Kousnutí hadem r. Philodryas...

No, já se budu opakovat, ale ono opravdu aby se mohl udělat definitivní závěr o "jedovatosti" nějakého druhu hada není možné vycházet z "pár" případů. Jak psala Aurifer, tak ke kousnutí dochází výrazněji častěji (v zajetí, v přírodě) a bohužel to nikdo nikdy neopublikuje (v tomto má internet bezpochybně velký pozitivní význam). Pokud mohu velice spekulativně odhadovat, tak k veřejnostise dostane tak 1% případů a spíše méně. Psal jsem tu již jednou...Mého známého (byl jinak zdravý, mladý) asi před 15 lety kousla Leptodeira septentrionalis a dopadl podobně jako výše uvedený případ od philodryas s tím rozdílem, že měl ještě výraznou nekrózu na prstě. Skončil v nemocnici na JIP. A přítom v odborných publikacích nejsou tyto užovky zmiňovány a "blbému" Malpolonovi je přisuzovaná větší "jedovatost". Opravdu je velmi nutné rozlišovat a vážit slova při klasifikaci jedovatosti druhu a po pár případech nezevšeobecňovat. Je to stejné jako ušktnutí od Vipera berus - někomu jen nateče ruka po zápěstí a jiného zase málem zabije...TM

No tak ono všeobecně nelze nijak intoxikaci čímkoli kvantifikovat, zvláště pak u zvířat resp. živočišných jedů a jejich účinky na jiné živočichy včetně člověka. Jen množství vpraveného jedu do rány je prakticky vždy rozdílné o odchylkách ve složení nemluvě i v rámci jednoho druhu. Největší rozdíly zde ale stejně dle mého hraje hlavně citlivost organismu na složky resp. toxiny. Někoho dokáže zabít i jedna včela, někdo dá třeba 200 žihadel bez náznaku problému. Ale stačí postříkané pole a může mít problém s pár žihadly i osoba varianty dvě. Citlivost k živočišným jedům je velice různorodá.

Docela by mne zajímalo zda by si tělo dokázalo na intoxikaci hadím jedem z dlouhodobého hlediska zvyknout. Určité toxiny mohou být i prospěšné. Ikdyž třeba zrovna nekrotické změny orgánů není potřeba podporovat.

Osobně mám zkušenost jen s intoxikací od včel (dlouhodobá záležitost ), zmíněná V. berus, cca metrová B. dendrophila, P. imperator a P. formosa. Nikdy žádný problém, max malý otok a svědění, hlavně po berusce, u sklípkoše byla větší bolestivost, ale to přisuzuji velikost chalicer, poměrně dlouho se to i hojilo. Ale neřekl bych, že bych byl nějak odolnější, spíše štěstí.

Samozřejmě je dobré, že se tak nějak mezi lidi podobné záběry dostanou, ale někdo to rozchodí a nepůjde ani do nemocnice (kde mnohdy dokážou vymyslet takové chujoviny, že to ještě přitíží, zase nechci hanit, těžké případy poslední dobou zvládají dobře, ono záleží na nemocnici a hlavně doktorech) a někdo to už nerozdejchá, tak to je a nikdo s tím nic nevymyslí.

Nevím zda si myslel úplně toto, ale třeba v Americe jsou známé nějaké veverky, které mají z evolučního hlediska zvýšenou "imunitu" vůči jedu chřestýšů Crotalus oreganus. V poslední době se vědecky dokazuje, že hadí jed je také specifický vůči specifické potravě (viz. např. mé oblíbené zmije rodu Echis, kde se některé skupiny druhů živí téměř výhradně štíry - zde je pak ten jed také nejvíce učinný právě proti štírům a naopak proti hlodavcům méně)...

Viděl jsem před několika lety dokument, kdy si někde v Indonésii vpravovaly tetováním pod kůži malé obsahy jedu kober a zmijí řetízkových. Vypadalo to celkem přesvědčivě.

To ano, problém je v tom, že kdykoliv je možné si vybudovat alergii na hadí toxin...Pak naopak stačí zcela min. množství a na člověka to má zcela opačný efekt. Někteří lidi mohou být kousnutí za život třeba i 70x a průběh intoxikace u nich probíhá vždy "normálně". Naopak pak jsou chovatelé, kteří byli kousnuti třeba 3x a po čtvrté u nich proběhla akutní alergická reakce na jed (bílkovina). Od té doby jsou na jed alergičtí. Já třeba po několikaletém chovu plivajích kober (které opravdu neustále plivali - Naja nigricollis) jsem získal alergii na jejich jed a stačí mi pobývat v místnosti s nimi a mám již problémy...

Dalo by se nějak ve stručnosti popsat, jak se postupem času alergie vyvíjela? Šlo především o vyrážky nebo se dostavili i nějaké potíže s dýcháním, atd.? Díky moc.

Vyrážky, ukrutné svědění vyrážek (než zabrali léky, cca 1/2 hodiny, tak jsem si vždy vlezl do horké vany vody, aby se to svědění dalo přežít - bylo to pak snesitelnější)...potíže s dýcháním (v krajním případě se téměř nedalo dýchat). TM

Tyto potize uz tady snad i zminoval nekdo jiny... V pripade plivacek. Nevim jestli to byl Pomc, ci nedo jiny. Kazdodne to nepotesi a v pripade ustknuti to bude s alergii jeste dramatictejsi. (ne ze by to nestacilo i tak)..

Jo, to zmiňovalo víc lidí. A myslim že to psal i JX Doležal v knížce Psychoželva Leesa a lov rohatých zmijí

Jj no. Cetl jsem to i v nake knizce, to je pravda. Ale od JXD sem nic moc necetl.. Nak ho nevyhledavam. Jsem taky alergik, ale na zivocisne jedy (zatim) ne. Ale neco by/ se naslo, kdyby chtelo kde to ziskat..

Tohohle se nebojím. Budou hodnější. Ona je plivačka a plivačka.

Vsak pisu, kdyby se chtelo.. Zatim se nechce, ale az naberou velikost jsem zvedav jaky budou..

Tak to bude můj boj. Nějak cítím v kostech, že to bude dobré. Všechno se dá rozumně řešit. Nebál bych se toho.

Taky se postaram o to ay byl co nejvetsi.. Zatim sou na pohodu. Alergii bych ale nerad. Jsem rad, ze jsou v pohode. No uz tu nebudem OT-ckovat..

Mohu se zeptat, jaké léky jsi na to bral? Šlo o nějaké specialitky nebo o léky typu Zyrtec, které se používají na běžné alergie? Co se týče těch dýchacích potíží, rozvíjelo se to v nějakou lehčí formu astma nebo to ihned po odstranění vlivu jedu odeznělo?

Jinak jsem už o tom taky slyšel a něco četl, ale zajímaly by mě tyhle podrobnosti.

u sklípkoše byla větší bolestivost, ale to přisuzuji velikost chalicer

Nevim zdali ti to ted pomuze, ale spis nez velikost chelicer bych to videl na aktivaci vaniloidniho receptoru TRPV1 (rika se mu kapsaicinovy receptor) pusobenim nejake slozky jedu. Amici (17093448) delali studii na P.cambridgei - u ni nasli 2 latky, ktere pojmenovali psalmopeotoxin I a II. Predpoklada se, ze jine druhy sklipkanu maji vlastni typy peptidu v jedu - proto rozdilna bolestivost o ruznych druhu... Samozrejme taky sehrava svou roli i odolnost konkretniho cloveka - nekdo je holt vnimavejsi (ti co videli Cejnovu odolnost na kapsaicin z posledniho Gurmanu vedi ), ale to jen tak na okraj

On internet má velký pozitivní význam, ale bohužel má tendence v lidech vyvolávat mylnou představu, že je na něm uplně všechno. Jenže je potřeba si uvědomit, že na něm něco je (stejně jako u tištěných publikací) až od doby, kdy to tam někdo vloží. A pokud nevloží, tak samozřejmě není. Holt je potřeba si uvědomit, že to, že se někde něco nepíše ještě neznamená, že tomu tak není.