Nalezené T. s. elegans

Asi obě samice, ale to první mi nepřijde jako nádherňačka (jak tomu není vidět hlava). Na souš je lepší udělat nějaký nájezd, nebo tam dát aspoń "schod". Co se týče vit/min suplementů, tak já to u želv vůbec nepoužívám. Když se krmí šnekama, žížalama, rybama atd a želvám se dá zdroj UV, tak žádných umělých suplementů netřeba.

Co se týče zkrmování achatin, tak záleží jak jsou velké - to uvidíš, pokud je nezvládnou rozkousnout, tak jim je prostě nakřápni. Šváby můžeš dávat taky, pokud je budou žrát.

Obě mají červený proužek za očima. Jedna má o něco delší drápy, proto jsem si nebyla jistá pohlavím. Ale OK, takže se musíme vrátit k jezírku a najít holkám ještě kluka
Achatiny mám tak do 5cm ulity, jsou to ještě prcci. Zkusím ty menší hodit prostě do vody a uvidí se.
Co ta odřenina na tlamě? Je to vyloženě stržená horní vrstva kůže. Nepřijde mi to jako žádná tragédie, ale radši se ptám.
Ještě mě napadlo. Jak je to se substrátem na dno? Mám jim tam alespoň rozházet nějaký jemnější štěrk, aby si občas měly co polknout?

S tou rankou na tlamě bych nic nedělala, ono se v čistém prostředí asi samovolně vyhojí. Jen bych to vydesinfikovala sledovala, aby se to nezhoršovalo.

Mám jim tam alespoň rozházet nějaký jemnější štěrk, aby si občas měly co polknout?

Žádný štěrk bych jim tam nedávala, hůř se to pak čistí. Jinak želvy gastrolity nepoužívají, takže k tomuto účelu je to naprosto zbytečné.

Vytahuji nahoru s přidruženým dotazem želvího začátečníka Jak často ty dvě příšerky krmit? Pěkně si zvykly a jsou děsně rozežrané, v podstatě každý den dělají v akva hrozný brajgl. Pokaždé, když projdeme kolem chtějí žrát, třískají do skla a pomalu dělají stojky . Dostávají ty achatiny, žížaly a přihazuji v menší míře šedáky. I při nakrmení dosytosti se zas druhý den tváří, že umřou hlady.
Další dotaz - jak se pozná hubená a jak tlustá želva? Vyjádření mého muže, že tlustá nedopne krunýř mi nepřijde moc dostačující

Dospělé se nemusí (a ani by se neměly) krmnit jen masem. Dávám jim i různou zeleninu (mrkev, hrášek, atd.), v sezóně i různé listí (pampelišky, jitrocel, různé plevely, i listy z ovocných stromů). Čím jsou starší, tím větší by měl být podíl zelené stravy. Zelené jim dávám bez omezení, co nesežerou hned, to mají chvíli jako dekoraci :) Jinak se budou tvářit pořád, že umřou hlady, ale maso nelze dávat neomezeně. :) (Jinak z masa dávám občas i malé slimáky, milují je.)

Tlustá želva (podle mých zkušeností) se nedokáže zatáhnout do krunýře, kolem nohou má tukové polštáře, takže manžel to asi celkem trefil :)

Jinak loni jsem se koupala v rybníku na okraji Prahy, plavu si a koukám, kolik je tam žab, všude kolem mě vykukovaly hlavičky, a pak koukám, že jsou to želvy nádherné, mohlo jich tam být pár desítek.. Chudáci původní obyvatelé rybníků, želvy je podle mě dost decimují.

Chudáci původní obyvatelé rybníků, želvy je podle mě dost decimují.

Nedecimují, jsou na to i studie. V našich podmínkách želvy nádherné nenadělají žádnou paseku, od toho tu máme stonásobně horší predátory, ať původní, nebo ty nepůvodní, kteří plení obojživelníky. Na rybách se nemají želvy vůbec jak podepsat a těch pár popsaných případů, kdy želvy využívaly na vyhřívání hnízda vodních ptáků a tím je rušily při hnízdění, jaro taky nedělá. Je to obecně přepisovaná nepravda, že jsou u nás želvy nádherné škodlivé. Navíc se prokazuje, že jejich udržení u nás není trvalé, spousta těch každoročně pozorovaných želv není ve vůbec dobrém stavu, obecně se má za to, že u nás jednotlivci při příhodných podmínkách přežijí několik let (to se týká T.s.elegans, ostatní poddruhy musí mít sakra štěstí na mírnou zimu, nějaké oteplené odpadní vody či prostě štěstí, buď jak buď, když ne tento rok, další to mají spočítané..).
Velmi často vzpomínaná je jejich údajná konkurence k naší želvě bahenní, která dle zpráv z posledních let už taky není naše původní a je otázkou, kdy vůbec ještě původní byla (ve středověku docházelo k opakovaným importům a vysazováním orbicularek na našem území z nejrůznějších zdrojů s různým genofondem). Veškeré nalezené želvy jsou různého původu, jen ne naše, resp. naše se za poslední dobu nepovedlo prokázat, existuje pár podezření na určité lokality, kde by se jedinci přestárlé populace nalézt ještě dali, přesto nedošlo k jejich prokázání a tyto lokality rozhodně nejsou ohrožovány výskytem elegansek, ani nelze elegansky ze současného stavu želv bahenních u nás jakkoliv spojovat a vinit.
O škodlivosti lze hovořit v podmínkách jižní Evropy, tam už je to o něčem jiném, byť z toho, co jsem četl, tak přímé dopady jejich výskytu v areálu výskytu E.orbicularis jsou spíše lokální (dost často jde o dohady typu přenos nemocí, salmonel, rušení na vyhřívacích místech, větší agilita oproti bahenkám atp.).

obecně se má za to, že u nás jednotlivci při příhodných podmínkách přežijí několik let (to se týká T.s.elegans, ostatní poddruhy musí mít sakra štěstí na mírnou zimu

Dovoluji si nesouhlasit. Soused měl v rybníce s kapry a okrasnými kačenami 2 želvy někým vhozené prý cca před 12-14 lety a opakovaně každý rok je vytahoval při podzimním výlovu rybníka. Jedna byla G.ouachitensis, druhá byla Trachemys s. scripta. Obě tam zdárně fungovaly celou dobu a sousedovi docela lezly na nervy, protože je vinil z toho, že mu podhrabávají stavidlo a vypouštějí rybník. Což ta scripta takhle jednou z toho rybníka utekla a našli ji lidé po potoce asi 9km dál v další vesnici. A nechali si ji, protože ji soused už zpátky nechtěl. krom vypouštění rybníka je i vinil z toho, že občas sežerou nějaké káče - což jsem i viděla, ale myslím že káče bylo už mrtvé z jiných příčin a želva jen požírala jeho mršinu. Ouachiťačku mi soused dal nějak předloni na podzim při výlovu, byla to nádherná, perfektně rostlá samice s 21cm karapaxem. Já ji pak docela dobře prodala v Hammu Ale tolik k dlouhodobému nepřežívání a nedaření se u ostatních druhů..

Dovoluji si nesouhlasit. Soused měl v rybníce s kapry a okrasnými kačenami 2 želvy někým vhozené prý cca před 12-14 lety a opakovaně každý rok je vytahoval při podzimním výlovu rybníka. Jedna byla G.ouachitensis, druhá byla Trachemys s. scripta. Obě tam zdárně fungovaly celou dobu a sousedovi docela lezly na nervy, protože je vinil z toho, že mu podhrabávají stavidlo a vypouštějí rybník. Což ta scripta takhle jednou z toho rybníka utekla a našli ji lidé po potoce asi 9km dál v další vesnici. A nechali si ji, protože ji soused už zpátky nechtěl. krom vypouštění rybníka je i vinil z toho, že občas sežerou nějaké káče - což jsem i viděla, ale myslím že káče bylo už mrtvé z jiných příčin a želva jen požírala jeho mršinu. Ouachiťačku mi soused dal nějak předloni na podzim při výlovu, byla to nádherná, perfektně rostlá samice s 21cm karapaxem. Já ji pak docela dobře prodala v Hammu Ale tolik k dlouhodobému nepřežívání a nedaření se u ostatních druhů..

Výjimky potvrzují pravidlo, proti tomu pochopitelně nic říct nemohu. Nicméně celý loňský rok jsem věnoval poměrně intenzivnímu studiu přežívání jak T.s.e., tak jiných druhů želv u nás, E.orbicularis nevyjímaje a výsledky jsou naprosto jasné.

Elegansky vídám na pískovně když tam jdu koupat sebe a psy a to jsou kusy, viděla jsem tam i jednu možná 30cm, tu jsem chtěla lapit, ale nedala se, ani když jsem poslala loveckého psa,neměl vůbec šanci. Vídávám je tam cca 8 let.

Jistě, v příhodných podmínkách ta zvířata mohou žít třeba dvacet let, ale tím to také končí. Já hovořím o tom, že dříve či později to potká prostě všechny - přijde tvrdší zima, bude studenější léto nebo něco na ten způsob a zvíře přichází o svou kondici. Každoročně je mi nošeno takových želv v různých velikostech poměrně dost, zpravidla zjara po zimování, jedná se o tyhle "odchyťáky" a jejich zdravotní stav bývá až na výjimky nic moc, rozhodně nelze vždy mluvit o prosperujících želvách ve vrcholné kondici, jak je nám podsouváno v řadě textů, natož počítat s jejich množením. Být tu odpovídající teplotní podmínky, pak o tom vůbec nediskutuji, elegansky jsou tvrdá a odolná zvířata, ale to počasí tu pořád není jaksi optimální jako třeba v té jižní Evropě. Spousta z těch donesených želv to nakonec nedá (jedná se o podvyživené, hubené kusy se záněty očí, některé v sobě mají rybářské háčky atp.) a ty co to dají to dají právě kvůli tomu, že u mě mají optimální podmínky a tudíž šanci se z toho vylízat.
K pozorování - jelikož je v každé větší nádrži či řece takových želv povícero, málokdy se dá říct na 100%, že je pozorováno vždy totéž zvíře (pochopitelně ta možnost tu je - viz poznámka Aurifer, kde o tom není pochyb), běžně bývá z určité lokality hlášeno třeba 4-5 zvířat obojího pohlaví (místně jich jsou i desítky), aby následující roky byla pozorována již jen želva jedna dvě (zpravidla samice). To, že už se nejedná jen o elegansky, ale i scripty je odrazem zákazu dovozu elegansek a nástupu script. Několik posledních relativně mírných zim nevykonalo to co obvykle a tak jsou schopny přežít i ony. Pochopitelně opět asi záleží i na konkrétním umístění nádrže a podmínkách (místně bylo prokázáno i přežívání nelsonek a jiných želv). Pokud se jedná o jedno a totéž zvíře ve Vašem případě a jste si tím jistá díky nějakému jistému znaku, pak holt máte štěstí a ta konkrétní želva na svoje životní podmínky také.
Vrátím se k tomu, na co jsem původně reagoval, protože už jsme se od toho trochu vzdálili - tvrdím, že elegansky tu rozhodně žádnou paseku nezpůsobují, byť se to o nich rádo píše a nejen lidovou slovesností předává a vzdor úvahám, jak se nám tu přemnoží a vyhubí naši želvu bahenní (která tu s 99,9% jistotou nějaké to desetiletí, možná století nežije), je skutečnost jinde. Rozmnožení zde nikdy nebylo prokázáno a dokud nebude se stoprocentní jistotou potvrzeno víc, než vykladení oplozených vajec, nebo nalezení vyvíjejících se vajíček (která se prostě nevylíhnou a želvičky v nich uhynou, jak se děje často i s introdukovanými bahenkami) v přírodních podmínkách bez jakékoliv lidské pomoci, nelze tvrdit nic jiného, než že s eleganskami a jejich příbuznými se budeme potkávat do té doby, dokud je budou lidé vyhazovat do řek a rybníků, protože jinou cestou se u nás nešíří a šířit nemohou.

Chápu, že se u nás nerozmnoží, ale stejně si myslím, že pro původní živočichy to je trochu likvidační, byť přežijí jen pár sezon. Mám na mysli hlavně žáby a hady, kteří žijí v podobných lokalitách. I když možná běžně želvy neuloví dospělé skokany nebo užovky, tak jejich mláďata zvládnou určitě. Nebo se pletu?

Likvidační to není ani při nejčernějším scénáři, kdy těch želv by tu bylo 10x tolik. Nevím jestli to jsou desetitisíce, nebo statisíce, každopádně dospělých obojživelníků uhyne ročně při jarních tazích na silnicích, při otravách vody, rekultivacemi, zástavbami, vysoušením nádrží, narovnáváním toků, zarybňováním v každé větší kaluži tak obrovské množství, že by to těžko kdy způsobil jakýkoliv predátor. Natož tak pomalé a neobratné zvíře (myšleno při lovu) jako je želva. I u nás byly prováděny nejrůznější pokusy jak si želvy poradí kupříkladu s rybami, jelikož se taktéž tradovalo, jak to želvy umí rybám nandat. Situace v akváriích byla ale diametrálně odlišná od toho, jak to vypadá ve volné přírodě. Tam se želva dostane jen na pomalou kořist, kořist poraněnou nebo i uhynulou. A je lhostejno, zda jde o pulce, utopenou myš, nebo rybu. O úlovku zdravé užovky, byť mláděte (které u nás úspěšně pro změnu loví i ti obojživelníci - často skokan skřehotavý, hybridní skokan zelený, ale lze uvést i rozhodně nečekané predátory - jsou známy případy kdy čerstvé obojkovky lovili i kosi černí), lze směle pochybovat. To mě dělá větší vrásky rozrůstající se cyklostezky okolo řek, na kterých se prohání každý druhý jak idiot, ať na inlinech, nebo na kole, bez ohledu na to, co se tam zrovna přes asfalt pohybuje. Sám jsem zničený z toho, kolik podplamatic zařve na těchto rekreačních plochách a vyjma vystavení značek s upozorněním na výskyt těchto hadů (to bylo maximum, čeho se mi povedlo dosáhnout), to nikoho neznepokojuje. Takže s klidem věřte, že želvy s jakoukoliv takovou likvidací a úbytkem nemají co dělat.

Zkoušela jsem pampeliškové listí a čínké zelí. Nechtějí, mrchy
Nechám je vytrávit a budou tedy dostávat zelené a tak 2x-3x týdně maso.
Díky za rady

Pokud budou mít možnost volby, vyberou si maso, to je jisté. Zkuste je pár dní nechat jen se zeleným a uvidíte. Záleží i na jedinci. U nás je starší sameček a ten miluje zelené, žere všechno a s velkou chutí. Samička se pustí do zeleného, až když má hlad, jinak ho odmítá.

Nechte je tři čtyři dny hladovět, pak žerou i molitanové filtry