partenogeneze

Partenogeneze u kocincin je samozdrejme blbost jako brno.....Je znama u gekona lepidodactylus lugubris, mozna i u dalsich, ale mne neznamych. Gekoni ziji ve skupine xxx samic a vyjimecne samec, ale v nekterych populacich vubec. Samice kladou vejce, z kterych se lihnou zase jen!! samice. Nemuze se stat, ze by se z oplozeneho vejce vylihl samec.
Vejce od tve kocinciny jsou urcite neoplozene a partenogeneze se u nich nedockas...Muzes je v klidu vyhodit, popr dokoupit za vcasu samce a predejit tak neoplozene snusce:)

Jo, od pár druhů to známé je :) Jen bych si dovolil upravit - u mšic se jedná o neoténii, tedy vznik zárodku v nedospělém jedinci :) Partenogenetické jsou u nás populace některých pavouků, kobylka sága, škeblovky a další, ale je to spíš vzácný jev. VH

zapomněl jsi na strašilky

Zoo Praha - chovali samice bez samce a jako první zdokumentovali vylíhnutím mláděte možnou partenogenezi u tohoto druhu.http://www.zoopraha.cz/clanky_o_zviratech.php?idsk= 58

ja si proste stojim za tim, ze o partenogenezi nejde, nebot kdo muze stoprocentne rict, ze tam samec nebyl?mohlo se stat spousta veci, mohla samice uchovat sperma, mohl tam byt mezi samicemi samec ktery se neprojevil fenotypove, ci co ja vim, ale v pravou partenogenezi bych moc neveril, imho:pokud by slo o pravou partenogenezi melo by jit o samicku vylihlou z neoplozeneho vejce, ne?nikoliv samce...

Souhlas s Redsnake, partenogeneze, kde by se narodili samci? Je to nemožné, to je asi jako tvrzení, že je Země placatá...

Souhlas s Redsnake, partenogeneze, kde by se narodili samci? Je to nemožné, to je asi jako tvrzení, že je Země placatá...

Ale země je mírně zploštělá.
Pohlaví nemusí určovat jen pohlavní chromozómy, ale třeba inkubační teploty působící na hormonální proces určující výslední vývoj pohlaví u embrya.

Dík,, přesně tak, navíc je otázka zda u těch varanů krom hormonálního není i chromozonální určení pohlaví typu abraxas, ale to už se pohybuju na tenkém ledě, což dělám dost nerad.

to už se pohybuju na tenkém ledě, což dělám dost nerad

Nápodobně, raději jen striktně neodmítám "nemožné".

Ale země je mírně zploštělá.

Neboj, vím, že je Země zploštělá, ale geoid má od placky daleko

Nechci zakladat nove vlakno, treba je to blbost a nic z toho nebude - ale mam od 28.5. v inkubatoru par vajec od vousatky ktere by nemeli byt oplodnene, a zatim vypadaji normalne zdrave...

Presneji - jde o treti snusku nasi nejmladsi (ted pomaly dvoulete) samicky, samce mame od zimovani mimo neb problemy ktere jsem u nej resil (infekce dychacich cest a nasledky, je tady nekde thread). Obe samice s nim sice byli loni na podzim, ale neparili se - nemeli zajem, on take ne. Jasne - nedam za to ruku do ohne, nesleduji je 24 hodin denne - ale rekl bych dle chovani ze proste ne. Tehle mladsi si vubec nevsimal, ani ona jeho. Se starsi neustale zapasil, ale jen v mezich dominance v skupine. Od listopadu pak zimovani do konce prosince.

Az letos na jare meli obe holky "chute", a "parili" se mezi sebou - klasicke projevy a chovani samce/samice, jednou delala "tatu" jedna z nich, po case zase druha... Nasledne ta mladsi po "pareni" mela snusku (jeji prvni vubec, nekdy koncem brezna), a pak dalsi dve. Vejce vypadaly celkem dobre, vzdy jsem je vyhodil - az z tehle posledni jsem dal pro tu srandu 4 do inkubatoru. Jedno vejce za tyden - dva zplesnivelo, ale zbyvajici 3 vypadaji v poradku, rostou, jsou pevne, bile. Takze za nejakych 50+ dni se uvidi...?

- zvlastnost teto posledni snusky: vejce byly spolu spojene jako by vlaknem. Proste retizek z vajec mezi kterymi byla tenka "nitka", vzdy asi o delce samotneho vejce, snuska cca. 25 vajec. Jeste jsem se s tim u vousatky nesetkal. Samicka jinak v poradku a po 3 snusce i v klidu, doufam ze uz da letos pokoj.

Tak co myslite, je mozna partenogeneze nebo je to na 100% absolutni nesmysl a nepripada v uvahu? Nebo se preci jen parila nekdy v zari - rijnu 2011 (jediny mozny termin) a pak koncem kvetna 2012 ze by mela oplodnenou snusku?

Jako 100% absolutní nesmysl bych snad v případě terarijních zvířat netvrdila nic, ikdyž vousatky jsou často a už dlouho chované a tudíž už celkem hodně dobře zmapované. Každopádně ta nití spojená vejce jsem viděla vesměs spíš u neoplozených snůšek a často s tím byly spojené problémy s vykladením. Nicméně i neoplozená ještěří vejce jsou schopná držet neuvěřitelně dlouho...co jsem měla tak rekord, kdy mi začaly kolabovat neoplozená vejce, tak to bylo 116 dní u A.plei -celá snůška byla neoplozená, ačkoliv byla od páru, který se jinak spolehlivě množí a snůšky má většinou oplozené. Tahle vejce byla pořád "pěkná", bílá, pravidelná, ale po pár dnech se u nich neobjevil zárodečný terčík a nezačala růžovět, jak to běžně dělají oplozená vejce. Jen se napila a zůstávala stejná, při prosvícení vevnitř byla jen světle žlutá homogenní hmota, jako u začátku vývoje. Ale zárodečný terčík nikde. Normální délka inkubace je u tohoto druhu při 28-29°C 84dní. 86 den jsem 1 pořád pěkně vypadající vejce otevřela a ani v něm nebyl "sejra", jen nepáchnoucí poměrně řídký žloutek. Bylo mi jasné, že to bude u všech vajec, ale ze zvědavosti jsem je nechávala, kdy teda začnou kolabovat a bylo to až po 112 dnech, poslední vejce se propadlo 116den. takže jak vidno jenom čekat, jestli se něco vylíhne nebo ne a nebo jestli vejce zkolabuje se taky může dost protáhnout.

takže bych tahle agamí vajíčka zkusila prosvítit silnější baterkou, jestli maj zárodečné terčíky nebo ne- po pár dnech v inku už by to mělo být poznat. Pokud nebudou mít, tak bych je vyhodila. Pokud budou mít, tak třeba učiníš zajímavý objev

jinak jak to tady tak čtu ohledně té partenogeneze, tak tady je napsaná celá řada nepřesností. S těmi vzniklými samci/samicemi totiž záleží na tom, o který typ partenogeneze se jedná- pokud se jedná o thelytokii, jako u těch lugubrisek, ale údajně taky u některých druhů agam rodu Liolepis nebo tejů rodu Aspidocelis, tak se líhnou samice. Ikdyž se občas vyskytne zvíře vypadající a chovající se jako samec. Pokud se naopak jedná o arrhenotokii, jako v případě včel nebo těch varanů, tak se naopak líhnou samí samci.

JInak u těch partenogenetických druhů rodu Leiolepis (L.triploida, boehmei, guentherpetersi, ngovantri)začínám mít spíše pocit, že se jedná o gynogenezi, než o partenogenezi. U těchhle druhů se sice vyskytují jen samice, ale tyhle druhy vznikly hybridizací jiných druhů, které žijí s nima sympatricky. A samice těchhle údajně partenogenetických druhů v chovech v lidské péči sice kladou vejce, ale ta jsou vždy neoplozená i v tom smyslu slova, že se z nich nic nevylíhne- chybí v nich zárodek. Ten u třeba těch lugubrisek v tom neoplozeném vejci je. A životaschopná vyvíjející se vejce jsem od těchhle druhů, konkrétně od triploid a guentherpetersek získala jen u samic ne dlouho po importu. Od té doby vždy kladly jen neoplozená neživotaschopná vejce. Takže předpokládám, že samice byly napářené z přírody samcem jednoho rodičovského druhu a jeho spermie ve vejcích spustily tu gynogenezi. V současnosti se tuhle svou doměnku pokouším potvrdit u L.guentherpetersi, kterou jsem nechala napářit samcem L.guttata, což je u těch guentherpetersek jeden z "rodičovských druhů". No a samice po napáření samcem nakladla "oplozená", vyvíjející se vejce. Která mi bohužel zlikvidovali roztoči, takže mláďata nejsou a čekám na další snůšku