Onemocnění štítné žlázy u hadů

Vkládám slíbené fotky. Přede dvěma dny se nažrala a má zase otok. Jak vytráví, otok zmizí.

Někdy oteče i kousek za krkem.

Nedávno jsem psal, že mám obdobný problém, nicméně u mé lampropeltisky se jedná o problémy s ekdysí na zákl. poruchy štítné žlázy. Nicméně je to jen teorie, podle veta se toho o štítné žláze hadů a jejich sekretech moc zjistit nedá - zaživa.

Ještě jeden obrázek, ten už tak kvalitní bohužel není.
Myslíš, že jí to nějak zatěžuje, nebo ji to bolí? Z mého pohledu se chová úplně normálně, když odmyslím ty otoky. Když má otok, tak se taky nechová nějak výrazně jinak. Nevím, co bych pro ni mohla udělat. Vet mi nic neporadil a asi nemohl, když to není u plazů ještě dost prozkoumané. Je to onemocnění dědičné?

Tak jestli to toho hada bolí, to fakt netušim. Ale vadit mu to určitě může.

Je to onemocnění dědičné?

- tak na to se chystám zeptat našeho veta už asi měsíc , jelikož tu lampropeltisku chci připustit, po vejkendu budu snad vědět víc.

Je to onemocnění dědičné?

Pochybuju, že se dozvíš něco jiného než: "ano, může to být dědičné, ale také nemusí"
Každopádně bych řekl, že každá dispozice je dědičně přenosná, pakliže k tomu had nepřišel později působením vnějších vlivů (a i zvýšená citlivost na tyto vlivy může být dědičná), což ale asi už nezjistíš. Přistupoval bych k tomu tak, že to dědičné být může. Ono to nemusí být patrné u mláďat, ale může se to projevit až v dospělosti nebo je to recesivní záležitost a projeví se to pouze, když se potkají dva jedinci se stejnou indispozicí a to se to ještě může projevit pouze u části potomků, část zůstane heteronosiči a část zdravá, ale nepozná se to.

No jo, takže z toho vyplývá, že vim, že nic nevim. Ale díky za odpověď.
VH: Kdyžtak sem dej potom nějaké inforamce.

No z toho hlavne vyplyva, ze ho urcite nepripustaj. Jedine co tym docielis, ze sa rozsiri zasa chybny gen. A takych uz je v chovoch kopec.

Před lety jsem řešil obdobný problém u samice Trimeresurus albolabris.
viz foto:

po několika dnech tatáž samice:

Jinak, za cca 25 let co hady chovám jsem řešil několikrát takovéto ,,nevysvětlitelné" zdravotní potíže u některých hadů.
Koncem devadesátých let jsem měl samici cerastesky které se občas po nakrmení krom tohoto laloku tvořily i otoky za hlavou na krku - po obou stranách. Takové ,,buřty". Jinak to popsat neumím. Vždy během krátkého času (cca po týdnu), co zvíře strávilo potravu se vše vrátilo do normálu.
U jedné samice Corallus hortulanus se mi začátkem devadesátých let zase pravidelně vždy po nakrmení objevovaly takové puchýřky po stranách kloaky. Vždy, jak docházelo k trávení se postupně zmenšovaly, a cca řekněme do deseti dnů nebyly vůbec patrné.
Jednou jsem zkusil onen puchýřek prostřihnou nůžkama a z něj vytýkala žlutá tekutina. Zajímavá byla reakce hada po prostřžení: Neumím to popsat; jakoby mi had s únikem této tekutiny doslova ,,vadnul v rukách". Uplně se přestal vzpouzet, jako by byl vysílený. Hadovi jsem ránu ošetřil a vrátil jsem ho do teraria. Během týdne byl had v perfektní kondici opět ochoten žrát.
Bohužel z obou těchto případů nemám žádná fota.
Když jsem tyhle případy probíral s několika veterináři, většina nechápala o co by mohlo jít. Ale padl i zajímavej názor: Že se mohlo jednat o lymfu a metabolismus při trávení. Tady by mohla mít vliv i teplota + celkové klima v terariu.
PS: Jinak samice T.albolabrise z příspěvku měla v minulosti několikrát mláďata, a neslyšel jsem od majitelů, kterým jsem je v minulosti přenechal, že by s nima měli někdy nějaké obdobné problémy. Tím nechci říct, že zde dědičnost nehraje žádnou roli.

Nemyslíš, že tomto v případě (solenoglyfních hadů) by mohlo jít o hematom způsobený vlastním jed. zubem. Po uštknutí mají občas problém je do tlamy zase poskládat.

No, je to možný, že by se ale tak stávalo takřka po každém nakrmení? A jen u tohoto jediného kusu? Jedině, že by měl tento kus nějakou anomálii v postavení zubů, popř. růstu čelistí . Fakt nevím.

V mém chovu se to také děje právě jen u té jedné samice, vždy po nažrání, má stejné podmínky jako ostatní hadi.