Přidat otázku mezi oblíbenéZasílat nové odpovědi e-mailem Prouzek na krunyri

Dobry den,
dnes jsem si u sve zelvy stepni vsimla, ze se ji dole na krunyri udelal svetly prouzek, viz. foto dole. Zelva je asi rocni mimino, zimovana nebyla, pres zimu krmena hlavne cinskym zelim a senem (to moc nechtela), jak to jen bylo trochu mozny, zacala jsem ji davat pampelisky, jetel a jitrocel, taky ji smes od Vitacraftu. Jakmile to jen trochu pocasi a cas dovoli, beru ji ven. V terarku ma sepiovou kost a zeli jsem ji v zime sypala vitaminem. Obcas dostane ovoce. Vzpominam si, ze jsem ji po precteni diskuze zkusila asi pred tydnem dat jednu granuly pro psy (chutnala ji). Chtela jsem se zeptat (hlavne KHora a Krokodyla) jestli prouzek na krunyri je normalni (a ja jsem jen zbytecne uzkostliva) nebo jestli je projevem nejakeho nedostatku nebo nadbytku. Ve druhem pripade by me zajimalo, jak problem resit a jak mu predchazet. Predem vsem moc dekuji za odpovedi.
[terabz7.jpg]

Jsou zobrazeny jen nové odpovědi. Zobrazit všechny
Předmět Autor Datum
Ahoj, souhlasim s ostatnimi, ze moc rychle roste. Zas nesouhlasim s KHorem, ze rocni mlade muze mit…
Oslinka 21.06.2007 09:24
Oslinka
Víš Oslinko kategorizace a řazení do tabulek je sice pěkná věc, ale u živých tvorů vždy čekej překva…
KHor 21.06.2007 12:27
KHor
Především z těmi obilninami musím s Khorem souhlasit, středoasijské stepi jsou poměrně bohaté na růz…
krokodýl 21.06.2007 12:42
krokodýl
Až se vrátím domů z práce, tak mohu postnout foto jak vypadá roční horsfieldka. Přes léto krmím jen…
Sysel 21.06.2007 14:11
Sysel
Fotka, raději fotky, budou úplně nejlepší, já je mám pouze na diácích, takže takto narychlo jsou nep…
KHor 21.06.2007 15:21
KHor
na rychlo jsem nenašel žádnou fotku s vhodným měřítkem, ale snad moje ruka jako měřítko postačí: toh…
Sysel 21.06.2007 19:02
Sysel
tady jsou sourozenci 0, 1, a 2 roky staří : [porovnanihors1.JPG]
Sysel 21.06.2007 19:07
Sysel
tohla má v době focení cca 1,5 roku: [http://zelvy.czweb.org/temp/h.JPG ]
Sysel 21.06.2007 19:12
Sysel
Hm, taky mi spadla sáňka... Exteriérem úplně superní želvy. Některé věci prostě do konce života nepo…
navay 22.06.2007 00:13
navay
Predne dekuji za pochvalu od KHora, Krokodýla, Navaye i všech ostatních. Kolika let se dožívají netu…
Sysel 23.06.2007 11:32
Sysel
No teda, kdyz se divam na vase obrazky nestacim slintat;-) Fakt nadherny. Me zvedave povaze neda nez…
Zofie 23.06.2007 11:59
Zofie
Ono, když jsem si greaci kupovala před těma 4 rokama tak se o tom vlhku moc nepsalo.Věděla jsem jen,…
Hanka 23.06.2007 15:13
Hanka
To je fakt Hanko, nevím proč se věřilo, že želva potřebuje sucho. Zřejmě to vyplynulo ze zkušeností…
KHor 23.06.2007 17:53
KHor
Tak sulcata má vlhkosti dost.Myslim, že jí dehydratace opravdu nehrozí...obden ji koupu a večer je z…
Hanka 23.06.2007 18:43
Hanka
Tak to jseš na tom dobře, mě bohužel připadají všechny želvy nejkrásnější. T-Rex má impozantní refer…
KHor 23.06.2007 19:09
KHor
To T-REX chci pro sulcatu...greaci mám venku a letos už je konečně nechám zimovat tak ty mají podle…
Hanka 23.06.2007 19:41
Hanka
Já bych tu T-rexku klidně doporučil (sám je používám, stejně jako Ultravitaluxky nebo Powersunky), j…
Sysel 23.06.2007 20:34
Sysel
S tím mohu jedině souhlasit bodový T-Rex by ve své watáži (100 a 150 W) měl být to nejlepší na našem… nový
krokodýl 23.06.2007 22:35
krokodýl
Tak super, dík za rady..koupim T-Rex:-) nový
Hanka 23.06.2007 22:55
Hanka
Slyšel jsem pánové, že T-Rex jsou nějak poruchový, nebo je to nesmysl? Když je používáte vraceli jst… nový
KHor 24.06.2007 01:18
KHor
Mě se jako poruchové jeví Powersuny, s Trexama ani s Ostram vitaluxama jsem žádný problém nikdy neme… nový
Sysel 24.06.2007 10:10
Sysel
Dobrý den, mám testudo hermani 1,5 roku a poslední dobou jsem si všimla, že na plastronu má jakoby o… nový
Ikvéčko 23.06.2007 22:58
Ikvéčko
To je v pořádku. Želvy v přírodě se pohybují po drsném nerovném terénu, plastron jako jedno z nejexp… nový
KHor 24.06.2007 01:11
KHor
Děkuji za odpověď, jsem ráda že je to v pořádku a nemusím se ničeho bát. Ještě by mě zajímala jedna… nový
Ikvéčko 24.06.2007 23:15
Ikvéčko
To je také v pořádku, ona si stihne všechny své potřeby zajistit a potom odpočívá. Venku za parných… nový
KHor 25.06.2007 09:35
KHor
Tak poslední
KHor 26.06.2007 12:16
KHor

Ahoj, souhlasim s ostatnimi, ze moc rychle roste. Zas nesouhlasim s KHorem, ze rocni mlade muze mit 10 cm. (leda strasne prekrmene) Co jsem cetla ruzne tabulky mereni, tak do 8 cm. U starsich je idealni prirustek 3 gramy za mesic. U mladsich nevim. Zkus se podivat sem:
http://www.austinsturtlepage.com/Care/cs-russian.ht m
www.russiantortoise.net
Najdes tam odpovedi na tve otazky, o substratu a hlavne dlouhy seznam jedlych rostlin. Pokud bys chtela nejaky typ kde sehnat seminka na naseti a tak..muzu napsat vic.
Na strankach taky najdes jak se krmi, ze existuji pravidla, abys zelvu neprekrmila, protoze stejne spoustu mesicu v roce travi spankem..
Suchou stravou (granule, pelety) bych vubec nekrmila. Obsahuji obilniny a ty horsfieldii na jidelnicku nema, jsou pro ni nevhodne.
Taky se podivej sem: articles.html clanky o strave jsou dost zajimave a reknou ti, co neni vhodne a co je. Ze existuji antinutrienty atd atd..

Víš Oslinko kategorizace a řazení do tabulek je sice pěkná věc, ale u živých tvorů vždy čekej překvapení. Já těch 10 cm nepíšu proto, že jsem takový rozměr našel v tabulkách. Třeba tabulkový údaj 3g za měsíc neodpovídá ani jednomu druhu Testud. Podle tohoto údaje by želva za období své aktivity dokázala přibrat cca 7 měsíců 21g. To je 2,1 dkg. Tak málo neváží ani s odpuštěním její bobek. V případě T. horsfiedii, při její uváděné přirozené aktivitě cca 3 měsíce v roce by takový přírůstek znamenal, že by se snad dospělého věku nedočkala. Prostým výpočtem dojdeš ke kvalitě uváděné hodnoty, do váhy 1,5 kg by rostla 166,5 roku. Při aktivitě 6 měsíční by na to potřebovala cca 83,5 roku. Mladá Testuda obecně dosahují násobku své "porodní" váhy tak do 5ti měsíců. Navíc každý mladý organismus se snaží dosáhnout co možná největší velikosti za co nejkratší možnou dobu, už z důvodu lepší obrany proti predátorům a rychlejšímu nástupu dospělosti a možnosti rozmnožení. V předchozím příspěvku uvádíš údaj o vlhkosti, jestli se nepletu, oponovala jsi mých 90%, tak, že ve tvých údajích je 70%. Prostá definice rosného bodu "Rosný bod (teplota rosného bodu) je teplota, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami (relativní vlhkost vzduchu dosáhne 100 %). Pokud teplota klesne pod tento bod, nastává kondenzace." ukazuje, že v takovém případě by na lokalitách T. horsfieldi nikdy nemohla být rosa. Zejména na uzemích nepokrytých přirozeným pokryvem lesa, tj. stepi a polopouště, bývá rozdíl mezi denní a noční teplotou značný, je vysoce nepravděpodobné, že by na takových místech ke kondenzaci nedocházelo. Dále bych se chtěl vyjádřit k problému obilnin. Údaj o nedostupnosti a nepřirozenosti jakékoliv obilniny v potravě Testud je také nepřesný. Stačí pozorovat dospělá zvířata buď v přírodě nebo v zajetí na volné pastvě. Zcela cíleně nalehávají plastronem na vzrostlé stonky trav a tímto způsobem se lehce dostanou ke klasům. Využívají této nabídky zejména v době dozrávání semínek trav, takzvané mléčné zralosti. Něco mě říká, že nutriční hodnota semen divoce rostoucích trav je podstatně vyšší než trav (obilí) pěstovaných. Tak abych to shrnul. Informace jsou dobrá věc, nicméně je potřeba nad nimi o trochu déle a hlouběji uvažovat než se dostanou do podvědomí lidí jako neotřesitelné dogma. Neber to ve zlém, naopak ti děkuji za příklady pěkných stránek i když, vzhledem k mému věku by bylo lepší, kdyby byli v ruštině, takhle v tom dost plavu.

Především z těmi obilninami musím s Khorem souhlasit, středoasijské stepi jsou poměrně bohaté na různé trávy, což jsou vlastně blízcí příbuzní kulturních obilnin a bylo by z podivem, že by v poměrech, kde horsfieldky žijou tento zdroj nevyužívaly v množství větším než malém. Vlhkost řešit ani nebudu, kdo byl na poušti, může potvrdit, že se zahrabáváním se do písku vlhkost rapidně stoupá a v určité hloubce bych se ho odvážil nazvat přímo mokrým. Co se týká růstu 3 g za měsíc mohou možná v určitém ranném věku v průměru takové váhové přírůstky vycházet, ale nelze to samozřejmě paušalizovat na více druhů a jakýkoli věk. 10 cm za první rok můžou dorůst všechny evropské želvy i horsfieldka, netvrdím, že to je dobře, ale schopny toho jsou. Když srovnám mláďata nacházená zjara v Bulharsku, tak mláďata líhnoucí se na podzim (nebo až na jaře) jsou zjara téměř stejně malé, což vyplívá ze zimování, které se v přírodě nevyhýbá žádné věkové kategorii, ale v chovu jen málokdo nechává želvičky v prvním roce zimovat, takže růst je mnohem intenzivnější.
Bulharsko - údolí Strumy 5/05
[http://img341.imageshack.us/img341/8895/bulharsko09 7xh4.jpg]

Až se vrátím domů z práce, tak mohu postnout foto jak vypadá roční horsfieldka.
Přes léto krmím jen trávou + byliny a 1.zimu většinou nezimuji. Takto chované horsfieldky s přehledem dorostou i více jak 10cm. Pokud by byly krmeny ovocem, granuláty apod. budou 2x takové. Např svou váhu po vylíhnutí ( obvykle 12-25g) jsou schopny za 14dní i zdvojnásobit při krmení 1x denně pampeliškama.
S těmi obilninami, ale má Oslinka pravdu.
Komerčně pěstované obilniny mají samozřejmě mnoho a mnoho násobně větší absolutní hodnoty většiny nutričních položek v porovnání s trávami. Ten rozdíl je ve stovkách procent.Nehledě k faktu průmyslového hnojení a cíleného čerpání živin kombinovanými osevními postupy. Např. energie obsažená v jednom klasu pšenice má stejnou energetickou hodnotu jako 200-300 klasů jílku vytrvalého. Kdyby to tak nebylo nepěstujeme obilí, ale divoké trávy.
Stejně není 100% ideální nápad pokoušet se pěstovat, rostliny z přirozeného prostředí želv. Ať se vám to líbí nebo ne, tak pokud vypěstuju plodinu A(ať už je to smetánka lékařská nebo mák setý) na pláních Kazachstánu bude mít jiné složení než stejný druh vypěstovaný na balkóně v truhlíku řekněme na území Prahy 6.
Prostě 100% ideální podmínky zde vytvořit nedokážeme, s tím je potřeba se smířit a snažit se zařídit nejlepší možné, což konkrétně u krmení horsfieldek znamená v našich podmínkách imho krmit: pampeliškami, rozmanitými druhy plevelů, trav a ostatních bylin s dotací vápníku + v zimě zimní spánek.

Také si ještě neodpustím toto: je opravdu velký rozdíl mezi tím jestli je želva chována přes léto venku (noční pokles) nebo jestli roste v teráriu v bytě kde neklesá teplota v noci pod 20C. Želva v teráriu roste výrazně rychleji, potřebuje méně energie a je více náchylná na správný růst krunýře.

Fotka, raději fotky, budou úplně nejlepší, já je mám pouze na diácích, takže takto narychlo jsou nepoužitelné.
Na pěstování bylin mám také podobný názor, ale když jde do tuhého, je to stále lepší než salát.
S obilninami jsem se zřejmě špatně vyjádřil. Neměl jsem na mysli kolik je potřeba kusů klásků jílku k dosažení stejné energetické hodnoty jednoho klasu pšenice, ale kolik je nutriční hodnota např. ve 100g pšenice a 100g jílku. Vařím sice z vody, nemohu se o nic opřít ale mám dojem, že jílek vyjde lépe. Ale jak říkám, v tomto případě jde jen o můj dojem.
Pšenici oves kukuřici atd. želvy rády spucnou také. Jen se musí dát pozor a nepřehnat to.

Hm, taky mi spadla sáňka... Exteriérem úplně superní želvy. Některé věci prostě do konce života nepochopím.
Ale chtěl bych se zeptat, kolik ve Vaší péči takovéhle želvy dorůstají, a kolika se dožívají. Respektive, kdy růst začíná nějak zpomalovat, protože při tomhle tempu, ani nechci domýšlet ;-)
<nadsázka> a bojím se, kdy želvy převezmou vládu nad světem ]:) </nadsázka>

Predne dekuji za pochvalu od KHora, Krokodýla, Navaye i všech ostatních.
Kolika let se dožívají netuším, zatím mi žádná nedožila :-), růst se postupně spomaluje a mezi 2-3 rokem ze skoro zastaví, v té době již mé odchované samice přerostly velikost dospělých samců a rostou dál již pomalým tempem jako dospělé. Okolo 3-4 let je považuji za dospělé. Horsfieldky jsou malé želvy, moje samice končí někde pod 20cm a samci okolo 15cm(myšleno velikost plastronu). Viděl jsem u jednoho českého chovatele samici horsfieldky okolo 25cm, ale to je podle mě vyjimka, u nás se jsou většinou zastoupeny horsfildky z oblasti Uzbegistánu, Kazachstánu atd., opravdu velké horsfieldky ( okolo 25cm )se prý vyskytují v západní Číně a okolí.
Jinak jediné výrazné urychlení růstu, kterého jsem si ve svém chovu vědom je absence zimování 1. rok.
Rozhodně nepatřím k zastáncům rychlého růstu u želv, ale pokud rostou rychle a pěkně nesnažím se nijak zvlášť brzdit.
Krmím: přes léto takřka výhradně to co natrhám/ nasekám na louce, tedy traviny, byliny. Na jaře a na podzim dokrmuji čínským zelím a mrví a sypu nutrimixem pro nosnice. Pokud je suchý konec léta a není tráva, horsfieldky obvyle aestivují a 14dní až měsíc nežerou.

No teda, kdyz se divam na vase obrazky nestacim slintat;-) Fakt nadherny. Me zvedave povaze neda nezeptat se, proc si Khor nemuze nechavat mladata (kvuli mistu?). A pak mi to neda, abych neprojevila svou profesni deformaci a nezaptala jsem se, podle ceho sestavujete chovne skupiny. Jde mi hlavne o otazku pribuzeneckeho krizeni... Dekuji vsem moc za odpovedi.

Ono, když jsem si greaci kupovala před těma 4 rokama tak se o tom vlhku moc nepsalo.Věděla jsem jen, že se má tak 3x týdně želva koupat, ale o nějakém vlhku, když jde želva spát vůbec:-/ Dočetla jsem se to až asi po roce co jsem je měla a to už byli hrbolatý. Ještě jsem se chtěla zeptat, když jsou ted takhle malý, vyrostou mi ještě do normální velikosti nebo zůstanou už pořád menší než normální dobře rostlé greaci??
Tady je fotka sulcaty, moje odměna za maturitu:-) Toužila jsem po ní od té doby co jsem ji viděla v zoo Plzni. Jen se bojim, abych neudělal zase nějakou blbost a nezačala mi hrbolatět.
[http://img140.imageshack.us/img140/5425/drobek004ii 1.jpg]
Myslíte, že bych mu měla v zimě přidávat ten D3 nebo bude stačit, když mu pořídit nějaký kvalitnější zdroj UVB než repti-glo?Docela se toho D3 obávám,abych ho nějak nepředávkovala...

To je fakt Hanko, nevím proč se věřilo, že želva potřebuje sucho. Zřejmě to vyplynulo ze zkušeností běžného turisty na Balkáně. Znova opakuji, memyslím, že máš nedostatek D3, tak s ním raději neexperimentuj, výsledek může být zcela opačný. Předávkování zcela paradoxně způsobí vyvazování vápníku z kostí. Želva s příznaky rachitidy vypadá jinak, nejdříve se jí začne pomalu a nenápadně propadat karapax v místech úponů silných svalů. Nejexponovanější místa jsou v oblasti prvního hřbetního štítku (scuta vertebralia), tam se upínají svaly krku a předních končetin. Následuje, nejprve mírná, deformace v křížové oblasti pravého a levého devátého žeberního štítku (scuta costalia), tam jsou úpony zadních končetin. (Pro případné rýpaly, nepíšu to latinsky pro to, aby jsem si polechtal ego, ale proto aby nedošlo k omylu a nepřesnostem) Teprve potom dochází k měknutí plastronu a posléze k celkové deformaci krunýře. Takové příznaky tvé želvy nemají. Takže zbývá opravdu to sucho. Želvy dorostou do standartní velikosti, to se bát nemusíš. V přírodě rostou na mnoha chudších lokalitách ještě pomaleji.
Sulkátka je fešanda. Nejlépe uděláš když ji teď v létě, kdy je možnost slunce a široká nabídka potravy(pro zajímavost, v lokalitách kde sulkáty žijí, rostou divoce různé druhy dýní a melounů) necháš růst jak to půjde, naopak v zimě bych ji zabrzdil, navodíš jí tak vlastně pro ni přirozené období estivace (letního spánku). Krmit jen kvalitním senem, vodu a šmytec. Převádět z jednoho typu potravy na druhý se musí postupně. Tím značně omezíš potřebu D3. Na vlhkost nezapomínej, v přírodě hrabou sulkáty údajně až 6metrové nory nebo využívají nory ostatních zvířat a tam je vždy vlhko. Dehydrovanou želvu poznáš tak, že se na plastronu ve spoji břišních štítků začne tvořit vystouplý hřebínek, později je celý plastron takový hrbolatý "scvrklý". Správně má mít želva krásný rovný spíše vypouklý plastron. Když už dehydratace nastane, nepomůže pití a koupání, jedině ji vzít a přes noc umístit do krabičky s opravdu mokrými hoblinami a zavřít za ní víčko (dírky nutné). Ráno máš krásnou nacucanou želvičku s krásným krunýřkem. Tak myslím, že jsem se "vykecal" dostatečně tak sem ještě šoupnu fotku malé pardálisky ať máš nad čím přemýšlet. Možná už tu někde je ale připadá mě, že se sem hodí
[http://i188.photobucket.com/albums/z246/zelvykh/PC2 70298.jpg]

Tak sulcata má vlhkosti dost.Myslim, že jí dehydratace opravdu nehrozí...obden ji koupu a večer je zahrabaná ve vlhké rašelině. K jídlu dostavá stejně jako greaci pouze luční byliny hlavně teda mlíčí mají nejraději a má to posypaní drcenou sepiovkou. Na zimu si už sušim zásobu mlíčí, jetelu a ostatních bylin..
Na farmě python jsem si prohlížela žárovky s UVB co myslíte je ta T-REX kvalitní? Něco na zimu, aby měla sulcata..
Pardálka je nádherná taky jsem oní přemýšlela, ale nakonec to vyhrála sulcata... sulcata je podle mě nejkrásnější želva

Tak to jseš na tom dobře, mě bohužel připadají všechny želvy nejkrásnější.
T-Rex má impozantní reference, praxe ale teprve ukáže. Já používám Ultravitaluxky, ne proto, že bych snad tvrdil, že jsou lepší, ale protože je mám. Rozhodně koupí T-Rex nic nezkazíš. Ale jak říkám, jsem přesvědčen že problém je jinde. Schválně jaký na to budou mít názor ostatní.

To T-REX chci pro sulcatu...greaci mám venku a letos už je konečně nechám zimovat tak ty mají podle mě UVB dost, ale sulcatu mám strach nechávat samotnou venku tak ji jen nosim na zahradu, aby si taky užila slunce.Na zimu ji chci pořídit nějaké kvalitní světlo tak váhám jaké. To jaké jste zminoval vy, se dá objednat kde a jaká je cena?
Tak samozřejmě nádherné jsou všechny želvy (čim víc se o ně zajímám tím jsem z nich víc hotová) , ale nevim čim si mě ta sulcata získala - prostě láska na první pohled:-)

Dobrý den, mám testudo hermani 1,5 roku a poslední dobou jsem si všimla, že na plastronu má jakoby ostré hrany jednotlivých štítků, trochu jako kdyby se překrývaly přes sebe. Myslela jsem, že to je normální a souvisí to s růstem, ale po přečtení Vašeho příspěvku jsem se lekla, jestli to není dehydratací. Jako substát mám lignocel (v budoucnu ho chci opustit, ale teď ho ještě mám), ale každý den ho vlhčíme, želvu koupeme, zahrabává se .... tak teď nevím - abychom něco nezanedbali...

To je v pořádku. Želvy v přírodě se pohybují po drsném nerovném terénu, plastron jako jedno z nejexponovanějších míst se těší také schopnosti mimořádné regenerace. Zvláště u mláďat v intenzivním růstu a chovaných vesměs na měkkých podkladech se stává , že rohovina na jednotlivých břišních štítcích se jakoby přesouvá přes rohovinu štítku druhého. Pro upřesnění, budeme-li považovat za horní hranu štítku tu, která je směrem k hlavě, překrývá vždy spodní strana štítku horní stranu následujícího, že ano. Nebo raději takto pravý i levý scuta abdominalia překrývá svou zadní částí přední část obou scuta termoralia. To jsem to asi moc neupřesnil že ano? No prostě nic se neděje, jen je potřeba občas mrknout na to aby se netvořila v překrytí nějaká případná infece. Dáte-li želvičku na tvrdší podklad, písek, betonovou plochu atd. rychle se stav upraví.

Děkuji za odpověď, jsem ráda že je to v pořádku a nemusím se ničeho bát. Ještě by mě zajímala jedna věc - naše želva se budí celkem brzy (kolem 7 už vykukuje a čeká na rozsvícení), ale pak také brzy (třeba mezi 13 a14 hod.) zalézá, zahrabe se a spí až do rána - je to normální? Někdy ji ještě vytáhnu ven na sluníčko, tam se po chvíli rozkouká a běhá, ale nevím, jestli jí tím nějak nenarušuju její potřeby.

To je také v pořádku, ona si stihne všechny své potřeby zajistit a potom odpočívá. Venku za parných letních dnů, vylézají želvy hned jak začne do výběhu svítit slunce, někdy i dřív. Okolo desáté až jedenácté jsou už zase schované před sluncem, vylézají zase až okolo sedmnácté hodiny a jsou vzhůru až do setmění. To se ale mění na podzim a na jaře, kdy největší aktivitu projevují tak od 9ti hodin do cca 17hodin. Klidně si jí na to sluníčko vytáhněte to určitě neškodí, ona si ten svůj klid udělá jindy.

Zpět do poradny Odpovědět na původní otázku Nahoru