Xenagamy v přírodě

Parádní, už na Dlouhé noci se mi moc líbily, a viděl jsem je i v terárku u J. Šimoníka (bohužel je už asi nemá). Máte je i doma v teráriích?

Jo, zatím mám. Jsou to poměrně nenároční chovanci. A ani nepotřebují UV záření :) Kdo by to byl řekl, co? :)

Somalia : Ono se to dá i u jiných zvířat. Hold to asi nepůjde pod 25Watovou žárovkou, ale jak já říkám, pořádně rozsvítit.

Ono se to dá i u jiných zvířat

Dá se to podle mě u většiny zvířat (ostatně opakuji to tady docela často). Ostatně jak myslíš, že se chovala zvířata dřív. Ale za jakou cenu... např. zkrmování tučnějších švábů, díky jejichž tuku se v těle výborně syntetizuje vit. D3, který zvířata získávají z toho, že mají žrádlo komplet zasypané vit. směsí - docela by mě zajímalo, jak dlouho to takto zvířata snesou na játra/ledviny, o nějaké dlouhověkosti bych měl fakt pochyby. U xen to možná bude šlapat déle (jestli se nepletu, jsou to spíš příležitostní rostlinožravci, jinak hmyzožravci, žejo?), ale u býložravců to považuju tak trochu za čuňárnu.
Hlavní a nejdůležitější je ale světlo, to je jasný. Mnohem víc než samotné UV.
Prosim nebrat jako kritiku, já samozřejmě respektuji jiné způsoby chovu (navíc netušim jak Somalia ta zvířata chová), nicméně se domnívám, že pro zvíře o není uplně ideální cesta.
Pardon za OT, ale nešlo se neozvat

edit: samozřejmě díky za foto, super

Mám je normálně pod normální žárovkou (teplo) a pak ta jsou dvě obyčejné zářivky se spektrem denního světla. Souhlasím s tím názorem, že spíše záleží na intenzitě světla než na přesném spektru (myslím tím UV). V druhém teráriu mám asi 2 roky starý Bright Sun (pouze tento zdroj na teplo i světlo). Po takové době používání se asi o UV výbojku již opravdu nejedná...Nicméně netvrdím, že u některých druhů to jde bez UV (min. v některé z fází jejich života - např. reprodukce apod.). Navíc se domnívám, že je nejvíce důležité, v jakém psychickém stavu získame jedince do chovu (stres) - ať už jde o import nebo ale i dovoz zvířat odchovaných v zajetí. Hodně často dáváme neúspěch v chovu po nějaké době za příčinu třeba právě nekvalitního osvětlení, ale na vině je špatný (i když to není často vůbec vidět - poznat) stav zvířat (psychický).

Ovšem kvalitní (míněno dostatečně intenzivní a s dobrým spektrem ve viditelné části) osvětlení má zároveň i velký vliv na psychiku zvířat... takže ono to spolu souvisí - alespoň částečně ve chvíli, kdy chceme po zvířatech aby se "aklimatizovala". Ale nijak tímto vaše řádky nerozporuju.

Zeptal bych se ale na ty lokality - byli jste tam teď v naší zimě? Jak je to tam s vlhkostí, předpokládám, že se jedná o skutečně velmi suchá místa. Nevím, do jaké míry je podnebí Somálska (resp. Somálského poloostr.) ovlivněno studeným mořským proudem (mezery ze zeměpisu), který přinese/nepřinese semtam nějakou tu srážku, popř. je tam ráno rosa? Nezkoušeli jste vykopat nějakou díru - je tam v zemi voda resp. vlhko? Díky!

Navštívili jsme lokality jak battilifera tak i taylori. Pro battilifera by se dali + - zobecnit tyto podmínky: méně aridní oblasti, půda hlinitopísčitá - nebo hlinitá (málokdy pouze písčitá), defakto savana s akáciemi (a ostatními stromy), poměrně hodně travinaté oblasti, vysoké nadmořské výšky - okolo 1600 m n.m a výš. Pro taylori poměrně podobné (charakterem), ale vždy písčité, místy kamenité, ale spíše jemnozrné, opět můžou být stromy,ale spíše nízká křoví. Nižší nadmořské výšky, v podstatě do 1600 m n.m. (alespoň tam, kde se oba druhy "potkávají". Mezi rozšířením obouch druhů není žádná bariéra a rozšíření je určováno nadmořskou výškou a změnou vegetace a hlavně typem půdy (viz. výše). Taylori je výrazněji suchomilnější a teplomilnější. Oba druhy se nevyskytují v kamenitých skalnatých biotopech, které osídlují jiné druhy agam z té oblasti (Agama spinosa, A. rueppeli, Acanthocercus phillipsi). My jsme byli v době, kdy je zde největší suchu a poměrně chladno (přes den teplota okolo 30 C a v noci cca 10-15 C). Na agamách bylo vidět, že zimují. Až na úplné vyjímky (jedno mládě taylori) jsme je neviděli přes den aktivní. Vždy byli v noře pod kamenem nebo pouze v noře. Hlavní úkryt agam jsou samozřejmě nory (buď sólo nory nebo nora pod kamenem). V měsících květen až červenec je v oblastech o cca 15-20 C vyšší teplota a poměrně vlhko (období dešťů). Agamy jsou v tuto dobu aktivní a pobíhají venku. Jakmile se cítí být ohrožené, tak zalezou do nory a vám nezbývá nic jiného, než kopat. Agamy jsou v norách vždy ve vlhké části, tzn. tak hluboko, až tam je vlhko. V místech kde mají vhodné niky a není tam žádná jiná agama dominantní, tak jsou velmi hojné.

Somalia : Díky za informace, toto je vždy nad zlato

Díky moc!

Miku : Ostatně jak myslíš, že se chovala zvířata dřív."

Nemyslím, vím. Já v žádném případě nezatracuji UV zdroje, to ani náhodou. Naopak, jsem rád, že se dnes dají sehnat a že se konečně nejedná jen o vyhozené peníze. O tom zda je UV vhodné nebo nevhodné, o tom není sporu. Oba, a nejen my, víme jak se věci mají a tak debatu o tomto, nehodlám rozšiřovat. Jen sem napsal, že to lze i tak. Nic víc, nic míň.
Já se jen pousměji vždy nad tím, když otevřu nějaké téma a tam je odpovědí na otázku, otázka. A jaké máte UVB???

Jo, ono to ale hlavně souvisí s blbě koncipovanými UV zdroji. Klasické ReptiGlo 10.0 většinou neobsahuje 10% UVB záření, ale něco kolem, záleží na výrobní sérii. Některé dokázaly zlikvidovat spoustu zvířat. Mně se osvědčilo používat vždy o něco slabší zdroj UV než se doporučuje a funguje to. A něco podobného jako má Somalia s xenagamami - mám doma tympanocryptisky, což je ekologicky dost podobné. Svítím jim taky zářivkou a pak mají obyčejnou mléčnou žárovku 25W v terárku, a vypadají velmi spokojeně. Znám ale několik lidí, kteří jim dali ReptiGlo, a agamky jim rychle pochcípaly.

A to je přesně ono. Dost často (a řekl bych že převážně) se tvrdí něco, co někde někdo řekl a přitom to není odzkoušené praxí. Já se např. nechávám zcela chladným, že nějaký výrobce (nebo někdo jiný) příjde s něčím, a tvrdí, že to je super a že to tak musí být (třeba i UV zdroje, že na krabici je napsáno 10% a pak většina je schopna se hádat, že oni mají opravdu 10%). Já se řídím tím, co je v praxi odzkoušené anebo je povrzené nějakým dobrým výzkumem. Dřív se tu tvrdilo, že xeny jsou pouštní a že potřebují šíleně teplo a UV palbu a velmi sucho. Ale teď jsem viděl, že to tak není a že zvířata v přírodě zimují a na lokalitách mohou padat teploty až k 5 C nad nulou v noci (v období sucha, a chladném). Závěrem bych to shrnul, že chce všechno odzkoušet, než se budou dělat definitivní závěry a budou se zobecňovat.

Člověk asi nemuže věřit všemu, co se kde šustne. Tehdá, když UVečka teprve začínala a každý po nich šel jako slepice po flusu, sem samozřejmě nemohl chybět a také nakoupil. Jaké však bylo překvapení. Po namontování a odstoupení od terária na pár kroků, jsem ani nečekal, jak se na to budou zvířata tvářit a už jsem to zase rval ven. Už od oka, to bylo vhodné, tak maximálně nad salám u řezníka.
Dnes už je ale doba v tomto směru pokročilá a opravdu se dají koupit.

K těm procentům - ta neurčují nic jiného, než kolik procent z celkového spektra je ve vlnových délkách UV-B. V žádném případě se nejedná o celkové množství UVB, které daný zdroj vyzařuje. Jinými slovy, nikdy nelze na základě udaných procent říct, kolik množství UVB zdroj vyzařuje, takže pře o procenta a vůbec hodnocení "síly" zdrojů podle udaných procent je zcela zbytečné.
Příklad dříve známé a kvalitní výbojky T-rex měly okolo 7% UVB. Nicméně vyzařovaly samozřejmě několikanásobně více UV než 10% kompakt.
Celá ta šaškárna s procentama je dle mého názoru spíše marketing než objektivní hodnocení daného zdroje, ale pokud je údaj pravdivý, nelze výrobce samozřejmě z ničeho obviňovat.

Celá ta šaškárna s procentama je dle mého názoru spíše marketing než objektivní hodnocení daného zdroje

No, já si myslím něco podobného, a samozřejmě nejde říci dopředu, co bude kterému zvířeti vyhovovat. Zmíněné zářivky taky používám, ale mám toho více a zkouším, co určitému druhu vyhovuje více nebo méně. Světe, div se, úsporné žárovky z IKEA se mi ukázaly zatím jako nejlepší, vyzařují i dost tepla, mají malý podíl UV, který pralesním zvířatům naprosto stačí, a navíc se do toho lze podívat, tak terárka s nimi můžou být třeba v obýváku. Když dám nad terárium ještě zářivku s bílým světlem, jsou zvířata naprosto spokojená a hezky se množí.

Zmíněné zářivky taky používám

Já ale žádné zářivky nezmiňoval

ale mám toho více a zkouším, co určitému druhu vyhovuje více nebo méně

To je ale přece samozřejmé, že celkové osvětlení se musí udělat podle konkrétních nároků chovaných zvířat, o tom mi přijde uplně zbytečné se vůbec bavit . Ani by skutečně mě nenapadlo, že by to mohl někdo chápat jinak.
Nerad bych tímto nějak degradoval vlákno s názvem "Xenagamy v přírodě" proto raději končím.

Jojo, trochu jsme se odchýlili od tématu. Jen poslední @MadMike - je pravda že ve společnosti přispěvovatelů tohoto vlákna je zbytečnost to psát, ale dost často radím začátečníkům a ti se samozřejmě zaměří na nejčastěji inzerované produkty... A řada z nich si tohle vlákno taky přečte a třeba si z toho něco vezmou.
Zpátky ke Xenagamám - jak je to s odchovy? Chová je ještě někdo a povedly se ochovat?

Na Ifauně je celkem slušná debata na toto téma.Tam má fotky také pan Tomášek,který je chová.

díky