Houby pro Indotestudo elongata
Dobrý den,
prosím nevíte někdo o nějakém vhodném druhu houby co by se dal pěstovat pro Indotestudo elongata? Napadla mě hlíva ústřičná, ale ta roste pouze 1. do roka. Chtělo by to nějakou houbu co roste pořád. Samozřejmě nesmí být jedovatá.
Děkuji.
Nerozumím Indotestudo elognata,ale hlíva ústřičná jde pěstovat celoročně stejně jako i žampiony.
žampiony mi prakticky nic nežere
No,on ani hadilov je moc nežere.To co prodávají v marketech je jak TOFU!
Když i jedlé druhy žampionů obsahují agaricin, který působí mimo jiné jako slabší projímadlo...
však jo, nepsala jsem, že bych se jim divila..kupované žampiony taky nejím, ze stejného důvodu. Nasbírané z pastviny jsou o něčem jiném Ale kupovaná hlíva se ještě dá..
já kupuji hlívu pro Kinixysky a šneky normálně v Tesku, mají ji tam celoročně..jinak přez léto a podzim houby z lesa.
Zdravím, Indotestudo elongata chovám a pravidelně odchovávám. Houby jim chutnají, ale nepotřebují je nijak extra, to není jako Manouria impressa, která je na nich vpodstatě životně závislá nebo želvy rodu Kinixys, které je opravdu ocení. Myslím, že v zimě čínské zelí s endivií ocení elongátky i spíš, v létě pampelišky hlívou nenahradíš...
Dobře děkuji,
ty houby jsem nemyslel jako základní potravu, nýbrž jako doplňkovou. A ještě prosím, dá se u elongat nahradit živočišná potrava v podobě šneků, žížal, červů..., nějakou jinou bílkovinnou stravou, nemám na mysli nějaké konzervy, granule..., ale třeba bílky z vajec. Popř. mohli by jste mi někdo poradit ještě něco jiného než ta vejce. Maso, o kterém jsem se dočetl v souvislosti s těmito želvami v článku od Marka Harvana se mi nejeví zrovna jako vhodné když dnešní krmná zvířata jsou nadopována růstovými hormony a podobnými svinstvy.
Ještě jednou děkuji.
Honzo, neděláš si tady z nás srandu,s těmi nadopovanými krmnými zvířaty?
Jestli je to blbost, tak se omlouvám, ale viděl jsem dokument z ČR, kolik toho např. do slepic cpou. Některé díky tomu tak nepřirozeně rychle rostou, že jejich ještě nevyvinuté končetiny neunesou jejich se stále zvyšující hmotnost během krátké doby, že se na nich ani nedokážou zvednout a nažrat - výsledek je smrt. Netvrdím, že je to tak u všech, to zdaleka ne, ale všechny jsou o několik % větší v určitém věku než je normální. Zkusím o tom něco vyhledat.
Vzhledem k tomu, že to stejně nemá překročit nějaká 2 - 4 % celkové krmné dávky, není až zas tak velký problém sehnat občas pár žížal (v daném případě je předávkování živočišnými bílkovinami určitě snazší a nadělá víc škody, než poddávkování). Pár známých krmí ty želvy, které žerou bílkovinnou potravu na souši roztlučenými kuřecími krky (roztlučenými kladivem ještě ve zmrzlém stavu).
Co se dopování zvířat hormony týká - nejsem si jistý, nakolik je to reálné ne z důvodu, že bych věřil v poctivost producentů, ale protože cena hormonálních přípravků je svinsky vysoká.
Děkuji,
žížalu nebo šneka není problém sehnat, ale asi jsem "cíťa", protože bych jim nedokázal dát ani tu žížalu - je mi ji líto.
Ty kuřecí krky to pak jistí - z roztlučených kostí je dostatek vápníku.
Doufám, že nevadí, že po 3 měsících obnovuji dotaz, ale teď mě napadlo, není nebezpečné krmit želvy syrovým masem, když mohou dostat salmonelózu?
Na Wiki jsem našel: Pasterizace při teplotě 72 °C po dobu 16 sekund Salmonellu zabíjí.
Můžu tedy případnému nakažení zabránit velmi krátkým převařením masa(cca. 20s)?
Děkuji.
Osobně to považuji za zbytečné. Dost pochybuji, že Salmonella z teplokrevné drůbeže osídlí střevo želvy s proměnlivou tělesnou teplotou.
Děkuji.
Tak nějak, ale pokud je strach, tak já používám pro indotestuda cca jednou za měsíc laboratorní myšku (ale je to lenost, šnek, slimák bo žížala je lepší) a je o živočišnou část vystaráno, co se týká hub, tak hlíva je nejjednodušší řešení, želvám chutná a je k sehnání celoročně, ale jak bylo řečeno mým indotestudo guru Petrem60želv, je to pro ně zbytečný přepych.
Za gurua se nepovažuju, ale dík. Mmchd, jak jsou na tom indošky v ZOO?
On oproti hermankám je u elongát asi nejvýznamnější rozdíl ve vlhko-až-vodomilnosti, zvlášť u mláďat a to, že se sluní a vysoké teploty vyhledáváají jen jedinci z některých populací (např. vietnamská zvířata), malajská zvířata a jejich potomci mají raději rozptýlené světlo a teplotu okolo 26 - 28 stC, malajská mláďata teplotu přes 30 stC spíš nerada, zřejmě v přírodě tráví čas někde v mokrém opadaném listí nebo mechu. Na těchhle želvách jsou nápadné velké oči, v porovnání právě s hermankami, odpovídá to největší aktivitě za soumraku a za úsvitu.
Jinak, takhle rostou při (téměř) pampeliškové monodietě (v létě mohou představovat pampelišky víc jak 90 % žrádla pro většinu i dost zajímavých druhů želv):
Pro méně chápavé - to je srovnání čerstvě vylíhlého, ročního a dvouletého mláděte.
Asi by to mělo patřit jinam, ale tenhle dopis E-mailem mne "dostal":
"rád bych se zeptal trochu podrobněji na tuto želvu - nedočetl jsem se
nikde, jak velký podíl stravy může tvořit hmyz a zda by jako potrava
mohly být i různé druhy švábů.
Děkuji předem za odpověď,"
Nevím, co ještě udělat, když si dám tu práci sepsat článek, dát ho na internetu bezplatně všem k dispozici:
http://www.ifauna.cz/terarijni-zvirata/clanky/r/de tail/6055/indotestudo-elongata-blyth-1853/
Co potěší je, že aspoň někdo se domáhá odpovědi slovy rozumně uctivými, byť odpovědi na mnohokráte zodpovězenou otázku...
Podobně, jako když se někdo domáhá schválení společného chovu nějaké suchozemky a fousaté agamy, jen si říkám PROČ?!?
Petře klíídek Na to, že většinová populace na věci, které nejsou vysloveně polopaticky a zcela blbovzdorně rozepsány, ačkoliv by se na ně dalo přijít prostým (leč pro mnohé chybějícím) rozumem a logikou prostě nepřijde, sis už mohl dávno zvyknout. V podstatě můžeš být rád, že si dotyčný o té želvě aspoň něco přečetl a zeptá se, když už neumí použít hlavu Páč řada lidí neumí myslet, ale navíc si ani nic nepřečte a nezeptá se. Ke škodě těch zvířat .
Když on to zcela očividně nečetl, leda by trpěl naprostým nepochopením psaného textu (to ovšem pochopitelně nelze vyloučit). Zdá se, že když text překročí 45 slov, některým lidem se odpojí mozek od systému, aby se vyhnul přetížení...
A že to odserou zvířata je bohužel pravda, přinejmenším dle názoru nejméně dvou z pražských veterinářů, co se věnují plazivým zvířatům.
Jste příliš velký optimista
Mě se zdá, že některým jedincům se mozek odpojuje už když text překročí těch slov 5
a mě se zdá, že se jim mozek odpojí od systému už jenom při té představě, že by si měli vůbec něco přečíst.
No a uplně nejhorší na tom je to, že se nám to asi jenom nezdá...viz vlákno o kobylkách, které je momentálně přímo pod tímto.
Po přečtení toho dotazu jsem to právě psal . Neměl jsem sílu slušně odpovědět....
Promiň, Petře,nějak jsem dotz na naše indošky přehlídnul,je to s nima v podstatě stejný, prostě nijak se moc neprojevují, i když myslím, že kondici mají lepší (=štíhlejší) než, když přišly, zatím neporjevují žádné pářící pokusy, ještě pokusímhecung pomocí dalšího samce. Jinak forstenky mě zase přelstily a někde mi v expozici schovaly vejce a kolega před pár dny našel vylíhlýho prcka v expozici.
To s těmi forstenkami není špatná zpráva. Tu expozici si pamatuju, tam něco najít není úplně jednoduché. Co se elongát týká - samec u mě začal zájem o samice projevovat až zhruba po roce po odparazitování, nejspíš, když se uklidnil a "otrkal se"...
No jo no, Petr Hainz...........je dobrej.