Achatina reticulata-péče o vajíčka
Zdravím
Moje achatiny mi poprvé snesly vajíčka. Mám dotaz jak se o vajíčka dále starat? Zvláště mě zajímá, zda je nechat tam, kde je snesly nebo je přemístit do jiné nádoby. Bojím se, abych je při vyhrabávání a přenosu nepoškodil. Také možu špatně odhadnout vlhkost nebo substrát. Nejlépe bude je nechat tam kde je dali ne? Přeci jenom každá změna může porušit vývoj. Při dostatku vápníku a potravy by je dospělí neměli ani sežrat?
Děkuji
Změna předmětu, původně: Achatina reticularis-péče o vajíčka (Aurifer)
Dej je do menší krabičky s vlhkým lignocelem a lehce je jím přikrij neboj, když budeš dostatečně opatrný tak je nepoškodíš... A krabičku dej na nějáké místo kde není průvan a je tam stabilní teplota cca 25°C...
ahoj vajíčka dejte do krabičky a dejte tam vlhky lignocel dejte je na topení ale at moc nehoří
po 2 letech už možná tazatel nemá ani ty Achatiny, natož ta vajíčka..příště než na něco zareaguješ, tak se koukni na datum vložení dotazu. Ať zbytečně neexhumuješ vyřešená vlákna (Aurifer)
Já je nechávám tam, kde jsou - většina se jich v klidu vylíhne a dospělci si jich nevšímají.
Zaprvé, je to achatina RETICULATA, vajíčka přemístit do navlhčeného lignocelu, pro líhnutí stačí pokojová teplota, ale čím vyšší teplota, tím se rychleji vylíhnout. To že nemají být v průvanu, co je to proboha za blbost? Vajíčka zahrabaná v lignocelu navíc v nějaké krabičce nemůže průvan nijak ovlivnit.
Omlouvám se za chybu a děkuji za rady. Takže bude přece jen lepší je oddělit. děkuji
Určitě oddělit. Nějakého poškození se moc bát nemusíš mají dost pevnou skořápku, navíc jich bývá tolik, že pak stejně nebudeš vědět co s nimi, takže když dvě tři vajíčka poškodíš, tak se nic nestane. Jinak já osobně dám vajíčka i na hrubší ceďák (aby nepropadla, ale omyl se z nich lignocel) a properu je pod vlažnou vodou, pak je dám na papírovou utěrku, trošku poťukám utěrkou, aby trochu oschla (ale ne úplně) a pak je dávám do krabičky s lignocelem, který předtím propékám v mikrovlnce (ale nesmí být teplý, nechat vychladnout). Tak se zabrání přenosu parazitů hlístic na malé šnečky. Hlístice má přes 90% chovatelů v ČR, takže na to bych si dala opravdu pozor, pokud by jsi je nechala u dospělců a nakazili se po vylíhnutí hlísticemi, pak by špatně rostli a byl by velký úhyn.
děkuju za radu
s vejcema šneků je zbytečný takhle vyšilovat. Pokud mají šneci dostatečně velkou ubikaci a dost hlubokou vrstvu substrátu, tak se vejce vylíhnou i v ubikaci u nich. Pokud mají málo substrátu a menší ubikaci, tak hrozí, že je při rytí poškodí a vylíhne se potom míň mláďat. takže se prostě přendaj i třeba s lignocelem do jiné krabice, stejné podmínky jako mají dospělí šneci a nechají se vylíhnout tam. Já je přendávám hlavně proto, že se mi pak nechce sbírat rozlezlé prcky z ubikace dospělých.
Co se týče hlístic, tak to je iracionální strašák, který nevím kdo vypustil, ale je to nehorázná kravina. Pokud se o tom chceš dozvědět něco víc, zeptej se JaBuly, to je parazitoložka. A tyhle bláboly, co šířej mazlíčkáři neber vážně, páč píšou o věcech, o kterých prd vědí
Ano, šneci z importu mívají nějaké endoparazity (jako všechna odchytová zvířata) a je potřeba dodržovat karanténu a hygienu chovu, ale běžné chovy jsou převážně čisté.
Abych se k tomu teda vyjadrila: s tema hlisticema u achatin se to ma casto tak, ze 1. lidi kouknou dychacim otvorem do plastove dutiny a vidi tam shluky ruznych tenkych "veci", ktere pulzuji. Uz jim nedojde, ze to jsou zahyby plaste a to pulzovani odpovida obehu hemolymfy a zacnou hystercit s hlisticema. 2. vidi v substratu cervy a jsou presvedceni o tom, ze jde o hlistice. Velmi casto jde ale o larvy smutnic, hrbilek, octomilek a podobnych haveti, ktere se clovek pri chovu ve vlhkem substratu zkratka neubrani. 3. Lidi si daji pod mikroskop bobek z achatiny a uvidi hlistice. Ani tohle nemusi nic znamenat. Pokud date pod mikrak trvale vlhcenou hlinu z kvetinace, bude hadatek taky plna. A bez sneku.
Hlistice u sneku samozrejme jsou, ale naprosta vetsina hlisticovych pohrom jsou jen pripady popsane vyse.
Novinkama kdysi probehla zprava o neuropatogennich hlisticich prenasenych na cloveka pres achatiny. Bohuzel, autori uz se nejak zapomneli zminit, ze nebezpeci nakazy u nas je mizive. Jednak vetsinu ceske populace achatin tvori odchovy a druhak - malokdo asi tyhle sneky ji za syrova, olizuje jim nohy, nebo po nich dojida oslizly salat, ze...
Hlístice, které zmiňuji, nepochází ze substrátu, anatomii achatin velmi dobře znám, takže záhyby pláště poznám, jak vypadají larvy smutnic, octomilek a "podobných havětí" také vím. Hlístice, které mám na mysli parazitují uvnitř achatin, kde jim dost škodí.
Když někomu šneci prospívají i s hlísticemi, mají snůšky a jsou bezproblémoví a chovateli to nevadí, ať si je klidně s nimi chovají. Nevidím ale důvod, proč zbytečně snůšku vystavovat hlísticím, když lze odchovat naprosto zdravé šneky.
A mohu se tedy zeptat, s jakymi snecimi hlisticemi jste se setkala konkretne Vy?
Tak s tim samozrejme souhlasim. Dost mi to pripomina situaci treba u zakokcidiovanych chameleonu nebo pogon. Nicmene, co se tyka te promorenosti chovu v CR - parkrat uz jsem mela na stole podezrele sneky, kde byli majitele presvedceni o invazi hlisticemi. Casto to ale dopadlo tak jak jsem psala vyse a jedina nadejna skupinka se vyskytla zrovna v dobe, kdy na podobne "hrani si" nebyl cas...
O jaký přesný druh hlístic se jednalo nevím, v achatinách parazituje několik druhů a i dle parazitologů se kterými jsem tento problém projednávala je občas složité určit přesný druh hlístic. Jednu skupinku nakažených jedinců jsem chovala pouze na papírových utěrkách, pravidelně jsem jim dělala stěry z dýchacího otvoru a kontrolovala počet hlístic, totéž jsem prováděla s trusem. Hlístice se kterými jsem se setkala byly dva druhy, buď malé velikostně zhruba 1-2mm a větší, které měli až půl centimetru.
tak mne se v tuto chvili nejedna o druhy. Tam je to opravdu zapeklite, ale spis mne zajima vyssi taxonomicke zarazeni, nebo alespon jestli slo o dospele cervy, larvy apod.
Pokud ty "dva druhy" byly z jednoho sneka, tak si skoro myslim, ze pravdepodobne ani neslo o druhy, ale spis o ruzna vyvojova stadia tehoz druhu. Pokud to bylo u ruznych zvirat, muze byt...
S temi velkymi cervy - jste si jista, ze slo o hlistice? V jedne skupine sneku ktere jsem vysetrovala se pravidelne objevovali i cervi, kteri napadne pripominali rod Chaetogaster parazitujici u vodnich sneku.
Kazdopadne, nepodarilo se Vam zachovat nektere z tech cervu? Pro porovnani s tim co jsem odebirala od podezrelych sneku zminovanych vyse?
O jaké zařazení šlo jsem měla ve vlákně emailů s parazitologem se kterým se byla ve spojení delší dobu. Bohužel to je ale už víc než rok zpátky, takže emaily jsem smazala. Na nějakou dobu jsem přestala achatiny chovat. Nyní mám doma pouze achatina fulica albino body. Ty jsem získala jako vajíčka a hlístice nemají. Jinak žádný vzorek hlístic jsem si neponechala a vzhledem k zrušení chovu ani žádného jedince, nyní sice chov budu obnovovat, ale kupuji pouze vajíčka, protože chci mít chov v rámci možností čistý.
Co se týče těch dvou velikostí, převážná většina šneků měla ty malé, s těmi velkými jsem se setkala asi dvakrát. U jedné skupinky šneků jsem zkoušela různé druhy léčby, od různých odčervovacích přípravků až po různé bylinné. Ty velké jsem objevila po nějaké době léčby, když už se ty malé příliš nevyskytovaly. Parazitolog, když jsem se ho na to tenkrát ptala mi napsal, že to je zřejmě dospělý jedinec a ty malé nedospělé larvy. V tom případě by ale většina těch "velkých" byla trvale zalezlá ve šnekovi a pouze by produkovaly vajíčka.
Jinak ti větší byly určitě hlístice. Jak jsem již říkala, pravidelně jsem dělala stěry a výtěry a poté mikroskopické rozbory načež jsem se o tom následně radila s parazitologem. Jen škoda, že jsem emaily vymazala.
Jinak na základě mých zkušeností a zkušeností jiných chovatelů jsem vytvořila tento článek http://achatina.snailworld.eu/view.php?nazevclanku =hlistice&cisloclanku=2011010001 kdo má zájem může si ho pročíst, případně na něj napsat názor.
Co se týče oblasti nematod, nejsem odborník, to co jsem zde napsala vychází z několikaletých zkušeností mých i dalších chovatelů, kteří se s nakaženými jedinci setkali.
Běžné chovy jsou převážně čisté? Řekněte mi jaké máte zkušenosti s chovem různých druhů achatin a jak dlouho? Já jsem chovala mnoho druhů, od nejméně po hodně náročné a to několik let. Drtivá většina šneků, které jsem si pořídila a dokonce i od předních chovatelů v Čechách, kteří nemají zrovna zalevno, byli nakažení hlísticemi. Zdraví šneci se mi dostali do ruky asi od jednoho chovatele z deseti, což je docela alarmující. Ano dospělý šnek s nimi většinou žije bez problémů, ale mláďata na to velmi často odcházejí. S postupem, který jsem výše popsala, jsem měla 90% líhnivost, což si myslím je celkem slušné a dostala jsem tak naprosto čistou a zdravou generaci. Problém hlístic jsem dlouho konzultovala s několika parazitology specializující se na plže. Navíc co se týče nakaženosti chovů tak to mám potvrzené i od většiny chovatelů. Chovatelé achatin o hlísticích vědí, ale neřeší to a dále předávají nakažené generace.
Takže žádný iracionální strašák, ale holý fakt.
seznam mnou chovaných druhů plžů mám na mém webu, Achatiny chovám asi 25let. Co se týče těch "většiny chovatelů", tak jsem nějakou dobu navštěvovala různá tuzemská i zahraniční šnekařská fóra a stejně jako na ostatních chovatelských fórech, kam chodí převážně hobby chovatelé- mazlíčkáři a jen mizivé % osob odborně vzdělaných v oboru se na nich lavinovitě šíří různé bludy, mj. o těch hlísticích. Protože tito lidé pouští do éteru převážně svoje doměnky. Založené často na absolutní neznalosti naprostých chovatelských základů. Pokud si někdo pořídí 30 šneků od 10 chovatelů a 4 importérů a namrská je do 1 velkého terária, nebo si pořídí šneky od chovatelů a zárověň importy, nejlépe z různých koutů světa a dělá jim "hromadné vycházky", hrabe se v ubikacích s různýma šnekama pořád jedněma neumytýma rukama, no tak se pak nemůže divit, že mu pokape půlka chovu.
Koukám, že máte pěknou sbírku. Omlouvám se, že jsem Vás nařkla z nezkušenosti, já takto dlouho šneky rozhodně nechovám, ale po většinu doby co jsem je chovala jsem se zabývala právě hlísticemi. Každopádně by mi bylo opravdu velice divné, kdyby jste se za celou dobu svého chovu nesetkala s hlísticemi. Ono když se chovatel šnekům opravdu věnuje, pravidelně mění substrát, chová každý druh odděleně dle druhu po menším počtu jedinců, tak se hlístice většinou neprojeví "masově", jsou třeba opravdu jen v minimálním počtu a šneci prospívají v pohodě. Setkala jsem se s chovatelkou, která měla dokonce ke každému boxu zvlášť chirurgické rukavice.
Bohužel se čím dál častěji setkávám s chovateli, kteří chovají šneky často několik druhů pohromadě a navíc kolikrát i několik desítek. Kromě toho, že tak mimo jiné vznikají kříženci tak v těchto chovech problém začíná. Hlístice se přemnožují, šneci sice třeba mají pár snůšek, jenže chovatel to nijak neřeší snůšku nechá vylíhnout u dospělců a pak vesele předává nakažené šneky dál. Potom se ještě diví že mu většina šneků během krátké doby odejde.
Dalším problémem je hygiena, kdo může s čistým srdcem říct, že si po sáhnutí na šneky z jednoho boxu umyje ruce než následně sáhne do dalšího, ať už při výměně substrátu či krmení? Tím se samozřejmě hlístice rozšiřují také.
Dobrý den mám podobný problém.Mám doma šneky obyčejné z venku (ne ty velké zahradní) a mněla jsem 2 a půl dne jen jednoho ale když jsem přinesla toho druhého a dala ho na víko kde byl i ten první hned kladl vajíčka.Tedy jsem je dala do většího boxu.Je jich asi 11 těch vajíček.Prosím poraďte co mám dělat?Nebude vadit když je nechám tam kde jsou ti dva?A můžu nechat ty dva u sebe nebo je můžu odělit aby nekladli?Potom je třeba dám dohromady.A pokud přežijou ty vajíčka a až se vylíhnou mládí kdy je mám odstavit?Kdy se vajíčka můžou vylíhnout?Dnes 21.4.2018 je na kladl.