku. Pokud chceš chovat kriticky ohroženého živočicha, musíš požádat o výjímku CHKO nebližší místu bydliště (podle ptačích oblastí) a v něm uvést důvod, proč daného živočicha chceš chovat. Pokud už budeš tohoto živočicha mít, přiložíš k žádosti doklad o nabytí. To může být kupní/ darovací smlouva, případně protokol o přenechání zvířete záchranným centrem. Pokud ještě zvíře nemáš a CHKO usoudí, že toho živočicha chovat můžeš, stanoví ti podmínky za kterých můžeš dané zvíře získat. Většinou to bývá právě: nákup/dar z registrovaného chovu, případně deponace ze záchytných center.
Pokud budu mít jako chovatel kriticky ohroženého živočicha úspěch a podaří se mi odchov, musím v nakládání s mláďaty postupovat tak, jak mi ukládá příslušná výjímka.
Jak se ovšem pohybují ceny Vipera berus netuším. Pokud se mi jednou zadaří, a berusky udělám, rozhodně je prodávat nebudu. Ne že bych byl lakomý - buď je rozdám, nebo vypustím na lokalitu rodičů - Konec konců i to je většinou stanoveno ve výjímce.
Každopádne, chov berusky není snadný. Většinou dojíždí na vysoké teploty, nízkou vlhkost atd.
Zkus pohledat, už jsme to tu probírali.

Dotaz jsem již dal na ifaunu,ale odpověď jsem nedostal, tak to zkusím tady

tady je to lepší než na ifauně

No, v CR az tak casto chovane nejsou. Krasnou skupinu maji v Chomutove a co vim, tak mladata neprodavaji :) Vyjimku maji. Maji uspesne odchovy, ale maji velk terarka, spis venkovni voliery ci jak t nazvat. Chov doma nedoporucuji. Zkusil jsem si to, uz je to hodne davno :), a radeji jsem je pustil, protoze to proste v tom teraku nebylo ono. VH

protoze to proste v tom teraku nebylo ono

ano, s tím souhlasím. Na druhou stranu, co jsem slyšel, tak ssp. bosniensis je celkem pohodář a v teráriu drží. Dokonce i odchytové kusy velmi ochotně přijímají laboratorní myši, což naše berusky jen opravdu náhodou.

Výjímku mám taky, ale v současnosti chov zeje prázdnotou...

Připojím se k dotazu, mám výjimku ještě od MŽP a nevím zda mám každoroční hlášení o stavu na konci roku zasílat nadále na MŽP nebo CHKO?

Jinak jako důvod mi stačilo uvést " zájmový chov" a v podmínkách mám že " NESMÍM vypouštět zpět do přírody"

No, byt tebou, tak zavolam na nejblizsi CHKOcko a tam ti poradeji.Neboj,vetsinou jsou tam rozumni, takze nejakae honeni nehrozi. Nesmi vypoustet do prirody samosebou chapu, preci jen, musime se udrzet ciste geny - to zni hrozne.

Bosniensis - ony se furt chovaji? Uz jsem je nevidel, ani nepamatuji :)

VH

Díky za odpověďi, je to zajímavé. Chtěl jsem se zeptat, nemáte někdo fotku té Bosniensisky? A jak moc je toxikologicky významná?A vůbec nějaké info o ní.Děkuji

O bosence si mimo jiné můžeš přečíst třeba tady.

Tady jsou fotky jedné bosňačky z Rily v Bulharsku, byť vzhledově na ní moc nevypadá. Nějaké základní info. Rozeznávaly se podle více méně rozpadlého klikatého pruhu na zádech. Mělo za to, že v Bulharsku jsou bosniensisky jen v Rile, Pirinu a Rodopech (zatímco ve Staré planině a Vitoši jsou nomináty), jenže pak se našlo pár "normálně" zbarvených i tam. Podle poslední fylogenetické studie jistého Ursenbachera a kol. z loňského roku (kterému jsem taky cosik posílal už před 4 rokama, jenže nějak se už pak neozýval a nic mého tam zjevně nepoužil...) je bosniensis komplet všechno Bulharsko, Řecko, Makedonie, Srbsko, Černá Hora, Albánie, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina a Srbsko.

Toxikologicky významná je podle mě každá beruska a nejvíce ta, která mě pokouše
Jinak kousnutí popisuje zde Vladimír Trailin.

Díky,velmi zajímavé čtení. Co se týče té toxikologické významnosti, tak jsem to myslel spíš jestli jednotlivé poddruhy se nějak liší v toxicitě jedu nebo jestli se dá říct, že je to u všech berusek asi stejné. Samozřejmě když pomineme, že každé uštknutí je jiné a za jiných podmínek, velikost hada atd...
Dále mě zajímá jestli člověk musí mít povolení i třeba např.na tu bosňačku i když tento poddruh u nás nežije, ale je to pořád beruska?Možná je to blbá otázka,ale nemyslím povolení o chování nebezpečných druhů.Ale povolení, které se vztahuje na chování u nás chráněných druhů.

Můj soukromý názor je, že:

ochrana se u zmije obecné vztahuje na druh jako celek. Na seznamu ohrožených druhů jsou např. občas u některých položek uváděny i čistě celé rody nebo naopak jen některé poddruhy. Zmije obecná má uvedeno jen Vipera berus, tedy celý druh.

Jak už bylo uvedené na stránce v tom jednom infu, bosniensiska je potenciálně nebezpečnější, představit si pod tím může každý co chce. Žádný přesný odhad o kolik procent může být horší neexistuje ani existovat nemůže.

Taky bych řekl, že pokud je uveden druh, tak je jedno, jestli máte poddruh žijící u nás nebo jiný, instituci zajímá druh a dál to neřeší, zřejmě si to nechtějí komplikovat.
Jinak, co já vím, tak bosniensisky by údajně měli mít v jedu i více neurotoxinů oproti nominátnímu poddruhu, což ji může potencionálně dělat nebezpečnější, ovšem tak jednoduše to nelze říct, každé štknutí může končit stejně tak téměř bez potíží jako smrtí a záleží na mnoha faktorech...

Jinak jako důvod mi stačilo uvést " zájmový chov"

Pokud to dobře chápu, dali ti vyjímku na chov berusek jen tak? Stačilo napsat zájmový chov a bylo to

Na berusky ne, žádal jsem výjimku na želvy bahenní, ale to by neměl být rozdíl. Akorát se k tomu musí vyjadřovat obec, (Starosta přiběhl, oči na vrch hlavy, a co prej tam má jako napsat. Tak jsem mu napsal souhlasnou odpověď, on a celé zastupitelstvo to podepsal a odeslal zpět. Celé to trvalo zhruba měsíc.)

Tak to já u berusek musel vysvětlovat, že mé zájmy převyšují zájmy ochrany druhu, vyjadřovala se k tomu AOPK, posuzovala CHKO....

Můžeš nám taky ty důvody vysvětlit? Mě to bylo už divné, když jsi psal, že si můžeš zmije nachytat na té "SVÉ" lokalitě a případné odchovy zase vypustíš zpět. To jsou skutečně trochu nadstandardní podmínky udělení výjimky

Můžu...
První výjimku jsem žádal ještě na MŽP, nekdy kolem roku 99-00. Tam jsem musel uvést a následně doložit, že můj zájem je důležitější než statní. Jako pořadatel tera výstav jsem dostal referenci od MÚ i od AOPK. Poté mi MŽP výjímku vydalo. S podmínkou, že odchyt a případné vypouštění odchovů zpět mohu provádět jen po konzultaci a schválení příslušným AOPK. V podstatě totéž je i v současném prodloužení výjimky vydané CHKO. Tam je navíc to, že mohu provádět odchyt v intravilánech měst. Nic nadstandardního v tom nevidím.

Ještě ke gadjukinově poznámce o tom, že berusky blbě žerou - tu zkušenost já nemám. Každá z mnou upytlačených zmijí (upytlačených v rámci udělené vyjímky, rozuměj)začala žrát bez problémů sama. Nechával jsem je v klidu, bez rušení, v terárku s úkrytem cca 3 neděla, VŠECHNY bez vyjímky začaly žrát samy. A není to zkušenost z jednoho- dvou hadů-

Můžu se zeptat čím si je krmil?Díky

Já jenom ze zkušenosti jiných vím, že berou většinou dobře hraboše a časem pak přejdou většinou i na klasické myši.

No představa shánět hraboše ve mě budí úsměv,nedovedu si představit je někde lovit.

To jste vy mladý, já chodil ze starýma pardama kopat hraboše na pole a nestor plzeňské teraristiky pan Vaňousek kope hraboše dodnes (už je mu hodně přes 80) a i je choval, což samozřejmě taky jde a jsou poměrně plodní.

Jsou perfektne chovatelni :) Chovali jsme v pionyraku, to je davno , oeconomy a agrestaky a jak slapali :) A krmeni je to skvele!

VH

No bodejť a nesmrdí tolik jako myšáci.

Tak a uspořádáme hromadnej lov na hraboše s místníma teraristama

krokodýl, VH:

A po kolika kusech/pohlaví/ploše byli chováni? Mně přišli vždycky strašně vzájemně agresivní, takže jsem je vždycky radši hned zkrmoval, chovat mně je ani nenapadlo, protože jsem si myslel, že by se povraždili. Byli nějak ošetření proti vnějším parazitům? Těm mým z kožichu vždycky lezou nějaké "breberky" .

Jinak je to samozřejmě o financích , kupovat týdně 40 myší/holat a nebo mít to samé "zadara" v hraboších, je docela rozdíl.

Otázka hrabošů je natolik zajímavá, že by si zasloužila samostatné vlákno. Ne? Co vy na to?

laboratorní myši, nic jinýho. Je ale fakt, že jsem tenkrát měl k dispozici i myšky hnědý, nicméně jsem tomu nikdy nepřikládal význjam a zmijím dával tak jak to přišlo pod ruku.
Možná je tu důležitá okolnost- zmije jsem chytal na jaře- po hybernaci, takže možná hlad dělal svý.

Různy druhy hrabošů chováme v zoo v "rodinách" více kusů obého pohlaví ve větších "akváriích" z pletivovým víkem, na vyšší podestýlce, na dně substrát na něm seno, krmení luční směs, zrniny, něco kořenové zeleniny, podrobnosti bych musel zjistit, páč u nich přímo nejsem. Pan Vaňousek je choval podobně, jen v míň kusech v myších bednach (velazky tuším T3).

Presne tak jsme je meli i u nas. Agrestaky jsme meli jako tenkrat velkou zajimavost ve skupinach samcu i samic dohromady - ve velkem terarku. Nikdy se nam nevrazdili. Daji se delat i ve velazkach (tak to delal Pecina v Praglu).

Jinak parazitozy jsem ted resil s kamosem a nemlo by to byt az tak vyznamne, kort u oeconomu. Ale na to tu mame experty, nemylim-li se. Jedina jejich nevyhoda je to, ze alespon me se mnohem hur lovi, nez mysi.

VH

Ten krátkej ocásek je nepraktickej. Co se týká parazitů, tak, co já vím, tak se v hadech sice občas "myší" endoparaziti najdou, ale jde o tzv. pseudoparazity (doufám, že to říkám správně) a v podstatě jsou jen "dědictvím" po zbaštěný myšce (hraboši, myšici,...) a pro hada nejsou nebezpeční. Pokud by to JaBul doplnila (upřesnila), bylo by to fajné.