
uštknutí zmijí
Čau lidi píšu seminárku a zmijích obecných V. berus a rád bych věděl, jestli tu není někdo, koho uštkla a on si o tom udělal záznam jestli by to sem nedal jak to probíhalo a jak mu bylo (tohle se dá zažít jen live). Samozřejmě bych ho uvedl jako zdroj. Jestli tu je nějaký hadí smolař - nic ve zlym tak se prosím ozvi.
Díky za odpověď ale nebylo by někde něco podrobnějšího a aktuálnějšího?
Tvýho dědy je mi líto
pro Kolara:
Doporučuju sehnat/půjčit si knížku "Ty zmije" od P. Voženílka- toxicitou těchto zmijí se zabýval. Jinak sám jsem zatím neměl tu smůlu..dávám si při odchytech a focení pozor.
Jen mám známé, kteří nějakou zkušenost mají.
![[http://img100.imageshack.us/img100/8345/viperaberus 1qj5.jpg]](http://img100.imageshack.us/img100/8345/viperaberus1qj5.jpg)
Tu knížku jsem si snažil sehnat po netu, ale všude už byla rozprodaná. Možná to ale nějak aktualizovali tak se du trochu kouknout.
No, že jsi pilný student, tak tady ji máš
nikdy se neprodávala
Díky móóóóóc, už se jdu na to vrhnout.
Je to moc zajímavý čtení, skvělé informace, ale nejvíc mě překvapil věk dožití zmijí (10 - 15 - 20 let). Já jim hádal tak 5 - 7.
Knizka "Ty zmije" je naozaj zaujimava, nejake informacie sa daju najst aj v knihe Jiriho Halesa "Moji přátelé hadi". Nas osoben este ziadna neuhryzla, na to si davame velky pozor
Naproti tomu od uzoviek uz sme toho schytali viac nez dost 
Prikladam zopar fotiek z nasho vyletu v Nizkych Tatrach.
a cervena forma
a uzovka hladka - tusim je to moj prst
parádní momentka
Dík
Opravdu si sežeň knihu od P. Voženílka, dá se stáhnout i na netu v PDFku, stačí hledat. Nebo alespoň článek tady na poradně od GG. Jinak bych určitě netvrdil, že berusky jsou z toxickýho hlediska zanedbatelný. Při uštknutí záleží na strašně moc věcech a řekl bych, že není až tak velkej problém aby Tě poslala do věčných lovišť :) Nedávno tu byl odkaz, kde nebyly daleko za taipany.
Taky doporučuji přečíst. Ne jen, že se dozvíš dost toho, co potřebuješ, navíc se i zasměješ. Pan Voženílek měl svérázný humor a v kombinaci s jeho až "bláznivým" nadšením se od toho nebudeš moct odtrhnout. Alespoň já nemohl. Okamžitě po přečtení knihy Ty zmije jsem musel obědnat i Můj život mezi hady a jinou havětí a nemohl dočkat až přijde. Myslím, že musel být celkem zážitek znát ho. Některým zde se poštěstilo. Mě bohužel bavil pouze při čtení knih.
O mladých vím to, že jsou děsně "zuřivý" a moc rádi kousají, narozdíl od dospělých. Jednou jsem narazil na starého samce, málem jsem mu šlápl na hlavu. Děsně mě překvapila jeho reakce. Nepokoušel se uštknout, ale trochu syčel a přitom couval do trsu trávy. Od té doby jsem neviděl zmiji, co by dokázala lézt pospátku.
Taky jsem si všiml, že zmije z naší lokality se nejčastěji zdržují na staré molitanové pohovce, pohozené v trávě. Maj pod ní i cestičky a tak. Když jsem tu pohovku loni poprvé spatřil, málem to se mnou šlehlo. Bylo na ní asi pět až sedum zmijí, které se slunily! Do té doby jsem je viděl jen solitérně.
Jo o tom molitanu - nebyl by třeba dobrý i do terária? Mě se zdá, že ho fakt milujou, asi je jim příjemný na tělo nebo dobře drží teplo, rádi se pod něj i schovávali.
Já jsem plně zdravej, ale se svými 55 kily se mi moc riskovat nechce.
169
Tady moje zkušenost
bosniensis.htm
Díky moc, to mi skvěle helfne. Jen jsem četl, že jed V.b.bosniensis je složením odlišný od standardní zmije a je mnohem nebezpečnější.
Takže tě moc obdivuju, že ses na takovou jedovatinu vrhnul holýma rukama. Já neriskuju nic ani u té naší
Co si budeme namlouvat,byla to ode mne pěkná blbost.V tu chvíli jsem ale skutečně na uštknutí nemyslel,nebyla to moje první zmuje chycená do ruky.Při mých cestách v jižnějších zemích jsem byl ale vždy opatrnější.Jed V.b.bosniensis má skutečně odlišné složení jedu než naše zmije obecná.Proč tomu tak je,jsem se nikde nedočetl.
U bosniensisek se popisuje větší podíl neurotoxinů, důvod tedy samozřejmě také netuším. Jinak bych podotkl, že se může dost výrazně měnit složení jedu u mláďete a u dospělce, což zřejmě vyplívá z menšího množství jedu u mláděte a tedy i potřebě jeho větší účinnosti a také a to hlavně, mládě zmije loví hlavně ještěrky (tedy živočichy s proměnlivou tělesnou teplotou) a dospělci spíš drobné savce (stálá tělesná teplota) a je jasné, že na ještěrky účinkuje lépe něco jiného než na savce.
). A žádné uštknutí nelze podcenit, mého kamaráda známého teraristu a chovatele i jedáků uštkla za mlada naše zmije do prstu a málem to nepřežil i přes dobrý zdravotní i psychický stav. a zrovna jed naší zmije je poměrně silný a štěstí je jen v tom, že ho nemívá mnoho, ovšem i zde se najdou výjimky, které několikanásobně přesáhnou průměrné množství jedu (viz. Voženílek).
Pro kolego Kolare bych doplnil, že váha nehraje vždy tu rozhodující roli při uštknutí a daleko větší roli hraje zdravotní stav uštknutého i hada a způsob a místo (dokonce i čas) uštknutí, velkou roli hraje i psychická stránka (v tom mají milovníci hadů výhodu
V niektorej knizke som cital ze uhryznutie mladatom moze naozaj dopadnut horsie ako pri dospelom hadovi. Okrem toho ze obcas mavaju mladata silnejsi jed (ako si spominal), moze mat na toto vplyv aj velkost zvierata - mlada je preda mensie a tak musi votrelca odohnat na prvy krat aby prezilo, preto moze do nepriatela "napumpovat" vacsie mnozstvo jedu. Oproti tomu vacsie jedince sa zcasti spoliehaju aj na "suche" zastrasovanie a ked nepomoze potom pouziju aj jed. Niektore hady dokonca obcas ani neuhryznu, len vrazia do nepriatela. Synteza jedu je energeticky velmi narocna a preto je pre hada nevyhodne minat jedd ked to nie je naozaj nutne.
No úplně bych nesouhlasil s tím vlivem na složení jedu, proto, aby mládě odehnalo predátora na poprvé, přeci jen účinek jedu není zdaleka okamžitý a neslouží k ochraně před predátory, ale primárně ke znehybnění kořisti, takže bych vyvozoval, že síla a složení jedu je odlišné z důvodu typu a velikosti kořisti. Na malou ještěrku která může vážit třeba jen dvakrát méně než mládě zmije a jako "studenokrevná" je přeci jen odolnější je třeba účinnější jed (nehledě na to, že ho je mnohem méně) než na "teplokrevného" hlodavce, který je oproti dospělé zmiji (také větší množství jedu) přeci jen procentuálně lehčí.
Ja som netvrdil (aspon som nechcel) ze ma mlada ucinnejsi jed preto aby odohnalo predatora, ale to ze som niekde cital ze v pripade ohrozenia ho moze pouzit viac ako dospely jedinec. Vsetkym je dobre zname ze u vacsiny hadov su mladata o dost nervoznejsie ako dospelci a tym padom aj utocnejsie. Rovnako to ma byt u niektorych mladych jedakov - ked uz uhryznut, tak poriadne
Mláďata opravdu většinou koušou, ale jde právě o to kousání, agresi, která má zahánět, zastrašit. Pro mládě by nebylo moc vhodné vytřískat zbytečně hodně jedu. Spíš bych řekl, že to ještě neumí tak dokonale zvládat jako zkušenější dospělec. Prostě koušou bez ohledu na účinnost jedu (jedáci i nejedáci). Myslím si, že primární vliv na složení a účinnost jedu má právě ta kořist. Jak jsem psal výš, mláděti nepomůže pokud jedu vypustí víc, stejně ho oproti dospělci je méně a na predátora to bezprostřední vliv nemá, stejně by mládě mohl zabít dřív než by jed zaúčinkoval. Mláďata se kousáním a výpady snaží zastrašit, ale silnější jed by jim nepomohl, proto ani nemohl selekčními vlivy být upřednostněn, ale naopak vliv na kořist může působit selektivně. Silnější (účinnější) jed = větší pravděpodobnost zabití či znehybnění kořisti.