davkovani metronidazolu a panacuru pro zelvy
zdravim,potrebovala bych vedet,jaka davka je vhodna pro zelvy,u metrozolu nebo entizol.nekde se pise 35-50mg metro na kg nekde zas 80-120mg/kg,rozdili jsou docela velke ...a jeste panacur 2,5%-kolik se dava na 100g zelvy ml?diky
panacur jsem dával 0,2 ml na 100g želvy
v pripade metronidazolovych preparatu zalezi jednak na davce a druhak i na rozplanovani celeho lecebneho postupu. Nekdy je vhodne podat jednorazove relativne vyssi davku s opakovanim po delsi dobe (tyden), nekdy nekolik opakovanych nepomerne nizsich davek kazdy den po dobu nekolika dni tak, aby se udrzela kontinualni "hladina" ucinne davky v organismu. Pro odlecovani ruznych organismu je vhodnejsi ruzny postup, nekdy i nezbytne spojeny s podanim dalsich "pomocnych latek". Takze je tu primarne otazka, co potrebujete konkretne lecit. Dalsi vec je ta, ze narozdil od panakuru muzete predavkovanim metronidazolem zvire snadno zabit. Rozmyslete si tedy dobre, kolik leciva zviratum podate "jen tak" bez doporuceni zkuseneho veterinare na zaklade presne diagnostiky, a jesli jste ochotna nest plnou zodpoveednost za pripadne nasledky pro zvire.
Co se tyka panakuru, davkovacich schemat je take nekolik. U nejbeznejsiho schematu (jednorazova davka + nasledna po 14 dnech) se pouziva 50-1OO mg ucinne latky na kg zvirete. Kazdopadne - spis nez na ml koukejte vzdy na mnozstvi podane ucinne latky. Vzdy mejte na pameti fakt, ze jakekoli podani podobnych preparatu znamena vpraveni jedu do organismu, a take to, ze se lecba z dlouhodobeho hlediska mine ucinkem, pokud ji nespojite s obmenenym rezimem po dobu cele lecby tak, aby nedoslo k reinfekci.
mockrat dekuji za odpoved,ani jsem nemusela nechat delat rozbor,ve vybehu jsem ted nasla bobky s docela hodne pohybujicimi se cerviky,tak o,5cm dlouhy tenci bily cervy.reinfekci si pohlidam.jen bylo docela pracne to do zelv dostat.dala jsem tu dolni hranici 50mg/kilo,pac vic uz bych toho panacuru do nich asi nedostala.za 14 dni dam tu vyssi davku asi v tablete,coz bude asi presnejsi...
No, z vlastni zkusenosti musim rict, ze v nezanedbatelnem procentu vzorku, ve kterych lidi nasli "cerviky" a ty "cerviky" mi pak donesli do labu, se nejednalo o parazity, ale o ruzne larvy dvoukridleho hmyzu a podobne haveti, pripadne vajicka cvrcku (viz i nedavne vlakno o rosnici), nebo to proste byly jen nejake zbytky potravy. Tim nechci nijak zpochybnovat Vase pozorovani, jen jsem opatrna pri vynaseni soudu v pripade, ze vzorek nemam v ruce.
S tou dolni hranicni davkou to taky neni pokazde uplne idealni reseni, presne timhle zpusobem se pak u parazitu (nebo treba i u bakterii) daji vypestovat rezistentni kmeny, coz je prusvih...
Zkratka - pokud uz neco lecit (idealne neco, o cem presne vime co to je), tak je vhodne to udelat poradne a ne opatrne jen tak trochu...a zrovna u panakuru (na rozdil od entizolu) si clovek muze ty davku dovolit dat klidne pri te vyssi hranici.
Jen za zvedavosti...ten metronidazol byl v tom pripadne potreba k cemu?
je fakt,ze si posmaknou i na slimakovi,kobylky jsem ve vybehu nikdy nevidela ani neslysela
a a ni tam neni vhodne prostredi pro ne.ale presne tyto cervy mel legos ,kdsyz sem ho pred 10 lety kupovala ve zveraci jako mimino,tak po odcerveni mel presne techto cervu v trusu celi chomac.je mi taky divne ze ikdyz zelvy zvladli zimovani u me uz 2x od listopadu do kvetna,tak ze proste moc nerostou a ani moc nevazi...jsou nArozene 2006 a 2007 jedna vazi 150g a druha 200g,zerou jak sjednany,ale nepribiraji,aktivni jsou taky,kdyz me vidi jak du do vybehu tak utikaj za mnou 
co jim dobreho nesu.../samozrejme travu 
/tak uz opravdu nevim cim to je ze jsou tak lehke...jestli to taky nemuze byt tema cervama nebo nakyma amebama ci tema jinyma potvurkama,prave na ktere je ten entizol...muzou byt zamorene,nic jim jakoby na venek neni ale jednoduse nepribiraj a neco jim asi ty ziviny ubira...nebo ja nevim...
co tak dat ty cervy skouknout nekomu kdo se vyzna = JaBula, nebo vet?
Jj přesně tak. domnívat se, že to byli přesně takoví nebo jiní onací červi jako od legoše a koukat na to z půl metru okem... to se fakt přesně určí, kde je problém. Ono sezbírat čerstvé bobky v několika intervalech a odnést je na rozbor někomu, kdo ví co tam najde je asi zbytečně složité.
neni mozna. Zelvi a leguani roupi nejsou kompatibilni.
Strucne a obecne u zelv: roupi, pripadne i ruzni prvoci, delaji neplechu casto az v pripade, ze se do chovu dostane: 1. parazit, na ktereho neni zvire z hlediska evoluce zvykle (nemate nahodou ve vybehu evropska testuda a africke geochelonky najednou?), cemuz se da ucinne zabranit nekombinovanim druhu, nebo karantenizaci, pri ktere se pozjistuji a eradikuji vsechna mozna nebezpeci (druha moznost je samozrejme dost zdlouhava a vyzaduje disciplinu). 2. pokud se v chovu vyskytne jiny, zavaznejsi problem (opet casto s novym zviretem). A tedy - primarni pricina neni v parazitech, ale jinde. To sice neznamena, ze by se v techto pripadech nemely parazitozy lecit, ale zaroven by se to melo dit nenahodne, cilene a s vedomim, ceho presne se prave lecbou zbavuji (a tedy, jestli tam vubec ty ameby a roupi jsou), aby tyto faktory nezastinili ostatni mozne priciny problemu. Timle trefovanim se naslepo jen komplikujete odhaleni mozne HLAVNI priciny problemu (viz reakce na dalsi Vas prispevek nize)
ano chyba byla nejspis v michani kontinetu
.ale uz jsem vse napravila,hermanky,marginat maji svuj vybeh a pardalky tez.pardalky asulcaty mohou byt spolu?nebo radsi taky zvlast?ted je mam doma zvlast na stolech ,ale myslim to jako do vybehu.diky
no, je otazka, jestli to oddeleni ma v tuto chvili jeste smysl. Pokud u sebe zelvy nejakou dobu byly, vetsinu toho, co od sebe mohly vzajemne chytit asi uz stejne chytily. Zkratka - karantena by se mela delat na zacatku a ne az pri podezreni na nejaky prusvih...
panacur:
jsem to tenkrát asi 3 x přepočítával a ty 0,2 ml /100g byla ta spodní hranice, s tím, že jsem dával malinko víc 
)
apod.
pouziva 50-1OO mg ucinne latky na kg zvirete. Kazdopadne - spis nez na ml koukejte vzdy na mnozstvi podane ucinne latky
ptala se na 2,5% tož jsem odpověděl, jak jsem to dělal já (dost dlouho
"malinko víc" znamená např. 260g želvě dávku 0,6 ml (jako na 300g
vsak ano,bobky vsechny odnesu i tak,ted tam asi cervy nebudou ale muze se zjistit neco jineho...
lupus-dala jsem spodni hranici taky,ikdyz sem i neco radsi pridala,skrz ztraty pri aplikaci zejo,ale i tak do male zelvy dostat pul mililitru byl nadlidsky vykon skrz vyplivovani tak,mate naky figl jak to udelat,aby nedoslo k ztrate?jen mi nerikejte ,at drzim zelve hlavu ven z krunyre,zkousela jsem to , ale maj takovou silu,ze mam straach ze by si klidne nechali tu hlavu utrhnout nez aby se nechali nak drzet.pak me dapada leda uz tableta...nebo naka hadicka do krku...pardalka je asi ze vsech nejtvrdohlavejsi,ta se nenecha ani za nic,tam budu muset udelat figl v potrave
To je sice pekne, ale vzorky by se mely odebirat v dobe, kdy jeste zvire nebylo leceno. Tim, ze jste postup obratila ztracite zbytecne cas, utracite znytecne penize a zelvam to bude stejne k nicemu. Na vetrine nic v trusu nenajdou a tim to skonci. Hlavne tim ovsem zkreslujete vysledky, ktere by mohly pomoci neceho se dobrat. Napr. pokud po podani leciva dojde k lehkemu zlepseni, ackoli domneli paraziti ve zvireti treba vubec nejsou. Ani antihelmintika (natoz pak entizol) nejsou totiz zamerene vyhradne na potlacovani parazitu. Maji vliv na x deju i v tele hostitele. Zpetne odhadnout, ktery ucinek byl tim hlavnim, ktery zapricinil zlepseni stavu zelvy je pak takrka nemozne.
hmmm, maximalne jine parazitozy (prvoci) - pokud jste tedy jeste nepouzila ten entizol, ale zadnou jinou moznou pricinu toho, proc zelva neroste to neodhali. K tomu je potreba udelat komplexnejsi diagnostiku (hlavne treba z krve). Z trusu se proste taky neda vycist vsechno.
Mimochodem - predpokladam, ze zvirata ted mate ve venkovnim vybehu. Jak se Vam podari zamezit reinfekcim? Tohle totiz byva nejvetsi problem pri leceni parazitu zelv.
Mne se osvedcilo nadrtit tabletu, davku zakomponovat do male kulicky mekkeho tvarohu (akorat na jedno kousnuti), kterou konkretni zelva ochotne sezrala na pockani.
ta moje poznamka o davkovani nebyla v zadnem pripade mirena proti Vasemu prepoctu. Bylo to zmineno spis pro doplneni tak, aby bylo jasne, kolik ucinne latky je potreba dat, pokud clovek ma pristup k jinym formam leciva. Nekteri veterinari odebiraji spis tablety, jini pasty o ruznych koncentracich ucinne latky. Tak aby z toho pozdeji nekdo dalsi mohl vycist kolik ze ma toto ktereho pripravku dat...je to minialne univerzalnejsi voditko...
moc dekuji za info,je mi jasne,ze jsem to udelala presne naopak a zjistovat pripadne uz jenom prvoky,je skoda,kdyz sem to mohla vzit i skrz pripadne parazity...jinak zatim jsem entizol nepodavala,necham to jak vyjde rozbor....kdyz jsem tedy "odcervovala" 7.8.kdy ma vubec smysl delat dalsi rozbor na parazity?
..samozrejme pokud by tam naky bobek zustal,tak ho vyhodim...bohuzel moč tezko.
.ale uz jsem vse napravila,hermanky,marginat maji svuj vybeh a pardalky tez.pardalky asulcaty mohou byt spolu?nebo radsi taky zvlast?ted je mam doma zvlast na stolech ,ale myslim to jako do vybehu.diky
jinac aby nedoslo k reinfekci mi zajituje muj pes
a k tomu michani-ano chyba byla nejspis v michani kontinetu
drobnost na zacatek - prvoci o kterych se tu bavime jsou taky paraziticti
Co se tyka toho odstupu vysetreni - driv nez po osmi tydnech od lecby se neda s jistotou rict, ze zelva s negativnim rozborem trusu v sobe nema nedospele cervy, kteri zatim jen neprodukuji vejce, na zaklade kterych se provadi diagnostika.
no, jde o dost neobvykle reseni, a obavam se, ze nebude uplne spolehlive. Z tohoto hlediska je vhodne odlecovat chov pred zimou (pres zimu vybehy vymrznou a tim se zlikviduji i zivotaschopna vajicka).
Ke kombinacim ruznych zvirat z ruznych zdroju a krome toho i z ruznych kontinentu viz prispevek vyse...
adyz jsem to ted uz tak zmastila,tak co byste mi ted poradila?v rijnu udelat rozbor ?akdyz tam naahdou neco bude,tak jak dlouho pred zimovanim se odcervuje napr.
/.moc diky
zimovat jdou ja nevim rijen/listopad,zalezi jak bude.mam vzit bobek od kazde zvlast,nemam jich moc /5hermanek a jednu marginatu/a /4pardalky a jedno letosni mimino sulcaty/nebo to mam namichat a stejne by se asi museli odcervit vsechny,byt by to mela jen jenda,nebo ne?jde oto ze jsou v jednom vybehu/samozrejme myslim ze kazdy kontinent ma svuj vybeh
Odčervit nebo "odprvokovat" (tedy odparazitovat) se bude v případě pozitivního vzorku muset celá skupina. Jeden negativní náběr v říjnu ještě neznamená ani zdaleka, že bude zvíře skutečně neinfekční. Halt je potřeba odběr vzorku po 6 - 8 týdnech zopakovat a znovu po 12 - 16 týdnech. Bylo by rozumné mít to dělené po teráriích, ale pokud byly ty želvy společně ve výběhu, bude patrně "promořené" vše. Vzhledem k tomu, že zvláště parazitičtí prvoci se degradují dost rychle, je potřeba si nejprve dohodnout termín donesení trusu a pak ten trus "dostat ven" třeba delší koupelí.
A samozřejmě dodat opravdu sofort.
Mimochodem k metronidazolu - podle věrohodných údajů došlo k úhynu želvy po podání injekčního metronidazolu v řádu několika hodin - zřejmě otázka farmakokinetiky. Takže podávat perorálně (do tlamy).
Otázku posouzení míry "zmastění" ponechám jiným...
V rijnu doneste cerstvy (ale opravdu cerstvy) trus do laborky, kde Vam na nej mrknou hned (hlavne kvuli hexamitam), cervi i cysty ostatnich prvoku vydrzi v trusu dele (i nekolik dni). Kazdopadne - pokud tam budou jen roupi a trichomonady, tak hlavnim zdrojem problemu zelv urcite nebudou, pri oslabeni zelviho organismu jen problemy zhorsi. Pro Vas je ted primarni zjistit kde je primarni pricina problemu a podle toho pokracovat. Tohle zjisteni problemu bych ovsem neodkladala ani minutu, vzala bych nejhorsi zelvu a nechala ji poradne vysetrit "skrz na skrz". Tady se ale bez veterinare specialisty neobejdete. Pitvy uhynu se nejake nechavaly delat? Co se tyka toho rozdeleni zelv az v dobe, kdy jsou problemy - nema to moc pro prenos patogenu vyznam. Ted uz se budu opakovat, ale co od sebe chytit mohli, to od sebe uz s nejvetsi pravdepodobnosti chytili. A jestli uz na zelvach jsou viditelne problemy, tak je jejich rozdeleni do mensich oddelenych skupin vhodne spis z duvodu sledovani a kontroly prubehu pripadne lecby, at uz se bude lecit na cokoli...
zadna pitva ,nic ...je to 2 roky zpet...mela jsem stepacky ,hermanky a pardalku dohromady,pak jeste par darovanych hermanek,ale vsechno se zdalo dobre...pak jsem si donesla dom krsnyho 2kg pardala k moji samicce,leto ve vybehu v pohode ale jak sem je dala vsechny dohromady doma ,do velke ohrady,pac jsem hermanky jednu zimu nezimovala,tak pardal dostal rymu,strasne pil a mocil a umrel.pak sla jedna stepacka,ale ta se zahrabala a chtela zimovat,coz ji bylo osudne..mylsela jsem ze jen tak odpociva.../no neznalost/,ted jsou vsechny zelvy naprosto v poradku,jen jak jsem psala ze moc neprirustaji ale,zacinam to podle ruznych prispevku prisuzovat asi tomu,ze kdyz zelvy zimuji uz od mala,tak rostou sice velmi pomale ale kvalitne/opravdu jsou moc pekne ale male...akdovi jake maji rodice/,jeden chovatel uvadel,ze pravidelne zimovane hermanky muzou mit treba v 7 letech,pouhych 10 cm..a jsou naprosto v poradku...nejsou to takzvane zelvy v bytech,s premirou zivin a bujnym nepravidlenym rustem.
Zdravím diskutující
a upravam vybehu jsem byla nucena je spojit. Jedna se ale o zvirata kupovana u jednoho velmi zkuseneho chovatele a kupovala jsem je ve veku par mesicu.......do te doby neprisly do kontaktu s zadnymi jinymi tvory, nez se skupinou vylihnutou ve stejnou dobu. Od te doby nikdy v kontaktu s nejakym potencialnim zdrojem parazitu neprisly (nepocitam psa.....). Je i v takovem pripade velke riziko, ze dojde k zamoreni chovu parazity, na ktere nejsou dani jedinci adaptovani? Kdy dochazi k osidlovani parazity u zelv lihnoucich se v umelych podminkach? A jakym zpusobem k tomu dochazi?
Dovolím si dotaz na JaBulu.....že se nesnesou paraziti u "evropanek" a "africanek" asi vetsina chovatelu minimalne tusi......ale ted premyslim nad vlastnim chovem. Vzdy jsem drzela tyto dve oblasti oddelene ale vlivem letosniho uzasne tepleho leta
sice nejsem pani JaBula ,na otazku co se tyce ruznych patogenu u ruznych zelv neodpovim,ale jedno vim jiste,uz jsem se ,bohuzel neznalosti teto veci,coz me neomlouva,jednoduse spalila take...jednu dobu jsem mela namichame vsechny dohromady a najednou prisly necekane uhyny.mohlo to byt kdovi cim,zejo ale urcite tuto moznost/jako co se tyce patogenu,ktere si nejspis zelvy predavaly navzajem/nevylucuji.ikdyz toto leto je opravdu velmi teple
,nevim jak kde ale na vysocine nic moc,tak pardaly mam proste doma.jsou vic aktivni zejo.hermany jsou venku,pak hermany v zime spi.proste jednoduse jsem udelala 2 venkovni vybehy,jeden zvlast pro hermanky a jeden pro pardalky.uz bych je v zivote k sobe nedala ani ve venkovnim vybehu.hold clovek se porad uci,a bohuzel nekdy to prinasi obeti,ikdyz nekdy uplne zbytecne!
ale ja se taky zeptam-jasne vim ze evropa a afrika spolu ne,ale muze byt sulcata a pardalka spolu?tam je to jak stema patogenama?diky
A mela jste ty pardalisky versus evropanky z jednoho chovu? Od mladat? Nebo namichane? Mne prave zajima obecne jak k prenosu techto parazitu dochazi......zda tedy mohou byt nejakym zpusobem promorena uz sotva vylihla mladata....i kdyz mi to logicky prijde jako nesmysl. U savcu je to jasne, porodni cesty, materske mleko...tam se obecne ten travici trakt osidluje jinak.....ale u plazu?
Clovek by na tom mohl vozit deti
Sulcaty a pardalky spolecne podle meho nazoru ok.....znam chovatele, ktery je ma spolu uz leta (dospele sulcaty a pardalky, vsechno dovozy a celkem bez problemu). Jinak dospely samec sulcaty......to je nadhera
tak na tuto problematiku opravdu muze odpovedet pouze pani Bulantova
..Ja si jako laik myslim,ze kazdy ten druh se proste stou svoji typickou mikroflorou a mikrofaunou proste uz na ten svet dostane.jak se dale travici trakt osidluje nevim,ale myslim si, ze pri dobre peci se ty dobre bakterky navysuji a vsechno funguje tak jak ma...paklize se ruzne ty bakterie a ruzne ty potvory dostanou do jineho druhu,tak pro nej to muze znamenat velky problem...to je jen moje uvaha,nic extra 
jinak ja mela zelvy tak nak vselijak...od mimin urcite ne.vsechny uz vetsi z ruznych zdroju...
tak vzhledem k tomu, ze telo matky opousteji mladata zelv jeste ve stadiu vajicka, tak se ve streve vyvijejiciho se zarodku zadne mikroorganismy samy od sebe nevyplodi. Uz pri lihnuti ale mlade prichazi do styku s vajecnou skorapkou, ktera na sobe nejake ty bakterie ma (je otazka, co vsechno se da prenest pres kloaku samice, kterou vajicka odchazeji), nemluve o okolnim prostredi. Nektere se pak zjednodusene ve streve usidli a funguji tak jak fungovat maji. Paraziti to maji slozitejsi. Jsou specifictejsi a nejsou az tak "vsudypritomni".
Takze v urcitych pripadech nejde jen o to, rozdelovat zvirata podle kontinentu (viz specialni pripad za urcitych specifickych okolnosti v chovu uzivatelky Margin), jako spis rozdelovat je podle zdroju. TAkze jsme zase zpatky u klasicke karanteny vsecho a vzdy. Aneb - pokud mam sulkatu z odchovu a pak nekde dokoupim import sulkaty z farmy - nedam je k sobe bez dusledne karanteny stejne jako odchovanou pardalku s odchovanou hermankou z rozdilnych chovu.
vsak ano,moje karantena pro nove zakoupene pardalky nejspis naky odchov "kdesi",bude trvat do pristiho leta,to by snad mohlo stacit
paklize zelvy nebudou jevit zadne znamky nemoci,muzu je dat s pardalkou,kterou mam 4 roky zdravou, dohromady?samozrejme mezi tim bude rozbor trusu,je neco co by se melo u techto odchovu na farme vice sledovat jako vyrazneji?
tak dalsi problematicka kapitola jsou treba viry...
ty viry mohou jak dlouho pretrvavat?jsou nak zjistitelne?
zadejte si kuprikladu herpesvirozy a mykobakterie u zelv a budete mit co cist na mesice dopredu.
no, tak uvidime, jestli budu schopna uspokojive odpovedet. Tahle problematika totiz neni jednoducha a rady pro jednoho se leckdy nedaji aplikovat v jinem chovu.
At nemluvim obecne:
Pak tedy specialne u Vas zalezi primarne na tom, jak to mel poresene chovatel (jestli zvirata karantenizoval, jestli je pred spojenim nejak lecil, nebo jestli mel proste stesti a nic nebezpecneho v chovu nemel, jestli spolu byla mladata uz u nej, atd...). Vas pripad je trochu jiny v tom, ze Vase zvirata jsou (pokud to dobre chapu)z jednoho zdroje, kde byla mladata promichana uz pred koupi. Spojenim takovych zvirat se nic moc uz pokazit neda. To vetsina lidi ovsem nema a o to maji situaci slozitejsi (viz pripad osmandy nebo treba i sulkatky).
psa pocitat opravdu nemusite, tam prenos cervu a prvoku na zelvu nehrozi.
v podstate hned jak zacnou zvirata prijimat potravu. Co si budeme povidat, procento zelv, ktere maji roupy a trichomonady (to je dvojka tech nejbeznejsich a nejmene nebezpecnych)je vysoke a pohybuje se kolem 90 procent. Pak tu mame hypotetickeho chovatele, ktery ma chovne "stado", odchova mladata (ktera ma treba i zvlast), ale pak staci, aby v dospelackem vybehu slapl na zelvi "lejno", pak se prosel v mladecim vybehu a je v podstate hotovo. Pokud bysme meli dalsi hypotetickou situaci se zelvatkem, ktere si odnesete jeste ve vajicku a toto zvire neprijde do styku s jinymi zelvami (tedy resp. ani se stopovym mnozstvim jejich exkrementu), zustane bez parazitu treba az na dosmrti. Co se tyka bakterialni mikroflory, tam je to sloziteljsi. Bakterie jsou vzdy a vsude a bez nich to proste nejde...
Takze tak...
Dekuji za vycerpavajici odpoved. Cetla jsem od Vas par clanku, ke kterym se mi podarilo dostat a je skvele mit vas tady live v diskuzi
Znama je sice taky parazitolog, ale bohuzel v praxi uz dela neco jineho, takze ty Vase prakticke zkusenosti jsou nenahraditelne.
)))))
Jeste k tomu memu chovu....ten chovatel je nemel spojene, mel vsechny snusky zvlast, druhy nemichal, toto jde tak rikajic na me triko. Prave po konzultaci s tou znamou jsem dosla k zaveru, ze by parazitoza hrozit nemela (ale chtela jsem se ujistit). Byla to opravdu zvirata vylihla u nej a par mesicu zvlast v terarku, nez jsem je koupila ja. Pak byly vsechny zelvy par let zvlast ale letos jsem je spojila. Stalo se to uz pred nekolika mesici, jsou spolu ale samozrejme jen venku, na pozemku cca. 25m2 (coz je ale samozrejme jedno
Nicmene prave jsem se pustila do cetby pana Knotka a placam se v salmonelach a tech vyse zminenych herpesvirech a dochazim k zaveru, ze parazitozy vlastne nejsou to nejhorsi
No, to samozrejme meni situaci a to nebezpeci problemu zpusobenych "michanim kontinentu" hrozi.
no, nedavno jsem se setkala s chovem zelv nakazenym kryptosporidiemi a nebylo to teda vubec pekne, ale viry a mykobakterie jsou v tuhle chvili asi nejvetsimi strasaky vsech zelvaru. A az prelouskate knotka, poctete si tady:
http://www.amazon.com/Medical-Tortoises-Diagnosis- Husbandry-Prevention/dp/3899734939
A nemate ty kryptosporidie nejak zdokumentovane? Nebo vic pripadu virovych a mykobakterialnich infekci? Moc rada bych to videla....plus treba jake jsou moznosti a zkusenosti s lecbou....da se vubec normalne k takovym informacim nejak dostat? A kdyz uz Vas tady tak okradam o cas.....jsou nejake zkusenosti z CR s prenosem napr. tech ruznych kmenu salmonel na lidi? Evenatualne co vsechno vlastne hrozi (ted ale nemluvim o dovozech, to by bylo asi na dlouho a ja nemam odvahu takove zelvy prinest domu.....ale u odchovu, ktere dodrzuji alespon nejake hygienicke zasady).
Jinak moc dik za odkaz, zkusim po tom mrknout.....
pracuje se na tom...
zalovte v clancich v casopisech pro veterinare nebo ve vyse zminene knize, volne dostupne vedecke clanky se pres google daji taky najit. Kazdopadne ve trojici se salmonelami je tech informaci o zminenych patogenech tolik (navic se nekdy v ruznych casovych obdobich rozchazeji), ze tady uz Vas budu muset odkazat na samostudium (idealne z vyse zminene knihy, ktera je recentni souhrnna)...ale treba se ozve Petr60Zelv, a nejak ve zkratce ty nejdulezitejsi informace pripoji.
Moc Vam dekuji za info, vrhnu se na to.......
S vaším dovolením (v nejhorším i bez vašeho dovolení) jsem si dovolil dovolenit a proto odpovídám až teď. Protože považuji téma za závažné, dovolím si tenhle text vrhnout ještě jednou jako začátek samostatného vlákna.
Co se bakteriálních infekcí týká, v pitevních zprávách bývá obvykle zapsána jako příčina úmrtí infekce bakterií Aeromonas aeruginosa. To je jen tak mimochodem nesmysl, tenhle druh bakterií je u želv prakticky všudypřítomný a patrně jen osídlí tkáně uhynulého zvířete nebo zvířete s imunitou už zcela rozvvrácenou a nefunkční. Podávání antibiotik naslepo bez konzultace s opravdu schopným veterinářem má zpravidla negativní efekt.
Taková ta "rýma", kterou mívají suchozemské želvy (zvláště pouštní) velmi často, může být způsobena celou spoustou patogenů, namátkou Mycoplasma agasizi (poprvé identifikováno u Gopherus agasizi), různé plísně nebo kvasinky, herpetické viry a kromě bakteriání infekce je popsána i reakce sliznice (podobná alergické) u Geochelone elegans na roztoče (i kousky uhynulých).
Infekce plísněmi a kvasinkami je patrně dost častá, nepříjemné je, že antimykotika jsou oproti protibakteriálním antibiotikům mnohem toxičtější a žádné zvláštní údaje o léčbě želv s jejich použitím jsem nenašel.
U kožních infekcí je možné použít buďto Fungicidin mast nebo Dermazin, u ložisek vlhké plísňové hniloby se doporučuje ošetření roztokem Manganistanu draselného po odstranění nekrotických tkání. U silných kožních infekcí u vodních želv je možné použít přípravky pro akvarijní ryby na bázi koloidního stříbra, pro suchozemské je to ale velmi nebezpečné. Jako prevenci je u vodních želv možné použít roztok rašelinového výluhu (huminové kyseliny) nebo odvar z již použitého čaje (tanin). Kožní projevy plísní se projevují zvláště při nevhodné (nízké) teplotě, nedostatku ultrafialového záření a při nevhodném substrátu v teráriu nebo mizerné kvalitě vody.
Plísňové nebo kvasinkové infekce vnitřních orgánů (poměrně časté u plic) jsou ryzí průser.
Jisté nezanedbatelné výsledky mívá při léčbě MVDr. Tomáš Vopršálek, který používá nespecifickou (možná spíše semispecifickou) popudovou imunoterapii.
Infekce mykoplazmaty je problém, mykoplazmata jsou sice citlivá na antibiotika Tetraciklinové řady, ale patogen jimi není vyhuben, jen potlačen. Identifikace je obtížná, v období perzistence (bezpříznakově probíhajícího onemocnění) je časté, že i PCR diagnostika dává falešně negativní výsledky (kontakt na laboratoř tato vyšetření provádějící má MVDr. Jan Hnízdo). Mláďata od nakažených zvířat by měla být držena zcela separovaně a to zvláště od rodičů (nikde jsem nenašel, jestli se mohou mláďata ve vejci nakazit). Zvíře s pozitivní identifikací musí být pak drženo v "long-life quarantine" - tedy v doživotní karanténě.
Infekce viry je jedním slovem průser. Zatím byly identifikovány Herpes-like viry, Ranaviry (způsobují zaostávání v růstu a chátrání), Iridoviry a Poxviry. Nejvíc údajů je o infekcích Herpes-like viry, mohou způsobovat obtíže připomínající rýmu, ale i tvorbu lymfomů v těle a pár dalších zábavností. Opět je zde problém s falešně negativními výsledky během i hodně dlouhých období perzistující infekce. K léčbě jsem nenašel prakticky nic, možná by šlo zkusit experimentálně použít imunoterapii pomocí Poly(I)Poly(C), napodobující přítomnost dvojvláknové RNA a startující složky imunity odpovědné za protivirovou imunitu. Při infekci smíšené skupiny Geochelone (Chelonoidis) chilensis a Geochelone (Chelonoidis) carbonaria vyhynuly veškeré "chilensisky". Opět platí to, co bylo řečeno už u mykoplazmatické infekce (MVDr. Hnízdo pro kontakt laboratoře a "long-life quarantine").
O patogenech je i volně na internetu k dispozici pro lidi znalé angličtiny dost materiálu na půl roku čtení. Obecně se dá říci, že po odléčení případných parazitálních infekcí by měla zůstat zvířata z problematických zdrojů, zvláště z odchytu, v karanténě po dobu minimálně dvou let, než by byla připojena ke zvířatům z jiného zdroje. Výhodou je, že želvy jsou relativně dlouhověká zvířata...