Rozdíl mezi krajtami

liasisky nenajdeš v americe,stejne tak pythony(výskyt)a podle toho jestli maj tepločivný jamky(krajta černohlavá-např. nemá)

Ok. Děkuji!!!

A který krajty že to v americe najdu

Viděl jsem v televizi,že na Floridě jsou běžně k vidění tmavky.

Nojo ,na to jsem zapoměl ,omlouvám se

To já jsem taky viděl. Nejsou tam zavlečený?

Ano su...

a ze jich tam je no pokud nepomrzly

liasisky nenajdeš v americe,stejne tak pythony(výskyt)a podle toho jestli maj tepločivný jamky(krajta černohlavá-např. nemá)

Poněkud zmatený a svérázný náhled na systematiku a její tvorbu...

To je mi otázka, trochu komplikovaná na tohle fórum. Ale budiž, tak jen pro zajímavost. Australské krajty, například rod Aspidites, má velké hlavové štítky a nemá termoreceptory (tepločivné jamky). Subcaudalia má v jedné řadě. Tmavé oko.

Liasis má termoreceptory (tepločivné jamky) na spodních labiáliích a má jedno(zcela výjimečně dvě) loreale. To je takový štítek mezi postnasale a preoculare. Rod Liasis je velice blízký rodu Python, vlastně jsou tam i někdy řazeny.

Morelia má termoreceptory na rostrale a na některých labiáliích.

Antaresia má termoreceptory na spodních labiáliích, ale má 3 a více loreale. To je jen zlomek toho čím se liší ,či "rozdělují" rody, na ukázku. Pokud bychom mluvili o druzích napsali by jsme docela tlustou knihu.
A pochopitelně další rozdíly ve fylogenetickém postavení plynou z rozboru kódování mitochondriální DNA (ND2).

Kéž by to bylo tak jednoduché jak píšeš........ Bohužel pravda je taková, že sami herpetologové si s tím rozdělením nevědí rady. Např. loni bylo doporučeno vyjmout dva druhy z rodu Python. Z jediného, dlouho uznávaného, druhu rodu Leiopython (dříve Liasis) albertisii, je nyní šest druhů a nejméně jedna nepopsaná horská populace.................

Naopak, vůbec to není jednoduché. V mé první odpovědi to snad lze vyčíst. Jak jsem napsal, uvedené rozdíly v rodech jsou jen ukázkou, zlomkem toho čím bychom mohli rody odlišit. A druhy jak píšeš? V poslední větě říkám, bylo by to na tlustou knihu. A ještě tedy dodám, že bychom se stejně ničeho obecně přijatelného nedopátrali. Myslím, že jedinou šancí je porovnání rozboru mitochondriální DNA. Navíc je tady boom popisování nových druhů za každou cenu, což může být také zavádějící.

Děkuji všem kteří se podíleli na vysvětlení. Zajímavé téma

no voni se v tom furt vrtaj a pak se v tom neviznaj(vědci,např.trimeresurus)

Samozřejmě, že to vyčíst šlo, však ta moje první věta byla myšlena ironicky

že bychom se stejně ničeho obecně přijatelného nedopátrali

Tak s tím naprosto souhlasím

Myslím, že jedinou šancí je porovnání rozboru mitochondriální DNA.

Tak s tím už tak úplně souhlasit nemůžu - uvedu dva protichůdné příklady:
1. Analýza mtDNA u viridisek odhalila,že mezi jižní (Cape York, Merauke, Aru) a severní populací (ostatní formy) jsou genetické rozdíly větší než u některých uznávaných druhů. Stejně se ještě nikdo neodhodlal tento druh rozdělit.

2. Už na přelomu tisíciletí proběhla široká studie DNA tzv. kobercových krajt. Její výsledek - prozatím žádný. Protože, pokud je tato informace pravdivá, tak herpetologům velmi zamotala hlavu (údajně ji vypustil jeden z autorů této studie a jeho osobní přítel ji zveřejnil). Studie prokázala skoro naprostou genetickou identitu třech dosud uznávaných poddruhů (variegata, mcdowelli, cheynei). Rozdíly jsou tak minimální, že nestačí ani na status poddruhu, jenže pokud někdo čisté populace těchto poddruhů viděl či choval, tak nemá nejmenší pochyby o tom, že se jedná o rozdílné druhy/poddruhy (rozdíly ve velikosti, zbarvení, stavbě těla, tvaru hlavy atd.)

Navíc je tady boom popisování nových druhů za každou cenu, což může být také zavádějící.

Paradoxně k tomuto popisování často vedou právě analýzy mtDNA, jako např. u zmiňovaného komplexu albertisii, curtus a dalších.

Pro Anakonda
Ano, máš pravdu, rozbory mtDNA nejsou samospasitelné. Často vedou i k opaku. Když se ale podíváš na popisy nových druhů, třeba na Zootaxe, jsou tyto údaje dnes téměř vyžadovány.
A co se týče "kobercovek". To, že došli k podobným výsledkům mě nepřekvapuje. Vždy se najdou podobné "nesrovnalosti". Co si ale budeme namlouvat, já taky vypadám jinak než člověk na mém avataru. Minimálně ve zbarvení jsou tady zásadní rozdíly. Přesto nepochybuji, že patříme k jednomu druhu. Tohle neber moc vážně, to jen tak pro zamyšlení.
V každém případě jsem si rád popovídal.

V každém případě jsem si rád popovídal.

Tak já bych prosil, až prstíčkem hrabal, aby jste si takhle povídali častěji .

Paradoxně jsem o tomto přemýšlel již před delší dobou

vypadám jinak než člověk na mém avataru. Minimálně ve zbarvení jsou tady zásadní rozdíly. Přesto nepochybuji, že patříme k jednomu druhu

Ono zbarvení a kresba je v genomu tak nepatrná odchylka, že to vlastně nelze vždy brát jako rozdílnost v rámci druhu nebo poddruhu a vlastně to často ani nemusí být na rozboru mtDNA nijak patrné. To, co dělá rozdíl je často na pohled neodlišitelné (fyziologické, ekologické a etologické rozdíly), především v teráriu (nebo v muzeu), v přírodě člověku dojde, že ty na první pohled stejná zvířata se chovají odlišně nebo je nacházíš v odlišných podmínkách, čemuž se přizpůsobily např. rozdílnými časy nebo dobami páření, délkou březosti, inkubace atd. vázanými na klimatické rozdíly nebo na cokoli jiného, ale navenek vypadají stejně.
Údajně nelze podle DNA odlišit černocha od asiata nebo bělocha... přesto lze odlišit dva sousedy v domě...

Údajně nelze podle DNA odlišit černocha od asiata nebo bělocha... přesto lze odlišit dva sousedy v domě...

Nejsem odborník na genetiku. Myslím ale, že se často zaměňují dvě rozdílné věci. MtDNA je v dlouhém evolučním čase téměř neměnná a dědí se po mateční linii. Tam skutečně nelze poznat rozdíly a moje mtDNA je téměř totožná s mtDNA eskymáka (indiána, černocha...atd) a proto se využívá v taxonomii. Pak je zde ale rozbor jaderné DNA, to je to známe sekvencování DNA elektroforézou, pomocí níž loví v Las Vegas (New Yorku a Miami) zločince. Pomocí této metody poznáváme jednotlivce.

To, co dělá rozdíl je často na pohled neodlišitelné (fyziologické, ekologické a etologické rozdíly), především v teráriu (nebo v muzeu), v přírodě člověku dojde, že ty na první pohled stejná zvířata se chovají odlišně

Ano, ale opět je to pouze jen část problému. Některé druhy, zvláště nižší obratlovci o kterých tady mluvíme, reagují na vnější prostředí velmi plasticky. Například Lacerta vivipara nebo Zootoca vivipara, chcete-li, je v Pyrenejích vejcorodá. Zcela jistě se ale jedná o tentýž druh. To platí i o jiných plazech. Některé druhy prostě mají velmi širokou ekologickou valenci (Euryekní organismy), jiné nikoliv. Proto mohou mít druhy z jedné oblasti zcela jiné životní projevy než tytéž druhy z oblasti jiné.

Kerejoo: Se vším souhlas.

Jen bych dodal, že ona je někdy poměrně nejasná i ta hranice mezi poddruhy i druhy, samozřejmě znám definici druhu a poddruhu, ale ono to prostě vždycky tak zcela nefunguje, prostě je v tom tak trochu čurbes...

Ani povolanější a vzdělanější odborníci než jsme my si s definicí druhu neví rady.