Zadost o radu-Hadi

Ahoj,prosím o radu mezi jaké toxiny se řadí toxin podčeledi: Natricinae a speciálně mě zajímá rod Rhabdophis.Díky Martin

Viděl bych to převážně na hemotoxický jed - tvoří se otoky nebo petechie. Několik dní je přítomná špatná srážlivost krve a případné krvácení z ranek, dásní, atd. V ojedinělých případech by se mohlo objevit selhání ledvin (vzácně). Úmrtí jsou známá dvě po Rhabdophis tigrinus - nějaký puberťák (krvácení do mozku) a starší pán nad 60 let (tam tuším zapříčinilo smrt selhání ledvin). Laicky takhle. Snad si to pamatuji dobře...

ono to je v celé čeledi hodně nejednotné. Ale třeba zrovna ty Rhabdophisky využívají jedy své kořisti- bufotoxiny. A některé složky těchto jedů jsou mj. také poměrně silné neurotoxiny.

Zajímavé! Jestli chápu správně tak had využívá toxin,který ropucha vylučuje z parodytů a díky aglyfní stavbě jeho zubů je na těle kořisti dosti ranek,kterými se jed dostane do tkáně? Díky Martin

ne, had sežere ropuchu a dokáže si složky jejího jedu metabolizovat a uložit. Dělá to mnoho bufofágních druhů hadů. Stejně, jako si třeba pralesničky ukládají jed z mravenců, nebo nahožábří plži žahavé buňky z polypů. Ikdyž tti to používají k obraně, ne k lovu ale princip je podobný. Tedy použití jedu kořisti ku vlastnímu prospěchu.

No a pokud jsou ta zvířata krmená náhradní-nejedovatou kořistí, tak časem přestanou být jedovatá, protože nemají odkud získávat ten jed.

Hmm. Jsem rád že jsem tyto stránky objevil,protože je vidět že jsem chodí lidi,kteří toho hodně vědí a já si doplním mezery a získám nové vědomosti.O bufofágních hadech slyším poprvé .Jdu o tom něco vygooglovat Rhabdophisky tedy lze řadit mezi bufofágní druhy? Díky Martin

Vím, že u dendrobatek ta jedovatost závisí na stravě zásadně. Jak je to přesně u těch Rhabdophisek? Kdybych je krmil výhradně hlodavci, jak moc se to odrazí na toxicitě? Kdysi se dělal v Japonsku výzkum, který potvrdil, že Rhabdophiskám z lokality, kde se ropuchy nevyskytují, ty bufotoxiny chybí. Ten bufotoxin tam asi bude tvořit převážnou část jedu... Dokáží si vůbec ty Rhabdophisky "vyrábět" samy nějaké složky jedu nebo mají vše z ropuch? Pokud víš, díky.

Hledal jsem hledal,ale o bufofágníh druzích hadů je toho v češtině pramálo .
Takže jsem našel pouze toto: (není to psané odborně,ale aspoň něco)

Hadi z japonského ostrova Išima dokáží dokonale zužitkovat místní ropuchy. Ropuchy využívají pro svou obranu toxiny v pokožce, a z tohoto důvodu je většina místních predátorů nechávala na pokoji. Ne tak ale had Rhabdophis tigrinus. Ropuší jed je pro něj neškodný a navíc ho dokáže sám využívat – hromadí se mu ve zvláštním váčku na krku. Hádek je díky tomu pro větší zvířata sám jedovatý a tento fakt změnil i chování populace na ostrově Išima. Zatímco Rhabdophis tigrinus ze sousedních ostrovů, kde se ropuchy nevyskytují, se při nebezpečí snaží rychle zmizet, išimská populace si může dovolit spoléhat na svoji jedovatost. Had si přitom příslušný toxin sám syntetizovat neumí; konzumace kořisti za účelem využití jejího jedu je každopádně jevem dosti unikátním.
Podrobnosti:
http://www.newscientist.com/article/dn11048-snakes -eat-poisonous-toads-and-steal-their-venom.html

Jinak já osobně si myslím že Duverneyova žláza musí produkovat toxin vlastní.
Literatura uvádí dva druhy,které můžou svým toxinem vyjímečně ohrozit zdraví člověka-Rhabdophis subminiatus a Rhabdophis tigrinus.

A to mě právě zajímá. Jestli jsou schopni produkovat nějakou poměrnou část vlastního toxinu.

Jinak já osobně si myslím že Duverneyova žláza musí produkovat toxin vlastní

Zrovna u těch bufofágních druhů (Rhabdophisky, Macropistodoni, Pseudoxenodoni atd) bylo prokázané, že jsou li v lidské péči krmeny rybami, tak tu jedovatost časem ztrácí. Takže to s tou vlastní výrobou toxinu bude asi dost bledé. Jinak tyhle druhy nemají aglifní, ale opistoglyfní zuby a mají je pořádně dlouhé, protože je používají na "vypouštění" ulovených ropuch. Třeba Macropistodon rudis mají ty zuby dlouhé 2,5cm a umístěné až pod očima.

konzumace kořisti za účelem využití jejího jedu je každopádně jevem dosti unikátním

zas tak unikátní jev to není, naopak u druhů živících se jedovatou kořistí je to celkem běžné, viz jak jsem psala výše (bufofágní hadi, dendrobátky, nahožábří plži atd)

Já myslím že hadi podčeledi:natricinae májí zuby aglyfní.Opistoglifní zuby má podčeleď:boiginae.
Jinak našel jsem toto,takže jestli tu někdo umí anglicky tak napište nějaké shrnutí ohledně té toxicity.
Zajíma mě Rha.subminiatus a tigrinus.Díkes
http://www.toxinology.com/fusebox.cfm?fuseaction=m ain.snakes.display&id=SN0001

Myslím že podle toho co přechroustal translator nebude daleko od pravdy Blackflame.Aurifer mě nahlodala s těmi "bufofágy" a budu se snažit o tom zjistit co nejvíce.Díky vám oběma.Martin
http://www.toxinology.com/fusebox.cfm?fuseaction=m ain.snakes.display&id=SN0002

Já myslím že hadi podčeledi:natricinae májí zuby aglyfní.Opistoglifní zuby má podčeleď:boiginae

Myslet si něco neznamená, že to tak je . Ono to to totiž není tak černobílé a rozhodně to neplatí bez vyjímek. Právě druhy živící se ropuchami mají opistoglyfní zuby jako adaptaci na lov příslušné kořisti- loví ropuchy a musí je před spolknutím "vypustit", přičemž si pak uchovávají jejich jedy. U většiny ostatních natricinae je to jak psal BF, ale taky ne bez vyjímek.

Já si tady neplácám játra nějakými svými domněnkami, když k tématu nevim, nepíšu

Jasně a díky,jen bych tě poprosil jestli máš své vědomosti vyčtené a je to v češtině tak udej zdroj. PROSÍM!
Jestli to je praxe tak chci být tvým žákem POSLUŠNÝM.
Já hady před lety prodal a jsem spíš teoretik,který vychází a čerpá informace s 1000X přečtených knih od Jirky Haleše,Petra Voženílka,Zdeńka Vogela,Ludwiga Trutnaua a Davida Hegnera.Díkes Martin

Jejími žáky jsme tu asi všichni. Je skvělé, že lidi jako ona se tu dělí o své znalosti. Je tu i několik dalších válečníků, kvůli kterým má smysl sem chodit.

Já čtu hlavně zahraniční zdroje. Z českých knih bych ti určitě doporučil knihu Jedovatí hadi od Jiřího Valenty. Na téma hadích toxinů se tam dozvíš dost. Určitě nejhodnotnější kniha, co na toto téma u nás vyšla. Co se specializovaných témat týče, tak bych se určitě orientoval na zahraniční zdroje. Pokud to tedy je možné. Z knih v češtině mě toho moc nenapadá. Sem tam narazíš na nějaké pdf-ko česky. Nebo krátký článek. Ale není toho moc. Záleží na tom, co bys přesně hledal.

Věřím! Jsem tak trochu nevěřící Tomáš a proto Aurifer oponuji (jsem trošičku konzervativní).Nicméně podle toho co jsem přečetl na těchto stránkách zpětně pár let dozadu,se nehádám a naslouchám,protože vím a tuším že si tu píši s lidmi kteří vědí o čem píší (praxe i vědomosti) a to i včetně tebe!

A co já ? a-co-ja

lumo Ty to dycky rozštípneš

Lumo - si precitliveli??
Ci pre teba plati toto?
http://m3.aimg.sk/fdetail/mf_411965738_49b284893e6 f22ed79225849e8886ccd.jpg

danio007 jen pro tebe watch

Este tam zabudol dodat, ze som aj pekny
Kurna, ale som sa nasmial
A nerob uz take vypadky. TP uz nebola taka COOL

Tebe si proklepnu Jinak já bych napsal do vlákna "Miluju ho, ale je o hodně starší"

Tebe si proklepnu

To bolo na koho??

jestli máš své vědomosti vyčtené a je to v češtině tak udej zdroj

V češtině toho moc nenajdeš, spíše opisy a překlady z cizích jazyků O něco málo víc je toho v Angličtině a Němčině, ale taky žádná sláva. Když jsme k těmhle východoasijským hadům dohledávali před několika lety informace, tak to bylo ze stránek nějaké čínské univerzity a pochopitelně v "rozsypaném čaji"- čínštině a museli jsme si to od jednoho kolegy, který se sice nevyzná v herpetologii, ale umí čínsky nechat přeložit do angličtiny (není čech), abysme tomu rozuměli

Co se týče dalších vědomostí, tak něco člověk získá praxí, něco překvapivě i ze školy