veleštír císařský

Zdravim,
zkamaradit je v pravem slova smyslu asi nepujde. Nejlepe bude, aby meli dostatek krmeni a musi byt neustale syti. Avsak mam s timto spatne zkusenosti, ze tří mensich stiru pridanych k 2 vetsim se jejich "kamaradem" stal jen jeden, 2 poslouzili jako hodne drahe zpestreni jidelnicku. Lepe pockat do dospelosti, to uz nebudou rozdily tak markantni a pak to vse klape.
petr

Děkuji za odpověď, ale hlava mi šrotuje dál jsem pedant...tak se omlouvám. Dal jsem je na chvíli k sobě a reagovali velcí na malé zcela jinak než jako na cvrčky. Měl jsem ale pocit, že jeden velký bodl do zad jmenšího. To jsem viděl předtím na cvrčkovi..Ten byl do pár vteřin paralizovaný. Ale ne štír. Je to řada hodin a nic. Vesele se krmí oba malý. Možná, že vůbec nebodl a jen to byl náhodný pohyb....jak rozliší velký štír malého štíra od stejně malého cvrčka? A není tak malý štír menší hrozbou...protože není ještě potravní konkurencí?
Jak identifikují štíří svoji skupinu a sebe navzájem? Je to nějaký pach, feromony? Loví i v noci za tmy, ale vzájemně se nenapadnou ze stejné skupiny a nevidí po tmě na sebe. Musí tam být nějaký identifikační systém. Snížit by se dala agresivita mimo teritorium (K.Lorenz). Ale co když to jde celé obejít přetíráním pachu štětečkem ze štíra na štíra. Možná, že právě jejich kontakt zaručuje smíchávání pachů a stálý společný pach...?(kdo jej nemá z kola ven)
Vím o bezobratlích málo, a hlavně hodně zastaralé informace...Ale v podstatě jsem nenarazil na nic jiného, než že štíři používají chlupy jako senzoru vybrací... a hmatu.
Na rozlišení svých a cizích to rozhodně nebude stačit...když je skupina početná... plná různě starých jedinců....(pokud opravdu skupinka je taková,jak jsem četl, že vypadá.)

Co o tom soudíte? Je nějaká studie senzorických možností veleštírů... a nějaké studie rozpoznávání se u nich?
Zdravím a děkuji.....DaLi

Já bych vsadil na hmat a vzorec pohybů/doteků-spíš instinktivní než naučenej. I blbý zákeřnice moc dobře poznaj při lovu malou zákeřnici od cvrka, ale jen díky tomů,že když jí už skoro chytí,prcek proti ní šermuje nohama, když nezašermuje je po něm, stejnou metodu používají skupinky sklípkanů Holotele incei.

Děkuji za vztup...Vzorec pohybu je pěkný termín. Znám to od čolků, ti se přestanou hýbat, když je jiný čolek zkoumá...narozdíl od té žížaly, nítenky, perloočky, buchanky....Udělají-li chybu chňap a ruka je pryč... U mravenců a u hmyzu se udávají také feromony a pach... u pavouků takové informace pokud vím chybí....ale u něčeho se udává i zraková informace....
O co mi jde ?---pokud by to byla jen věc hmatu...byla by sežrání které mi mopsali někteří chovatelé....jen věcí nehody...Pokud by identifikační vzorec pohybů nebyl specifický pro každou skupinu...
Už vidím jak někdo zkoumá takové chování a peníze za škorpíky(ztracené) jen letí....asi si požádám o grant...ale myslím pořád, že někde musí exostovat nějaká taková práce...Sociální psychologie veleštíra císařského... Srovnávací psychologii přednáší na Karlovce Bičík a Fraňková...možná tudy by vedla cesta... Zkusím tam někoho najít a zeptat se mejlem....Ždárek psal pěknou knihu, ale to jsem byl ještě kluk...
Ale piště své stanoviska a postřehy...mně se to líbí....je to totiž o praktickém životě a to má svou váhu a moc si toho vážím....
Teorie bez zobecnění jsou pusté žvásty....teorii zobecňuje praktická zkušenost... a my chceme dávat škorpíky dohromady prakticky a nikoli teoreticky.... Zdravím a moc děkujem já i můj syn...DaLi

Sociální psychologie veleštíra

Tak to asi nevyjde, přeci jen psychologie je věc myšlení a rozvinutého mozku, ne že bych chtěl podceňovat štíří intelekt, ale nazval bych to spíš ... sociální etologie.

veleštíři jsou už všichni pohromadě...vsadil jsem na aplikaci z publikace Srovnávací psychologie a etologie - Bičík, Fraňková - vysokoškolská učebnice Univerzita Karlova...a na Eduarda Willsona..zakladatele sociobilologie. Nikoli na konvenční kritéria, co je a co není psychologie, což je debata na úrovni 19 století stejně jako debata o nadstavbě v oblasti kultury.
K menším veleštírům jsem přidal větší. Větší šli do nového cizího teritoria. Domácí byli o tolik menší, že nemohli ohrozit vetřelce. Malý původní veleštíři se stejně zkrývali stále někde pod miskou květináče..a prakticky se meměli potkat. Zezačátku jsem obě dvojice krmil mimo terárko a odděleně. Asi po týdnu si společně všichni vybudovali velkou noru pod květináčem. Vyztužil jsem větvičkami základ pro uložení květináče. Když jej odklopím mohu snadno všechny zkontrolovat. V terárku jsou cvrčci, kteří jsou večer pravidelně loveni.
Při seznamování a soužití veleštírů vycházím z předpokladů, že neznám principi vzájemné identifikace a zajišťoval jsem pachovou a feromonální výměnu informací. Krmení jsem přenesl mimo společné teritorium, aby nebylo spojováno s potravou.
DaLI