Ideální hlídací pes
Zdravím,
vím, že je zde spoustu pejskařů, a tak si dovolím vložit dotaz na toto téma. Můj otec, letos mu bude už 80 let, zůstal sám na samotě. Teda ne úplně, má tak 12-ti letého bernardýna, ale ten už asi dlouho nevydrží. Chtělo by to tedy nějakého psa, který by dobře hlídal, ale aby nebyl moc agresivní (pokud by tam někdo vlezl, tak aby ho hned nepokousal). Bernardýn tuto podmínku splňoval, a tak se ptám, zda u něj zůstat nebo je i jiné vhodné plemeno. Co jsem tak hledala, tak by se mi líbil třeba bernský salašnický pes. U něj se ale uvádí náchylnost k nemocem.
Za všechny rady a postřehy předem děkuji.
No, penze žádná sláva, takže spíš něco méně finančně náročného.
Co ten hovawart? Má s ním někdo další zkušenost?
Já bych řekl, že ten retrívr, nebo howík by mohl bejt dobrej. Nejsou to zas tak velký psiska, aby prožrali majlant, nejsou to nějak extra běhací psiska, který by potřebovali extrémní pohyb a hlídači ve smyslu štěkání jsou oba dobrý. Kdyby s nima někdo trošku cvičil, tak jsou mimochodem oba schopný se naučit i výrazně dědovi pomoct v domácnosti, zvědat věci a tak. Možná to není aktuální, ale za pár let to může být velký plus.
musí to byť velké plemeno? aby ho otec zvládol - pes bude rásť a pár rokov zostane silný, otec bude už len starnúť. neviem či je pre neho vhodný pes typu NO, howavart apod. - tieto plemená potrebujú dosť pohybu, vhodný je výcvik..... nikomu nenapadlo klasické dvorové plemeno - veľký špic alebo vlčí špic :) prípadne ak by chcel stredne veľké švajčiarske horské plemeno (ak sa mu páčia plemená typu berňák, bernardýn), mohol by to byť apenzellský salašnícky pes alebo etlenbuchský salašnícky pes, prípadne stredný knírač (dnes to už nie sú takí drsňáci ako bývali kedysi ale štekajú dosť), stredný nemecký pinč (tam treba zvážiť, je je hladkosrstý a veľmi temperementný) alebo niečo z nepracovných línií belgických ovčiakov - groenendel, tervueren
Špic? Teda, tak na to bacha, na ty nedám dopustit, protože to většinou jsou osobnosti... mohl by vzniknout problém v pubertě, když by se pokoušel si to doma ošéfovat. Náš Míša byl sice 100% kliďas, ale nic s ním nehnulo, když se rozhodl jinak než ostatní, bylo po legraci.
To by nakonec starý pán byl doma víc sám, než se psem...
Knírač se mi zdá jako docela dobrá volba - štěkají hodně a rádi, na kohokoliv a na cokoliv a vypadají už výrazem pěkně drsně...
Škoda, že se nedá doporučit nějaký větší teriér, ale vzhledem k věku budoucího majitele a povaze teriérů obecně + blízkosti lesa... jaj, to by mohla být vražedná kombinace!
A co prostě nějakého šikovného vořecha? Akorát velkého, s přiměřenou údržbou, starší štěně/mladšího psa?
Jj, na špice taky nedám dopustit...manžel kdysi měl vlčího špice, to byl úžasnej pes. Ale uštěkanej, paličatej a ostrej
A je fakt, že se mu muselo občas dát najevo, kdože to šéfuje, ale jinak byl moc fajn.
Co se týče kníračů, tak ty měli několikrát sousedi rodičů a vždycky to byla hrozná hovada...což teda možná bylo tím, že sousedi byli hovada a asi by zkazili jakéhokoliv psa bez ohledu na rasu. NIcméně mi to udělalo poněkud záporný názor na knírače, no.
Co se týče vořechů, tak těch jsem měla za život několik, různých velikostí a typů. A pokud vořecha, tak bych už spíš doporučila nějakého středně velkého, odrostlého a hlavně dobře socializovaného, aby už bylo poznat, jaký ten pes je a co se od něj dá čekat...voříšci jsou moc fajn a já na ně nedám dopustit, ale co pes to originál platí v jejich případě mnohonásobně. Nedá se u nich moc předvídat, jakej ten pes bude, pokud to je štěňátko. Ale taky by ten pes samozřejmě neměl být zkaženej předchozím majitelem. Ono vyjít se dá s každým, ale u některých to chce dost pevných nervů, trpělivosti a přiměřeně pevné ruky. A někteří taky potřebujou dost pohybu a možnosti se vybít, je to hodně individuální...
Aurifer, ja som sa vyše 20 rokov venovala športovej kynológii a moje plemeno bolo knírač :) nedám na nich dopustiť, ale máš pravdu, niektorí ľudia nechajú šéfovať aj čivavu a nemali by radšej mať žiadneho psa (a preboha, už vôbec nie koňa) :)
s kníračmi sa mi pracovalo super, ale prístup musí byť úplne iný ako u NO, najlepšie u nich funguje (aj u dobermanov) prezentovať cvik ako jeho vlastný nápad a úžasnú srandu. a správne motivovať. teda zo začiatku. samozrejme, ak pes už cviky vie, zákonite raz príde moment keď si skúsi presadiť svoje - mne sa dnes nechce. vtedy treba revoltu okamžite potlačiť ešte v zárodku a presadiť svoje a všetko je ok :)
ad kríženci - kamarát má kríženca aziata a border kólie, vyzerá ako obrovská borderka a povahovo je to schizofrenik, nikdy sa nedá predvídať či práve prevládne mrzutý strážca alebo veselý športovec :)
Tak ono u těch kříženců plemen psů, kteří jsou sami o sobě pro zkušenějšího chovatele a jenom do určitých podmínek to je vždycky takové trochu o hubu- to jsou psi fakt jenom po určité lidi, kteří si s nimi poradí. Můžou výborně sloužit k danému účelu, ale majitel prostě musí vědět jak na ně a musí je zvládat...známí mají křížence fily a kavkazáka a to je taky vražedná kombinace- sice pro vlastní rodinu moc milej pes, ale s vlastním nezměnitelným názorem a pro cizí
...od nich by žádný zloděj neodešel. Maj ho na samotě na zamčený, dobře oplocený zahradě a když někdo přijde, tak musí čekat, až zavřou psa...páč ten na nějaké nesmíš nereaguje, pokud se jedná o narušitele jeho území, tak jedná bez ohledu na názor majitele..
Co se týče těch kníračů, tak sousedi byli takoví vesničtí řepáci. Psa vychovat neuměli a taky ho nevychovávali, a když udělal něco co neměl, tak ho seřezali. Tak co z něj asi mohlo být..Občas jim psi utekli a pokousali každýho, koho potkali...tim stylem, že k němu přiběhli ze zadu, hryzli ho do nohy nebo do zadku- Terina (střední knírač) do nohy, Baron (velkej knírač) do zadku- a utekli. Já moc dobře chápu, že to nebyla chyba ve psech, ale když vidim knírače, tak si na tyhle prostě vždycky vzpomenu...
fila a kaukazák - super pes na samotu :) ale keby som bývala na samote sama, rozmyslím si to - niečo sa mi stane a pes nikoho k sebe nepustí, nemal by sa o neho kto postarať
chudáci susedovi psi - niekedy si myslím, že na vlastnenie zvieraťa by sa mali robiť najprv skúšky, vrátane psychotestov, ako na zbrojný pas :)
kúsok od nás majú malého orecha a to je najagresívnejší pes akého som kedy videla, a to som mladosť trávila na cvičákoch. majitelia ho vôbec nezvládajú, ani sa nesnažia. chodia s nim von na 10 m flexi vodítku, plne vytiahnutom a pes ide po všetkom čo sa hýbe (veľký je asi ako welsh corgi). keď idem okolo ich plota s mojím veľkým knírom, ten malý vylezie na plot a odtiaľ jačí. raz sa asi pošmykne a spadne a potom to bude zaujímavé :)
lovecký teriér by na stráženie tej chaty podľa mňa vhodný nebol, ešte tak ruský teriér, ale ten zase potrebuje starostlivosť o srsť a pomaly nemáš zviera bez dysplázie. inak sú to v pohode psi, ja ich mám celkom rada, ale tiež potrebujú dôsledného psovoda
mno, tak pro staršího pána bych zvolil staršího klidného "útulkáče"... na zabafání na dvorku to stačí...
a pes vytáhlej z průseru umí bejt neskonale vděčnej...
jinak si myslím,že v 80ti+ nevíte jak dlouho ještě bude pán soběstačnej a výchova štěněte + 13 - 15 let,
já osobně v tomto věku bych už do štěnda nešel ...
lupus má pravdu. Pořizovat 80 letému člověku štěně by byla obrovská nezodpovědnost, navíc jsem tu jen tak letmo zaregistroval, že zmiňujete plemena jako něm. ovčák, labrador, doga, vlkodav, a dokonce fila...
Netvrdím, že ten pán na tom v 80 letech nemůže být fyzicky relativně dobře, ale je třeba uvažovat trochu realisticky. Na to, aby ohlídal dvorek zaštěkáním, opravdu stačí nějaký menší voříšek z útulku
Zdravím,
hovawarta má už několik let moje teta. Je teda absolutně nevycvičený, poslouchá spíš jen když se mu chce. Když je někdo z rodiny doma, tak známí mohou přijít úplně v pohodě dovnitř, on jen "vesele" štěká a vítá. I ostatní dění okolo baráku spíš jen hlásí štěkáním, ne že by nějak zle vrčel a cenil zuby. V létě jsem ho 14 dní hlídala. Večer jsem přijela z práce a pes, který mě zná a normálně nemá problém, tak na mě přes plot vrčel, cenil zuby... Nakonec jsem ho ukecala, že mě přece zná a pustil mě dovnitř. Takže hlídač docela dobrý. Ale pro starého člověka nevim... když se rozeběhne za srnkou, kočkou apod. tak člověk na konci vodítka má co dělat (už jsem taky párkrát seděla na zemi).
Že je pes nevycvičený ovšem není chyba psa, ale majitele, a s rasou psa to nijak nesouvisí. Vaše teta by velmi pravděpodobně měla nevycvičeného jakéhokoli psa a ten váš by poslouchal jako hodinky, kdyby ho vychovával někdo jiný.
me spis prislo,ze prispevatelka chtela rict,ze kdyz se rozhodne 40 kg pes jit svoji cestou je mnohem tezsi ho udrzet nez nejakeho mensiho ...
jinak urcite pravda. Nemyslim si,ze jsem zrovna nejake tintitko ale kdyz se muj setr rozhodne skubnout tak to se mnou pekne zahybe a to ma necelych 30 kg ..
Tak aby s ním chodil otec na vycházky nepřipadá v úvahu. Musel by se spokojit s venčením jen o víkendech - to tam jezdí brácha s rodinou (jako na chalupu) a přes pracovní týden tak jednou, když bych tam přijela já.
Jinak by se musel spokojit s tím dvorkem, případně menší zahradou.
Tak s tím se samozřejmě musí počítat. Bydlím na vesnice a mám hodně velkou zahradu, takže kdyby bylo nejhůř, tak oplotím okrasné rostliny a o psa se postarám.
Jako hlídač je sice podle mě dokonalý kavkazák, ale pro až takhle staršího člověka už štěně velkého plemene není dobrá volba - přece jen štěně zkouší na páníčka radostně skákat a okusovat ho a musí se včas umravnit. Byla bych proto v tomhle případě taky spíš pro nějakého už dospělého útulkáře. Občas se v útulcích najdou nezkažená a přitom hlídací a dospělá zvířata.
Trochu odbočím od tématu, ale nedá mi to, podařilo se mi po delších peripetiích přesvědčit jednu hlídací agenturu, aby mi vydali jejich psa, byl v zoufalým stavu a jednoduše jsem se rozhodnul ho dostat do vhodných podmínek. Je to kříženec malamuta a vlčáka,dospělý pes cca 5 let,vyrovnanej, žádný náznaky agresivity, ani na psy, kteří doráželi neměl tendenci útočit,lehce ovladetelnej,základní povely,inteligentní, zkrátka a dobře perfektní pes, kdybych měl zahradu neváhal bych ani minutu, popravdě jsem přemýšlel, že si ho dám i do bytu, tak daleko jsem zašel
, ale nakonec jsem od toho upustil a rozum zvítězil, potřebuje velkou zahradu, dostatek pohybu a aktivního pánička, 10 km procházka ho maximálně tak nabudí na dalších 10 km. Pánička jsem mu už sehnal, nicméně kdyby bylo na výběr z více možností byl bych rád. Pokud byste měli zájem kontaktujte mě na 777116044.
Když to tady tak čtu, tak asi navštívím nejbližší útulek, abych měla nějakou představu. To štěně jsme mysleli co nejdřív, aby dorostlo než bernardýn "doslouží". Pokud by se jednalo o dospělého psa, tak by to ještě počkalo.
Jsem ráda, že se vás tolik zapojilo do diskuze a děkuji za všechny názory. Piště dál, čím víc příspěvků, tím líp. Ráda si všechny přečtu.
Na tohle bych si dala pozor - mohl by vzniknout problém. Štěně by mohlo starouše otravovat hraním, nehledě na to, že by ho starouš mohl brát jako "nezvaného hosta", aby mu neublížil. Navíc, pokud je zvyklý na dědovu/Vaší přízeň, kterou by pak mělo štěně (protože přeci jenom potřebuje výchovu a větší dohled než starší pes), mohl by začít žárlit.
Pokud byste štěně měla nedřív u sebe, a až po skonání bernardýna byste ho dala dědovi, mohl by být další problém - štěně by bylo zvyklé na Vás, a u dědy by se možná (píšu možná, protože znám psa, který byl v pěti letech darován do jiné rodiny a vůbec si nestěžoval, zvykl si na ně téměř za 5 minut a byl v pohodě) trápil (stýkalo by se mu) - byla by to velká změna.
Nu, jsem zvědavá co napíší ostatní, zda budou můj názor sdílet
niektorí starí psi v prítomnosti šteňaťa "omladnú", niektorých to obťažuje, to žiarlenie je reálne
mne sa javí ako ideálne momentálne psa nezháňať, určite chcete, aby vám bernardýn žil čo najdlhšie v pohode ak je zdravý a potom keď odíde, zobrať nejakého staršieho psíka z útulku. dovtedy sa aj tak môže stať všeličo, zdravotný stav starých ľudí sa môže zmeniť zo dňa na deň
želám vám, aby vám obaja dôchodcovia žili ešte roky zdraví :)
v podstatě každý útulek mé svoje www stránky, takže stačí projet stránky nejbližších útulků...
volil bych psa cca 4 až 6ti letého, netýraného, nejlépe po zemřelém majiteli...
ROZHODNĚ žádného křížence loveckého plemene,aby nezačal na samotě z nudy pytlačit...
taky uvážil, zda jde o psa čistě VENKOVNÍHO či i o domácího...
na zvážení je toho ještě hodně
Tak tohle se nám už jednou u bernardýnů stalo. Když dosluhoval ten první, tak jsme k němu pořídili štěně (to je ten nynější pes) a ten starý doslova omládl. Když byl sám, tak vypadal, že do měsíce bude po něm a pak se štěnětem vydržel ještě rok. Tehdy žádný problém v soužití nebyl.
No, když to tady tak čtu, tak si dovolím to shrnout.
Děda (dovolte abych pána tak nazývala) je rád, že se hýbe a vybelhá na zahrádku , takže venčení psa nepřichází v úvahu. Má důchod, takže nepřichází v úvahu nějaké opravdu kvalitní krmení, případně potřebná veterinární péče (když se něco stane, zaplatí to kdo?).
Velkého psa mít nemůže, protože ho nezvládne finančně, ani fyzicky. Ale velkého psa mít musí, aby mu hlídal baráček.
Psa vyvchovávat nebude, protože už na to nemá síly (což je pochopitelné, má an to přece už nárok) a navíc naní zvyklý psa "vychovávat" důkladně.
Sečteno a podtrženo .... nebude lepší koupit dědovi alarm a kočku na mazlení?