Psalmopoeus cambridgei
Dobrý den , chtěl bych se zeptat na tento druh protože si chci tento druh přikoupit . Mám dvě B.vagans takže to nebude můj první pavouk . děkuji
Dobrý den , chtěl bych se zeptat na tento druh protože si chci tento druh přikoupit . Mám dvě B.vagans takže to nebude můj první pavouk . děkuji
Zpět do poradny Odpovědět na původní otázku Nahoru
Zaujimava otazka....
Záleží na co se chceš zeptat
Info:
Velikost: 80mm
Vlhkost: 75-80%
Teplota: 25-27°C
Prostředí: stromy
Rozšíření: Trinidad a Tobago
Agresivita , jedovatost :)
Agresivita kus od kusu, ale řekl bych spíš nervoznější druh. Dle mých zkušeností. Měl jsem tři cambridgei a to docela nerváky. Hlavně dost rychlý pavouček. Jedovatost jsem neměl tu čest prubnout.
Psalmopoeus cambridgei na procházce
watch
Hele agresivita se liší kus od kusu, někteří jsou dost nerudní a jiní zase velice klidní ale pokud máš už zkušeností s pavoukama tak ho v pohodě zvládneš. Jen buď trochu opatrný jde o stromového pavouka který někdy bývá zbrklí a dost rychli.
Co se tyče jedu tak to se nedá moc určit protože neznám tvůj zdravotní stav ale pokud plánuješ že se necháš kousnout tak si ho nepořizuj . Ale nejde o významně toxického jedince.Ale to neznamená že tě nemůže po kousanci klepnou.Má trochu silnější jed je to podobné jako u psalmopoeus irminia .Co se tyče toxinu který má tak jde o psalmotoxin který působí na kanály ASIC (sodíkové kanálky takže to je "nervový jed").
Co se tyče 100% jistoty co tě zabije jsou to pavouci především tohoto rodu:
Latrodectus
Loxosceles
Phoneutria
Atrax
(ten tvůj patři do Theraphosidae)
Měl jsem toho to sklípkana co jsem mohl pozorovat jde o polo-agresivního sklípkana a je velice rychli.
Zapamatuj si jednu poučku o jedu sklípkanu (platí pro všechny sklípkany)
Toxiny pavoučího jedu, tvoří vlastně velice složité molekuly nějakých alkaloidů a jiných látek, takže na různý organismus můžou působit různě. Jako příklad bych uvedl dvě osoby, z nichž každá je trošku alergická na něco jiného, budou mít trošku odlišné příznaky po kousnutí P. irminia a po kousnutí P. cambridgei. Zatím co na jednu zapůsobí více první toxin a druhý méně, u druhé osoby je tomu obráceně. Můj názor je ten, že jed je v podstatě u obou stejný, ale působí různě, v různých prostředích a na různě odolné organismy.
Pokud by mělo být zjištění účinnosti exaktní, musel by být jed obou druhů aplikován jedné vždy stejné osobě a pokusů by muselo být uskutečněno více, aby se z nich dali vyvodit nějaký závěry. Další takoví rozdělení a poznaní sily jedu je podle toho jak se sklípkan braní pokud má možnost se bránit žahavými chloupky má menši jejich jed menší účinnost pak také ty kteří se braní vystřelovaní fekálií mají také slabší jed Chromatopelma, Nhandu a další, oproti tomu sklípkani kteří se mohou bránit jen kousnutím nebo útěkem mají silnější jed Haplopelma, Hysterocrates, Stromatopelma, Heteroscodra, Poecilotheria atd. Samozřejmě jsou vyjím-ký jako třeba Acanthoscurria kteří mají silný jed i žahavé chloupky a nebo Psalmopoeus mají slabý jed a nevyčesávají žahavé chloupky ale mají perfektní útěk odskáčou do bezpečí a proto patři mezí nejrychlejší sklípkany.
S prominutím,tohle je nebetyčná blbost,nebo jsi tam omylem přidal nulu...10% bych ještě jakože zkousl a jen bych se pousmál
"Toxiny pavoučího jedu, tvoří vlastně velice složité molekuly nějakých alkaloidů a jiných látek, takže na různý organismus můžou působit různě."
Tady bych si biochemicky rypnul. Alkaloidy jsou prevazne obrany latky rostlin, u zivocichu se vyskytuji velice sporadicky a kdyz maji obranou fci,tak casto jsou prevzany z rostliny (viz. housenky motylu). Vetsina toxinu je tvorena bilkovinovou slozkou a i ten ucinek na Na-K kanalky funguje prakticky na principu ireverzibilni vazby na aktivni misto,kdy se toxin tvari jako enzym a proste a sproste chudaka enzyma vytlaci ale neplni funkci kterou by kanalek mel met.
Samozřejmě měl jsem spíše napsat jako první bílkoviny (moje chyba) ale to nemění nic na tom že jakýkoliv jed ať už je to rostliny,živočišný nebo synteticky může byt nebezpečný v jakékoliv intenzitě sily a množství, člověk nikdy neví na co je náchylný dokud se mu nestane intox ale to může byt už pozdě. Děkují za opravení chyby.
Atrax robustus, P. Fera……… zřejmě víš jak je to se sérii :D, navíc pokud máš import jedovatého chovance do cizí země tak to zvyšuje šanci úmrtnosti (proto že lékaři jsou většinou připravení na intoxikací jedovatými jedinci té země, může se stát že než tě převezou k pro fíkům na jedy že skončíš v nějaké lokální nemocnici kde si nebudou vědět rady {ani lékař není vševědoucí} to zvyšuje zase riziko o něco víc), a piš si že na jednu složku s těchto silných jedu můžeš byt náchylnější a to ti taky nepomůže. To že nejsi třeba alergicky na (příklady) včelí bodnutí, lepek, pyl nebo že třeba že si v pohodě prošel třeba kousnutím v.berus neznamená že si bez alergie na 100% aby si mě 100% jistotu že tělo je imunní proti všemu musely by tě testovat prakticky na všechny látky, které mohou vyvolat alergenní stav. Navíc pokud to přežiješ tak můžeš byt poškozen zdravotně…. atd.
ano, tohle je velký nesmysl. Všechny tyhle pavouky mám v chovu.
Latrodectus - díky velikosti chelicer je nepravděpodobné, že vůbec dojde k uštknutí, když už se brání a kousne,k umrtí muže dojít v 10%. Hlavní složka jedu A-Latrotoxin .
Loxosceles - jed s převážně nekrotickým učinkem, dochází k nekroze tkáně až do 12cm kolem místa kousnutí, tento pavouk opět kousne jen v případě zmáčknutí nebo v obraně až je v úzkých.
Phoneutria- extremně rychlý pavouk s učinným neurotoxinem, pár obětí na svědomí má, nejvíce toxicky významný je druh fera. Po kousnutí vyvolána velká otrava, při podání léků, bez anafylaxe se opět nedá říci, že na jistotu člověka usmrtí.Navíc, velmi často Phoneutria používá tzv. "suché" kousnutí, kdy potencionálního nepřítele varuje. Nedá se na to vždy spolehnout, ale že by se jednalo o 100ˇ% jistotu zabití člověka, to je nesmysl.
Atrax robustus - dlouho se psalo, že samec má silnější Robustoxin než samice, nesmysl. Jed je u stejného druhu stejný, samičí jedové žlázy ho obsahují trochu více. Jedná se pravděpodobně o nejdokonalejší pavoučí jed.Atrax je relativně agresivní a pro kousnutí nejde daleko, žije však VELMI skrytě. Mě se jí podařilo díky nastavení budíku nafotit cca ve 2.45h ráno, kdy byla mimo svůj velmi dobře a pevně zapředený ukryt. Po pár fotkách se hned bleskově schovala a je po ptákách :) . Setkání s tímto pavoukem není zcela běžné ani v Austrálii, jak má pár lidí tendenci neustále psát. Ano, Atrax žije pouze v Austrálii a Queenslandu, dost často si jej však lidé pletou s rodem Hadronyche, který nemá na kontě žádnou prokázanou obět. Narozdíl od Atraxe. Po kousnutí vcelku velkými chelicerami dojde k zasažení cílových orgánů v rozmezí 5-15 minut. V případě horšího průběhu následuje hypertenze, otok plic, šok, arytmie, hrozí selhání oběhu a srdeční zástava. Serum není v našich podminkách k dispozici - informace z toxinologického centra, pan Mudr.Valenta. Atrax je jediný pavouk z jmenovaných, kde bych se nehádal a tento druh opravdu dokáže člověka usmrtit.
klidně si ho pořid ber to jako průpravu na poecky ;) :) dost skáče... :D ale pokud mu tam dáš kus kůry a aspon 4cm rašeliny tak si udělá hnízdo do kterého bude při každém vyrušení zalézat....
PS: ta rychlost neni tak závratná jako např u tapinaucheniusů :)
To video mluví za vše. Super je, když ti takhle vyběhne mládě v prvním svleku :) P. cambridgei doporučuji. Jedu bych se (v případě, že nejsi alergický) nebál, ale ta rychlost a občasná zbrklost z něj nedělá zrovna mazla na braní do ruky (což není nic příjemného pro žádného pavouka). Celý rod Psalmopoeus mě dosti zajímá. Je škoda, že se u nás dají sehnat jen asi čtyři druhy.
Rychlost...no nekdy to byl docela augenblick a mel sem ho na sobe. Ty jejich skoky jsou kouzelny. Agresivita...mam doma vetsi problemisty. Radsi zdrha, nez aby bojoval. A jedovatost...neni to nic prijemnyho, relativne to boli, trochu to napuchne. Asi jak srsen. K tem 4em druhum: Ono jeste zalezi, kolik jich z tech tusim 12ti kousku jsou synonyma. Celkove je skoda, ze se ty dalsi druhy tak nejak nechovaj, bylo by zajimavy nejaky do chovu dostat a samozrejme je mozny,ze jeste par kousku ceka na popis (vzdyt irminka byly popsana teprve v polovine 90. let.). Taky mam pro stromaky slabost. Jsou takovi spravne elegantni. Cambridgeika byla muj prvni sklipkan :)
děkuji všem !
Už se dá sehnat i P. langenbucheri