kočička čeká koťata

Pokud se jedná o klasickou kočku a ne nějakou šlechtěnou, tak kočka s velkou pravděpodobností nese na obou X chromozómech alelu pro černou barvu (bez znalostí rodičů ale člověk nikdy neví na 100%). Zastoupení bílé barvy je dán náhodně během ontogeneze, nikoli geneticky. Přesože je kocour šedivý, řekla bych, že všechna koťata budou černá s různým podílem bílé barvy (od žádné až po skoro celá bílá). Ale nejsem kočkolog

Dekuji za odpoved. kocka slechtena neni, je to obycejna cica. Mam jeste jeden dotaz - muze se ji neco stat? Treba kdyz bude zrovna vrhat nebo i neco pozdeji?

Kočky nechovám, takže na to bohužel neodpovím, ale čístě ze selského rozumu bych řekla, že u všech zvířat i lidí se vždycky může něco stát.

Myslím, že když kočku necháte v klidu a nebudete jí rušit (vy ani kocour) tak se jí při vrhu nic nestane...

je to jako se vším, problém může přijít kdykoli,záleží taky na tom zda má odpovídající stravu, zda bude mít mléko, zda porodí všechno sama a nic v ní nezůstane, zda budou koťata živá....ale já vždycky radím, nemalujme čerta na zeď až přijde problém tak ho řešme,takže pokud je kočička zdravá tak to určitě zvládne, však rodí i zbídačené kočky - bezdomovkyně. "OBYČ" kočičky většinou rodí dobře, přesto by bylo dobré to vše maličko pohlídat a potom jí trošku zkontrolovat,ale pokud se vše bude jevit normálně a kočka je venkovní a žije si svůj život, nechala bych to víceméně na ní a příliš bych jí neznervózňovala. Říci ale zda bude porod bez problémů či se něco přihodí to si netroufne nikdo. To ukáže až situace. Hlavně jí moc neměnit zvyky a nechat jí v klidu. Přeji radost z koťátek

děkuji za odpověď,
víte, poslední dobou mám o ni docela strach, protože stále leze do skříní, tahá si tam svoje hračky, nemá moc chuť k jídlu (za 2 dny snědla čtvrt konzervy kočičince) ,vždy když někam chce jít tak jí to trvá minimálně půl hodiny, protože ujde pár kroků a hned si lehne, za poslední týden šileně ztloustla a ani se jí nechce skákat (museli jsme jí sehnat bedýnku aby aspon mohla vykonat potrebu) a neustále se na mě nějak smutně dívá a mňouká na mě
veterinář řekl, že je to normální, ale moc se mi to nezdá...

Ahoj,
že leze do skříní a tahá si tam hračky je před porodem normální, že nechce tolik skákat a ztloustla kupodivu taky . Ale pokud má problémy s pohybem, tak to se mi ok nezdá. Veterinář může dyštak udělat ultrazvuk a uvidíte, zdali sou koťata ok, nebo je tam třeba nějaké mrtvé (a navíc budete vědět, kolik jich máte čekat, když bude roditdoma a budete vědět, když v ní nějaké zůstane).
A jinak pokud je kočka venkovní, může se Vám taky stát, že zmizí a koťata neuvidíte, dokud Vám je nepřinese ukázat. Ale naše (i když venkovní) se před prvním porodem taky zdržovala doma, stále si s námi povídala (což normálně nedělala) a dokonce vyžadovala stálou přítomnost někoho u sebe těch posledních pár dní a dokonce i během porodu - a přitom to byla normální venkovní kočka, která se ukázala jen když pršelo, nebo měla hlad .
Běžte na ultrazvuk a pokud je to ok, tak se nebojte (pokud se něco výrazně nezhorší), kočky si většinou poradí sami. Nicméně pokud vás vyžaduje, mějte pochopení

Že si hledá klidné a skryté místo na porod je úplně normální - spíš je dobře dávat na ní pozor kvůli vám, protože čistě vyprané prádlo pro ni představuje jen ideální pelech a nebude se stydět vám ty koťata vrhnout rovnou tam.
Jinak kočky před porodem opravdu bývají ukecané, ale jinak - co kočka, to jiný přístup. Jedna naše byla vždycky hrozně mazlivá a druhá naopak netýkavka. Každopádně porody všechny vždycky zvládly samy a na jedičku, chvíli po nich už jedly a pily a staraly se o koťata zcela vzorově. Všechno to jsou mindy evropské, pouliční všehochuť.
Co se týče koťat, jste si jistý, že otcem je opravdu jedině váš kocour? Z toho "museli jsme pořídit bedýnku" to vypadá, že kočka chodila ven a tudíž se mohla spářit kde chtěla a s kým chtěla... a měli jsme i případ opravdu prokazatelného otcovství, kde se našla dvě koťata s barvou úplně odlišnou od rodičů...
Březí kočka hlavně potřebuje kvalitní stravu. Pokud sama nechce jíst nebo jí méně, úměrně tomu by měla růst kvalita podávané stravy. Čím konkrétně ji krmíte, můžu se zeptat? Pokud jí méně, než by měla, slabost může vyplývat i z toho.

"museli jsme pořídit bedýnku" - tím myslím, že nechtěla vyskakovat na náš záchod, kam obvykle vykonává potřebu.

My kocoury nemáme, ale za naší Frfničkou stále lezl takový k šedivý kocour a je jen jeden v okolí, ale je pravda, že kočka ''jako své teritorium'' pokládá 3 okolní vesnice, takže je tam možnost, že to byl i někdo jiný. Někdy si zajde i opravdu daleko - už několikrát mi volal kamarád, že viděl naší kočku, a to bydlí téměr 4 km daleko...

Vždy jí krmíme konzervama, nebo vaničkama z třeba DM, občas jí do toho dáme i trochu masa (jatýrka) a levnějšího kočičince.
Ale v poslední době jí spíše dáváme Whiskas, nebo Felixe, to má vždy ráda a dokáže toho spořádat opravdu hodně, jenže v posledních dnech jí to moc nezajímá...

Kočka se nám chodí každý den ukázat, pomazlit se, njíst se atd.
Ze začátku byla toulavá a divoká a v zimě 2008 nám mnoukala za dverma, strasne se bála, tak jsme jí dali najíst, pakk vlezla i do baráku a postupně si na nás zvykla a ví, že když jí bude nejhůř, že jí pomůžeme a ona nám to taky oplácí...
Já se totiž ptám jen proto- hodně mi na ni záleží, je nádherná, inteligentní, myslím že taková kočka je jen 1x za život ...

Tak to jo...
Víceméně všechny kočky co znám si porod odbyly po svém a bez asistence, nanejvýš za očumování, takže pokud je zdravá, tak se není čeho bát.
Nejhlavnější je to žrádlo. O Whiskas a spol. si myslím svoje (a nic hezkého, ale to je na delší debatu), DM paštiky nám kočky žerou jak zjednané, Felix je docela slušný... inu, přeju hodně štěstí a koťat...
Jinak nějakou chvíli před porodem opravdu kočky masivně nabudou a jsou ukecané a pořád popocházejí... všechny nám rodily nad ránem nebo v noci, ale jestli je to nějak jako pravidlem, to nevím.
Chápu ten pocit. Naše první kočka, Čarokrásná, byla nalezenec, umírající na zápal plic a střevní katar. Vypiplali jsme ji na polodivokou a nádherně kočkovitou kočku, která se k nám taky chodila najíst, pomazlit a vyspat - nebo utéct do bezpečí před hloupými čokly (našeho psa měla samozřejmě na háku)... prožili jsme s ní krásný a dlouhý život a žádná už nebyla a nebude jako ona.

Nedá mi to, musím se zeptat - proč ji nevykastrujete? Bude jí tak líp a nebudete se muset bát... Hlavně - kam půjdou ta koťata?

Ja by som aj vedel kam. Ale zrejme to nebude ono vlozit sem fotku....

přiznám se, že to není můj šálek kávy...i když lepší to, než vyhladovělá toulavá kočka...což snad nebude případ tazatelky

Taky si říkám. Spíš se divím, že pokud je kočka "známá" už tři roky a nekastrovaná, že má koťata až teď... ???

Nad tím jsem taky přemýšlela...myslela jsem, že ji maj doma a teprve teď byl i kocour...ale takhle bych spíš tipla, že to vždy vrhla někde mimo...nebo bylo štěstí a samí vykastrovaní kocouři v okolí...

No, při kočičí promiskuitě a plodnosti... ale je pravda, že kočky s koťaty moc nenadělají. Odkojit, odstavit, vykopnout... a to ještě většinou při stěhování nechávají to nejslabší na původním místě. Máme teď doma jednu nekastrovanou mindu, čeká jí to každým dnem, bude jí za 14 dní rok a už třikrát břískala... naštěstí jediný nekastrovaný kocour v okolí je nejspíš duševně zaostalý a jenom na ní blbě čumí, když se před ním vyvaluje a ječí. A to je Ištara nějaká krasavice!

tak ono co se týče toho nakrytí- máme 5letou Průďu chovanou v domácnosti a v předchozím bydlení se nám několik x při mrousku zaběhla...prostě vyskočila větračkou v přízemí. Vrátila se po pár dnech a my očekávali kýble koťat...a ono nic. Ani poprvé, ani po třetí. A to se vyskytovalo v okolí fešných kocourů no jéje. Pak jsme se přestěhovali a nastěhovala se k nám další kočka. Od té doby, co se s ní Průďa zkamarádila, tak šukají spolu a nejeví žádné tendence brát čáru, nijak se ven nesápe ani při mrousku, ani jinak. Holt asi máme teplou kočku..

Jinak co jsme za mých mladších let měli polodivoké kočky na vesnici, tak ty až do doby kastrace nikdy s porodama problémy neměly. Prostě si to odbyly někde v úkrytu a pak se časem objevila náležitě divoká koťata.

Nám se kastrovaná kočka taky sápe na tu nekastrovanou, když se mrouská. Zakusuje se jí do krku a všechny ty náležitosti... inu, když Perun dopustí, i sukovice spustí! Nejvtipnější je, když se Ištara vyvaluje před nic nechápajícím psem. On pak zdrhne se schovat za nás, ať s tou bláznivou ječící obludou jako něco uděláme... Původně jsme chtěli koťata, ale vyskytl se nám v rodině potvrzený připad FIP, tak si teď lámeme hlavu. Vůbec jsou ty naše mindy nějaký zakletý, ale ono je to asi počtem - víc koček, víc starostí. No... to je fuk.

jo tak to Průďa, když Pucákovi (starému vořechóznímu důchodci) mrouskně nastavila, tak to Pepča pochopil moc dobře, o co go a rád si nechal říct. Mám to někde vyfocené Naštěstí se žádní kočkopsi nikdy nekonali...No a po smrti Pucáka musela postačit Ftěrka, no

Hlavně, že se to má rádo! My jsme se zase za poslední dva roky přesvědčili, jak je to s tou proklamovanou ohromnou láskou a věrností u agapornisů. Dejte jim dost jídla, dostatečnou vzdušnou vlhkost, dost velkou voliéru... a oni vám furt jen jebú a jebú a jebú. Nějak se nám, navzdory zkušenému (bez legrace) chovateli, sešli dva chlapci a čtyři děvčata. Vytvořili dva páry a ty dvě holky, co jsou "na vocet" se vesele páří s oběma samečky (i když Pan Ino vede, Pan Filuta je trochu pod pantoflem, Lori si ho hlídá) a mezitím se krmí se samičkami. Agouši jsou větší erotomani, než bonobové.
Pes je tak trochu blbej... ne, je velmi citlivý a kočičí čůzy toho využívají a strašně se na něm vyřádí. Vyhazují ho z pelechu, lezou mu do jídla a on jen stojí a hledí smutně na přítomného alfu a že prej ať s tím něco uděláme... Sexíček by asi byl neproveditelný, Ištarka je drobnější tajle a Nočka je kus.. ale kdoví!

A to mě rodiče vyčítaj, že mam doma otravnou zoo...a to mám v podstatě jen tichý a hodný ještěry a dvě rozmazlený kočky

Každopádně u koček nespoléhat na zázraky a kastrovat. FIPka, FeLV se rozlejzaj a podobný toulavý s kde kým sprsknutý kočky tomu jen nahrávaj. Toulavejch koťat plný útulky. Chápu, koťátka jsou krásný, ale jaksi je jich všude plno. Pak si blb jako já donese kanálový kočičátko se všema kočičíma nemocema a dá za něj dvě měsíční výplaty. Sice mě veterinář rád vidí ve dveřích, ale kdyby nebyla taková kočičí situace, tak by se to nestávalo.

Jinak po vykastrování všech našich koček (ještě u rodičů) - kocourům nezbylo nic jinýho, než si vypomoct sami...takže nejen kočky, ale i kocouři...

Ať se rodiče stavěj u nás... Akorát budou muset počkat, až dokoupíme křečka, ten nám zesnul z podzimka a já v zimě zvířata nesháním (výjimkou jsou kočky, když přijdou samy)... To je řevu za desátý roh - ti roztomile štěbetající ptáčkové! Oproti uječeným agapornisům je žako zlatoušek, Afriku dělá jen ráno a večer a přes den tak jednou nebo dvakrát, jinak se omezuje na mluvení. A malý chlupatý věci jsou zticha úplně, těm nanejvýš vrže kolotoč nebo vemblujou mřížema, než je pustíme (morče)...
Jo, poslední kočku jsme si přinesli, karanténě navzdory, z útulku s kočičí chřipkou. Naštěstí máme veta, který je "pan domácí" a dělá to čistě protože ho práce baví a jen za materiál, jinak nevím nevím... vloni jsme museli na kliniku, protože jeden z kocourů měl ledviny v hajzlu a na to náš pan dochtor nemá vybavení, stálo to měsíční výplatu a nakonec ho museli stejně utratit. Nejdražší nalezenec na světě, nakonec stál tolik co by přišla značková kočka...

Jak kombinujete papouchy s kočkama? Já doteď měla za to, že se to krom velkých papouchů vylučuje, tak jsem se papoucha v duchu vzdala...

Jinak moje drahý kočičátko stálo tolik, co chovná výstavní nějakýho neobvyklýho plemene, pana domácího veterináře nemáme a ani množstevní slevu nedostáváme. Je to nejuječenější tvor v domácnosti, řve i po kastraci, řve ráno, řve večer, řve když se na něj promluví, nebo když na něj nikdo nemluví.

Jo naše kočky jsou taky dobře ukecané . Zatímco Ftěrka žvaní pořád, tak Průďa spíše konverzuje- když něco chce, něco se jí nezdá, nebo s ní člověk prostě mluví- ona fakt odpoví na každou větu a někdy je tomu skoro i rozumět
Jinak krom Ftěrky, která byla donesena polomrtvá a těžce nemocná, takže jsem ji musela vykurýrovat, tak musím zaťukat- naše popelnicové kočky jsou zatím celkem zdravé. Na občasnou drobnou veterinární péči je výborná kamarádka veterinářka, která si také nechá zaplatit vesměs jen materiály. On takový spřátelený veterinář je při větším množství různých zvířat k nezaplacení...člověk si k němu může dojít pro to, co potřebuje, aniž by si veterinář hrál na chytrého a montoval se do věcí, o kterých ví míň než já. Páč kamarádka je hodně dobrá na kočky/pejsky, ale s ostatními malými zvířaty už je to trochu horší.

Co se týče ptáků, tak Průďa věděla, že třeba zebřičky prostě lovit nesmí. takže zebřičky si jí nevšímaly. Takže na ně občas, když jsme se nedívali bafla (vystartovala a skočila proti kleci, ale těsně před klecí přistála na skříni a skočila zase dolů) a měla hroznou jundu z toho, jak najednou začaly lítat a že udělala něco, co nesmí . A na nás se tvářila, jakoby nic

Já si ho přinesla domů v polomrtvým stavu jako zhruba měsíční kotě... výhoda byla, že jsem už něco málo z odchovu koťat věděla, tak jsem si nenechala jen radit od veta a některý věci jsme neléčili, pač se vyléčí s věkem samy, ale stejně to moje studentský příjmy zruinovalo na dost dlouho...ale kdyby jen odpovídal, ten zmetek i odmlouvá, okecá naprosto všechno...

S tím mám problém - nejsem schopná je to odnaučit - většinu zvířat nevnímaj, ale jak vidí anolise nebo japaluru, tak začnou šílet...loni se mi dostala kočka k mláďatům a solidně zredukovala počty (a nechápu proč, vadí jim jen caroliňáci, sagrei ne...)

Tak nějak. Vet, který udělá diagnózu a dá člověku domů léčiva, protože ví, že je dokážeme správně aplikovat - díky všem bohům za to. Klinika nás stála takový prachy, že si dodnes děláme legraci... ale bylo by za to deset 15kg pytlů granulí pro psa a to kupujeme superprémiový... nebo dva běžný měsíční nákupy žrádla pro zvěřinec?
Kočky jsou děsně ukecaný. Alžběta I., řečená Pacička, je skvělá protože ta mele pyskem pořád - hlavně když loví. A loví neustále - přináší nám ulovené ponožky, papíry z koše na papír, hračky... ostatní jsou spíš tišší, ovšem ten čurbes, když se to zavře v pokoji, aby se v kuchyni dala v pohodě připravit večerní porce masa pro kočky a psa, to je něco. Pokoj samozřejmě musí být zamčený, protože všechny umí otevírat dveře...
lacerta - u nás se dycky všechno snášelo. Chlupatá i pernatá zvěř... všechny myší klece jsou dokonalá "Cat TV" - prostě tam leží a hledí a čekají až potkan, pískouš, osmák, křeček nebo morče vystrčí škécu, pak se pečlivě připraví na útok a zase zasednou... nejlíp vycházejí s Kryšpínem, to je morčák. Ten tráví dny v ohrádce, aby měl trochu toho pohybu a dost často se stane, že najdeme spící kočku a k ní přituleného spícího Kryšpína. Po agouší voliéře neustále šplhají nějaké bestie, ovšem běda jim - to okamžitě přifrčí nějaký vrtulník a štípáním do pacicček jim vysvětlí, že tohle jako ne. Hůř to snáší pes, který by papoušky pojedl klidně hned. Žaka si moc nevšímají, i když je volá a háže jim kukuřici. Akvária naštěstí máme s deklem, kromě závojnatek, kam chodí kočky pít - můžete jim to 100x zakázat, můžou mít cca 5 misek s vodou, ale stejně budou pít z akvária, z nádobí ve dřezu a jiných podobných chutných míst... a na terárium s leguánem chodí kočky spát, samozřejmě na větrací mřížku, protože za prvé jsou vysoko a za druhé jim pěkně jde odzdola teplo... nevím, jestli na to má vliv náš oltář, kde se ve stejném duchu povaluje Buddha vedle dvou Ganéšů pod zmenšeninou modlitebního koberečku a replikou sarkofágu z Palenque a vonné tyčky si už nějak podělí všichni... ale jediný, kdo občas ztrácí nervy je má krásná dáma, ovšem původce toho všeho. Já v ničem prsty nemám, já jen každé nové zvíře odsouhlasím, aby se neřeklo...

Jo, teď mi můj hubeňoučkej lehoučkej kocour, vlastně kočičátko - prolehl pletivo nad želváriem...jen aby se mohl procpat k výbojce a nahřát se...dokud se nepálí chlupy, tak to dost nehřeje

A to zůstávaj společně i bez dozoru? O žaka bych se nebála, ale agouši už by mohli bejt kořist dobrá? Já chtěla alexandra malýho, ale s tím, že bych ho i pouštěla po bytě...nicméně s kočkama bych do toho asi nešla...měla bych strach, že bude buď vyklovlý oko nebo zlomený křídlo. Sice jsou to potvory skoro plyšový, ale když mi uletí nějakej zavíječ nebo moucha, tak se z kočiček stávají tygři (zpravidla se ze mě pak stává místo hlavního krmiče hlavní šplhací strom sloužící jako pozorovatelna k ulovení kořisti). Naštěstí se už takhle blbě vysvětluje nově příchozímu spolubydlícímu: "Hele, jsou tu nějaký ještěři, snad se jich nebojíš, ale klid, neutíkaj...ale občas uteče nějaký krmení, tak když potkáš cvrčka, tak nepanikař...jo, a jsou tu dvě kočky, chlupů si nevšímej..." Představa že k tomu ještě dodám ptáka To bych nájem asi platila sama.

Jo. Bez dozoru. Popravdě, oni dělaj největší čurbes jako malý děti - když mají publikum. Třeba žako, který okamžitě po vypuštění začne nenápadně mířit ke knihovně, kde si rád "čte" (zobákem) a když je pokárán, řekne i on káravě: "Kočkó!"... pak se vyřítíme venčit psa, zapomeneme ho na venčícícm bidle, s hrůzou se vracíme a ten komik spí. Protože štípat něco, když za ním někdo hystericky neřve je prostě děsná nuda...
Agouší voliéra je dělaná na míru - ze tří kupovaných nám blbečci ulítávali, je neuvěřitelné jak úzkým prostorem se dovede malý papoušek procpat - a pletivo má čtvercový, otvory menší než kočičí tlapka. Dveře na zámek u všech klecí, pro jistotu a u pískomilů protože se naučili otvírat i oni, i Pacička. U žaka protože je padouch a obávám se, že kdyby otevřel a kočky by tam vlezly...
Lov hmyzu, to je něco! Doma nám nezůstal jediný pavouk, v létě nás netrápí mouchy, komáři, nemáme ani rybenky - kočky nepohrdnou žádným zdrojem proteinu. Obzvlášť Ištara si v tom libuje, čučí na zeď, najednou prásk a tlapičkou si něco futruje do své černé tlamy... vypustit jí cvrka, byla by blahem bez sebe. U papoušků by o strach byl spíš pes, ten je i cvičně plaší a pak se mlsně olizuje. A chlupy? Jo... koberce už vzaly zasvé před lety, parkety a plovoucí podlaha se čistí podstatně lépe. Zametáme 2x denně, někdy i víckrát. Peří, slupky od zrní, kukuřice házená po kočkách, podestýlky z klecí, písek okolo záchodů... ale jde to. Prostě má člověk vyplněný čas, no. Nejzlatější je leguán, mlčí, vyvaluje se pod lampou, semtam se projde... šmarja, když ho jednou hlídala tchyně (jeli jsme na celodenní výlet) a po příchodu jsme Lemroucha našli na topení! Naštěstí se cestou vyhnul voliérám, přešel sice přes akvária a stůl s kytkama (kde pokácel pachypodium a kousl si do dracény a scindapsu), ale na topení ho zastihl západ slunce - aneb časovače pozhasínaly terárko a světla nad akvárii a kytkama - takže usnul... jak blbě čuměl, když jsme ho vraceli domů!
Já jen čekám, kdy na nás vtrhnou, jako dav s pochodněmi a vidlemi, sousedi. Kromě nás je totiž barák totálně zvěřeprostý, až na jednoho podvyživeného labradora... a ten rambajz je občas slyšet až na roh ulice... ale agouši jdou pod deku v devět, když zhasínají světla a Bertík nás krátce svolá na bidýlko, když vidí, že se k tomu nemáme... zato přes den...
Nejvtipnější je, že k nám díky zvěřinci nechodí na návštěvu švagr se svou blonďatou (míněno impertinentně) ženou a dvěma nevychovanýma spratkama. Milostivá se totiž všeho živého štítí a dětičky by mohlo něco kousnout/štípnout/sežrat... a jelikož má ctěná paní svého nevlastního bratra zrovna moc nemusí...

jo naše kočky po přestěhvání přišly o většinu svých "kočkovizí"- zebřičky a různé hlodavce, kteří dostali samostatnou místnost v domku jen pro zvířata. Ale to neva. vrabci a kosáci na okno lítají pořád, šmajdají za oknem lidé, liška, psi...občas na kalhotech od zvířat přinesu cvrčka nebo pavouka. Ale hmyz jako cvrčky, mouchy, moly a taky babouky loví jen Ftěrka, to je taková normální kočka. Pro změnu Průďa je nenormální (taky manžel říká, že je to kočkomorfní mimozemšťan ) a podobných záležitostí se spíš štítí, nebo jimi opovrhuje. Nedávno si Ftěrka hrála s pavoukem a Průďa ji chvíli sledovala, pak nasadila výraz "už mi s tim lezeš na nervy" a pavouka jí zaplácla. A Ftěrka prozměnu nasadila nešťastnej výraz "ona mi tu hračku rozbila "

Jinak po tom, co jsme kočkám koupili kočičí fontánku, tak přestaly pít ze dřezu, vany, záchoda (dokázaly si otevřít dveře a nadvednout prkénko, aby se z něj napily ) a to měly misek na pití taky několik. Takže teď už pijou jen z fontánky, akorát Průďa občas ulítne a pije z pánve na vařiči, když do ní nalejem vodu, aby se odmočila. Jó pomeje, to je její. A uplně nejlíp, když to bylo karí

Jinak příbuzenstvo k nám taky nechodí, ze stejného důvodu . Což mi taky vyhovuje

Nad fontánkou jsme uvažovali, ale nakonec jsme ji odmávli, s tím že ty příšery stejně budou pít všude jinde... ze záchoda to taky uměj, vzhledem k tomu, že klika žáden problém a Pacička otevře cokoliv (zatím vyjma ledničky a konzerv)... pánev na sporáku nesmí zůstat - když občas načapám kočku, jak labužnicky chlemtá olej po smažení, mám chuť (se na ni, tedy kočku) vrhnout... Ale bezkonkurenčně nejlepší je voda v nádobí ve dřezu, hlavně protože já všechno meju hned, ovšem jak pár dní nejsem doma, pěkně se to nahromadí (žena nerada myje nádobí...) a teď všechny ty oblemstané talíře a hrnce... mě bere čert a kočky si chrochtají. O akvárku závojnatek nemluvě. Není nad živou vodu... no, kočičky mají vlastní názor.
To mě vždycky bavilo za dob mého působení v Petku - když přišel nějaký nezkušený snílek s tím, že pořízuje kočičku a po mém líčení všech hrůz, které ho/ji čekají tvrdil, že "naše kočka teda na stůl skákat nebude!" a podobné bludy. Ano, kočka se dá vychovat, slyšet na jméno, Cikáně nám dokonce aportuje myšku - ale nedá se omezovat. Je to takový neustálý balet mezi lehkonohými stíny. Aneb již staří Egypťané věděli své ...

No, tak naše kočky vědí, že na stůl a na linku lézt nesmí. Také to nedělají, když se zrovna díváme

Ano, tak nějak. Naše kočky také vědí, kam nesmí a také tam chodí pouze když se nedíváme... nebo aspoň mají tolik slušnosti, aby předstíraly, že jsou neviditelné...

jj, olej...vařila jsem kočičákovi rejži s mrkví a kuřecím a furt jsem nemohla přijít na to, proč má pořád i přes dietu průjem...v den, kdy jsem chtěla jít na veterinu jsem ho přistihla, jak lemtá olej po hranolkách...do tý doby bych přísahala, že ještě na linku nedoskočí...
A odnaučit na stůl se dá - aspoň u koček, který jsem měla u rodičů to šlo...ale tady u těch mi chybí důslednost. Hlavně když zakročím, tak se semnou pak nebaví ani klika od dveří Ale i přes záchvaty mazlivosti ve čtyři ráno, zachlupacený oblečení, klávesnice, permanentní bordel všude kolem jsou to zlatíčka...Zrovna dneska si dal kocour záležet, aby poschazoval všechny lahvičky v koupelně...taky musím nakoupit plastový nádobí, od tý doby, co mám Benjamínka nějak stoupla spotřeba skleniček...

http://www.novinky.cz/koktejl/265168-zrzavy-kocour -funguje-jako-budik-nebrani-mu-ani-zavrene-dvere.h tml

Sice je to trochu OT, ale ať se zadavatel připraví na perné chvilky! Celá naše Pacička, ta dostat takovou šanci!

Ten náš zas nejdřív mňouká, pak koše do prstů na nohách a jak ani to nepomáhá, tak ohryzává jemně nos a uši. Taky zaručený budíček.

Dobrý den,

děkuji za pomoc, kotatka uz jsou na světě, od dnešního rána, všechna v pořadku a Frfnička také(samozřemě veterinářem kontrolované). Celkem máme 5 malých - 2 kocoury, 3 kočky a téměř všechna kotata jsou černo-bílá, jedno celé černá s šedivým bříškem. Frnička se dnes po dlouhé době nafutrovala Felixem, až jsme si mysleli, že praskne :D a je zní opravdu dobrá máma, na jedinou minutu je nespustila z očí.

Děkuji
Jirka