Vejcožrouti, období klidu?

Ono taky záleží na druhu a odkud konkrétně jsou, vejcožrouti jsou v několika druzích rozšířeni od j.Maroka až po JAR, takže ty období jsou různá, v podstatě bývají dvě aktivní období, když hnízdí ptáci, tedy jakési jaro a počátek podzimu, tedy dvě vlhčí období, přičemž to jarní je delší a silnější, ale někde to může v podstatě téměř splývat v jedno několikaměsíční období "hojnosti" (vždy podle místa výskytu začíná "jaro" trochu jindy a je jinak dlouhé), prakticky všude vejcožrouti hladoví v "místní" zimě a často i v kratším období v "místním létě". Ale délky těchto období mohou být velmi různé.

Mám Vejcožrouta afrického.

Sice sem tenti ditaz nepatří,ale chtěl bych Vás poprosit zda-li by ste sem mohl hodit fotky vejcožrouta, nejlépe i při krmení.NIkdy sem ho neviděl tak bych Vás chtěl poprosit o fotku.Díky

Fotku nemám, ale tohle by nestačilo?

Parádní video. Znal jsem to jen z knih a fotek..je to docela rychlovka. Člověk až žasne nad potravní adaptací této užovky

Jde celkově o špatné zařazení, vejcožrouti nepatří mezi užovkovité, ale mají samotnou skupinu vejcožrouti.

A kdypak byli vejcožrouti vyjmuti z čeledi Colubridae, že nepatří mezi užovky

Je o Dasypeltinae vejcožrotovití viz zoo praha.

mostečák: čeleď Colubridae (užovkovití) - podčeleď Dasypeltinae (vejcožroutovití)

Jasně že Dasypeltinae. Jenže to je jen podčeleď v čeledi užovkovitých Colubridae.

http://www.volny.cz/richardhorcic/www%20stranky/pre hled%20hadu.htm

Je teda fakt, že v dnešní době systematického bouření by mě ani moc nepřekvapilo, kdyby jim byla vytvořena i vlastní čeleď, ale zatím si to nehodlám komplikovat.

Pěkný video Už jsem na něj na netu párkrát narazil...

To se neokouká, fascinující podívaná, nejvíc mě baví, jak to na začátku bere naprosto nelogicky (myslím lidskou logiku) nastojato, jiné užovky si to tak "nestěžují" a ještě se mi líbí, jak nakonec frajersky "vyblinkne" skořápku, to dělají jinak jenom climacophory (taky mají podobně vytvořené "trny" na krčních obratlech), ostatní vejcožravé užovky to dlabají i se skořápkou.
Pro mostečáka: Tak předpokládám, že myslíš Dasypeltis scabra, pro kterého se tento český název užívá, protože afričtí jsou vlastně až na jednoho všichni. Teoreticky některé populace údajně v přírodě musí hladovět až 11 měsíců a jen cca měsíc mají na pořádný výkrm, ale to už je spíš extrém, ve většině areálu hnízdí ti menší ptáci, kterých se to týká, dvakrát, takže jak jsem psal už před tím mají takové žravé jarní období a většinou ještě jedno na podzim (pokud jsou z jižní části areálu na jižní polokouli, tak je jaro na podzim a obráceně, ale i importovaní jedinci si rychle navyknou na naše období, protože chca nechca na ně působí prodlužování a zkracování dne). Jinak ale nevidím problém v tzv. "Voženílkově způsobu" (Petr jistě odpustí, že jsem to po něm pojmenoval), tzn. jednou za měsíc lapnout vejcožrouta a jemně mu zasunout do krku katetr (sondu, hadici) a pomocí injekční stříkačky do něj natlačit rozšlehané slepičí vejce v množství rovnající se jedné snovačí snůšce. Kupodivu z toho vejcožrout nemívá nějaké zvlášť velké trauma, spokojeně roste a chovateli odpadají starosti se sháněním dostatečně drobných vajec a vyvaruje se balancování na hraně zákona při vybírání hnízd v blízkém i dalekém okolí.
Jinak údajně nepohrdnou ani vejci hadů, např. vejce užovky domácí - Boaedon fuliginosus (Voženílek, 2002), ale zkusmo nabídnuté vejce želvy T. graeca nechal bez povšimnutí (Voženílek, 2002).

Už nevím jestli mi to mostecak psal na email nebo to bylo sem do poradny, ale psal že má zajištěný přísun křepelčích vajec a že mu už vejcožrout žere sám. Pokud je to tak, nevidím důvod proč ho nacpávat sondou...

Tak tím líp, když žere sám, on bývá problém, že právě slepičí (samo, že od malinkých ras),křepelčí a holubí vejce někdy moc nechtějí a raději třeba nějaké ty kosí, vrabčí nebo třeba astrildí a papouščí (andulky, korely). Pokud by ty křepelčí odmítal, tak je jednodušší než shánět ty "exoty" nebo hledat spadlá hnízda. A křepelčí zvládne až tak od 40 cm délky. Ale pokud je baští, tak není co řešit, akorát bych mu udělal nějakou delší pauzu přes zimu (klidně 4 měsíce) a v létě taky třeba 2 měsíce, aby mu pak víc chutnalo.

Ona ta slepičí vejce (i od malých typů slepiček) mívají často dost tvrdou skořápku, a vejcožrouti je pak nedokáží proříznout. Kolega co scabry choval jim je vždycky trochu nakřapal obráceným kuchyňským nožem, a pak s tím neměli problémy.

Já myslel, že mi semky napiše někdo kdo chová vejcožrouty již delší dobu a podělí se o svoje zkušenosti

Psal jsem ti to, jde mi o období kdy sami nežerou a ani se nepřikrmují.

No jak jsem psal, ono to moc přesně nelze říct, zvlášť když nevíš lokalitu, z které ten či onen jedinec pochází, takže asi nezbyde než to zkoušet a nebát se delší hladovky, pak se dá odvodit podle doby, kdy žere konkrétnější období žravosti a nežravosti u tvého vejcožrouta. Ovšem, jak jsem psal, když není moc hladový, tak může křepelčí odmítat vlastně i v době žraní. Není to zas tak jednoduché, ale vzhledem ke schopnosti těchto hadů vyžít bez újmy po mnoho měsíců s minimem přijmuté potravy, se to dá zvládat.

to dělají jinak jenom climacophory

, Vážně???Krmím je vajíčky dost často ,ale ještě jsem to u nich nepozoroval, vejce sežerou i se skořápkou, a v krku jim praskne pomocí právě zde zmíněných výběžků na obratlech...Tím nechci říct že to není pravda, spíš by mě zajímalo, jestli vám climacophory vyvrhnou skořápku???

Serpent: Jj. Máš pravdu píšu rychleji než myslím a nějak divně jsem to tam napasoval, mělo tam být, že climacophory ty vejce naruší těmi trny na krčních obratlech jako vejcožrouti a ostatní užovky je baští "vcelku", jinak, co já vím, je baští i se skořápkou.

Vejcožrouti je také naruší, pak vymačkají a nakonec skořápku vyvrhnou

A psal jsem snad něco jiného???