substrát vnitřního výběhu
Rád bych se zeptal, co si myslíte o tomto: Většina půd v Mediteránu, kde žijí želvy, má neutrální až bazické pH. Nejkyselejší jsou snad jen doubravy (pH=6.5), a to ještě jen na povrchu. To se projevuje na obsahu vápníku v rostlinách, jeho dostupnosti v minerální podobě atd. Myslím si proto, že podestýlka složená z písku a rašeliny nebo jiného kyselého substrátu (ale i půda ve vebkovním výběhu) nemusí být pro zvířata úplně vyhovující. Myslíte si, že i tato drobnost může mít na vitalitu zvířat vliv? Sám používám do vnitřního výběhu přídavek asi 5% uhličitanu vápenatého - starého hašeného vápna, které zbylo ze stavby a mnohokrát vyschlo. Je to taková ta jednoduchá chemická rovnice, kdy z páleného vápna vznikne hašením hydroxid, a ten na vzduchu karboxyluje na uhličitan. Vzniknou takové nadýchané, křehké, ale celkem tvrdé granulky "omítky" různé velikosti, které lze snadno rozdrtit v prstech na prach. Samice to před snůškami celkem ochotně chroustaly, i kdyř měly i skořápky (sepiovka se mi vůbec neosvěčila a na umělé vitamíny nevěřím - co potřebují, si želvy musí najít samy). Díky za názory.
Já si o tom Luboši myslím stále to samé co jsme probírali tady 6475-substrat
Mě sepiovka, jako jediný zdroj Ca, také nepřipadá nejvhodnější. Někde jsem se dopídil, že nemá ten správný poměr Ca a Ph. Na druhou stranu má ale mnoho jiných užitečných dobrot, jako např. jód, stopové zbytky různých solí atd. Takže jí podávám. Kdysi jsem si všiml, že želvy ve výběhu který přiléhá ke staré stodole, vášnivě ožírají starou zvětralou omítku. Tam kam dosáhnou, starou omítku "oklepou" lépe než zedník. Takže jim v tom pomáhám a občas klepnu tam kam nedosáhnou. Blbý na tom je, že zdroj je omezený a už za ta léta zbývá neoklepaná jen jedna strana stodoly. Myslím, že
je to správné řešení. Navíc každoročně pilně vápním plochy, na kterých sekám trávu jako potravu. Mladým dávám podrcené vaj. skořápky.
Osobně rašelinu do terárek neuznávám, přesto, že mnoho lidí ji zřejmě bez problémů používá. Mám pocit, že na kvalitu a zdraví pokožky a krunýře bude mít pH okolí určitý nezanedbatelný vliv. Takové ty otoky očí, záněty lůžek drápků, záněty okolí kloaky, které se vyskytují bez zřejmé příčiny? To nemám vyzkoušené, ale za úvahu to stojí, alespoň mám ten dojem.
Vidíš, to je dobrý nápad. Příště, až budu hasit nove vápno, přidám k němu pytel písku pro lepší zažívání.
Pročetl jsem minulou diskusi a musím uznat, že je zajímavá. Pro větší želvy jsou ale piliny, myslím, moc měkké (přerostlé drápy atd. - pro mladé je to ale úžasný substrát). Navíc neustálé vlhčení substrátu s exkrementy většího objemu zavání možná í zdravotním průšvihem.Já mám ale želvy v noci ve vlhku i doma na suchém substrátu. Zase za to můžou cihly - nocoviště postavené z cihel (zavřené dřevěnou deskou) vystlané suchým bukovým listím. Když se cihly polijí vodou, nasají ji a vše okolo zůstane relativně suché. Jen vnitřní vlhkost boudy stoupne na 95 a více % a teplota klesne o jeden stupeň. Listí a půda jsou jen mírně navlhlé, ne mokré. Zkouším to sice zatím pouze chvíli, ale bezvadně to funguje a mám z toho radost. Želvy v tom rády nocují.
Co se týká mláďat, mám v terárku dvě zóny - suchou s pískem a mokrou s pilinami. Mám totiž strach, že by se v trvalém vlhku mohla objevit nějaká rychle se šířící nemoc.Takhle,
když mohou na dvě hodinky dobrovolně oschnout, si připadám o něco demokratičtěji
KHore, chtěla jsem se zeptat, v jaké formě dáváš vápník tornierkám. Mně sépiovou kost nikdy samy neokusují, snědí to jen když jim ji nastrouhám na zelené. I paní Velenská ze zoo v Praze jednou říkala, že tornierky jsou u nich jediné želvy, které sépiovku nežerou. Tam to řeší tak, že jim veškerou potravu sypou Nutrimixem.
Zajímalo by mě, jak je to u tebe. Dáváš jim vápník samostatně, nebo přímo do potravy?
Mě ji teda žerou. Zásadně ničím potravu neposypávám, hezky jim dám vše mimo do mističky a ony si poradí. Všimni si, že je období kdy si vápníku ať už v jakékoliv formě ani nevšimnou a najednou se můžou zbláznit. Sepiovku ale kvůli Ca nedávám, dávám ji kvůli jiným dobrotám. Lepší jsou vaječné skořápky, nebo ta stará omítka. Jestliže máš Katko už dospělé kusy, začni hlídat snůšky, koncem měsíce by to mělo vypuknout
Dík za odpověď. Moje jsou asi čtyřleté, takže na snůšku je ještě brzy. Jak staré tornierky ti začínají snášet? A ještě k těm skořápkám - dáváš jim je drcené nebo vcelku, a mám je vyvařit?
No, zrovna včera jsem se koukal na krásný článek o vápníku, kde skořápky vajíček z důvodu salmonely a dalších moc nedoporučují. Já bych zůstal asi u té omítky.
calcium.htm
Dospělým dávám skořápky vcelku, mladým je proženu mixerem na hrubý písek. Pokud mám já nebo manželka záchvat zodpovědnosti tak skořápky proženu mikrovlnkou. Vzhledem k tomu, že hygienici našli salmonelu i na stěru z čistě umytého skla, tak to moc neřeším. Když vidím jak hospodyňky vybírají v supermarketu přísně od ostatního zboží oddělená vejce a kuřata, potom to u pokladny vše pěkně smíchají v nákupní tašce dohromady, myslím že bychom už dávno byli všichni v pánu, kdyby to bylo tak žhavé jak se píše. No ale raději to v té mikrovlnce trochu protočte. Hlavně ne v umělohmotné misce ale v porcelánu. Skořápky se tak rozpálí, že umělou hmotu a následně mikrovlnku spolehlivě zlikvidují. Má osobní zkušenost
To je dost individuální dospělé jsou od 4-6ti let.
Nevím, jak u želv, ale člověk těch Salmonel (bakterií) musí údajně zbaštit minimálně 1 000 000 kousků, aby to s ním zamávalo a to ještě, když má "silný žaludek", tak ještě víc, takže to není zas tak jednoduché to chytnout. Ovšem některý závodní kuchyně to v pohodě zvládnou
. Na druhou stranu je poměrně dost plazů, kteří v sobě normálně Salmonely nosí a vůbec nic to s nima nedělá, takže to nebude tak horké. Konkrétně želvy jsou na jejich přítomnost často pozitivní a přitom jsou klinicky zdravé.
Na záhrade máme veľkú kopu brizolitu, ktorý ostal nevyužitý pri stavbe domu, už je aj docela zarastený burinou. Viackrát som rozmýšlal, že by som ho rozprášil do výbehu, kvôli vhodnejšej, teda zásaditejšej zemine. Nie som si ale istý presným zložením. Sú to malé granulky, ktoré sa používali na fasády domov. Aký máte na jeho použitie názor?
To by chtělo nejdřív zjistit složení toho materiálu. Vím, že se to hojně používalo, ale co do toho přidávali to nevím.
Já nevím, co to ten brizolit složením vlastně je.Měli jsme ho na domku, ale pokud si vzpomínám, tak byl probarvený, což by mohla být zásadní potíž. Lepší je, jak píše Jirka, obejít nějakou starou stodolu a odťuknout kus zpuchřelé vápnopískové omítky. Dříve se nestavělo příliš přesně, takže vrstva omátky místy dosahovala i několika centimetrů. Nebo si ji jednoduše udělat. Luboš