Nedožitých 65 let Petra Voženílka

K tomu se samozřejmě musím připojit, úplně to Péťovo nebe vidím, pěkná zmijí lokalitka, špekajda v kotlíku, dýmčička bafe, občas se tam mihne nějaká ta krásná andělice... smekám pomyslný klobouk a přeju mu, aby to tam tak nějak vypadalo.

Tak to rozhodně nejsi sám, kdo na něj jen tak nezapomene. Petr byl prostě hadařská legenda...

http://www.volny.cz/richardhorcic/clanky/vzpominka_ na_Petra_Vozenilka.htm

Bohužel jsem neměl tu čest poznat ho osobně, ovšem i přečtení jeho knih byl pro mě zážitek, který se vryl do paměti. K přání se přidáváme.

Ke vzpomínce se přidávám, znám ho nejen z knih, ale několikrát mi bylo ctí se s ním setkat osobně na teraristických aktivech v Karlových Varech a Mostě. Opravdu nezapomenutelné přednášky.

Celý deň si dnes čítam jeho knihu Muj život mezi hady a jinou havetí.
Bol to vzácny človek.

skoda takovych lidi..pokud mohu na co umrel? je li to nevhodne omlouvam se..

Taky se vzpomínkou připojuji.
Humor jemu vlastní a ,,estrádní šou", které na aktivech v Mostě (dnes v Oseku) a v K. Varech tak často předváděl, dnes na těchto akcích postrádám.

Tuším, že srdce (nebo organismus celkově) selhalo po dalším z mnoha uštknutí, tentokrát to byla celkem "neviná" Vipera latastei, jenže Petr už byl i po mrtvici a tělo už si toho užilo během těch více než tuším asi 60 uštknutí dost a dost, takže tentokrát...

Nevím, jestli jsem ten pravý, kdo by měl objasnit příčinu Petrova skonu, ale zkusím to, byl jsem ten krát Petrovi dost blízko....
Ten den mi volala Květa, Peťovo družka, že .... víme všichni co.
Obvolal jsem chlapy z klubu...
Petra uštkla malinká Vipera latastii, asi roční. Předělával tenkráte terárka na vytápění kabelem, aby zvířátka měla vytápění zespodu, kabelem.
Petr (odpuste mi, jestli se rouhám) byl poslední cca rok života, celkem rozhozený, nebyl to on, prostě jako by to tušil... byl vyloženě naštvaný, že nestihne všechnu práci, kterou by chtěl, neodpouště nikomu, že není tak aktivní jako je on sám. Moc těžko se to popisuje, prostě, k Petrovi jsem si jezdil pro dobrou náladu, když mi bylo někdy ouvej, ale to v tom roce prostě nefungovalo. Byl nabitý energií, makal jako blázen, nepřipouštěl jiný zájem než haďoury.
Lidi, tohle se nenechá psát bez velkého pohnutí, odpuste mi překlepy, hrubky a věty bez zřejmého smyslu a souvislostí.
Petrovi jsem dělal korekce jeho knih, byli jsme občas i ve velkém sváru o každé větě, zejména u knihy "Ty zmije" jsme bojovali celkem často... Mmch, rukopisy Petrovo knih (i s mýma nesrozumitelnýma poznákama) jsem věnoval kanouškovi do chystaného muzea...
Co k Petrovi.... mraky nepopisovatelnejch zážitků... Třeba, tenkrát ještě s Honzou Komrskou, jsme šli navštívit našeho nestora do nemocnice, tenkrát po uštknutí amodytkou, a takovou malou mrtvičkou. na chodbě se ptáme setřičky, kde leží pan Voženílek- říká že na jedenáctce (plácám, nevím). přijdeme k číslu 11, zaklepeme, otevřeme, vlezeme, tam nikde nikdo. Tak zas vycouváme na chodbu... v tom se z pokoje ozve "klucí , já sem tadýýýýý" Peťa položil kapačku na zem, zalehl vedle ní v okamžiku, kdy nás slyšel v rozhovoru na chodběse sestrou. Prostě se nám schoval. To byl Petr!!!
Zážitky s ním jsou opravdu na hodně dlouhé povídání... když v počátcích našeho přátelství, snad na zkoušku hadařské odhodlanosti, posadil naproti mě v jeho haďárně, do křesla, babičku Naja kauthia... Když jsme popíjeli jeho zelený uzený čaj..., když jsme chodili značit zmije do krušných hor a pak zakončovali den u dýmky a balantinky...
Rád vzpomínám na jeho definici oblíbených potravin... Měl rád ovoce, nesnášel zeleninu. Ale v jeho podání byla syrová mrkev ovocem, vařená zeleninou... Nebo když jsme se sešli, že ochutnáme larvy goliášů, které tenkrát přivezl z jižní afriky. To jeho bezmezný zklamání, že je připálil na pánvi... Nebo když jsem zatoužil po první kobře... Petr otevřel terárka s kobrama a řekl, vem si co chceš.... To se nedá popisovat, to se musí zažít, a v dnešní době, lidé dobří, už nic podobnýho nezažijete. Kšeft, Petrovi tak odporný, ovládl svět. Petr byl z jiného světa, upřimný kamarád, který by se rozdal.
Jsmem ve velkém pohnutí, není to jednoduché psát.. třeba časem něco připíšu.
mějte se fajn, a buďte na sebe takoví, jako byl na všechny petr!!!!

buďte na sebe takoví, jako byl na všechny petr!!!!

Kéž bychom to dokázali, to by byl ráj na zemi

krásně napsáno ...díky

Ano moc pěkně napsáno...Neznal jsem toho pána osobně ani z povídání moc ne,ale co sem se tak o něm dočetl tak před ním hluboce smekám...Škoda takových lidí...

uf..., znám ho samozřejmě jen z jeho knih, ale tohle mě dostalo taky

Zdravím, pokusím se oživit toto skoro 8 let staré téma svým dotazem.
Někdy zhruba 10 let zpátky jsem viděl (pravděpodobně na ČT) pořad, ve kterém vystupoval Petr Voženílek i se svými hady. Nebyl to žádný dokument, spíš něco jako pohled do domácnosti a náhled do terárií a na některé hady.
Bohužel se mi nedaří najít ani pořad, ale ani název pořadu. Je tu někdo z pamětníků, kteří by poradili?

watch

Díky moc!