Neurergus kaiserii

S těmito informacemi rozhodně nesouhlasím!! Tyto doporučované teploty by tento druh pravděpodobně usmrtily. V tomto případě se totiž jedná o záměnu s jinými druhy rodu. Na lokalitách dvou z nich jsem byl i osobně (celkem jsou známy 4 druhy). I když jsou ocasatí obojživelníci všeobecně dosti chladnomilní, tento druh představuje tak trochu výjimku. Česky se jmenuje čolek luristánský protože se vyskytuje v provincii Luristán. V této oblasti v létě panují velmi vysoké teploty a povrchová voda tu prakticky není.
Druh chovám dva roky a rozhodně podle mého pozorování není přiliž akvatický. Ve dne jsou v úkrytech a jsou poměrně světloplaší, teprve krátce po setmění vylézají někteří jedinci a vstupují do potůčku který mají ve výběhu. Při teplotách pod 18°C vyhledávají nejteplejší místa a shlukují se. Mají dost velké oči a dokonce reagují na infračervené světlo.
Já se ocasatými obojživelníky se zabývám již dlouhou dobu a řadu druhů jsem měl možnost pozorovat v jejich přirozeném prostředí. Tento druh spolu s dalšími ocasatými obojživelníky budeme vystavovat příští rok v květnu v Praze. Více se dozvíte časem na stránkách Klubu přátel ocasatých obojživelníků: www.caudata.wz.cz .

Tak už su ,, mrnata" 4ks doma ,tak držte palce s chovom .

Mohl by jsi napsat cenu.Tuším,že tu padali cifry od 500kč po 400Euro.
Jinak přeju hodně štěstí v chovu a případném odchovu.Jsou krásní

Cena 100euro/kus .

chtěl jsem se zeptat jak se daří s chovem

A já zase rozhodně nesouhlasím s vámi !!!! Je to fajn, že máte tak bohaté zkušenosti s kaiseráky, ale čím to tedy je, že reálné odchovy mám já a kolega Čuřík a ne vy ? My aplikujeme "studený akvatický chov" a za poslední dva roky máme cca 100ks odchovaných zvířat. Stěží to bude proto, že jsme trotlové, kteří vytvořili podmínky, kdy čolkům hrozí smrt, jak se tady snažíte ostatním nakukat.
O žádnou záměnu druhu v rámci rodu určitě nejde, fota na www.aquamaster.cz jsou z mého chovu a foto mláďat tady na poradna.net od kolegy ze Slovenska jsou jeho fota mých mláďat.
Pokud napíšete, já je chovám za takových a takových podmínek s těmito výsledky, nic proti tomu. Ale tvrdit, jako hotovou věc, že kaiseráci jsou teplomilný suchozemský druh je hloupost.

Mohl by jste tedy napsat vaše podmíky chovu a případně vložit fota?

Jen bych přihodil svoji zkušenost z terénu, ne tedy s Neuregurus kaiseri, ale z jiným mlokem z velmi teplých a suchých lokalit a to s Mertensiella luschani z tureckého jihu. Přestože žijí v teplých borových lesích, kde teploty už na jaře stoupají přes den nad 30 st, jejich "domovem" jsou suťoviště, kde pod kameny v různých hloubkách podle aktuálního počasí nacházejí útočiště. Při nižších denních teplotách (okolo 20 st.) jsme je nacházeli těsně pod vrchními kameny, ale ve vyšších teplotách se stahují hlouběji, kde je poměrně stálé klima - nižší teploty a vyšší vlhkost a aktivují buď v noci při vlhčím počasí a nebo prostě tráví veškerý čas v horkém létě v hlubších místech suťoviště, kde je dostatek bezobratlé potravy a mloci na povrch ani nemusí. Naopak v zimě jim hluboké díry mezi kameny umožňují zimovat bez obav z mrazu.

Ja jen doplnim Krokodyla - Martensielly jsme lovili normalne mimo sute v tech suchych borovych lesich (okoli Antalye), ale v dubnu, kdy az tak suche nebyly (nekolik privalovych destu atd.). Bylo jich tam moc (videli jsme jich desitky) a to i normalne prez den. V noci byly vyrazne aktivnejsi. Nasli jsme je dokonce i na vapencovych jehlach ve vrcholovych partiich (kde tou dobou kvetl Orchys anatolica). Bylo to nadherne na ne cucet :) V cervenci po nich nebylo ani pamatky a ty lesy byly opravdu velmi suche (ale ne bez zivota).

VH

Rod Neuregus je blízce příbuzný v Malé Asii a na Kavkaze žijícím čolkům rodu Ommatotriton, tito mají ale odlišný způsob života který se tak trochu podobá našim druhům čolků.
Také si myslím, že od výše zmíněného kolegy není přiliž taktní presentovat jako chovatelský úspěch odchov od vykladených samic pocházejících z odchytu v průběhu jejich rozmnožování z volné přírody. V Turecku žijící Neurergus strauchii či N. crotatus mají mnohem severnější areál výskytu a pochopitelně mají i jiné nároky na teplotu než námi zmiňovaný druh. Tyto by snad přibližně odpovídaly těm o kterých se zmiňuje peterveter.
Ještě pro zajímavost k těm mertensielám, do současnosti bylo z jihozápadního Turecka popsáno celkem 6 samostatných druhů (1 další druh žije na ostrově Karpathos) které byly přeřazeny do rodu Lyciasalamandra. Tento rod je také spíše příbuzný rodu Salamandra a druhu Mertensiella caucasica se ani moc nepodobá (snad až na výrůstek u kořene ocasu u samců).

To už tedy přeháníte. Největší počet mláďat bylo od samic druhým rokem po importu po řádném přezimování.

Ale pane kolego nač hned tolik emocí, raději si ještě jednou pozorně přečtěte oba mé předchozí příspěvky. Já zde přece vůbec netvrdím, že je druh Neurergus kaiseri teplomilný a suchomilný a ani to, že s nimi mám nějaké bohaté zkušenosti.
Přiznám se, nemám podobné internetové diskuze přiliž rád a nechtěl jsem se do toho nechat zatáhnout. Také trochu zištně jsem chtěl svoje postřehy z chovu a získané informace o druhu nejprve napsat do některého teraristického časopisu. Protože by ale chovateli mělo jít především o blaho zvířat, nemohu hrát „mrtvého brouka“. Jak jsem již výše uvedl, žije tento druh v aridních krasových oblastech v západní části pohoří Zagros kde venkovní letní teploty určitě přesahují 40°C. Zde prý obývá podzemní krasové systémy kde je pravděpodobně i celoročně poměrně stabilní teplota a také vlhkost (tím bych chtěl dát za pravdu kolegům v jejich příspěvcích o pozorování mertensielly turecké). Takovéto prostředí je ale v umělých podmínkách obtížně napodobitelné hlavně z důvodů mikrobiologické čistoty na které je tento druh velmi citlivý (některé jeskyně se i u nás využívají např. při léčení chorob dýchacího ústrojí). Ač se někdy tvrdí, že tito čolci obývají podzemní systémy celoročně, je dle mého názoru spíše pravděpodobnější, tedy alespoň v zimních měsících, obývaní ústí jeskyní a různých vyvěraček. Mají totiž velmi dobrý zrak který by jim jinak byl v podzemí k ničemu. Také je ven mohou vyplavit náhlé přívalové deště.

Mne se podařilo před dvěma roky získat několik larev od přítele. Tyto jsem držel v akváriu s přídavkem vápníku a mořské soli za pokojových teplot. Zajistil jsem jim i osvětlení ve slunečním spektru. Larvy metamorfovaly ve stáří přibližně půl roku a délky 7 až 9 cm. I tak jim zůstaly fragmenty keříčkových žaber až do doby, než jsem je postupně umístil do terária s vápencovou dekorací a s umělým proudícím potůčkem. Zde mláďata pak velmi rychle vodu opustila a ukrývala se na spíše sušších místech. Nejlépe prospívala při teplotách okolo 24°C (u ocasatých obojživelníků teplota nevídaná) a i na souši dobře přijímala například nabízené larvy zavíječů voskových za kterými byla ochotna i krátce vylézt z úkrytu. Jako potravu jsem jim nabízel i různé svinky, rybenky, blešivce atd. , výživu jsem doplňoval vitamíny ve formě prášku. Do vody vstupovala hned po setmění a lovila zde patentky. Jen zcela ojediněle zůstalo některé mládě ve vodě pod kamenem i přes den. Vodu jsem z preventivních důvodů raději vyměňoval minimálně jednou týdně a pravidelně upravoval její tvrdost. V prosinci loňského roku již přesahovala délku deseti centimetrů a u několika jedinců již bylo možné rozeznat pohlaví. Proto jsem zkusil snížit teplotu na 18°C pro navození rozmnožování. Zvířata ale přestala přijímat potravu a začala trochu hubnout. Bohužel jsem musel na 14 dní odcestovat a to se jim stalo osudné. Podle zjištěných informací došlo k úhynu jednoho mláděte ve vodě a jeho rozkládající se tělo zapříčinilo úhyn i většiny ostatních, přežil jen jeden jedinec. Na skle nádrže bylo totiž vidět stopy jak se ostatní snažili odtud uniknout, což dříve rozhodně nedělali.

Tak je nové info - na burze byli kaiseráci za 2.500,- Kč/kus, přičemž kolega, který je prodával, mě informoval, že larvy nejlíp fungovaly v cca. 10 stupních...jinak já do toho nemám co kecat

Takze asi koniec srandy a zhanania zvierat, ktore nepatria do ruk ludi ,ktori nemaju skusenosti s mlokmi, pripadne s teraristikou takmer ziadne. Neurergus kaiseri bol zaradeni do Cites A.