Návrh znění petice "proti čipování jedovatých hadů"

Předkládám druhou upravenou verzi petice s přihlédnutím ke zde zveřejněným připomínkám. Změny oproti původní verzi jsou zvýrazněny tučně.

My, níže podepsaní občané jsme zásadně proti znění schválené Vyhlášky 411/2008 Sb., o stanovení druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči ze dne 18. listopadu 2008, vydané na základě § 29 odst. 1 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 77/2004 Sb. a zákona č. 312/2008 Sb.
Konkrétní nedostatek spatřujeme v § 3 odst.1 písmeno a) a b), který stanovuje povinnost trvale nezaměnitelného označení, které je chápáno jako tzv. označení čipem. Dle našeho názoru je pro plazy „čipování“ velmi stresující a lze jej označit bez nadsázky za týrání (citace z výkladu k vyhlášce: Záměrem je chránit zvířata vyžadující zvláštní péči před neodborným chovem, který by mohl vést k jejich týrání.). Většina druhů hadů má ve svých 30 cm jen o málo větší průměr než čipy užívané v ČR, takže jejich aplikace je v podstatě neproveditelná. Totéž se při délce 18 cm týká také krokodýlů. Samotné „čipování“ naopak několikametrových exemplářů kober, mamb či tajpanů apod. je vysoce riskantní jak pro chovatele, tak pro veterináře. Také identifikace čipu současnými čtečkami s dosahem jen několika centimetrů by byla velmi nebezpečná a uváděla by chovatele i úředníka pověřeného kontrolou v ohrožení uštknutím. Řada druhů je navíc z chovatelského, biologického a také finančního hlediska natolik cenných, že jakékoli riziko úhynu plynoucí z aplikace čipu nebo samotné manipulace při jeho zavádění je naprosto nepřijatelné.
Domníváme se, že již samotná příroda vybavila plazy nezaměnitelným označením v podobě originální kresby či tvaru štítků každého jedince. Stačila by tedy kvalitní fotografie, jako tomu je u druhů podléhajících registraci CITES. Levná varianta pro chovatele, nevýdělečná z pohledu výrobců čipů… Označení čipem rovněž nelze považovat za trvalé, vzhledem k poměrně snadnému vyjmutí čipu ze zvířete po jeho úhynu a následné aplikaci jinému zvířeti. Již z tohoto důvodu nám uniká smysl nového opatření. V této souvislosti by totiž samotná identifikace čipem nemusela poskytnout správné údaje o nalezeném terarijním chovanci (citace z výkladu k vyhlášce: Tento způsob umožní snadnější identifikaci toulavých nebo opuštěných zvířat (zejména velkých šelem, jedovatých hadů apod.)…), což by mohlo mít v některých případech fatální důsledky. Na druhou stranu chápeme, že je žádoucí, aby byl nalezený exemplář řádně identifikován, k tomu ale dle našeho názoru postačují již stávající údaje o chovech jednotlivých registrovaných chovatelů.Chov jedovatých hadů je vysoce specializované odvětví teraristiky a v drtivé většině se mu věnují špičkoví zkušení registrovaní chovatelé, kteří často působí i v oblasti osvěty. Díky nim se v uplynulých desetiletích podařilo téměř vymýtit představu jedovatých hadů a hadů vůbec jako tvorů hodných likvidace a zatracení. Jak vyplývá z Informačního bulletinu SVS ČR č. 4 / 2008 (Program ochrany zvířat, situace v r. 2007), nebyl v oblasti chovu tehdy ještě nebezpečných druhů zvířat zaznamenán vážnější problém. Bylo provedeno celkem 800 kontrol a zkontrolováno bylo 10 481 kusů nebezpečných druhů zvířat (nejen jedovatých hadů) a i přes toto množství není v nápravných opatřeních podle § 22 písm. h) uveden ani jediný případ správního řízení ! Povinnost trvale nezaměnitelného označení může ve svém důsledku vést k rozšíření nelegálních chovů a černého trhu s druhy zvířat vyžadujících zvláštní péči a tím naopak situaci výrazně zhoršit.
Z výše uvedených důvodů žádáme o změnu § 3 odst.1 písmeno a) a b) Vyhlášky 411/2008 Sb., tak, aby byla odstraněna povinnost trvale nezaměnitelně označit dotčené kategorie zvířat.

Vyjádření veterináře:

Vážení hadaři,
nejdřív musím konstatovat, že plně chápu Vaše rozhořčení. Vyhláška je ovšem natolik nerealistická, že pevně věřím, že bude nutné její přepracování. Hlavní problém spočívá v definici zvířat zařazených do této speciální kategorie. Co jsou prosím pěkně jedovatí hadi? Jsou to například boigy? Ok, pokud ano všechny rodu Boiga? Jsou to bičovky? Pozná dotyčný kontrolní orgán vůbec, co je jedovatý had????

Další problém je udávaná minimální délka hada. Všichni chovatelé Echysek a trpasličích druhů rodu Bitis si mohou oddychnout. Jich se vyhláška zřejmě netýká... Ostatní mají problém. Zkoušel někdy někdo dávat injekce třeba hadům jako je Thelotornis? Těmto hadům defacto nelze zašít žádný kožní defekt, tak je tenká jejich kůže. Není technicky možné takového hada čipovat.

Existuje nějaký seznam veterinářů dobrovolníků, kteří jsou ochotni riskovat své zdraví a zdraví svého personálu pro realizaci této vyhlášky? Může nás někdo nutit tato zvířata čipovat? Domnívám se, že nikoliv. Neznám příliš mnoho kolegů, kteří se rutinně věnují zdravotní péči o jedovaté hady...neznám vlastně žádné. Osobně odmítám cokoliv podobného ve své ordinaci provádět. Léčím jedovaté hady běžně, ale manipulace se zvířetem je v těchto případech ospravedlněna nutností ošetření, nikoliv nesmyslnou vyhláškou.

A poslední (last but not least) aspekt nákladů:
Většina teraristů, kteří mne oslovují ohledně čipování, se zajímají o náklady na čipování. V Praze se pohybuje aplikace mikročipu včetně čipu a materiálu U PSA a KOČKY okolo 500-800 kč (dle použitého čipu a ceníku pracoviště). Na venkově je to levnější (300-400kč). Ovšem musí majitel plazů počítat s náklady výrazně vyššími:

Nemám rád ty chytré pány, kteří chodí na burzách a vykřikují, že umí sehnat mikročipy za 150 kč. Jsou to slaboduché kecy. Důvodů je několik:

1. extrémně nebezpečné druhy je často sedovat isofluranem (náklady na anestezii cca 200-500 kč)
2. kůže plazů se neslepí po aplikaci čipu okamžitě, tak jak je tomu u savců. Je nutno aplikovat jeden nebo dva stehy (náklady 50-100 kč dle materiálu). Pokud se rána nezašije, nebo nezalepí tkáňovým lepidlem, hrozí vycestování čipu a infekce.
3. na rozdíl od savců je nejčastější komplikace po aplikaci mikročipu tvorba abscesu- je způsobena zvláště nedostatečnou asepsí při aplikaci. Samozřejmě je i aseptická příprava aseptického pole spojená s náklady (účtuje se práce lékaře a materiál).
Tedy první zásadní informace pro chovatele: pokud Vám kdokoliv nabízí, že Vám načipuje hady za 150 až 300 kč, neví bohužel o čem mluví a lze očekávat značné komplikace. Provádět aplikaci mikročipu bez aseptických podmínek a bez minimálně lokální anestezie (nutnost sutury rány) není etické.
No a koneckonců musíte počítat s tím, že si dotyčný veterinář svůj "rizikový job" adekvátně ohodnotí, dle své uvahy.
U nás účtujeme čipování jedovatých plazů bez anestezie okolo 900- 1000kč s anestezií v isofluranu 1500kč.
Nechte si to klidně načipovat levněji, ale vaši hadi to neocení.

Takže: kdo to bude platit, když máte doma třeba 200 jedinců? A pokud nebudete mít prostředky na označení všech hadů, jaké bude postižení? Budou se hadi zabavovat? A kdo se jich ujme? Nebo je budou ochránci utrácet plynem? Nebo by se dali exportovat do Číny... tam se spapají.
Je to prostě nesmysl. Alespoň co se týče plazů. U všech ostatních jmenovaných zvířat to vidím jako celkem smysluplné zaopatření.

Ještě jedna věc by nebyla marná. Tak jako Jirka přidal pro ilustraci tyto fotografie, udělat podobné třeba s mláďaty Trimeresurů, jehlou a čipem. Pokud by se toho někdo zhostil, nebylo by to marné. Já bohužel nemám momentálně žádného hada, na kterém by byla tahle demonstrace možná.

J.

Chystám se na to od doby kdy Khor dal na poradnu fotky želvička vs čip s jehlou půjdu do toho,vhodné hady i foták mám,jen najít čas a zajet za svým dvorním veterinářem,at mi zapůjčí čip a jehlu....

Kdyby byl problém, mohu použité jehly zaslat poštou.

Tak to Jirko pošli, ja to nafotím, a pošlu p.Haklovi. Mám tu 4 druhy mrňat cca 30-35 cm, včetně těch waglerů! Kontakt na mne máš, nebo?

Dobře, zítra posílám včetně mejlu.