Změna povahy v souvislosti s růstem u hadů

Co je na tom nesmyslného? Já si mřížkatice běžně beru na krk...

Tak si pojďte zkusit dát na krk našeho samce vykostí vás A ano, já vím, že mřížky patří k manipulovatelným hadům, s naší samicí to celkem jde, je to v rámci mezí hodná holka. Samec (cca 20kg) se celý život choval asi takto - když na mě šáhneš, budu jak debil lítat 15min po terárku a mezi tím se tě budu snažit zabít, pak zalezu do úkrytu a tak měsíc nevylezu i kdybych umíral hlady. Při vzetí do ruky - zabiju tě, poseru tě a pak tak na 2 měsíce zalezu a nevylezu. Odmítal i přijímat potravu, když kolem tera někdo chodil. Import Indonésie, kontinentální forma, jsme 2. majitelé (přišel jako roční). Pokusy o ochočení prostě selhaly. Rok a půl na něj nikdo nechmátl. Prostě jsme mu dali čas a pokoj. Poslední cca 3/4 rok žere v klidu i s publikem a předevčírem se nechal opakovaně pohladit po hlavě aniž by jakkoliv reagoval. Takže pro nás posun jako blázen. A holt né každý had je pohodovka na chov.
Ptala jsem se proto, abych zjistila jak moc se těmhle zvířatům povaha v průběhu růstu mění a jestli máme šanci, že se třeba nechá i časem vzít do ruky.

Jestli už na sebe nechá i sahat, tak je to super. Za nedlouho si ho určitě budeš moct dát i na krk. Ale když je to poprvé, tak je lepší když je doma více lidí, protože tehle had už nějakou sílu má. :)

A povaha se zase až tak moc nemění, spíše záleží na podmínkách a na lidech co ho doma chovají. :)

Po dávání na krk nijak zvlášť neprahnu, na tohle mazlinkání a ukazování lidem máme jiné salámisty (tmavky). U Kluka mi bude stačit, když vyndání z tera nebude znamenat hovna, krev a boj na život a na smrt A právě bych řekla, že povaha se mění. Je mu 5 let, u nás chovaný stále stejně. Uklidnil se až potom, co se rozhodl začít pořádně žrát a tudíž pořádně růst. Pevně doufám, že tímto vývojem projdou i naše sebae. Ta jsme stále ve stavu "když tě vidím, roztřískám si do krve hubu o sklo" v kombinaci s tím, že díky téhle agresi nejdou ani pořádně nakrmit. Zdůrazňuji, že nejsme tyrani hadů. Mají vše potřebné a klid, nesnažíme se na ně sahat. Holt male asi máme smůlu na magůrky

Pokusy o ochočení prostě selhaly.

U hadů žádné "ochočení" nepřipadá v úvahu. Nejsou to tvorové, kteří by oplývali nějakou obzvláštní inteligencí, a proto jednají především na základě instinktů. Had si buď na manipulaci zvykne, nebo spíš nezvykne, což je zejména u importů celkem standardní záležitost. Jsou to individualisté, a tak jako i jiná zvířata (včetně člověka) můžou mít odlišné povahy. Jako příklad mohu uvést mé dva samce regiusek, oba importy z Ghany, přibližně stejného věku, a chováni jsou v identických podmínkách. Jeden je naprostý pohodář, nikdy na nikoho nevystartoval, a nechal by si nejspíš na hlavě i dříví štípat. Ten druhý je naprostý opak. Startuje na první našlápnutí, neustále připravený kousnout, a často si i natluče čumák o sklo, když jde někdo moc blízko terária. Prostě stresák. Takže jak říkám - každý had je povahově jiný, a nikdy nemůžete dopředu vědět, jak se bude s odstupem času chovat.

Trochu blbě jsem se vyjádřila. Ochočením myslím to, kdyz had vůči chovateli projevuje tu nejpozitivnější emoci, co umí. Tj. nezájemA asi blbý dotaz, ale proč jsou importy většinou o tolik vzteklejší, než odchovy? Naše mřížky i písmenky jsou importy a všichni sem přijeli coby z vajíčka vylezlá mláďata. Krom toho mřížáka, který první rok žil u kluka, co ho nekrmil je máme všechny od dovezení. A předpokládám, že už jsou to spíš faremní odchovy, než odchyty. To ten transport poznamená to zvíře tak silně na celý život, nebo je v tom i něco jiného?

Agresivita - samozřejmě jsou vzrušivější i flegmatičtější druhy obecně, jistá míra indivituality v rámci druhů ale také je. Konkrétně u krajt by se dalo říct, že vznětlivější a kousavější bývají mláďata, která se časem/věkem uklidní. Neplatí to však pro všechny druhy, u některých přetrvává nervozita po celý život.

Mřížky konkrétně mají sice ne zcela dobrou reputaci, ale obecně nejsou tak špatné. V teráriu většinou po majiteli vystartují proto, že si je spletou s potravou.

Importy jsou "vzteklejší" proto, že se většinou jedná o odchytová zvířata. V přírodě přežijí jen ta nejsilnější mláďata s největším štěstím, zbytek padne za oběť predátorům. Proto jsou zvyklá se od narození bránit. Jako import beru odchytová zvířata (faremní odchovy například z Indonesie jsou většinou odchyty). Jinak samozřejmě zvíře odchované na Slovensku a IMPORTOVANÉ do ČR se bude chovat stejně jako odchov ČR :)

Jako příklad mohu uvést mé dva samce regiusek, oba importy z Ghany

Ta samá situace s mojí Ghanou.Stačilo aby někdo prošel kolem skla a už to ťukalo Nejhorší na tom bylo to, že nebyla v dobrém stavu, takže
její léčení, rozkrmování a pomáhání prakticky při každém svleku, bylo za TREST Po pár letech se zklidnila, ale žádná sláva.
Zato domácí odchov, Eliška, to je zlatíčko.Sice taky při manipulaci ze začátku projevuje trochu stresu, ale pak se zklidní.