
jak krmíte?
Ahoj,
zajímalo by mě jak krmíte svoje hady. Já mám pro boa zatím společné terárium, takže krmím odděleně v přepravce. (trochu i kvůli tomu abych zabránil snědení lignocelu, který mám v teráriu) Hady krmím postupně aby nedošlo k jejich poranění. Mám menší problém s manipulací hadů po nakrmení. Četl jsem tady, že někdo z Vás také krmí mimo terárium, proto bych se chtěl zeptat po jak dlouhé době po nakrmení vracíte hada zpět do terária. Já asi po 5ti minutách a vůbec se jim to nelíbí...i když normálně jsou klidní. Taky mě zajímá jestli je takovéto krmení vůbec vhodné, kvůli stresování hada?
Díky Honza
Jo jo, vím. O lignocelu bylo namluveno dost a dost. No každopádně zůstanu u toho krmení mimo terárium. A až mě rafnou tak začnu krmit v terárku
ja krmim hady ktere mam samostatně normalně v tererku ale ty co mam pary nedo po dou tak krním zvlašt aby se mi nepokousami a když je davam zpět do teraria tak musim hačkem jinak by mě asi nejspíš kousli s představou že sem další myš nebo potkan
a jinak u hadu mam jen lignocel a za nic bych ho nevyměnil ja s nim mam jen a jen dobré skušenosti a krmim i v terarku a nikdy se mi nic takoveho jako uhin nebo tak nestalo
Něco bych připojil k lignocelu. Za prvé, problém nezpůsobuje bobtnání, ale on se ta mrška může "přichytit", skoro bych použil slovo "přilepit" na stěnu střeva a pak se v tom místě nabaluje další matroš, až dojde k ucpání a neprůchodnosti střev a následně k zánětu střev a je to v kopru, ale z hadů se to stane většinou jen u drobných mláďat užovek (většinou tak do 40-50 cm), které mají přiměřeně malý průměr střev. Samozřejmě se to nestane každé, ale třeba jedné z 50 nebo i více chovaných a KRMENÝCH na lignocelu, to je těžký odhadnout, taková statistika asi neexistuje. Ale za sebe musím říct, že u "mého" veterináře je to asi jeden z hlavních problémů, se kterými se tam objevují mláďata guttat (asi jen guttaty a důvod je zřejmý - nejčastěji chovaná užovka), takže za sebe říkám: "lignocel k prckům raději ne". Setkal jsem se i z problémy u některých ještěrů (chameleoni, leguáni), ale to mám jen zprostředkovaně, takže nevím. Třeba u gekončíků je častější ucpání pískem z důvodu absence minerálií a tím častějšího přijímání většího množství písku, je to tedy hlavně problém špatného (nedostatečného) podávání minerálů. Prostě každý substrát má svá pro a proti. Moje zkušenost je taková, že mláďata užovek v prvních týdnech života, než se naučí dobře lovit chovám na papírových utěrkách a později používám běžné přírodní substráty (rašelina/písek, listovka, rašeliník, mech) a ANI jedno odchovávané mládě nemělo výše popsané problémy.
Ahoj u hadu nemame lignocel ale větši oblazky a hroznyše a hroznyše duhoveho krmime jen v terariu co jsem se ptal v ZOO JIHLAVA chovatelky a ošetřovatelky plazu neni vubec nutne a dobre hada davat ven a krmit mimo terarko dle jejiho nazoru jen plaza stresujete což neni nutne
Já krmím mimo, protože když můj hádek škrtí myšáka, tak z něj většinou vyždíme dávku moči (občas i bobek) a to by pak v terku neďálo dobrotu, ani pěkný ovzduší
Vyndávání a zandávání je u mě v poho, bez protestů z hadí strany, ale samozřejmně po najedení ji přenáším po chvíli do terka jako svátost s největší opatrností. Jinak podklad mám rašelinu+písek.
Ono taky záleží na tom, co to je za hada
. Když budu přendavat carinaty nebo scalarisky, tak už žrát nebudou, hroznýšům nebo guttatam je to většinu fuk.
To je jasný, měl jsem při tom na mysli tu klasickou trojku - gutky, krajty, hroznýže. Přendávám regiusku, takže no problem