davkovani metronidazolu a panacuru pro zelvy
zdravim,potrebovala bych vedet,jaka davka je vhodna pro zelvy,u metrozolu nebo entizol.nekde se pise 35-50mg metro na kg nekde zas 80-120mg/kg,rozdili jsou docela velke ...a jeste panacur 2,5%-kolik se dava na 100g zelvy ml?diky
v pripade metronidazolovych preparatu zalezi jednak na davce a druhak i na rozplanovani celeho lecebneho postupu. Nekdy je vhodne podat jednorazove relativne vyssi davku s opakovanim po delsi dobe (tyden), nekdy nekolik opakovanych nepomerne nizsich davek kazdy den po dobu nekolika dni tak, aby se udrzela kontinualni "hladina" ucinne davky v organismu. Pro odlecovani ruznych organismu je vhodnejsi ruzny postup, nekdy i nezbytne spojeny s podanim dalsich "pomocnych latek". Takze je tu primarne otazka, co potrebujete konkretne lecit. Dalsi vec je ta, ze narozdil od panakuru muzete predavkovanim metronidazolem zvire snadno zabit. Rozmyslete si tedy dobre, kolik leciva zviratum podate "jen tak" bez doporuceni zkuseneho veterinare na zaklade presne diagnostiky, a jesli jste ochotna nest plnou zodpoveednost za pripadne nasledky pro zvire.
Co se tyka panakuru, davkovacich schemat je take nekolik. U nejbeznejsiho schematu (jednorazova davka + nasledna po 14 dnech) se pouziva 50-1OO mg ucinne latky na kg zvirete. Kazdopadne - spis nez na ml koukejte vzdy na mnozstvi podane ucinne latky. Vzdy mejte na pameti fakt, ze jakekoli podani podobnych preparatu znamena vpraveni jedu do organismu, a take to, ze se lecba z dlouhodobeho hlediska mine ucinkem, pokud ji nespojite s obmenenym rezimem po dobu cele lecby tak, aby nedoslo k reinfekci.
mockrat dekuji za odpoved,ani jsem nemusela nechat delat rozbor,ve vybehu jsem ted nasla bobky s docela hodne pohybujicimi se cerviky,tak o,5cm dlouhy tenci bily cervy.reinfekci si pohlidam.jen bylo docela pracne to do zelv dostat.dala jsem tu dolni hranici 50mg/kilo,pac vic uz bych toho panacuru do nich asi nedostala.za 14 dni dam tu vyssi davku asi v tablete,coz bude asi presnejsi...
No, z vlastni zkusenosti musim rict, ze v nezanedbatelnem procentu vzorku, ve kterych lidi nasli "cerviky" a ty "cerviky" mi pak donesli do labu, se nejednalo o parazity, ale o ruzne larvy dvoukridleho hmyzu a podobne haveti, pripadne vajicka cvrcku (viz i nedavne vlakno o rosnici), nebo to proste byly jen nejake zbytky potravy. Tim nechci nijak zpochybnovat Vase pozorovani, jen jsem opatrna pri vynaseni soudu v pripade, ze vzorek nemam v ruce.
S tou dolni hranicni davkou to taky neni pokazde uplne idealni reseni, presne timhle zpusobem se pak u parazitu (nebo treba i u bakterii) daji vypestovat rezistentni kmeny, coz je prusvih...
Zkratka - pokud uz neco lecit (idealne neco, o cem presne vime co to je), tak je vhodne to udelat poradne a ne opatrne jen tak trochu...a zrovna u panakuru (na rozdil od entizolu) si clovek muze ty davku dovolit dat klidne pri te vyssi hranici.
Jen za zvedavosti...ten metronidazol byl v tom pripadne potreba k cemu?
panacur:
jsem to tenkrát asi 3 x přepočítával a ty 0,2 ml /100g byla ta spodní hranice, s tím, že jsem dával malinko víc 
)
apod.
pouziva 50-1OO mg ucinne latky na kg zvirete. Kazdopadne - spis nez na ml koukejte vzdy na mnozstvi podane ucinne latky
ptala se na 2,5% tož jsem odpověděl, jak jsem to dělal já (dost dlouho
"malinko víc" znamená např. 260g želvě dávku 0,6 ml (jako na 300g
ta moje poznamka o davkovani nebyla v zadnem pripade mirena proti Vasemu prepoctu. Bylo to zmineno spis pro doplneni tak, aby bylo jasne, kolik ucinne latky je potreba dat, pokud clovek ma pristup k jinym formam leciva. Nekteri veterinari odebiraji spis tablety, jini pasty o ruznych koncentracich ucinne latky. Tak aby z toho pozdeji nekdo dalsi mohl vycist kolik ze ma toto ktereho pripravku dat...je to minialne univerzalnejsi voditko...
moc dekuji za info,je mi jasne,ze jsem to udelala presne naopak a zjistovat pripadne uz jenom prvoky,je skoda,kdyz sem to mohla vzit i skrz pripadne parazity...jinak zatim jsem entizol nepodavala,necham to jak vyjde rozbor....kdyz jsem tedy "odcervovala" 7.8.kdy ma vubec smysl delat dalsi rozbor na parazity?
..samozrejme pokud by tam naky bobek zustal,tak ho vyhodim...bohuzel moč tezko.
.ale uz jsem vse napravila,hermanky,marginat maji svuj vybeh a pardalky tez.pardalky asulcaty mohou byt spolu?nebo radsi taky zvlast?ted je mam doma zvlast na stolech ,ale myslim to jako do vybehu.diky
jinac aby nedoslo k reinfekci mi zajituje muj pes
a k tomu michani-ano chyba byla nejspis v michani kontinetu
drobnost na zacatek - prvoci o kterych se tu bavime jsou taky paraziticti
Co se tyka toho odstupu vysetreni - driv nez po osmi tydnech od lecby se neda s jistotou rict, ze zelva s negativnim rozborem trusu v sobe nema nedospele cervy, kteri zatim jen neprodukuji vejce, na zaklade kterych se provadi diagnostika.
no, jde o dost neobvykle reseni, a obavam se, ze nebude uplne spolehlive. Z tohoto hlediska je vhodne odlecovat chov pred zimou (pres zimu vybehy vymrznou a tim se zlikviduji i zivotaschopna vajicka).
Ke kombinacim ruznych zvirat z ruznych zdroju a krome toho i z ruznych kontinentu viz prispevek vyse...
Zdravím diskutující
a upravam vybehu jsem byla nucena je spojit. Jedna se ale o zvirata kupovana u jednoho velmi zkuseneho chovatele a kupovala jsem je ve veku par mesicu.......do te doby neprisly do kontaktu s zadnymi jinymi tvory, nez se skupinou vylihnutou ve stejnou dobu. Od te doby nikdy v kontaktu s nejakym potencialnim zdrojem parazitu neprisly (nepocitam psa.....). Je i v takovem pripade velke riziko, ze dojde k zamoreni chovu parazity, na ktere nejsou dani jedinci adaptovani? Kdy dochazi k osidlovani parazity u zelv lihnoucich se v umelych podminkach? A jakym zpusobem k tomu dochazi?
Dovolím si dotaz na JaBulu.....že se nesnesou paraziti u "evropanek" a "africanek" asi vetsina chovatelu minimalne tusi......ale ted premyslim nad vlastnim chovem. Vzdy jsem drzela tyto dve oblasti oddelene ale vlivem letosniho uzasne tepleho leta
no, tak uvidime, jestli budu schopna uspokojive odpovedet. Tahle problematika totiz neni jednoducha a rady pro jednoho se leckdy nedaji aplikovat v jinem chovu.
At nemluvim obecne:
Pak tedy specialne u Vas zalezi primarne na tom, jak to mel poresene chovatel (jestli zvirata karantenizoval, jestli je pred spojenim nejak lecil, nebo jestli mel proste stesti a nic nebezpecneho v chovu nemel, jestli spolu byla mladata uz u nej, atd...). Vas pripad je trochu jiny v tom, ze Vase zvirata jsou (pokud to dobre chapu)z jednoho zdroje, kde byla mladata promichana uz pred koupi. Spojenim takovych zvirat se nic moc uz pokazit neda. To vetsina lidi ovsem nema a o to maji situaci slozitejsi (viz pripad osmandy nebo treba i sulkatky).
psa pocitat opravdu nemusite, tam prenos cervu a prvoku na zelvu nehrozi.
v podstate hned jak zacnou zvirata prijimat potravu. Co si budeme povidat, procento zelv, ktere maji roupy a trichomonady (to je dvojka tech nejbeznejsich a nejmene nebezpecnych)je vysoke a pohybuje se kolem 90 procent. Pak tu mame hypotetickeho chovatele, ktery ma chovne "stado", odchova mladata (ktera ma treba i zvlast), ale pak staci, aby v dospelackem vybehu slapl na zelvi "lejno", pak se prosel v mladecim vybehu a je v podstate hotovo. Pokud bysme meli dalsi hypotetickou situaci se zelvatkem, ktere si odnesete jeste ve vajicku a toto zvire neprijde do styku s jinymi zelvami (tedy resp. ani se stopovym mnozstvim jejich exkrementu), zustane bez parazitu treba az na dosmrti. Co se tyka bakterialni mikroflory, tam je to sloziteljsi. Bakterie jsou vzdy a vsude a bez nich to proste nejde...
Takze tak...
Dekuji za vycerpavajici odpoved. Cetla jsem od Vas par clanku, ke kterym se mi podarilo dostat a je skvele mit vas tady live v diskuzi
Znama je sice taky parazitolog, ale bohuzel v praxi uz dela neco jineho, takze ty Vase prakticke zkusenosti jsou nenahraditelne.
)))))
Jeste k tomu memu chovu....ten chovatel je nemel spojene, mel vsechny snusky zvlast, druhy nemichal, toto jde tak rikajic na me triko. Prave po konzultaci s tou znamou jsem dosla k zaveru, ze by parazitoza hrozit nemela (ale chtela jsem se ujistit). Byla to opravdu zvirata vylihla u nej a par mesicu zvlast v terarku, nez jsem je koupila ja. Pak byly vsechny zelvy par let zvlast ale letos jsem je spojila. Stalo se to uz pred nekolika mesici, jsou spolu ale samozrejme jen venku, na pozemku cca. 25m2 (coz je ale samozrejme jedno
Nicmene prave jsem se pustila do cetby pana Knotka a placam se v salmonelach a tech vyse zminenych herpesvirech a dochazim k zaveru, ze parazitozy vlastne nejsou to nejhorsi
No, to samozrejme meni situaci a to nebezpeci problemu zpusobenych "michanim kontinentu" hrozi.
no, nedavno jsem se setkala s chovem zelv nakazenym kryptosporidiemi a nebylo to teda vubec pekne, ale viry a mykobakterie jsou v tuhle chvili asi nejvetsimi strasaky vsech zelvaru. A az prelouskate knotka, poctete si tady:
http://www.amazon.com/Medical-Tortoises-Diagnosis- Husbandry-Prevention/dp/3899734939
A nemate ty kryptosporidie nejak zdokumentovane? Nebo vic pripadu virovych a mykobakterialnich infekci? Moc rada bych to videla....plus treba jake jsou moznosti a zkusenosti s lecbou....da se vubec normalne k takovym informacim nejak dostat? A kdyz uz Vas tady tak okradam o cas.....jsou nejake zkusenosti z CR s prenosem napr. tech ruznych kmenu salmonel na lidi? Evenatualne co vsechno vlastne hrozi (ted ale nemluvim o dovozech, to by bylo asi na dlouho a ja nemam odvahu takove zelvy prinest domu.....ale u odchovu, ktere dodrzuji alespon nejake hygienicke zasady).
Jinak moc dik za odkaz, zkusim po tom mrknout.....
pracuje se na tom...
zalovte v clancich v casopisech pro veterinare nebo ve vyse zminene knize, volne dostupne vedecke clanky se pres google daji taky najit. Kazdopadne ve trojici se salmonelami je tech informaci o zminenych patogenech tolik (navic se nekdy v ruznych casovych obdobich rozchazeji), ze tady uz Vas budu muset odkazat na samostudium (idealne z vyse zminene knihy, ktera je recentni souhrnna)...ale treba se ozve Petr60Zelv, a nejak ve zkratce ty nejdulezitejsi informace pripoji.
S vaším dovolením (v nejhorším i bez vašeho dovolení) jsem si dovolil dovolenit a proto odpovídám až teď. Protože považuji téma za závažné, dovolím si tenhle text vrhnout ještě jednou jako začátek samostatného vlákna.
Co se bakteriálních infekcí týká, v pitevních zprávách bývá obvykle zapsána jako příčina úmrtí infekce bakterií Aeromonas aeruginosa. To je jen tak mimochodem nesmysl, tenhle druh bakterií je u želv prakticky všudypřítomný a patrně jen osídlí tkáně uhynulého zvířete nebo zvířete s imunitou už zcela rozvvrácenou a nefunkční. Podávání antibiotik naslepo bez konzultace s opravdu schopným veterinářem má zpravidla negativní efekt.
Taková ta "rýma", kterou mívají suchozemské želvy (zvláště pouštní) velmi často, může být způsobena celou spoustou patogenů, namátkou Mycoplasma agasizi (poprvé identifikováno u Gopherus agasizi), různé plísně nebo kvasinky, herpetické viry a kromě bakteriání infekce je popsána i reakce sliznice (podobná alergické) u Geochelone elegans na roztoče (i kousky uhynulých).
Infekce plísněmi a kvasinkami je patrně dost častá, nepříjemné je, že antimykotika jsou oproti protibakteriálním antibiotikům mnohem toxičtější a žádné zvláštní údaje o léčbě želv s jejich použitím jsem nenašel.
U kožních infekcí je možné použít buďto Fungicidin mast nebo Dermazin, u ložisek vlhké plísňové hniloby se doporučuje ošetření roztokem Manganistanu draselného po odstranění nekrotických tkání. U silných kožních infekcí u vodních želv je možné použít přípravky pro akvarijní ryby na bázi koloidního stříbra, pro suchozemské je to ale velmi nebezpečné. Jako prevenci je u vodních želv možné použít roztok rašelinového výluhu (huminové kyseliny) nebo odvar z již použitého čaje (tanin). Kožní projevy plísní se projevují zvláště při nevhodné (nízké) teplotě, nedostatku ultrafialového záření a při nevhodném substrátu v teráriu nebo mizerné kvalitě vody.
Plísňové nebo kvasinkové infekce vnitřních orgánů (poměrně časté u plic) jsou ryzí průser.
Jisté nezanedbatelné výsledky mívá při léčbě MVDr. Tomáš Vopršálek, který používá nespecifickou (možná spíše semispecifickou) popudovou imunoterapii.
Infekce mykoplazmaty je problém, mykoplazmata jsou sice citlivá na antibiotika Tetraciklinové řady, ale patogen jimi není vyhuben, jen potlačen. Identifikace je obtížná, v období perzistence (bezpříznakově probíhajícího onemocnění) je časté, že i PCR diagnostika dává falešně negativní výsledky (kontakt na laboratoř tato vyšetření provádějící má MVDr. Jan Hnízdo). Mláďata od nakažených zvířat by měla být držena zcela separovaně a to zvláště od rodičů (nikde jsem nenašel, jestli se mohou mláďata ve vejci nakazit). Zvíře s pozitivní identifikací musí být pak drženo v "long-life quarantine" - tedy v doživotní karanténě.
Infekce viry je jedním slovem průser. Zatím byly identifikovány Herpes-like viry, Ranaviry (způsobují zaostávání v růstu a chátrání), Iridoviry a Poxviry. Nejvíc údajů je o infekcích Herpes-like viry, mohou způsobovat obtíže připomínající rýmu, ale i tvorbu lymfomů v těle a pár dalších zábavností. Opět je zde problém s falešně negativními výsledky během i hodně dlouhých období perzistující infekce. K léčbě jsem nenašel prakticky nic, možná by šlo zkusit experimentálně použít imunoterapii pomocí Poly(I)Poly(C), napodobující přítomnost dvojvláknové RNA a startující složky imunity odpovědné za protivirovou imunitu. Při infekci smíšené skupiny Geochelone (Chelonoidis) chilensis a Geochelone (Chelonoidis) carbonaria vyhynuly veškeré "chilensisky". Opět platí to, co bylo řečeno už u mykoplazmatické infekce (MVDr. Hnízdo pro kontakt laboratoře a "long-life quarantine").
O patogenech je i volně na internetu k dispozici pro lidi znalé angličtiny dost materiálu na půl roku čtení. Obecně se dá říci, že po odléčení případných parazitálních infekcí by měla zůstat zvířata z problematických zdrojů, zvláště z odchytu, v karanténě po dobu minimálně dvou let, než by byla připojena ke zvířatům z jiného zdroje. Výhodou je, že želvy jsou relativně dlouhověká zvířata...