Co říkají Vaše drahé polovičky na Vašeho koníčka - teraristiku?
Ahoj,
docela by mě zajímalo co říkají Vaše drahé polovičky ( popř.rodiče ) na Vašeho koníčka teraristiku?U nás je to občas boj.Bohužel nejsem tolik manuálně zručná, takže občasnou pomoc přítele potřebuji.Už 2 měsíce diskutujeme o terárku pro ciliaty.Už mám dokonce i nařezaná skla, ale když jsem je přinesla domů tak první slova byla "no ale nemysli si, že to budu lepit o víkendu"
.Ono se občas nesmí moc tlači tna pilu.Ale jinak se nemůžu moc stěžovat vždy mě pomůže.
.Tak jsem zvědavá na to jak to chodí u Vás doma.
No se zmenou partnera prichazi i dalsi zmeny...muj novy galan agamky videl, nevadi mu, ale musi byt zavrene. Ale jejich matka se jich boji tudiz mam jiste ze tchyni mit dom casto nebudu
Ale muj me nastval, ze rekl ze agamy budou ve sklepe:( to nikdy! v obyvaku nebo v loznici
Bajunka: Ty si vybíráš, holka.
no doufam ze zmeni nazor...jasne sem mu vysvetlila, ze sou soucasti me rodiny, beru je jako svoje deti, a ty do sklepa zavirat nebudu! kdyz bude hezky necham je behat po obyvaku at si vlezou za slunickem k oknu...to chudak pak hledel jak žaba z kyšky
a je to dobry strasak na tchyni buduci
jjjjjjjj,moje thýně,když jsem si pořídil P.regius mi nosila články z časopisu Hrom.Např.,jak 9 letýho kluka chtěl sežrat 3m hroznýš a máma ho zachránila tím,že hadovi do hlavy vrazila nůž s 30cm čepelí.Měl jsem na ni vždycky vztek,že věří takovým hovadinám a marně jsem jí vysvětloval,že by probodla i kluka,že had má tu hlavu malou a navíc 3m hrozňa děti nežere
A ona pořád,že nám ta regina sežere dítě.Byl jsem z ní vždycky na prášky. Ach jo,ty tchýně
No moje drahá polovička má doma užovku a sám mi závidí prostor. Kdyby měl víc místa, tak by ho zaplácal terárky. Rodiče mi nejdřív moc nefandili. Mamka striktně zakázala pavouky, ale když sem přinesla hada a gekončíky tak se s tim nějak smířila. teď už je dokonce sama chce krmit a chovat a pomáhá mi s nima.
Zato teta nám odmítá jezdit zalejvat kytky když sme na dovče od tý doby co je tu hadice
To vam zavidím, mne trvalo 20rokov než som drahu polovičku ukecal na hada(klasicka guttka) a dalšie dva mesiace k tomu aby mohli byt v garaži myši- myslim laboratorne. K tomu hadovi ešte taka klasicka poznamka po dvoch mesiacoch ho manželka bez problemov bere do rúk a potom že sú naše polovičky z cukru.
tak to se někteří fakt máte, mně by se hodil nějakej pořádnej chlap co se neštítí ještěrek a sem tam by opravil terárko, vyrobil lampičku a nečuměl jak sůva z nudlí na můj chov ještěrů :)
Odkud ze to jses?
Z Prahy a ty? a seš pořádnej chlap co se nebojí ještěrů :)
Jo, mam nemlich ten samej problém. Jak sůva s nudlí i když jen praskne žárovka
Když vemu želvu do ruky, tak se jen ozve: nekousne tě?
já jsem rodiče přemlouvala 15 let (od svých 6-ti), aby mi dovolili doma hada... v průběhu těch let, jsem je přesvědčila na rybičky, křečky, morče, potkany, kočky až nakonec přistoupili i na hady (2 guttky)... sice měli ze začátku respekt, ale časem si zvykli.
No a po roce, co jsem se těšila svému splněnému snu jsem si našla přítele... má z hadů fóbii. Sám ale říká, že po mně nemůže chtít, abych se jich vzdala... Takže zatím přehazuju prostěradlo přes terko, kdykoliv se chystá projít kolem
Ale alespoň už se tolik nebojí přijít k nám domů... No a uvidíme... potají doufám, že budu mít takový štěstí, jako ti, co jim jejich polovičky nakonec tu teraristiku začaly tolerovat, ale stejně jako on na mně, ani já na něj nechci tlačit... tak držte palce 
Až bude spát,dej mu hady do postele,oni ho vzbudí přestane se jich bát.TZV.Léčba šokem.
Já tvrdím,že když se něčeho bojíš,jdi a sáhni si na to.
POZOR neplatí to u jedovatých