Manipulace s jedovatými hady

Nevím, do jaké míry jsem zkušenej či ne, ale taky něco připíšu. Jestli brát hady do ruky z cvičných důvodů? Já bych řekl že asi jo. Nebo aspoň do doby, než získá dotyčný cvik. Pokud chytím amodytku jen tak (nepotřebuji na ní dělat žádný výkon) a zjistím, že mi to nejde, prostě ji pustím a nechám tak. Sám jistě víš (i to píšeš), že když rozdivočíš jakýhokoliv hada, že každý další pokus o manipulaci je o 100% horší než ten předchozí. Pokud nejsi tlačen časem, necháš hada vykysat a můžeš to zkusit později. Vesměs se snažím chytit si na každýho novýho hada, kterej se ke mě dostane. Abych poznal jeho reakce, možné způsoby obrany atd.
Výborně se drží již zmíněné C. cerastes, gabunky i kobra (alespoň ta moja). Viperky mají snahu kroutit čelistma a vůbec dělat vše pro to aby páníčka nasraly. Z čeho jsem měl opravdové bobky byla dospělá odchytová samice Echis sochureki. Jenom ji chytit, v ruce už byla zlatá.

Jsem rád, že si zareagoval zrovna Ty.Já si myslím taky, že je dobře si každého hada ,,osahat". Ale v poslední době dost často přemýšlím nad tím, jak často s nima manipulovat. Na jednu stránku je to dobrý pro dosažení určité zručnosti. Pak si myslím, že někteří jedinci si postupně navyknou na určitou manipulaci a časem ztrácejí svou přirozenou agresivitu.Ta již zmíněná cerasteska byla po dvou letech násilného krmení takřka jako beránek. I když i v tuto dobu jsem si plně uvědomoval její nebezpečnost. Takže z mojí strany, ani v tu dobu k žádnému podceňování dané situace nedocházelo.Obráceně jakákoli zbytečná manipulace přináší zvýšené riziko kousnutí.Nedavno jsem poznal ,,chovatele" jeďáků, který chová velké druhy chřestýšů (Crotalus durissus,Crotalus atrox atd.), a když jsem se s ním bavil na tohle téma, tak mi řekl, že tyhle hady prostě do ruky nikdy nevezme.Zatím to tedy neměl zapotřebí.Terária s těmato zvířaty má OK. Čisto u zvířat atd. Prostě pomocí háků hady přemístí kam potřebuje, ale chytit je do rukou se bojí. Když mám být upřimný, tak taky nevím jak bych si poradil s 1,5 metrovým, několikakilogramovým chřestýšem. Umím si totiž představit, co dokáže takovej nas..... durissák. Právě proto tyto obrovské jedovaté hady nechovám.Tehle přístup těmto velkým jeďákům je normální???

Tenhle přístup je docela normální, hodně lidí přenáší hady je na hůkách a snaží se vyvarovat přímému kontaktu, protože ikdyž se snažíš sebevíc, tak hada nikdy neodhadneš a pokud tuhle chybku uděláš u něčeho velkýho, tak následky dobrý nejsou, je dokonce lepší, kdy je v místnosti s tebou ještě někdo pro případ, že by k nějaké nehodě došlo. Nebo mít aspoň po ruce vždy mobil, ale o t nic. Manipulovat třeba s dospělou gabunou, není srnda, ikdyž vypadá, že by se neotočila snad ani za tejden, tak umí zaútočit ve zlomku sekundy a na hákách jí moc neudržíš, takže je lepší mít něco jako tupé vidle nebo lopatu v jedné ruce a hák v druhé, problém nastane ikdyž jí chceš chtit rukou, protože abys jí držel bezpečně byo by zapotřebí obou rukou jenže to už taky není zrovna dobré, neboť jí nepodepřeš tělo a teď si představ, že to děláš s chřestýšem, který je mnohem vznětlivější než nějaká gabuna. Prostě to chce cvik, ale trénovat můžeš i na nejedovatých, kde ti nic nehrozí. Jedovatý dokud můžeš je lepší brát jen na háku. je velice praktický mít u jedáků v teráriu úkryt, který má uzavíratelná dvířa, neboť pak se had je dostrká do úkrytu, pokud v něm není a zavřeš, pak můžeš teráium bez problémů vyčistit a nestresuješ sebe ani hada.

nemohl by sem někdo prosím dát fotky těch vašich uzavíratelných úkrytů?

videl sem je tudle: tera.poradna.net
pekna vychytavka, asi by to umoznilo, aby obcas helfla s uklidem i draha polovicka.

to by nějaká drehá polovička musela být, po první kávě u mě a zhlédnutí mého koníčka už na druhou nikdy nepřijde,chlapi jsou holt baby (někteří) díky za odkaz

co mas za zver

ZATÍM ještě nic moc,jen pár kousků nejedáků, ale ono to stačí, nějak pro hadíky nemá rodina ani známí pochopení

Tak každý rozumný člověk má v jisté míře zachovaný alespoň respekt a není se čemu divit, že se snaží třeba s dospělou gabunkou nebo podobným těžkým kalibrem moc nemanipulovat, každopádně může nastat chvíle kdy to udělat bude muset...

Taky zastávám názor, že každého hada se musím naučit fixovat. Může se to hodit už při zmíněném násilném krmení či zdravotních komplikacích a v takovýchto situacích je pozdě něco zkoušet. Navíc je větší šance, že člověk udělá chybu než když si to cvičí v klídku.

Ani já se neodvažuju posuzovat svoje zkušenosti,ale připojím se Ono ať tak nebo tak, občas člověk s hadem za nějakým účelem manipulovat potřebuje a pokud na to není zvyklý nebo nemá dostatečný cvik, říká si docela o kousanec, takže asi nebude na škodu si občas toho hada do ruky vzít já mám svoje hady osahaný všechny od prcků, taky proto, že někteří z nich zprvu odmítali samostatně žrát a bylo nutné je krmit násilně. Třeba chřestýšů nebo arietán se to absolutně netýkalo, protože ti fungovali vždycky jako popelnice, ale takoví ploskolebci, trimeráci a ammodytky si ze začátku to žrádlo nechali raději do jícnu nacpat než by si vzali sami. Další mojí, poslední dobou docela obvyklou, činností je vytahování rašeliny některé z arietán z tlamy po neúspěšnm zásahu a už vzhledem k délce jejich tesáků by to bez zvyku asi byl docela risk. Jinak ke zvykání hadů, asi určitě se časem většina hadů relativně zklidní, každopádně nikdy se na to nedá spoléhat. Já mám zatím nejlepší zkuenosti s C.atrox, kteří sice ze začátku vyhrožovali přes sklo jak mohli, včetně občasných slepých výpadů směrem k rušiteli,ale teď jsou z nich spíš jen zvědavci, kteří se docela živě zajímají co se děje kolem nebo jestli jim někdo nenese nějakého chlupáče k snědku Naopak největší divočáky zatím mám ploskolebce A.bilineatus, sice do poslední chvíle vypadají jako kliďasové, ale jakmile zjistí, že se o ně člověk zajímá víc než je zdrávo, jsou to lítající blesky)

No vidíšto zrovna atroxe jsem považoval za slušné nerváky.Co používáte při fixovaní hlavy? Já tedy jenom háček, ale dlouho si již plánuji udělat něco měkčího.Používám háček tedy s největším možným citem. Ale obráceně se kolikrát upřimně divím, když vidím jak had po fixaci hlavy mlátí celým tělem, co krční páteř vydrží.

Ideální k fixování hlavy jsou takové jakoby háky, které mají na konci uzavřené U které je prohnuté, viděl jsem je třeba u pythonů, sotjí něco kolem 5OO, rozloží tlak do větší plochy, ovšem držák háku odvede svojí činnost také dobře.

Díky všem za rychle přidané názory. Pythonů - myslíš onu firmu???

Nejspíš myslel tyhle: http://farmapython.cz/katalog.php?kat=9&product=H%E 1ky+a+kle%9At%EC

Předpokládám, že u čeledi Viperidae nikdo nepoužíváte kleště.Často se udává, že kleště nelze používat s citem, a tak jsou vhodné jen pro korálovcovité. Nebo používáte je někdo u Viperidae? A nedá se při práci s nima časem získat onen cit? Spousta dokumentární filmů ukazuje odchyty velkých chřestýšů v přírodě, právě pomocí kleští.Jsou opravdu tak nepraktické pro použití (u čeledi Viperidae) v teráriích???

ano ale spíš farmu než firmu , nýbrž už je tu i odkaz, já to linkovat nechtěl, dají se sehnat i jinde.
Jinak i s kleštěmi lze zacházet něžně, pokud s nima máš praxi, ale pro použítí v teráriích mi přijdou nevhodně, tam se vše dá zváldnout hákama. Jinak jsou praktický, když třeba potřebuješ stahnout hada z větví nebo vythnout z nějaký škvíry, prtoe rvát ho za ocas rukou není příliš bezpečný. Osobně jsem je požíval jen párkrát, ale jako nějakou nutnou výbavu je nevidim.
Proč by měly být nevhodné pro pužití u Viperů nevim, ale ty se dají bez problémů usměrnit hákem a případně rukou, tak k čemu kleště...

Taky se připojím
Určitě se nepovažuji za zkušenýho lapače jedovatých hadů, ale abych se přiznal taky si chci nové přírustky osahat a od mimin se s nima učit manipulovat, vše co mám doma tak jsem osahal, je fakt že člověk tímhle riskuje, ale pochytí ten grif pro určitého hady si myslím, ale bacha na to - odchovávám A.c.laticinctus a letošní (2006)mimča jsem zase cpal a jak už to bývá bral jsem je s tou jistotou a suverenitou a dopadlo to tak že mě jedním zoubkem trefil.... a pak jsem si řekl do háje hlavně že tyhle hady mám po manipulační stránce zmáhnuté no h...o!
Jinak kleště na hady jsou fajn věc, ale já je hlavně používám na házení potkanů kobrám či vytahování či rovnání věcí v terárkách, ale když do toho zmáčknete hada tak to je masakr - háček je mnohem příjemnější, ale s kleštěma se cítím lépe - doporučuju je každému co má větší jeďáky, jako může se Vám stát, že vám bude zdrhat dvoumetrová kobřička ven....za skřín či ven na ulic, tak prostě kleště zaberou okamžitě v takových rizikových situacích.
Jo jinak ce se týče šahaní na hady, tak mám velkej respet s B. alternatus - 2letou holku jsem musel brát do ruky a byl to boj...
Zdar

Pro Daboia. To je ono: Každodenní rutina při práci s těmato tvory sváďí k jejich podceňování.To ke kousanci od mimča A.c.laticinctus.Jak jsem v předchozím uvedl; já chovám A.c.contortrix. A proto; můžu se tě zeptat jaký byl průběh intoxikace? Vzhledem k toxicitě tohoto druhu, a způsobu jakým to zde popisuješ: Předpokládám, že to vše proběhlo v nějaké lehčí formě. Bez dalších vážnějších následků. Nebo se pletu?

Co se týče kousnutí A.c.l., šlo o mimino které si poprvé v životě kouslo (před tím jsem žádný zkušenosti s ušknutím neměl - jen mimčo G. saxatil na sucho). Takaže laticiktus mě vzal jedním zubem do levého palce při násilném krmením - během 1minuty mě ten palec opuchl - z té reakce jsem měl strach, takže naši mě odvezli na pohotovost - tam nevěděli co se mnou(měl jsem lístek s latiským názvem a s číslem do Práglu na tox. cenrum), takže volali Prahu no a co žeprej vrtulníkem do Brna, no super vejelt
No ale 4 dny na JIPCe bych nikomu nepřál, ale jinak opuchlej palec, rozřezání palce - pod kůží vytvořená krevní sraženina, pak asi 2tejdny poškozené lymfatické uzliny - po celé ruce až po rameno - na dotek byla celá ruka dost citlivá - jinak na pohodu.
Říkám si že bych to příště rozchodil doma sám, ale proč nevyužít - to co ti strhávaj měsíčně z paltu

Ale co dokázal malej kontrouš bylo "hezký" - od té doby jsem ve starých kolejích - prostě na začátků - všechno beru jako na poprvé, žádná rutina. Vono je to asi někdy potřeba

Tak to je dobrý.Když si byl 4 dny na JIPce:Kdo se ti postaral o zvířata?Já zatím můžu říct, že se mi takováto zkušenost doposud vyhýbá.Tedy abych byl upřímný; za 12 let co chovám jedovaté hady mi albolabris trefil celkem 2 x.V obou případech taky na sucho. A jednou mi žvýkla velká samice ammodytky jedním jedovým zubem pod nehet palce levé ruky.A to dodnes nechápu jak se jí to povedlo.Držel jsem ji levou rukou těsně za hlavou přitisklou k podložce, a pravačkou jsem držel ocas a prohlížel jsem si její kloaku.Nějak se jí povedlo vytočit jedový zub a žvýknout podél osy hlavy.Každopádně bolest to byla šílená. Akorát jsem si nebyl jist jestli byla tak velká od jedu, nebo způsobená fyzickým poraněním onoho místa - pod nehet.Čekal jsem několik minut, otok po zápěstí se sice vytvořil, ale nepostupoval dál a během několika hodin ustoupil úplně. Taky jsem váhal zda nemám vyhledat lékaře, ale vzhledem k tomu, že mi chytla jen jedním zubem a reakce nebyla až tak hrozivá, vypadalo to, že nepoužila jedu v takové dávce v jaké by byla schopna.Alergií na živočišné toxiny netrpím(dle testů), takže předpoklad anafylaktického šoku je u mne minimální.Každopádně je lepší takovýmto negativním zkušenostem se vyhýbat, i když mají pro mne jako teraristu taky svoji hodnotu.Je známo, že ke kousnutím na sucho dochází dost často.Každopádně by bylo zajímavý vysledovat v kolika procentech (dle těchto případů mezi chovateli)dochází ke kousnutí na sucho.Znám několik chovatelů, kteří tuto zkušenost taky mají, ale nikde o tom nechtějí nemluvit.Dále by mne zajímalo jestli dokáží kousnout na sucho i korálovcovití. Nevíte někdo o tom něco?

Zdravím. Pěkný laticinctus. To ale není ono mládě NZ/06. Nebo jó??? Zdá se mi nějak velké. Jinak tento poddruh - jsem si myslel, že je zbarven více dočervena.

Takovéto zbarvení mám já u ročních nominátů: A.c.contortrix

Jo je to ono mládě NZ06. Ta fotky je špatná.....

Máš nějaké fota rodičů? Slyšel jsem názor,že červené zbarvení je vlastní právě A.c.laticinctus a A.c.pictigaster, a že se přebarvují do červena až okolo jednoho roku věku,... a později.Nebo je to individualní? Bez ohledu na poddruh? Je fakt, že jedna kamarádova samice nominotypického poddruhu (A.c.contortrix) byla taky v dospělosti až nepřirozeně červeně zbarvená. Ale takto zbarvené zvíře měl jen jedno z pěti (2,3) chovných kusů.Do jaké míry si myslíš, že může ovlivnit zbarvení těchto zvířat - zbarvení podkladového substrátu???Mám na mysli během růstu-od mláděte do dospělosti.

Tady máš dospělce, co se týče toho substrátu tak to fakt netuším.............bohužel nemožu sloužit.

Jo tak tady je to červenější zbarvení již vidět.Pěkný zvíře .Ještě bych se chtěl zeptat: Kolik mláďat máš od jedné samice??? Co jsem něco málo četl o tomto poddruhu; tak četnost mláďat z jednoho odchovu se pohybovala maximálně okolo 6 - 8 kusů.Což mi přijde docela málo.Já co mám ty roční nomináty (A.c.c.), tak ty pocházejí ze dvou odchovů, od dvou nepříbuzných chovných samic; kde jedna samice měla 11 mláďat a druhá dokonce 16 mláďat.

jak pises Vladku, mohl bych to potvrdit osobne co jsem rozkrmoval par hadu tak nebyly zdaleka tak agresivni jako ti co jsem nerozkrmoval treba nedavno samice ammodytky zrala sama, samec ne a jak jsem ho bral casto do rukou je ted pri jakekoliv manipulaci celkem klidnej oproti tomu samice nevydrzi ani na haku

Nemyslím si, že je potřebné zvíře uvykat na manipulaci. Alespoň jsem to nikdy nedělal. Většinou přinesu hada domů a nějakou dobu se okukujem. Za měsíc už většinou vím jak had reaguje na běžnou manipulaci v teráriu a od toho se pak odvíjí všechno ostatní. U mláďat je to samozřejmě jiné, neboť často nežerou sama. Ale tam je to spíš o tom, aby člověk té tkaničce neublížil. Tam se mi osvědčilo hada radši pustit na stůl a chytit ho znovu, než se ho snažit urputně udržet. Upřímě musím přiznat, že mojí největší školou byla samice Boa constrictor. To byla pěkná mrcha, každá manipulace s ní a u ní, byl souboj kdo z koho. Vipera xantina byla protí ní hodnej had(alespoň ta moje. A nebyl to žádný andílek.. ). Podle mě je totiž právě rutina tou špatnou cestou.Jinak zbytečně nemanipuluji ani s nejedovatými hady. Myslím, že to není zapotřebí..

Ahoj.Já povětšinou manipuluji s hady právě dle potřeby. Když potřebuji vyměnit substrát atd. Pak se snažím s každým zvířetem manipulovat tak, abych ho co nejméně stresoval.To konkrétně u jedovatin stačí hada podebrat cca v 1/4 od hlavy na háček, a druhou rukou ho vzít za ocas.A na tento způsob opatrného a hlavně pomalého přenášení si obvykle hadi po nějakým tom čase dobře přivyknou.Ovšem pokud jsem nucen hada chytit a vzít opravdu do rukou: Jsem nucen jim při tom natvrdo fixovat hlavu přimáčknutím na nějaké té podložce, tím většinou každého hada víc nebo míň nas..u. Já měl loni třeba celkem 36 mláďat T.albolabris a když to tak shrnu, dokázal jsem všechna tato mláďata násilně nakrmit za hodinu a něco.Rutinním přístupem jsem měl na mysli právě tento případ, kdy člověk musí rozkrmovat násilím několik desítek mláďat která odmítají sama žrát, a kdy je nucen koukat na to aby s tím nestrávil půl dne.Vyšší rychlost ale při tomto způsobu krmení nemusí automaticky znamenat zvyššené riziko možného maléru.Chce to jen cvik.Když ale sleduji zpětně všecky odpovědi k tomuto tématu; pak většina chovatelů zde uvádí, že je dobře si čas od času zvířata osahat. Toť k menším druhům. U obrovských extrémně nebezpečně jedovatých hadů jako jsou durisáci nebo gabunky tohle pravidlo ale zas až tak moc neplatí.Zde se uplatňuje víc individualní přístup.Což si myslím, že je dobře. Každý chovatel těchto zvířat si asi musí zvážit sám; na jaké zacházení s tím, anebo oním hadem má.Každopádně i tohle zacházení se zvířaty musí mít nějakou hranici a nemělo by na to doplácet zvíře.Tak jako bývají občas v jiných diskuzních blocích uváděny příklady ,,chovatelů" kteří když si extrémně nebezpečné zvíře pořídí, se pak bojí i otevřít terárium. Takže zvířata leží časem na hromadě ho..n, vychrtlá a zaražená v růstu atd.Myslím si, že pokud někdo zná nějaké takovéto případy ze svého okolí, mělo by se s tím něco dělat.Tím nemám na mysli nějaké udavačství, ale pokoušet se je přesvědčit, že existují jiné způsoby jak ukázat okolí jaký jsem frajer.

Zdravím, za seba musím povedat že rozhodne nie som priaznivcom preventívneho "osahávania" jedákov. Samozrejme je niečo iné ked ide o začiatočníka, ktorý by si mal otestovat či na to má, tzn. potlačit vrodené pudy ako je strach (stres) a hlavne trénovat vlastnosti ktoré sú nezbytné - cit a správnu a rýchlu reakciu. Myslím, že nám všetkým ide o to, aby hady prosperovali, rozmnožovali sa a správali sa prirodzene. Určite mi dáte za pravdu, že ked hadovi 2x týždenne budem drtit hlavu pri chytani, žiadne prirodzené správanie od neho očakávat nemožem Vynútene manipulácie sa nám aj tak nevyhnú (násilné krmenie, pomoc pri zvliekaní, riešenie zdravotných komplikácií) a pretože z vlastnej skúsenosti viem, že my chovatelia máme tendenciu neustále zvačšovat početnost chovu, časom je tých "tréningových" odchytov viac než dost. Ale napríklad aj niekolkonásobný pobyt na ARO može znamenat prehodnotenie "loveckých" ambícií chovatela. Toto je ale téma na minimálne hodinovú debatu a rozhodne sa to nedá vystihnút niekolkými vetami...
Časom vačšina z nas pochopí, že najlepšie je nechat hady v klidu a ušetrit ich našich "odborných" zásahov, obmedzit aj to klasické "bezpečné" prenášanie na hákoch (viem o tom svoje) a radšej vybudovat uzatváratelné úkryty. Častokrát zistíme, že hady začnú lepšie prosperovat a množit sa

A ještě jedna:

Né že bych se chtěl neustále vracet k tomuto tématu, ale chci se takto vyhnou zakládání dalšího vlákna: Mám tento dotaz: Máte někdo nějakou zkušenost při manipulaci s jedovatinama s používáním klasických průhledných trubic? Několikrát jsem to viděl ve filmech při používání u chřestýšů. Další taková MOŽNÁ praktická pomůcka pro práci s jeďákama je:
Nákres jsem si vypůjčil z knihy Teraristika v koutku živé přírody (1971 - R.Štraub, J.Niedl). Dle představy mi to přijde jako praktická pomůcka. Samosebou, že v nákresu není vidět, že se v nákresu nejedná o nějaký provázek, ale o široký pásek (buďto široké gumy, nebo lépe - kožený). Tak jsem viděl i použití této smyčky v jednom dokumentu při odchytu velké arietanky.Máte s použitím někdo nějakou zkušenost? Předem díky za každý názor, či radu.

Tak ono jde o to k jakému účelu to použiješ, ty průhledný válce jsou dobrý, pokud chceš např sondovat, nebo dělat nějaký zákrok na těle hada, ale na pokud potřebuješ nakrmit, tak je nepoužitelný. Taky je třeba mít více průměrů (arietanska/albolabris), aby byl had "natěsno". Ten druhý nástroj (na obr.) může dobře posloužit v teráriu na odchyt, ale při krmení si stejně musíš hada chytit do ruky, takže bych osobně zůstal u přimáčknutí háčkem při odchytu a podebráním + držením za ocas při přenášení.

K celému tomuto tématu se neustále vracím protože si myslím, že je nutný; snažit se přijít na co nejbezpečnější manipulaci s jeďáky.Je nutný přijít na to, jak co nejmeně improvizovat a s pomocí takovýchto pomůcek se maximálně vyhnout nějakému tomu zbytečnému kousanci. Improvizace je omluvitelná, ještě tak při odchytu někde v přírodě. Proto v současnosti i uvažuji, že si nechám udělat stůl (s rantlem) pro manipulaci s nebezpečnými hady. I s výměnnou podložkou (asi molitan).
K těm válcům: V současnosti jsem v kontaktu se zahraniční chovatelkou mamb,kober i chřestýšů, která si ani neumí představit při práci s jeďáky - nepoužívat válců. Dokonce se před časem jen tak okrajově zmínila, že ani krmení pomocí válce není problém. Což si vůbec neumím představit (pokud neměla na mysli krmení nějakou mixovanou pastou pomocí sondy). Napsal jsem ji o popis, ale zatím se k tomu nevyjádřila. Válce mi doporučuje si udělat z průhledné plastové folie v různých průměrech. A dokonce mi i popsala jak se dá, i v tomto válci bezpečně odstranit svlečka z nesvlečeného oka. Zde měla na mysli - prostřižení folie na boku válce dle potřeby.Což si také neumím dost dobře představit, ale na zmiňovaných válcích už pracuji. Holt, zkušenosti jsou zkušenosti.
Co se týče nástroje na nákresu, zdá se mi praktický hlavně pro bezpečnější odchycení opravdu velkých jeďáků (durisáci atd.; viz.: ..i odchyt velké arietanky v již zmíněném dokumentu).U kterých už tady v předchozích příspěvcích bylo zmíněno, že je pro svou velikost někteří chovatelé raději vůbec do rukou nechytají.

Tak u těch velkých (durissus, atrox, arietans, gabonensis,...) by to asi efekt mělo (to stahovací náčiní). Jsem zvědavý jak se ti osvědčí ty válce, no, já jelikož jsem klasik, tak zůstanu u hadilovky, ale já se zas setkávám převážně jen s evropskými zmijemi, takže mě to bude stačit.

Taky jsem zastáncem klasiky v tom nejjednodušším pojetí: hák v kombinaci s rukou nebo druhým hákem. Několikrát jsem o průhledných trubkách přemýšlel, ale jak píše Krokodýl, bylo by třeba několika rozměrů a v konečném důsledku má chovatel stejně jednu ruku zaměstnanou kontrolou hada ve válci. Jako nějaká extra výhoda mi to nepřijde. Co se týče toho druhého udělátka na nákresu, asi bych na to chytal jen pavouky, protože by mi to pořád stálo v rohu. Na prvním místě je má vlastní bezpečnost, na druhém šetrnost manipulace a tohle mi moc šetrné nepřijde. Není v tom dostatečný cit. Možná by se tak dal chvíli fixovat flegmatický durisák, ale určitě ne atrox či arietana, ti jsou schopni si zlomit vaz, aby se z toho dostali. Ale není nad vlastní zkušenost, třeba se ti osvědčí.

i v tomto válci bezpečně odstranit svlečka z nesvlečeného oka

oko je v pohodě, větší sranda je svlékat hlavu za ušima (to je tam, kde hada zrovna držím). U metrovýho kobráka je to lepší adrenalín než horská dráha. Pak jsou mezi námi borci, kteří si vypomůžou třeba lepící páskou a zalepí hubu xantíně. Nápad to jistě není špatnej, sranda musí být, to potom dostat dolů. Ale o tom by nám mohli někteří napsat osobně

Pro Carlose: Ona smyčka mi taky připadá na oko jako nešetrná. Já jsem taky nikdy nechoval velké extrémně nebezpečné druhy, a u těch několika menších druhů které jsem dosud měl možnost chovat, jsem si vždycky vystačil s háčky.Ale obráceně manipulace s opravdu velkými druhy mi zajímá. Mám pořád pocit, že ačkoli je to opravdu každého chovatele (těchto extrémně nebezpečných zvířat) ČISTĚ OSOBNÍ VĚC, není (dle mého názoru) v pořádku pokud už někdo takováto zvířata chová, že se na ně bojí sahnout. Přijde mi to jako - čekání na průšvih. Takže mi VĚCNĚ zajímá, jak by se dala manipulace s těmato zvířaty, pokud možno co nejbezpečněji zvládnout. Mám natočený na videu dokument, kde je tato smyčka použita při odchytu v přírodě právě u arietanky (min.cca 1 m velikosti). Při pomalém nasazování smyčky a pomalém stahnutí smyčky je zvíře kupodivu v absolutním klidu. Pouze s klasickým syčením, jak to arietanky umějí. Tělo si jen lehce botou přišlápl, a pak už zvíře chytil rukou klasickým způsobem jako při použití háku. A pak už se začala klasicky i škubat. Nejsem tak najivní abych nevěděl, že tyto scény jsou obvykle pro kameru dopředu zinscenované se zvířaty chovanými v zajetí. Takže se může jednat i o zvíře již navyklé na tento způsob manipulace, ale tenhle způsob fixace hlavy mi přišel pro chovatele bezpečnější. Je tady menší možnost rizika - vysmeknutí (oproti jen klasickému přimačknutí hlavy hákem), pokud sebou zvíře začne opravdu škubat.Nevím nemám s tím žádnou zkušenost, proto se zde ptám na názory zkušenějších. Jinak; píšeš, že druhy typu: arietanky nebo atroxe jsou schopny si ztrhnout vaz. Myslím si, že fixace hlavy pomocí rukověti háku musí být stejně necitlivá jako ona smyčka. Tedy pokud má být opravdu i stejně účinná. Znáš, nebo znáte někdo nějaký případ kdy si nějaký had tímto způsobem ztrhnul vaz? (teď nemám na mysli, pokud někdo háčkem při fixaci hlavy rozdrtí krční obratle) Mockrát už jsem si říkal, že je až neuvěřitelný, kolik toho vydrží krční páteř při hmotnosti některých zvířat.
PS: Pro Gadjukina:Co se týče toho svlékání,,za ušima", tak to máš pravdu. Krk je asi u každého jeďáka nejhorší.Kolikrát to nešikovné,,přehmatávání", tak oby se člověk dostal na krk zvířete zavání průšvihem. Ještě, že nedosvlečený krk není pro hada až takovým zdravotním rizikem jako nedosvlečená hlava (oči).

Ono i svlékání kůže "za ušima" i třeba u 3 m mřížkatice je celkem sranda, nedávno jsem to dělal a držet ji "hubu" asi tak 3 prstama a druhou to sundavat, no, musel jsem si na to vzít ještě kolegu, páč zbylýma skoro třema metrama mě neustále omotávala všechno, co šlo a hlavou samozřejmě kroutila jako krutihlav. Ale jed je jed, to už nejsou žádný špásy.

No, u třímetrové mřížkatice - to musela být taky docela dobrá legrace.Nejhorší je, že člověk je bezradnej a neví z jaké strany, a jak to zvíře podržet aby si zároveň s prsty nepřekážel.

Aha, tady si asi mám hrát na potrefenou husu, že ?
Je to tak jak píše GG- přivezl jsem si z burzy odchytovou kantýnku. Měla čerstvou jizvu za "ušima", stála za prhlídku. A to se jevilo jako nerealizovatelný běžnejma prostředkama. Vzpoměl jsem si na Voženílkovu fintu, jak krmil Actraaspis irregularis, když měl po mrtvičce v podstatě zchtrmlou ruku - přilepil milou zmijku (tenkráte to ještě byla zmije, až později v tom udělali taxonomové bordel) izolepou na stůl a bylo, získal tím volnou ruku. Takže já pro změnu zalepil kantýně tlamu. Jenže se měl zřejmě pásku od renomovanějšího a lepšího výrobce,m to sundavání jsme si užili oba. Obzvláště spodní čelist byla výčivná, dík volnější kůži...
Jinak co se manipulace týče- nedám dopustit na Umbalolovo kleště- bez problému s nima zvládám dospělý gabuny- zafixuja za hlavou, lapnu po ní rukou a je to. Ale i když se začne kroutit, kleště nepovolí. A naopak s nima jde bezpečně a zárovej šetrě = jemě manipulovat s kobrama amenšíma zmijema. Používám je vlastně jako hák a tu svírací čelist jako pojistku.
Ještě budu rozporovat zmínku o tom, že kobry se drží dobře. Je to pravda napůl- chytit jde, a teoreticky i držet, nicméně kobry se s oblibou omotají kolem ruky nebo čehokoli a táhnou hlavu zpátky. Pak je na tobě jestli jí to dovolíš, nebo rozmačkáš páteř či hlavu... A umí bezvadně přetočit horní čelist, skoro jako trimoušové..

nedám dopustit na Umbalolovo kleště

nevím jak ty, ale mě už podruhé upadl to hliníkový mačkadlo. To musí Ivánek trochu líp pořešit. Naříznutej hliník asi není to pravé ořechové.

to mi vyřešili naši zámečníci hned jaxem ty kleště přivezl domů

Mě navíc prasklo v závitu to mosazné táhlo, které zavírá kleště, musel jsem to nahradit lankem z bajka.

,,Umbalolovo" - Kleště na hady jsou tak pojmenovány??? Nebo to je nějaký výrobce???Nikdy jsem to neslyšel.

Vidím že se nikdo do odpovědi nehrne...
Takže Umabalolovi kleště jsou pojmenovány po renomovaném českém výrobci, Umbalolo zvaném. Ivánek z Brna. Nyní je na trhu (omezeném, privátním, VIP a já nevím jakém ještě zároveň) tuším třetí generace této nezbytné pomůcky venomous snakes kípera
Mezi vyrobenými kousky nechybí šperky mající laserový zaměřovač, dárkovou kazetu, ale i vychytávky jako ramení opěrku, podpažbí z ušlechtilého dřeva a podobně.
A teď si myslíš, že si dělám prdel....
Věz- nedělám

Rockviper

Ještě doplním: tyto kleště bývají často předmětem aukcí pořádaných při příležitosti karlovarských herpetologických konferencí.

Jo tak pokud jde o aukce ve Varech, tak teď už tomu rozumím.

Navážu na tohle vlákno, jak manipulujete s jeďákama menších rozměrů? Třeba jen s mláďaty, máte nějakej "fígl", jak na ně? Většího hada nemám problém chytnout, ale u mláďat mám respekt z jejich obratnosti. Taky mám strach, abych jim neublížil klasickým přimáčknutím hlavy k podkladu. Nedokážu si představit, jak bych rozkrmoval partu malinkatých trimeráků.

Jako podložku pro fixaci používám molitanové přířezy tloušťky cca 2-3-5 mm, které bývají v krabicových verzích základních desek k PC. Háček na mimina mám z nerezového svařovacího drátu ø 3mm.
Je to piplačka, ale jde to. Oni ti hadi, o kolik jsou menší a mladší, o tolik mají pružnější kostičky. Opravdu, pár mláďat jsem rozkrmil a nepamatuji, že bych některému vážněji ublížil.
Na malé stejnegerii se mi osvědčila metoda "facka". Hádě na větvičku, relativně málo světla, a holetem ho vydráždit k útoku. Skoro vždycky se mimina chytla. A rozkrmovat "albolábry"... no, nejsem masochista

Mne na mlade albolabry zabera na 100%, dat holica do teplej vody. Dam si vzdy zovriet vodu, a do nej namocim holica a dam pred papulu maleho albolabra. Utok byva okamzity, takto som ich zmakol uz par desiatok, zabralo to vzdy. Jednoducha finta o ktorej som tiez dlho nevedel, ale funguje.

Ty trimouše jsem uvedl jako příklad "malého hada", asi to nebylo zrovna nejšťastnější, šlo mi o ono uchopení za hlavou.

No chytanie za hlavou je celkom sranda, pretoze su ohybni ako keby boli z gumy, este dokazu aj krasne pretocit zuby pomali az na temeno hlavy... preto ked som zacal s krmenim zohriatej stravy a zacalo to fungovat, tak som to velmi ocenil

Raz som si to uzil, tiez s mladym albolabrom, ked sa mu chudatku nalepila priesvitna lepiaca paska na hlavu a telo. Bola to moja chyba a blba nahoda. Pretoze som nieco robil s lepiacou paskou a jeden dlhsi kusok som si nalepil za okraj na roh steny pri tera, pretoze som ho potreboval. Ale ked som vybral na haku mladeho samceka, tak ako som prechadzal okolo tej pasky, tak sa hlavou o nu prilepil... a samozrejme sa hned aktivne do nej aj zamotal. Paska samozrejme fantasticky drzala na supinach a hlavne na spodnej celusti, kde ma volnu kozu, takze som ho musel zobrat do ruky a pekne po kuskoch mu to davat dole, vtedy som zistil, ze aku volnu maju kozu na hlave a krku. Drzal som ho naozaj vselijako krkolomne, kedze som mu to potreboval odlepit aj na krku a spodku hlavy, a mozem mu len dakovat, ze bol kludny a pekne drzal. Inak ako som tu cital, tak s kvalitnou lepiacou paskou tu nemam skusenosti tusim len ja aj ked u mna to bolo nechtiac. Tak ak ma este niekto skusenosti s lepiacou paskou, tak smelo sem s nimi

kvalitnou lepiacou paskou tu nemam skusenosti tusim len ja

jeden nejmenovaný člen a moderátor této poradny by mohl vyprávět svůj příběh s páskou a xanthínou....

Edit: jak tak koukám, už to tu je.

Co se týká jeďáků, který jsem choval, tak manipulace s kobrami nebyl až takový problém, možná proto, že jsem co 3 dny čistil boxy a pravidelně je vytahoval, šlo tam spíš o vlastní psychiku, protože samice byla dost nevrlá a roztahování kápě a hlasité funění mě zrovna nenechávalo v klidu, samec byl pravým opakem a manipuloval jsem s ním i bez háku, co se týká fixace hlavy tam nebyl žádnej problém, palcem, ukazovákem. Někdo psal, o omotání ruky had. tělem, není nic jednoduššího než ho nenechat a zbytek těla fixovat druhou rukou nebo opatrným přišlápnutím těla. Manipulace s chřestýšovci, či zmijemi je z mého hlediska jednodušší pokud nemusíme fixovat hlavu. Solenogl. chrup a trojúhel. hlava pro mě zrovna nebyla ideál. kombinace u právě zmiňovaných mláďat trim., to bylo peklo. Ale u dosp. zvířat nebyl problém. Poslední kategorií jsou boigy, jsou velice šikovný a snaha kousnout u importu je velká, zuby vzadu, tvar čelistí, síla,obratnost jdou proti chovateli. Vrátím se k tomu přetahování smyček přes ruku, je to velice nepříjemný, stahuje hlavu a díky zadním zubům je šance kousnutí velká, proto jsem je již nikdy nenechával omotávat, dál se protáčí v ruce...
no zkrátka s boigami jsem zažíval, než jsem si to trochu podchytil, mnohem pikantnější chvíle než s ostatními jeďáky, kromě zmiňovaných trimer. Na závěr bych už řekl jenom to, že při chovu jed. hadů se hodí všechny předešlý zkušennosti v chovu nejed. kousavějších hadů, trocha šikovnosti, pevný nervy( který mě u zmiňovaných juv. trim. často chyběli) ale hlavně opravdový zájem a respekt

Vážení přátelé nedávno jsem byl obdarován trpaslíky t.albolabris,kteří jářku fakt ne a ne dlabat myšouny,tak přišla rozcvička v podobě krnení násilím a můžu říct,že od doby,kdy jsem rozkrmoval mladé t.stejnegeri uplynula rádka let fakt jsem "grif" neztratil a zatím bez stráty desítky v poho

Tež bych bral aby mě takhle někdo obdaroval , Jinak hodně zdaru.

Zdravím,
mám dotaz na ludí,kt. majú skúsenosti s rodom Crotalus.Už 2 mesiace som štastným majitelom tria C.o.helleri NZ 09 /dlžka cca 40-45cm/.
Mám tú skúsenost ,že na háku sa s nimi manipuluje o čosi horšie než napr. so zmijami.Proste stále jedou ,až asi na tretí pokus to víde.Proste prirovnal bych to k A.controrix,kt.predvádzajú niečo podobné.Nie,že by som bol z toho nemilo prekvapený,ale vždy som Crotalusov považoval za hady,kt. na háku proste držia.
Máte podobné skúsenosti s Crotalus sp.,alebo sa týka len juvenilov?
Predpokladám,že u velkých druhov ako sú C.atrox,C.basiliscus,C.horridus atd. sa toto nestáva.
Vopred dAKUJEM.

Někdy je to takové druhové specifikum (A.contortrix), ale někdy může jít i o individuální povahový rys. Výborně drželi durissus, vegrandis, mitchelli, trochu hůře atrox a miliarius, ale nedá se to zobecňovat. V každém případě si myslím, že jakákoli manipulace s jedovatým hadem (ale i obecně s hady) by měla být zcela výjimečná. Hady to fakt nebaví.

Zdravim na Slovensko,
co se heleraku tyce, v dospelosti drzi na hacku absolutne bez problemu, manipulace s mladaty je celkem jednoducha( myslim, ze Tvoje trio je muj lonsky odchov), ale to asi plati pro vetsinu druhu chrestysu, mam ted doma sedm druhu a v porovnani s kobrama jsou to pri prenaseni uplny beranci.

Zdravím,
Páni dakujem za objasnenie.Chovám aj A.c. a Helleráci mi ich silno svojským tečením po háku pripomínajú.Je,ale pravda,že skoro pravidelne mi to robí len 1,0.Každý had je proste originál-jak poznamenal Apophis.
S hadmi naozaj manipulujem len občas-čistenie terária,technické úpravy v tera/výmena žárovky atd.Jednoducho situácie,kedy potrebujem hada odchytit a premiestnit do boxu.Pri vymienaní vody sa mi velmi osvedčil štít z plexy/na rúčke/,kt. zamedzí uštknutiu.
Rod Crotalus je mi velmi sympatický,tak ma zaujímalo,či sa to vyskytuje aj u viacerých druhov rodu.Skor sa teda,ale jedná o výjimky.
To prrochy:
Ano bude to Váš odchov-to Vám povím úžasné hady.Díky Vám.
Ešte raz-dakujem za objasnenie.

Tak jestli budes chtit letos rozsirit chrestysi sbirku,ozvi se za pul roku, momentalne se mi vsichni mohutne pari, tak doufam ze to klapne jako kazdy rok.

Zdravim. Chtěl bych se přeptat na fixaci hadů. Nemůže hadovi ublížit(prosím neberte jako rytí, či zpochybňování Vaší fixace) tato, poněkud, tvrdá fixace? U mých hadů(nejedovatí) se docela bojím fixovat za hlavou, kvůli možnému poranění hada, ale spíše na to ještě nemám ten správný grif.

Obavy jsou v pořádku. Nicméně, had je obratlovec, kostra jeho lebky je složena z docela pevných kostí. I na první pohled křehká dolní čelist vydrží docela dost. Stejně tak i krční páteř. Samozřejmě, nemůžeš použít stejnou sílu na dvaceticentimetrové zmijátko a na metrovou kobru. Tohle je dost o citu a cviku. To už by si musel být opravdu "prase" abys hadovy ublížil. Proto je, zvláště u malých hadů, naprosto nevhodné používat jakékoliv rukavice.
Taky technika úchopu je rozdílná u zmijí/chřestýšů a třeba kober. Dost závisí na pohyblivosti krku a hlavy. Zmije mají obecně větší pohyblivost spojení hlavy s páteří než třeba kobry. Ale takhle se to dost blbě vysvětluje... Fyzicky na ukázce je to lepší.

foto je kamarada Aneese