želva a pes
ahoj mám pardálího kluka (snad je to 80%) a foxteriérku (2roky) je ze želvy úplně šílená. ze začátku jsem myslela, že snad vzrušením dostane infarkt, pořád stála u klece, plakala, zpívala a třepala se. Snažili jsme se ji želvičku ukázat, aby si ji očuchala, ale ona ji začne olizovat, očmuchávat a ve chvíli, kdy se želva vystrčit hlavičku tak pejsek chce kousnout. byla bych srašně ráda, kdybyste mi poradit jak ji vysvětlit, že to není žrádlo, ale kámoš. Momentálně už se tolik netřepe a nekňučí, ale stále leží u želví ubikace a želvičku hlídá. Poraďte prosím. Dřív sem měla německého ovčáka a želvu zelenavou a soužití bylo v pohodě, chodily spolu po zahradě. I když je fakt, že želvička byla větší. Teď mám 3leté mládě, takže 11cm a 220g.
Měli jsme naprosto stejné příznaky, ale úplně přesně. Skončilo to tak, že jednoho dne pes želvu v nestřeženém okamžiku zakousl. Dejte si pozor, želvě pořiďte dobře chráněný výběh, pokud ji třeba budete dávat na zahradu (jako my).
Tak naši psi nemají s plazíkama problém, možná protože jsou legové větší než psi. Mám ale obavu, že gekončíky by posvačili. Takže hlídat a buď želva dobře zavřená a nebo pod stálým a přísným dohledem.
Měli jsme knírače, ten byl s želvou kamarád,ale zato ho brali ptáci. Ze dvou andulek v kleci jsme se během roku dopracovali k prázdné kleci.
to je všechno o konkrétním psovi a hodně o jeho rase- jasně, lovecká plemena, jako třeba ti teriéři se těžko odnaučují lovit drobná zvířata, když k tomu byli původně vyšlechtění. Naproti tomu pastevecký pes s tím zřejmě problémy nebude mít vůbec. Nám třeba vlčanda zvířata absolutně ignorovala. Starší voříšek taky-sice je to kříženec nějakého teriéra a možná pudla, nebo čeho, ale se zvířaty byl od mala, takže s nimi nemá problém. navíc je největší kámoš s kočkou, a to se setkali když mu bylo 14 a jí 3 roky. Plazíků si nevšímá vůbec. Borďanda by zakousla všechno, k čemu jí není důrazně řečeno nesmíš. Ale kočku, kterou ví že nesmí tak akceptuje a s liškou jsou velké kámošky, ikdyž ze zečátku ji taky měla tendenci zakousnout. Holt nesměla dostat příležitost, než pochopila, že tahle liška není škodná, ale že s ní naopak může docela dobře blbnout.
Takže zajistit želvu tak, aby se k ní pesan nedostal a doufat, že ho to vyvádění časem přejde...ale vzhledem k tomu, že je to teriér, tak je nikdy nenechat spolu osamotě.
K tomu se přikláním, náš pinč je s naší kočkou kámoš, navíc z ní má spíš respekt. Na ostatní plevelný by mi stačilo říct a šel by do nich, takhle je jde jen očuchat. Navíc je veden na lov potkanů. Doma pak bez dozoru neexistuje vstup do teramístnosti, kde jsem byl nucen zřídit terária v dosahu psa. Mohl bych ho rozsekat na kaši, on ví že nesmí ale když není nikdo v dosahu snaží se procpat ke gekončíkům nebo jim alespoň olízat sklo či na sebe upozornit šíleným kňučením. Od velikosti králíka veškerou havěť docela toleruje, než bych ho navedl povelem. Psa neposílám na nic živého, nejedná se o loveckého psa a nenaplňuje mne pohled na zápasící zvěř. Jen potkany likviduje spolehlivě a vzhledem k osídlení zahrady a okolí ježky, kočkama a vším možným a nemožným mi vnadění na jedy příjde nebezpečné.
Rada opravdu jiná než nemožnost přímého kontaktu bez dozoru není. Navíc pozor na falešný pocit, že se ve vaší přítomnosti tolerují. Může stačit i minimální nepozornost nebo opuštění místnosti na několik okamžiků a můžete nenávratně přijít o člena domácnosti.
kupodivu pod přísným dohledem běhaj na koberci, takže jsme pokročily.
Měli jsme podobný problém, mám skoro také 3 let starou želvičku, ale ne tak velkou jako máš ty, tak 9 cm a je ve venkovním výběhu. Pejska máme 10 měsíců labradorku a ze začátku na želvičku štěkala, nelíbila se ji, byla úplně šílená, když jsem se víc věnovala želvě než ji a pak jak jsem je dala k sobě a ona ji chtěla vzít do tlamy nebo si s ní hrát jako s hračkou, tak jsem ji říkala, že tohle nesmí (Nesmíš!!!! pohrozit a důrazně, jinak že dostane
) tak se to opakovalo několikrát a ted jsou kamarádi, i když pejsek pořád trochu žárlí, ale to je u zvířat normální, že chtějí být jediní, se kterými se budeme mazlit 
Toď moje zkušenost ....
Jasný, a pak se clovek otoci, psovi prdne v bedne a zelvu zabije, nebo horsi, nejak osklive zrani. Ja bych k sobe psa a zelvu nedaval, neco jinyho je to u vetsich druhů zelv, ale ne kazdej ma doma pulmetrovou sulcatu, ktery je nejakej pes ukradenej. Nahoda je blbec, lepsi neriskovat, nez pak brecet nad zelvou.
Zrovna tenhle inzerat, bud spatne vidim, ale na druhe fotce ma prorazeny, napraskly nebo spis prokously karapax, staci fotku zvetsit v malovani. http://www.ifauna.cz/terarijni-zvirata/inzerce/r/d etail/1479900/geochelone-pardalis-babcocki/
když jsem měla hermanku chodila s vlčákem po dvoře.Ležela u něho.bylo to celkem neuvěřitelný a on ji nikdy nic neudělal, to ona okusovala jeho :)(pro představu měla asi 20cm)
nj jenže vlčák je původně pasteveckej a následně služební pes. Byl vyšlechtěný na to, aby zvířata hlídal a chránil, ne zabíjel...nám vlčáci taky nikdy nic nezakousli. S loveckým, který byl původně vyšlechtěný speciálně na to, aby zabíjel drobnou škodnou je pochopitelně v jeho vztahu k malým zvířatům podstatně horší pořízení.
také mám psa a želvičku a nemuzu je nechat pohromade...kdyz zelvak stoji, tak pes lezi asi metr od nej a jen ho sleduje, ale jakmile se pohne , tak psisko hned startuje... ja si osobne myslim ze zarli a berou zelvu jako vetrelce do sveho teritoria...
Také se potřebuji zeptat je vhodné si pořizovat pejska jorkšířa kdyš mám želvu