databáze článků a informací

google.com když to nenajdeš tam, tak to buď neexistuje, nebo neumíš hledat

Myslela jsem něco, kde mi hned vylezou jen ověřené, publikované informace a ne spousta "soukromého" balastu.

klikat na stránky muzeí a univerzit, ne růžových blogísků. Ono ani různá diskuzní fóra nelze 100% považovat za zdroje pravdivých informací. Má to tu nevýhodu, že ty weby muzeí a univerzit jsou často ve vyhledavači na nějaké 380 stránce a většina toho, co vyjede mezi prvními jsou blogísky a diskuzní fóra. Holt googlení exaktních dat zabere dot času...

Však ale když se myslí, tak leccos zajímavého jde získat i ze čtení toho balastu. Tedy "růžové blgísky" tím zrovna nemyslím, ale některé myšlenky lze využít k něčemu jinému či domyslet dokonce, byť s původním hledaným mají společného pramálo, nebo jsou zcestné.

to samozřejmě ano, ale musí se u toho myslet a musí už člověk umět rozlišit, co je reálná informace a co je pouze něčí doměnka Jinak samozřejmě třeba na nápady a tipy jsou fóra velice dobrá, jen to chce prostě u toho přemejšlet a odfiltrovávat ty doměnky a dohady

Právě. S každým z těch zdrojů se taky pracuje odlišně. Na různých chovatelských fórech najdeš zajímavé praktické tipy týkající se chovu, kdežto ty stránky odborných institucí nabízí spíš odborné informace, které se týkají různých disciplín. Vyhledávače často fungují dost ponuře. Prostě projdu tucty odkazů k ničemu, než najdu to, co potřebuji. Na druhou stranu záleží na tom, co hledáš a jak to do vyhledávače zadáš. To je v tomhle případě asi nejpodstatnější.

Různé stránky institucí naštěstí nabízí zprávy a studie přehledně ve formátu pdf. Takže když mě něco zaujme, uložím si to. Mám tak k dispozici archív odborných článků, ke kterým se mohu kdykoli vrátit.

Navíc za sebe musím říct, že nejlepším zdrojem je kvalitní literatura. V češtině těch knih tolik publikováno nebylo (zase - záleží na tématice), takže to chce číst i v cizích jazycích. To se dá sehnat téměř všechno. Tudy cesta vede. S knihami se navíc podle mého názoru nejlépe pracuje a v případě odborných publikací je tu určitá záruka pravdivosti informací.

Jinak informace už hledám zásadně v angličtině. V češtině jich na síti tolik není (často dokonce nic). Pamatuji si, že tuším Aurifer tu psala o nějakých článcích v čínštině nebo ve španělštině a jejich následném překladu... Do získávání informací v neznámých jazycích jsem se nikdy nepustil. Přináší to nějaké výsledky?

kdežto ty stránky odborných institucí nabízí spíš odborné informace, které se týkají různých disciplín

To samozřejmě ano, ale pokud už máš nějaké chovatelské zkušenosti a umíš myslet, tak už pak není takový problém danému zvířeti třeba zajistit adekvátní podmínky chovu, ikdyž o jeho chovu třeba nic nenajdeš, nebo najdeš na fórech různé domněnky, jak by se to asi mělo chovat ve finále schrnuté v dogma, že je ten druh nechovatelný v lidské péči

Navíc za sebe musím říct, že nejlepším zdrojem je kvalitní literatura

S tím jednoznačně souhlas, ale potíž je někdy v tom, že literatury je často hafo, ale té kvalitní málo. Protože literaturu často píšou lidé, co když budu citovat Petra60želv- přečtou si 3 knížky a 4tou napíšou. + ty co si přečetli ještě blbě přeložili. takže do literatury se sice vyplatí investovat, ale taky to chce vybírat.

o nějakých článcích v čínštině nebo ve španělštině a jejich následném překladu... Do získávání informací v neznámých jazycích jsem se nikdy nepustil. Přináší to nějaké výsledky?

přináší to ty výsledky, ke kterým bys jinak neměl možnost se s pouhou angličtinou vůbec dostat, protože to jsou často informace striktně ze zemí původu toho druhu ( a tudíž potom pochopitelně v dotyčné řeči) a informace v angličtině prostě chybí.

Asi tak.
Ono je těžké sehnat informace o chovu raritních druhů, které nikdo nemá, a tak je každý odkázán jedině na studium jejich biologie v přírodě. Když jsem sháněl platysaury, našel jsem jediné info o chovu, a to bylo nějaké vlákno z diskusního fóra v Německu. Pak jsem nastudovat několik článků o jejich biologii. A stejně nejvíc mi pomohl kolega, který je choval přede mnou.
A věřím, že pro začátečníka je dost těžké sehnat info i o obyčejných druzích. Nejméně práce (což je varianta, jak postupuje dnes skoro každý, mám to ozkoušené na svých studentech) dá zagooglení. A ono třeba o tolik notoricky chovaných druzích jako Rhacodactylus ciliatus nebo Phelsuma grandis vyleze dost informací, ale většinou to jsou blogy lidí, kteří doma trápí felsumu ve flašce od okurek a říkají si chovatelé. Tam je pak dobré se kouknout do knížek, ale chce to zvednout zadek a jít do knihovny.
Btw - nedávno jsem hledal info o chameleonovi Furcifer lateralis. Tak různorodé informace ohledně chovu, odchovu atd. jsem na webu už dlouho nenašel. Musel jsem vybírat, čemu se dá věřit, a čemu ne. Nakonec zase zvítězily rady zkušeného chovatele...