Čím máte osázené venkovní výběhy?

V principu záleží na dvou věcech - jednak pro který druh bude výběh určen, jednak (druhak) jestli chcete mít napodobený výsek (relativně) přirozeného prostředí daného druhu, kus užitkové zahrady s výběhem nebo okrasnou zahradu s výběhem.
Stromy se obecně příliš nehodí, někdy je nutné se s nimi smířit, protože v daném místě byly zasazeny dřív, než se našinec rozhodl vybudovat tam výběh. Vhodné jsou pro přistínění výběhů, například pro Manourie, které otevřený prostor a sluneční úpal moc dobře nesnášejí.
V případě čistě okrasného užití je rozumné zvolit u nás mrazuvzdorné druhy, spíše drobnolisté, aby nevadilo sestřhávání větviček. Pro mediteránní - středomořské želvy rodu Testudo (snad s výjimkou Testudo horsfieldii ty nejběžnější) je vhodné využít spíše druhy, které tolerují přisušení, slueční úpal (takže se vynechají nyní módní japonské javory jako Acer palmatum) a samozřejmě vyšší obsah vápníku v půdě. Vhodné druhy byly už víceméně vyjmenovány, tedy skalníky (Cotoneaster), zimolezy (Lonicera), Ibišek syrský (Hibiscus syriacus), z dubů např. dub cer nebo šípák (Quesrcus cerris nebo pubescens), javor tatarský (Acer tataricum) a obdobné dřeviny, které lze udržovat v keřové podobě. Užitkové plodiny jsou již zmíněné angrešt, rybíz nebo tzv. kamčatská borůvka (Lonicera kamtschatica), kanadské borůvky se nehodí kvůli své kyselomilnosti a vápnostřežnosti. Fíkovník (Ficus carica) je možné použít, ale pokud chceme plody, je nutné se pídit po partenokarpické odrůdě (nepotřebující opylení), navíc schopné v našich podmínkách i dozrát.
Jako podklad se hodí traviny snášející přisušení a sešlap, typicky kostřava ovčí (Festuca ovina), na malém prostoru žlevy zničí ale i tu. Je nutné si uvědomit, že pokud není výběh opravdu extrémně veliký, nechová se v něm želva tak, jako se chová v přírodě, kde má svou docela dlouhou trasu, na které se tu a tam zastaví a jednou dvakrát odhryzne.
Pro napodobení středomořského prostředí je trochu problém, že mnohé tamní dřeviny jsou v našich podmínkách nemrazuvzdorné, tamní makchii (mimochodem je to sekundární biotop po vykácení původních stálezelených lesů, provedeném ještě v antické době) tvoří povětšinou pichlavé drobno- a tuho-listé druhy, jakž takž snáší naši zimu např. polokeř Listnatec pichlavý (Ruscus aculeatus), z krásně kvetoucích Cístů naši zimu snese jen vavřínolistý (Cistus laurifolius), efektní druhy jako vřesovec stromový (Erica arborea - jeden z mála vyžadujících vápník), planika obecná (Arbutus unedo), myrta (Myrtus communis), vavřín (Laurus) a další nesnesou naší zimu a musjí mít buď bezmrazý skleník, nebo musí být přeneseny na zimoviště. Myrtu může vzhledově nahradit již zmíněný zimolez. Drobnolisté duby, kterým naše zima moc nesvědčí (cesmínolistý nebo kermesový a jiné - Quercus ilex a coccifera) lze nahradit cesmínou (Ilex aquifolium). Vhodná literatura je např. Václav Zelený - "Rostliny Středozemí" (Academia 2005).
Pro napodobení vzhledu tropického výběhu doporučuji návštěvu stránky Yuccaland - www.yuccaland.cz
kde lze najít ledasco i dost dobře mrazuvzdorného. Běžná zahradní Yucca filamentosa se podle jedné přednášky uplatnila ve výběhu Chersina angulata, protože pod ní samice ráda kladla vejce.

Tady ještě přidávám vyjádření pana Moulíka z Yuccalandu:

..." Pokud chcete mít scenérii "original" tj. z rostlin které se v pravé makchii skutečně vyskytují doporučuji z naší nabídky tyto rostliny. (tyto vydrží i naše zimy):
Ulex europaeus (Hlodáš evropský), Spartium junceum (Vítečník sítinový), Ruta graveolens (Routa vonná), Ruscus aculeatus (Listnaec pichlavý), Cistus laurifolius (Císt vavřínolistý), Quercus coccifera (Dub kermesový), Phlomis fruticosa (Sápa křovitá), Erica arborea (Vřesovec stromový), Albizia julibrissin "EH. Wilson" (Albízie růžová), mrazuvzdorné Opuncie, Yucca glauca (Juka sivá), a jiné.

Albizie se tam sice nevyskytuje, ale je to jediná rostlina s dvakrát zpeřeným listem, která imituje zplanělé akácie a vydrží naše zimy. Albizii, Spartium a Quercus budete muset držet na uzdě stříháním, jsou to větší věci, ale v makchii rostou také keřovitě.

Vhodné rostliny běžně k sehnání jsou take tamaryšek, levandule, rakytník a stálezelené dřišťály, nějaké Sedum (Rozchodník) a Sempervivum (Netřesk), případně Euphorbia (Pryšec). To vše samozřejmě doplněno vápencovými kameny s drtí různých frakcí a dojem bude 100%. "...

Dovolím si jen připodotknout, že netřesky a rozchodníky nevydrží "v něžné želví péči" ani den a pryšce jsou dost možná nebezpečně jedovaté, ale návštěva stránek
www.yuccaland.cz
případně také botany.cz
rozhdoně stojí za to, v případě yuccalandu určitě i ta zahrada.

Pěkný Petře, opravdu pěkný. Jenže mě krucinál mimoděk nutíš k nebezpečně pracným představám.

Díky Petře za vyčerpávající abstrakt o zeleni v želvinci.
Já jsem si již tento týden zakoupil 2 kamčatské borůvky...jsem totiž člověk veskrze praktický a když už mi tam má něco růst, tak at z toho něco máme (já i želvy)
Ješte jednou díky.

Zdravím, sice to sem nepatří, ale nebudu zakládat nové vlákno. Udělal jsem na balkoně pro želvy venkovní výběh. Skoro celý den mi tam svítí slunce. Kdyby ale některý den bylo zataženo a chladno, tak jsem jim tam pro jistotu namontoval světlo. Jde mi o to, chci aby se to spínalo jen, když tam teplota klesne třeba pod 25 °C. Pod světlem mám teplotu cca 35 °C. Nevím ale, jestli když tam budu mít zahrabaný kabel od termostatu, aby mi to čidlo neokusovali nebo neukousnuli! nevím, jaký mají stisk. Mám jednu marginatu a jednu pardalisku....díky za odpovědi

Zapojit hlavu, to je oč tu kráčí. Proč dávat čidlo do substrátu ve výběhu, když ho stačí dát vedle výběhu, teplota vně a uvnitř "ohrádky" se výrazně lišit nebude.