Čím máte osázené venkovní výběhy?

Tiež by som sa pripojil k otázke,prípadne budeme vdačný aj za nejaké foto, teda ak môžem?

luční směs, jetel plazivý + keř ibišku (jen ten vydrží) jinak pravidelně vyměním
vždy na pár metrech "ojeté drny" za čerstvé z louky...

Pokud nepočítám trávu, kterou dost vydupou, tak keříky - rybíz (Ribes) několik druhů dřišťálu (Berberis), Citroníkovec (Poncirus trifoliata), Mahonie cesmínolistá (Mahonia aquifolium), cesmínu (Ilex aquifolium), zimolez snad fialový (Lonicera pileata?), skalníky (Cotoneaster), fíkovník (Ficus carica), hloh (Crataegus) a ve skleníku také dub, patrně kermesový (Quercus coccifera?). Vzhledem k nedostatku místa sestřiháváno do neumělých bonsají.

Díky za odpovědi.
Uvažoval jsem o čilimníkovci, ale asi zůstanu u toho "drobného ovoce", z toho alespoň želvy něco mají:)

Ještě jsem se chtěl zeptat, vápníte výběhy na podzim?

Pro inspiraci můžeš mrknout sem - taky teď vysazuju jak divej. :)

jak mrkám,tak mrkám,ale nič nevidím

http://www.zahradnictvi-tereza.cz/zahradnictvi-ter eza/eshop/6-1-Ovocne-Stromy-a-kere

Trochu jsem nepochopil vlození odkazu na toto zahradnictví, co tim chtel autor říci?
Co tedy vysazujes či máš již vysazeno ve venkovnim vybehu?

Autor tím chtěl říci, že na těchto stránkách je spousta ovocných stromků i keříků o kterých třeba v životě neslyšel a že by se do želvího výběhu mohli hodit...

Tady ale nestála otázka tak, zda by se do výběhu některý neznámý keřík hodil, ale zda ho tam už někdo úspěšně nebo neúspěšně vyzkoušel. Jen na okraj bych připodotknul, že výhoda použití keříku je jednak optické rozčlenění ne dost velkého výběhu, navíc možnost, že si tam želva zaleze "do stínu" a při tom přeci jen dostane nějaké to UV, kterého je v našich zeměpisných šířkách přeci jen méně, než ve Středomoří. Jinak, použití tzv. "zdravého selského rozumu" má napovědět, že se nehodí sebeozdobnější keřík, který je jedovatý a také, že se nehodí nic vápnostřežného, tedy např. většinu rododendronů a kanadské borůvky raději ne (ale tzv. kamčatské borůvky, správně Zimolez kamčatský - Lonicera kamtschatica ano).

Ibišek - jeho květy milují, bohužel ale žerou i listí, tak musím dělat ohrádky nebo počítat se ztrátami. A navíc hezky a docela dlouho kvete.

Ano ten syrský, Hibiscus syriacus, ten vydrží na většině Česka zimu a obrazí i po docela drsném ohlodání.

V principu záleží na dvou věcech - jednak pro který druh bude výběh určen, jednak (druhak) jestli chcete mít napodobený výsek (relativně) přirozeného prostředí daného druhu, kus užitkové zahrady s výběhem nebo okrasnou zahradu s výběhem.
Stromy se obecně příliš nehodí, někdy je nutné se s nimi smířit, protože v daném místě byly zasazeny dřív, než se našinec rozhodl vybudovat tam výběh. Vhodné jsou pro přistínění výběhů, například pro Manourie, které otevřený prostor a sluneční úpal moc dobře nesnášejí.
V případě čistě okrasného užití je rozumné zvolit u nás mrazuvzdorné druhy, spíše drobnolisté, aby nevadilo sestřhávání větviček. Pro mediteránní - středomořské želvy rodu Testudo (snad s výjimkou Testudo horsfieldii ty nejběžnější) je vhodné využít spíše druhy, které tolerují přisušení, slueční úpal (takže se vynechají nyní módní japonské javory jako Acer palmatum) a samozřejmě vyšší obsah vápníku v půdě. Vhodné druhy byly už víceméně vyjmenovány, tedy skalníky (Cotoneaster), zimolezy (Lonicera), Ibišek syrský (Hibiscus syriacus), z dubů např. dub cer nebo šípák (Quesrcus cerris nebo pubescens), javor tatarský (Acer tataricum) a obdobné dřeviny, které lze udržovat v keřové podobě. Užitkové plodiny jsou již zmíněné angrešt, rybíz nebo tzv. kamčatská borůvka (Lonicera kamtschatica), kanadské borůvky se nehodí kvůli své kyselomilnosti a vápnostřežnosti. Fíkovník (Ficus carica) je možné použít, ale pokud chceme plody, je nutné se pídit po partenokarpické odrůdě (nepotřebující opylení), navíc schopné v našich podmínkách i dozrát.
Jako podklad se hodí traviny snášející přisušení a sešlap, typicky kostřava ovčí (Festuca ovina), na malém prostoru žlevy zničí ale i tu. Je nutné si uvědomit, že pokud není výběh opravdu extrémně veliký, nechová se v něm želva tak, jako se chová v přírodě, kde má svou docela dlouhou trasu, na které se tu a tam zastaví a jednou dvakrát odhryzne.
Pro napodobení středomořského prostředí je trochu problém, že mnohé tamní dřeviny jsou v našich podmínkách nemrazuvzdorné, tamní makchii (mimochodem je to sekundární biotop po vykácení původních stálezelených lesů, provedeném ještě v antické době) tvoří povětšinou pichlavé drobno- a tuho-listé druhy, jakž takž snáší naši zimu např. polokeř Listnatec pichlavý (Ruscus aculeatus), z krásně kvetoucích Cístů naši zimu snese jen vavřínolistý (Cistus laurifolius), efektní druhy jako vřesovec stromový (Erica arborea - jeden z mála vyžadujících vápník), planika obecná (Arbutus unedo), myrta (Myrtus communis), vavřín (Laurus) a další nesnesou naší zimu a musjí mít buď bezmrazý skleník, nebo musí být přeneseny na zimoviště. Myrtu může vzhledově nahradit již zmíněný zimolez. Drobnolisté duby, kterým naše zima moc nesvědčí (cesmínolistý nebo kermesový a jiné - Quercus ilex a coccifera) lze nahradit cesmínou (Ilex aquifolium). Vhodná literatura je např. Václav Zelený - "Rostliny Středozemí" (Academia 2005).
Pro napodobení vzhledu tropického výběhu doporučuji návštěvu stránky Yuccaland - www.yuccaland.cz
kde lze najít ledasco i dost dobře mrazuvzdorného. Běžná zahradní Yucca filamentosa se podle jedné přednášky uplatnila ve výběhu Chersina angulata, protože pod ní samice ráda kladla vejce.

Tady ještě přidávám vyjádření pana Moulíka z Yuccalandu:

..." Pokud chcete mít scenérii "original" tj. z rostlin které se v pravé makchii skutečně vyskytují doporučuji z naší nabídky tyto rostliny. (tyto vydrží i naše zimy):
Ulex europaeus (Hlodáš evropský), Spartium junceum (Vítečník sítinový), Ruta graveolens (Routa vonná), Ruscus aculeatus (Listnaec pichlavý), Cistus laurifolius (Císt vavřínolistý), Quercus coccifera (Dub kermesový), Phlomis fruticosa (Sápa křovitá), Erica arborea (Vřesovec stromový), Albizia julibrissin "EH. Wilson" (Albízie růžová), mrazuvzdorné Opuncie, Yucca glauca (Juka sivá), a jiné.

Albizie se tam sice nevyskytuje, ale je to jediná rostlina s dvakrát zpeřeným listem, která imituje zplanělé akácie a vydrží naše zimy. Albizii, Spartium a Quercus budete muset držet na uzdě stříháním, jsou to větší věci, ale v makchii rostou také keřovitě.

Vhodné rostliny běžně k sehnání jsou take tamaryšek, levandule, rakytník a stálezelené dřišťály, nějaké Sedum (Rozchodník) a Sempervivum (Netřesk), případně Euphorbia (Pryšec). To vše samozřejmě doplněno vápencovými kameny s drtí různých frakcí a dojem bude 100%. "...

Dovolím si jen připodotknout, že netřesky a rozchodníky nevydrží "v něžné želví péči" ani den a pryšce jsou dost možná nebezpečně jedovaté, ale návštěva stránek
www.yuccaland.cz
případně také botany.cz
rozhdoně stojí za to, v případě yuccalandu určitě i ta zahrada.

Pěkný Petře, opravdu pěkný. Jenže mě krucinál mimoděk nutíš k nebezpečně pracným představám.

Díky Petře za vyčerpávající abstrakt o zeleni v želvinci.
Já jsem si již tento týden zakoupil 2 kamčatské borůvky...jsem totiž člověk veskrze praktický a když už mi tam má něco růst, tak at z toho něco máme (já i želvy)
Ješte jednou díky.

Zdravím, sice to sem nepatří, ale nebudu zakládat nové vlákno. Udělal jsem na balkoně pro želvy venkovní výběh. Skoro celý den mi tam svítí slunce. Kdyby ale některý den bylo zataženo a chladno, tak jsem jim tam pro jistotu namontoval světlo. Jde mi o to, chci aby se to spínalo jen, když tam teplota klesne třeba pod 25 °C. Pod světlem mám teplotu cca 35 °C. Nevím ale, jestli když tam budu mít zahrabaný kabel od termostatu, aby mi to čidlo neokusovali nebo neukousnuli! nevím, jaký mají stisk. Mám jednu marginatu a jednu pardalisku....díky za odpovědi

Zapojit hlavu, to je oč tu kráčí. Proč dávat čidlo do substrátu ve výběhu, když ho stačí dát vedle výběhu, teplota vně a uvnitř "ohrádky" se výrazně lišit nebude.