Apeluji na představitele a funkcionáře všech terarijních spolků a sdružení, TSP, KCHŽ atd.
Žádám a prosím představitele všech chovatelských skupin, spolků, združení, zvláště pak těch největších. Uveřejněte prosím vaše postoje a případnou aktivitu, týkající se novely zákona 100/2004, na veřejných fórech. Ne každý chovatel je členem a neinformovanost široké chovatelské veřejnosti je evidentní.Takto to vypadá, že sdružení, která mají vesměs ve stanovách podporu chovu, chovatelů, propagaci a jakousi záštitu celé chovatelské veřejnosti a ochranu přírody, mlčí a čekají co se stane. Věřím tomu, že vás současná situace nenechává chladnou a alespoň doufám, že se nějaká aktivita vyvíjí. Jsem přesvědčen o tom, že mlčení vás připraví o podporu široké veřejnosti, což není, alespoň myslím, příliš taktické. Nenechte rozbít a rozmělnit snahu samostatných chovatelů o odpor.
Ostatní samostatné chovatele žádám aby se k mé apelaci připojili. Děkuji.
Myslím si, že všechny nestátní neziskové organizace zabývající se pěstováním rostlin, chovem zvířat či ochranou přírody by měly k novele zákona č. 100/2004 zaujmout veřejné stanovisko - ať už kladné či záporné. Jste-li členy některého z uvedených či neuvedených spolků, prosím, vyzvěte jejich vedení.
Luboš
Situace začíná být vážnou, to bezpochyby. Podle mého ovšem tento náš "odboj" je velice abstraktní a nekonkrétní. Sepisovat petice si myslím, že v tomto případě nemá cenu. Aby toto činění nějaký smysl, bylo by dobré, aby ho zaštiťovala nějaká organizace (občanské sdružení) nejlépe s někým významným v čele (třeba Ivan Rehák
). Tato organizace musí budit respekt a být opravdovou, vědeckou institucí aby i v očích běžných laiků nepůsobila jako hrstka pomatenců. Musí mít koncepci, program a cíle. Pak bude daleko menší problém ve vystupování proti státní moci, lépe se bude jednat s protistranou, případně sjednávat nějaké právní podpory a podobně.
Tohle je mi docela jasné, jasné mi ale není, kdo se toho ujme a ...
Tato výzva k zaštítění nějakou organizací je velmi rozumná. Výše zmiňované požadavky by měla nejlépe splňovat Česká herpetologická společnost. Nebylo by od věci obrátit se přímo na ní.
www.herp.cz
Tak se na ni prosím obraťte. Já jsem tak již učinil. Zatím bez odpovědi. Pokud jim přijde dotazů víc, třeba se "pohnou".
Obrátil jsem se na ČHS mě dostupnými prostředky a to na adresu uvedenou v kontaktech na webu ČHS m.sandera@tiscali.cz žádostí o zveřejnění jejich stanoviska ve znění:
Obracím se na Vás, jakožto na osobu uvedenou v kontaktech na webu ČHS. Prosím o informaci, případně o zveřejnění názoru, který zastává ČHS k veřejností značně diskutované otázce novely zákona 100/2004. Ať už je stanovisko jakékoliv, bylo by velice vhodné informovat širokou chovatelskou veřejnost o postojích a případné aktivitě, které ČHS jako renomovaná a prestižní společnost v tomto směru vyvíjí.
Mám stejný názor, pokud bude dotazů víc, třeba nějak zareagují.
Já prostě nedokážu pochopit (asi na to holt nemám IQ), jak si může někdo myslet, že zákazem, nebo postupnou likvidací chovů, se ochrání příroda! Vždyť je to nesmysl všech nesmyslů!
Já jsem poslal ČHS toto:
Dobrý den.
Jelikož jsem našel pouze tento kontak na vás, jako ČESKOU HERPETOLOGICKOU SPOLEČNOST, prosím Vás tímto o odpověď, jaký máte jako ČHS názor na novelu zákona 100/2004.
Na diskusních fórech jako je "ifauna" , nebo "teraporadna", probíhají neustále o této novele diskuse, ze kterých vyplývá, že toto je pouze začátek likvidace široké chovatelské veřejnosti, ať jde již o zákaz chovu zvířat s CITES, nebo zákaz chovu nebezpečných zvířat.
Vždyť je přece velice nepravděpodobné, že takové zákazy něco vyřeší. Naopak - pokud je zájemce o citesové, či nebezpečné zvíře, má se dosud kam obrátit, neboť je mezi námi chovateli spousta šťastlivců, kterým se to a to konkrétní zvíře podařilo odchovat v zajetí a tudíž jsme tak schopni zcela a s přehledem pokrýt poptávku po těchto zvířatech.
Dovedu si velice živě představit, pokud se naše chovy zlikvidují, kam se případní zájemci budou obracet. Pašeráci a překupníci budou mít žně, neboť jak poptávka, tak cena těchto zvířat jistě stoupne.
Dále bych se chtěl zeptat, zda jako ČESKÁ HERPETOLOGICKÁ SPOLEČNOST podnikáte vzhledem k připravované novele zákona 100/2004 nějaké kroky a zda by jste mi prosím mohli sdělit jaké, případně jak se já a spolu se mnou další chovatelé, můžeme připojit a v celé věci se angažovat.
Děkuji Vám za odpověď, s pozdravem ...
Prosím další chovatele, aby se k nám připojili a také se informovali u ČHS, co a jak. Třeba se něco stane, pokud nás bude víc. Když budeme jen sedět a stále dokola si o tom jen "povídat", zanedlouho nebudeme mít o čem a pak si budeme říkat: že jsme se tenkrát neozvali ...
Také se připojuji k výše napsanému. I když jsem pouze malý "bezvýznamný" chovatel, dobře chápu dopad podobného zákona a nehodlám pouze "držet hubu a krok"! A tak by to měli brát všichni, nejen velcí chovatelé nebo ti, kterých se to PŘÍMO týká.. Když to tak půjde dál, tak za chvíli nebudete smět mít doma ani chovatelskou stanici psů!
S tou organizací máte pravdu!
Tady tohle je část znění Odůvodnění změny 100/2004 sb., týká se to hl. suchozemských želv. Velice rád bych slyšel, konkrétně asi Khora, jaký má na tohle názor:
------------------------------------------- ---------------------------------------
(3) Některé „velkokapacitní“ chovy (či překupnické firmy) především suchozemských želv z přílohy
A značně komplikují prosazování zákona resp. omezování obchodu s ohroženými druhy, což je smysl
úmluvy CITES a legislativy ES. Udržení těchto subjektů pod kontrolou (vydávání dokladů, kontroly)
klade nyní značné nároky (finanční, časové i personální) na kontrolní i výkonné orgány. Ze státních
peněz je tudíž financováno umožnění podnikání s ohroženými druhy ve velkém. Není v zájmu
ochrany přírody a ochrany ohrožených druhů, aby se s nimi obchodovalo ve velkém. Argument, že
odchovem se eliminuje poptávka po exemplářích z přírody, není např. u želv pravdivý – želvy se
nedají snadno označit, mezi odchovy se snadno zamíchávají zvířata z přírody a navíc se neustálým
přísunem malých želvích mláďat, která jdou do rukou nezkušených chovatelů jako domácí mazlíčci (a
brzy díky jejich neodborné péči hynou), spíše poptávka zvětšuje než snižuje.
Neexistují čipy na želvy apod.? Mě se to zdá jako alibismus... Nechci to tu pitvat, ale opravdu mě to zajímá.
Dobře, zkusím to. Je pravda, že můj názor může být brán jako předpojatý vzhledem k tomu, že patřím do skupiny takzvaných množitelů. Proto si nebudu brát žádné servítky a naopak se budu snažit popsat problém se všemi pro a proti i když mě to půjde bez emocí, zcela pochopitelně, velice těžko.
K odstavci 3/ Finanční zdůvodnění zákazu na jedné straně vyzdvihuje problém zvýšené administrace, nutnosti zaměstnávat úředníky zabývající se kontrolní činností atd. Nárůst administrace je, vzhledem k stále dalším a dalším požadavkům opravdu zarážející. Před rokem 1997 nebylo vyžadováno nic. Od tohoto roku se požadavky zvyšují. Rok 98 nutnost nahlášení a registrace mláďat to znamená 1xpapír(reg list) + 1x fotka. Kopie vydaného R.l. uložena na vydávajícím úřadě. To bych považoval za pochopitelné a neznám žádného chovatele, který by nějak výrazně protestoval , dalo by se říct, že naopak. Pravda začátek byl krušný, nikdo nevěděl nic včetně úřadů, ale jak říkám, požadavky se daly pochopit. Vstupem do EU 5/2004 to ale panečku začalo, byrokratický ráj by nastalé podmínky mohl závidět. Nejen že, jako snad jediná, ze zemí EU potřebujeme k zaregistrování mláděte R.l. ale i výjimku ze zákazu obchodní činnosti, což je ve své podstatě stejný papír jiné barvy. Takže od tohoto roku potřebuji 4x fotografii stejného zvířete, dvoje téměř totožné papíry jiné barvy, ke každé žádosti o výjimku potvrzení veterináře o nevhodnosti čipovat želvu ve velikosti 4-5cm a to na každou (opravdu se nepletu)samostatnou želvičku zvlášť a všechny tyto doklady se v kopiích ukládají na příslušném vydávajícím úřadě. Dále hlásíte chovné skupiny a v nich každého jedince na AOPK kde žádáte o posouzení zda prodej bude povolen nebo ne. AOPK dá svoje stanovisko na vědomí ČIŽP a Magistrátu a potom se teprve může uvažovat o případném vystavení povolení a prodeji, když ovšem žádná z těchto institucí nemá námitek. Není se co divit, že toho mají moc. Co ale z toho všeho je opravdu potřeba a to jsem přesvědčen, že jsem určitě na něco zapoměl. Když pominu skutečnost, že se byrokraté do těchto problémů dostali zcela sami, svými mnohdy nesmyslnými nařízeními, zamlčují respektive bagatelizují náklady, které by případným prosazením novely nadále vznikaly. Hned v následujících řádcích upozorňují na nutnost postavit za státní peníze záchytné, možná "záchranné" stanice, kde by vyvlastněná zvířata bez jakéhokoliv užitku dožívala. Jistě by nedožívala sama (alespoň doufám) a potřebovala by odborně školený personál a odpovídající vybavení. Představím-li si nutnou kapacitu a rozsah těchto staveb, tak výplata pár úředníků je zcela zanedbatelná.
Jdu na cigárko a budu pokračovat v druhém příspěvku, alespoň se mě uleví.
Teď se jen malinko vrátím k předcházejícímu příspěvku. Když všechny tyto podmínky úspěšně splníte a s klidným srdcem si podáte inzerát, že by jste tu malou želvu chtěli prodat, zjistíte, že ČIŽP, přestože zcela bezpečně ví o tom, že žádáte o výjimku k prodeji a tudíž že se asi chystáte své chovatelské přebytky odprodat k čemuž musela již zaujmout stanovisko, na vás podá podnět k trestnímu stíhání na hosp. kriminálku pro podezření z nelegálnho nabízení a prodeje ohrožených živočichů. Nevím jak kdo, ale já bych se z toho, promiňte, doslova posral.
Zajímavé je, že zákaz šikanování se zřejmě na státní orgán nevstahuje.
Takovéto kolečko předvedli naši zaměstnanci, za které já státní úředníky naivně považuji, u všech větších chovatelů které znám.
No tak co na tohle říct, člověku je z toho špatně jen to čte. Buzerace ze stran státní moci je neskutečná. I takovej laik jako já tuší, že s opravdovou ochranou přírody to má pramálo společné. Fuj.
Ano je to možné, za předpokladu široce rozvětvené sítě sběračů a pašeráků je možné dostat do chovu pár kusů zvířat z přírody, ale jen tehdy, když chovatel je blb. Záměrně říkám pár, protože chovná "prokádrovaná" zvířata sama snáší a mají mladé a počet vajec, které jsou jednotlivé druhy schopny za sezonu naklást je limitující a hlavně známý. Nemohu tedy nahlásit na samici hermanky 100 mláďat za sezonu, když každý ví, nebo alespoň by odpovědný orgán měl vědět, že dobrá samice snese maximálně třicet vajec za sezonu +-. Marginata a graeca tak maximálně okolo 50ks s tím, že líhnivost bývá obvykle 80-90%. Kam by se tedy vešli ti pašovaní jedinci? Další argument je ten, že v přírodě není možné běžně najít mláďata v odpovídající velikosti cca do 1 měsíce věku ve velkém množství. Pokud bych to měl vyjádřit v %, tak na 100 ks nalezených dospělých jedinců naleznete tak 2 maximálně 3% takovýchto mláďat, která by se s trochou fantazie mohla do odchovů zamíchat. Jak říkám bez široké sítě sběračů to je utopie.
Navíc, rád bych poznal chovatele, který by mezi své odchovy "zamíchal" želvy z přírody. Hrozba nemocí a parazitů je jistě každému, kdo se setkal s jakýmkoliv zvířetem z dovozu, ať už z "farmy" nebo z přírody, jasná. Já například bych takovou nepředloženost nikdy neudělal a žádný jiný opravdový chovatel také ne. Dokonce zkušení chovatelé, mění-li si mezi sebou zvířata doma odchovaná, dbají na karanténu. Ekonomický efekt takového míchání je také sporný,
nevím sice, za kolik se pašovaná zvířata prodávají, ale podle inzerátů navracejících se turistů z Tunisu soudím, že cena není příliš odlišná od ceny kterou inzerují chovatelé. Když si započítám daně, nutné náklady atd. kde vidí odborníci ten úžasný zisk, nějak mě to uniká. Koupím-li pašovanou želvu jako chovatel za 1000-1500,- proženu ji byrokratickým kolečkem papírování, riskuji, že mě uhyne a nakazí celý chov. Potom ji prodám za 1500,- a zdaním? Mě to prostě jako dobrý kšeft nepřipadá. To by si pro želvy musel chovatel jezdit sám a to tedy opravdu nejde, když už pominu morální hledisko, tak na to není prostě čas, protože se v kritickou dobu musí starat o své želvy, které také snáší a líhnou se mláďata. Navíc sám by nikdy nesebral tolik želv, aby se mu cesta vyplatila.
Tak tohle je jeden z hlavních důvodů,proč by dobře zavedený chovatel,do takového kšeftu nešel
Velice pozoruhodný argument, hodný génia. Začnu od konce. Vždy mě bylo ve škole vtloukáno do hlavy, že nabídka, ať už jakéhokoliv zboží, se vždy řídí poptávkou. Možná že autor novely zákona vynalezl nový revoluční způsob obchodování a ten původní platící od úsvitu dějin odsunul do zapomění. Bylo by to fajn, dostaneme se tak do ráje výrobců a obchodníků, kteří ať už vyrobí cokoliv, mají zaručeno, že obchodník to lehce prodá, vždyť bude stačit zboží pouze vystavit a inzerovat. Doporučuji autorovi, aby si tuto myšlenku nechal patentovat, zcela jistě bude mít pro něj nedozírný ekonomický efekt, výrobci a obchodníci budou bez sebe štěstím a nějakou tou korunou(dolarem) nebudou jistě šetřit, odpadnou jim náklady za reklamy, průzkum trhu atd.
První část zdůvodnění je už více hodná zamyšlení. Stává se, že mláďata želv při neodborné péči hynou, to je fakt.
Proč tedy se pozornost kontrolních orgánů nezaměří na autory a vydavatele "odborných" publikací typu "Bydlí s námi suchozemská želva", proč dopustí aby se takové bláboly, praktické návody pro likvidaci želv vůbec dostaly mezi začínající chovatele? Každý chovatel, (ne překupník) má z pochopitelných důvodů snahu o to, informovat co možná
nejpodrobněji začínajícího nezkušeného chovatele o způsobu chovu, vyhne se tak následným reklamacím a nedorozuměním. Já mám například v tomto ohledu svědomí zcela čisté a vše, co je mě o chovu známo se snažím předávat dál. Přesto však je nutné přiznat, že určité procento jedinců uhyne i bez instrukcí uvedených ve výše uvedené publikaci. Je to přirozené, toto procento je však vždy řádově menší než procento želv, které nepřežijí v přírodě. Přežití mladých jedinců v přírodě až do dospělosti je nutné brát spíš jako výjmečnou událost než pravidlo. Stačí si uvědomit, že taková želví samička je schopna za celé svoje reprodukční období cca 30-50let naklást 40letx30vajec =1.200mladých. Pokud populace druhu zůstává co do počtu jedinců stabilní, případně se ještě zmenšuje, tak můj selský rozum tvrdí, že od jedné samičky přežije do dospělosti a možnosti následného rozmnožení nanejvýš 1,5 mláďěte, zohledníme-li samečka, který se jistě účastní na reprodukci více samiček. Všechna ostatní mláďata podlehnou tlakům predátorů, nemocí, počasí a asfaltových silniček, které za vydatného financování EU,což neopomene hrdě ohlásit modrá cedule, se všude po Peloponésu staví.
Naskytla se možnost a to hned ze dvou stran, probrat naše problémy v televizní reportáži,
Protože jsem schopen smysluplně argumentovat pouze v úzké oblasti chovu želv, rád bych na tuto možnost včas upozornil ostatní chovatele. Vzhledem k tomu, že má zkušenost ve veřejném vystupování je nulová, žádám zkušenější o spolupráci.
To by bylo samozřejmě super. Jenže by to chtělo člověka na vysoké odborné úrovni, mediálně známého a nejlépe s nějakým akademickým titulem. Vím, že absolutorium na VŠ ještě není patentem na rozum, ale v tomto případě by to mohlo působit pozitivně. Napadá vás někdo takový? Mě Ing. Roman Zajíček, třeba...
Tak to mám právě na mysli, jsem schopen poskytnout jakékoliv podklady, ale obávám se, že to je tak asi všechno. Je docela dobře možné, že bych nadělal víc škody než užitku. Pokud ovšem nebude zbytí asi do toho půjdu.
Máme-li na mysli stejného Ing. Zajíčka, mohu potvrdit, že je to velice rozumný pán. Svého času jezdil za AOPK ke mě na kontroly a přesto, že byl velice přísný a "šťouravý" a neopomenul žádnou maličkost, vždy jsem se setkal s férovým a hlavně odborným přístupem.
Nevím zda se někdo již ozval, ale zkus přímo oslovit některé špičky z ČHS nebo TSP a podrobně jim popsat o jakýprojekt jde. Z ifauny mě napadá P.Hainz.Přirozená skromnost teraristů (narozdíl od politiků)jim brání se dobrovolně přihlásit.
Původně jsem se ke zmíněnému nechtěl moc vyjadřovat, každému, kdo me trochu zná je muj názor jasny (ostatně myslím, že tu máme všichni názor zhruba stejný). Jsem trochu horká hlava a pokaždé, když čtu takovou to diskuzi tak pak s toho jak sem naštvanej na ty kdo takové nesmysly vymýšlí, že pak z toho celou noc nespím...
Osobně si myslím, že by nebylo od věci pokud by podobný zákon nabyl platnost, domluvit se a s několika kolegy, kteří množí želvy ve velkém (já mezi ně bohužel nepatřím, mívám odchovy ročně v pouze v desítkách kusů) a donést všechny tohoroční odchovy na úřad a darovat je státu. Aby pánové poznali co jsou to náklady na chov, kdyby to udělalo 10největších chovatelů želv v ČR, které znám, lehce by se na úřadě sešlo tak okolo 2-3 tisíc želviček.Následně bych ohlásil, že hold želvičky hodláme nosit každoročně a zárověň chceme býti jakožto veřejnost informováni o tom zda jsou jim poskytnuty správné podmínky pro chov a pokud ne domáhat se soudně na ochranu proti týrání zvířat. Akorát by mi bylo líto těch želv. No je mi jasný, že to je utopie, ale chtěl bych pak kouknout do očí úředníkovi, který to vymyslel.
Oficielní názor ČHS je zde 0