Dobrý den, plánuji koupi mláďat 1,2 Trnoretů Uromastyx acanthinurus. V této souvislosti bych se chtěl zeptat jak je to s potravou těchto agam. Četl jsem, že mláďata převážně preferují jako potravu hmyz s doplnkěm zeleného krmení, které v dospělosti trnorepů převažuje. Čím, tedy mláďata trnorepů krmit? Je možné je chovat pohromadě? Děkuji.
Osobne chovám iba Uromastyx ocellata, ale myslím že acanthinury sú v dospelosti prevažne bylinožravé. Hmyz sa dáva hlavne na jar a to prevažne gravidnym samiciam. U mláďat by však mal tvoriť viac ako polovicu jedálnička. Dospievajú okolo 3 roku života, dovtedy treba postupne znížiť podiel hmyzu až na konečných cca 10-20 % . Teda do prvého roka by som doporučoval kŕmiť v pomere: 75% hmyz, 25% zelené, druhý rok napr. 50:50, atď... Čo sa týka chovu pohromade, tak u mojich U.ocellata boli mláďatá velmi teritoriálne a v teráriu 60x30 sa netolerovali ani 2 kusy. Jeden bol vždy napádaný od druhého. Trochu to zmierni väčší počet úkrytov a výhrevných miest, ale to súperenie tam stále bude. Možno vo velkej nádrži (alebo u iného druhu) to bude inak.
Díky za odpověď. Jde mi nyní zejména o potravu pro mláďata. Z odpovědi mi také vyplývá, že by bylo lepší chovat mláďata jednotlivě.
Môžte skúsiť chovať aj spolu a uvidíte ako sa budú správať. To súperenie je dosť evidentné. Hryzú sa a odháňajú sa navzájom z výhrevných a kŕmnych miest. Je lepšie pripraviť sa na prípadné oddelenie. U tých mláďat teda viac hmyzu, menej zeleného. Plus semená rôznych rastlín (proso, slnečnica, pšenica, šošovica, mungo fazula, ...)
Samozřejmě je lepší chovat každého zvlášť,ale mláďata lze chovat dohromady jen ve velkém terariu a do určitého věku.Pak mohou být spolu,ale jen jedno pohlaví.To znamená samci odděleni od samic.
Chtěl bych se zeptat, čím krmit trnorepy přes zimu. Je dobré pro trnorepy kupovat zeleninu a ovoce v supermárketech?
No raději bych hrabal pod sněhem než dávat trndům zeleninu ze supermarketu, ale když je nejhůř, mráz a slota, tak alespoň použít něco nejméně špatné - endivie, rukola, polníček...
No a co třeba naklíčená čočka,pšenice,žito,ječmenatd,to je krmení určitě lepší než ze supermarketu.Já jsem si nasušil i pampelišku,jitrocel.Trndové to baští úplně v pohodě.Navíc jsem četl,že sušené listy pampelišky mají nutriční hodnoty celkem zachovány a jsou navíc bohatší na vlákninu!
A já si myslel,že se zimujou.
A jaké rostliny pro trnorepy, lze najít i v zimě pod sněhem?
Mezi klasiku patří ostružiník, maliník a jahodník, to se dá najít prakticky přes celou zimu v jedlým stavu. Ten ostružiník mívá občas hodně pichlavé lístky, takže některý zvířata nad tím ohrnujou nos. Trndové si na tom ale možná pochutnají.
Tak pod sněhem už to tak slavné není (byla to trochu nadsázka), ale ostružiník vcelku pořád, ale dá se nahrabat i různý plevel, který pod sněhem je jak v lednici. Pokud je počasí jako v současnosti, tak se dá pořád trhat spousta drobného plevelí v čele s pampeliškou, mléčem, bodláky apod. Předpokládám, že v městských aglomeracích to půjde skoro celý rok, na horách (na vsi) je hůř, zimy tužší, ale pokud toho není doma na "zelený" hodně, tak si lze i narýpat pampelišky (nejen) do truhlíků (šťastnější z nás mají zasklený balkon nebo temperovaný skleníček) a na světlém temperovaném místě jen vždy část listů přistřihnout nebo uškubnout.
Není to zimování jako v mírném pásmu, je to pouze snížená aktivita, ale občas i v přírodě v zimě zaaktivujou a ohřejou se na sluníčku.
Přátelé já teď řeším otázku,jak vytvořit tepelné a světelné a UV podmínky v teráriích při odděleném chovu trndů.Každé terarium má 50X50X40cm a aby tam bylo co nejméně drátů.S čím máte zkušenosti?
Takovou otázku je třeba řešit ještě před stavbou terárka, zvlášť u zvířat jako jsou tyhle agamy. Jestli je 40cm výška terárka, dovnitř nedáte nic kloudnýho a tím pádem zapomeňte na úspěšný chov... jedinou možností je otevřít strop - to řeší i problém s kabely v terárku. Navíc jsou ty rozměry pekelně malé (pro dospělá zvířata). Toť můj osobní názor.
Viz. Mad Mike, pro mladé prostor stačí, pro dospělé by to chtělo pro jednotlivce alespoň 80 x 50 cm (pro pár cca 120 x 60 cm) plochu. Viz. Mad Mike2, uříznul bych sklo na stropě a udělal tam pletivové větrání, pak není problém použít např. 100 W výbojku t-rex bo něco podobného.
Děkuji za odpověď k potravě trnorepů. Hned, ale mám druhou. Je vůbec nutné používat u trnorepů zářivky, či výbojky s UV?
Je to jeden z ještěrů, kde světlo a UV hraje v chovu velmi důležitou, ba kritickou roli. Na syntetickém vit.D3 zřejmě prospívat dlouho nebudou, o odchovu bych v tom případě ani nepřemýšlel.
Uromastyx patrí medzi plazy s velkou viazanosťou na slnko. To znamená čím viac viditelného svetla a aj UV-B, tým lepšie. V jednej knihe o nich je zaujímavá veta. "Pri chove neriešime otázku či máme v teráriu dosť svetelných zdrojov, ale či máme dosť financií. Svetla nie je nikdy dosť." Každopádne žiarivky s UV sú takmer zbytočné. Na UV použi kvalitné výbojky: Megaray, T-Rex, Osram Vitalux, Bright Sun. Na svetlo tiež. Napr. HQI výbojky, alebo viac trubíc (aspoň 4) s denným spektrom. Samozrejme nájdu sa ludia ktorí oponujú a tvrdia že UV nie je také dôležité, ale vidím z vlastnej skúsenosti vyššiu aktivitu, žravosť a celkový zdravotný stav.
Omlouvám se, že se stále ptám, ale rád bych se věnoval chovu trnorepů vážně, řekl bych velmi vážně. Tak bych poprosil, bylo by možné, vložit fotografie terária a i s pohledy na lampy. Současně poznamenat konkrétní typy lamp UV. Děkuji.
Škoda, že jste většina z Vás nebyla v Oseku, jedna narychlo vložená přednážka o chovu trnorepů Uromastyx acanthinura by Vás možná překvapila, autor používal pouze světelné zdroje - obyč. bílé zářivky + obyč. kompaktní zářivku (tesla) /otázkou je jestli tato "dézetka" neprodukuje i nějakou část uv spektra/ a jako výhřev sloužily pouze zářivková tělesa z řady terárií pod trnorepy (ovšem teploty tak vytváří poměrně vysoké). Kupodivu již asi třetím rokem odchovává a trndové vypadají v kondici. Hlavní zásluhu úspěchu přisuzuje krmení, prakticky celý rok mají k dispozici údajně až k 80 druhům bylin, dále všechna ostatní potrava (zrní, hmyz) je obalována důsledně v nutrimixu (má obsah i D3). Není všechno tak jednoduché... Jinak to neberte jako návod, jinde to fungovat nemusí a kvalitní zdroj uv B by měl být samozřejmostí.
...mazec... , hlavně by mě zajímalo těch 80 druhů bylin po celý rok
hlavně by mě zajímalo těch 80 druhů bylin po celý rok
Tak předpokládám, že ne všech 80 pořád, ale dle dostupnosti atd. vždy nějaká směska různých "plevelů. Celkem v průběhu roku pak vyjde taková sumička druhů. Každopádně dneska jsem byl na zeleným a jen tak okometricky jsem posbíral minimálně 5-6 druhů a dalších několik jsem tam nechal, páč se mi nelíbyly tak jako ty vybrané kousky, ale použitelné by byly jistě také. V létě není problém na solidní louce nabrat přes 20 - 25 druhů, ale samozřejmě většinou selektujem a převažují ty oblíbené. Takže paradoxně musím říct, že teď, když je "bída", mají želvy a legové stravu možná pestřejší než v létě, kdy není problém nasbírat jen čistou pampelišku...
Trochu jsem nad tím včera přemýšlel a souhlas, když bych si spočítal všechno co sekám na louce a krmím, tak to pár desítek různých druhů možná bude... ale 80 se mi zdá pořád dost přehnaný. No rozhodně to bude docela fuška si myslim
ale 80 se mi zdá pořád dost přehnaný
Mně ani ne, když se člověk tak trochu zahloubá do botaniky, tak zjistí, co toho vlastně na louce (rumišti, lese, u vody...) roste, já osobně vidím spoustu drobných "plevelů", který ani netuším, jak se jmenují nebo třeba jenom bodláků je u nás jistě několik desítek druhů (zcela běžně u nás na louce určitě 3-4) a to platí prakticky o všech rodech a navíc v průběhu roku se skladba přeci jen průběžně mění. Je to spíš o tom, že člověk to moc neřeší a soustředí se na ty oblíbené a známé (a kdyby byl botanik, tak i ta jedna pampelucha je možná několik druhů).
Ještě bych dodal, že zmíněný chovatel pracuje celoročně v terénu, takže sbírá na různých místech, což taky podstatně zvyšuje druhovou pestrost.
Hm asi máš pravdu.
tak i ta jedna pampelucha je možná několik druhů
jj jenom já znám 6 druhů "pampelišek" a to jsem uplnej břídil, nicméně na louce poznám tak maximálně smetánku od obyčejné pampelišky
Není problém.Trnorepi nejsou ještě velcí a to terárium je ve skutečnosti 100X50X40cm v půlce přepažíno odstranitelnou přepážkou.Vrchní větrání zabírá polovinu plochy.Teď jsou ještě ve společném 80X40X40cm,Powersun UV 100W,topný kámen,bílá zářivka,cvrčci,červi,sarančata,hafo zelenýho z louky a něco z obchodu(čína,mrkev)a zkoušel jsem i kukuřici.Ale chci každého zvlášť a řekněte mi jaké UV použít do té jedné půlky.Jakou zn. a jakou watáž.Stále každý uvádí několik značek a prodejci samozřejmě chtějí prodat především své zboží,takže se ptám tady,kdo má nějakou zkušenost.Co byste použily vy?Díky
Souhlasil bych také, počet druhů rostlin se mi v průběhu roku nezdá moc nadnesený. Spíše mně napadá, zda úspěšnost v chovu Uromastyxů není právě v různorodosti krmných rostlin a v intenzitě světla.
Ještě bych doplnil, že je to také o teplotě.
Rád bych se zeptal, jaké druhy trnorepů se chovají v našich terárií. Vložte prosím, i fotografie. Děkuji.
To prosím, nikdo nechová jiné trnorepy než Uromastyx acanthinurus?
ahoj já mám ještě U.ocelata a U egypticus.
Samec se dneska rozhodl že dospěl a začal se podle toho chovat
Díky za odpověď. To jsem rád, že je u nás více drudů uromastyxů. Přeji tedy úspěšný chov. Měl bych zájem o mladé.
Pokud s toho něco bude přece jen není ůplně standardní doba na páření.Paradoxem je že jsem je k tomu vyprovokoval svojí neschopností. Cca před třemi měsíci jim prasknul jeden halogenů čímž klesla teplota a oprava se natáhla na dva měsíce.Potom co jsem jim to opravil tak zřejmě dostaly pocit že je jaro a začalo páření
Mohl bych Vás poprosit a popsal mi zařízení terária. Jaká je velikost terária, jaké používáte lampy atd. Mohl by jste také vložit i několik fotografií. Děkuji za ochotu.
Momentálně používám terária 110x60x60 z 18mm lamina.Na dno používám říční písek.Jako úkryt slouží "nora" z itongu která ma ve stropě topnej kabel napojenej přes termostat.K vytápění používám obyčejnej 150w halogen z OBI za cca130kč, ten běží od 8-19hod.Dále je v teráriu žárovka T rex ta beží od 10-16hod.Fotky dodám později
Děkuji za odpověď. Mám připraveno podobné terárium 150 x 60 x 60 cm. Zatím je prázdné a bez vybavení. Nyní mám 3 ks. ročních Uromastyx acanthinurus a ty chovám jednotlivě v malých teráriích. Ptal jsem se, abych věděl jak dál připravit terárium. Jaký výkon má žárovka T rex? Budu muset pořídit něco podobného do velkého terária. Plánuji postavit další terárium pro další uromastyxe (další druh). Těším se na foto.
Ta T REX má myslím 160W ale jistej si nejsem
Jj. Jsou 100 a 160 W. Ještě se tuším dělaly v provedení plošném nebo bodovém.
To už se nedělají?
už bohužel ne... a ani nebudou.
Tak se tedy zeptám, je nějaká náhrada?
Máte někdo zkušenosti s použitím UV zdroje Pover sun 160W u rodu uromastyx? Děkuji za odpovědi.
To nikdo, nemáte UV světla u uromastyxů?
Ale joo, Osram ultravitalux 300 W (to je ale megaodběr), jinak lze použít některé typy HQL výbojek, výbojky Mega ray (100 W), Bright sun (70, 100 W) atd.
ahoj chtel bych e zeptat dovezl jsem ssi tri dny zpatky domu dva trnorepy z prazske zoo maji asi dva a pul roku a jeste se mi nedotkkli jidla maji tri druhy salatu ovoce i zeleninu teplotu v terariu okolo 35 stupnu a pod zrojem okolo '50 stupnu maji tam i UVB zarivku ale nevim cim to je ze nezerou nemuze to byt jeste tim ze se aklimatizuji?nebom mam zvysit nebo snizit teplotu??uz jsem skousel se i hrabat pd snehem a athat jim cerstsve pampeliskove listi ale vubec je to nezajima lezi porad zalezli v ukrytu nebo samie je zalezla a samec venku a nebo naopak ale spolu se jim tam byt nechce muze mi prosim nekdo poradit??at nahodou neco nezameskam nebo nepodcenim!ja si myslim ze to bude asi tim stresem z cesty a z noveho prostredi dekuju za vsechny rady! zde posilam i foto samce jestli by poznal jestli mu neco schazi a jestli by nekdo poznal co je to presne za druh i kdyz vim ze z fotky to skoro vubec poznat nejde ale dekuju za vsechny rady
Ahoj,já mám z Prahy 2,2 a problémy jsem s nima neměl,je fakt,že i pár dní nic moc nežrali,ale to jen červeně zbarvení.Nehubnou,jsou Ok,tak to nějak neřeším.Žlutí jsou jak popelnice.Máš u nich vlhké úkryty.Jestli jsi o nich mluvil s p.Petrem Velenským,tak Ti určitě vysvětlil,co potřebují.Pokud jsi tedy byl zvědavý na jeho zkušenosti,jako já.Nejlepší úkryty jsou staré hřebenáče.Natahnou hezky vlhkost a trndové se tam cítí dobře.No a jako potravu jim zkus dát naklíčený hrách nebo čočku,po tom by se Ti moji miláčci utloukli.Samozřejmě každou podanou potravu obohacuji o minerály.
cocku jsem jim teda uz dal naklicit tak uviim o kluci moji zlati jestli ji budou bastit!!!ukryty maji z kury a rosim jim tak dvakrat trikrat dene at tam mji aspon tak 60-70% vlhkostskouel jsem tm hazet i cvrcky ale tech se vubec nethli za v dn jsem je vytahoval suche.co se tyce potravy maji vseho dost i na vyber tak uvidim co budou delat
Vyšší vlhkost by měli mít jen v úkrytu (a to klidně až k 90%), proto je vhodné mít umělé nory z betonu nebo třeba ty hřebenáče z pálené hlíny, ale vzduch v teráriu by měl být suchý (takže hodně větrání a silné zdroje tepla). Pokud vím, tak v Praze už to žádná mláďátka nebyla, takže té živočišné stravy chtějí jen málo a to hlavně v létě a brzy na podzim (v tomto období může být hmyzu víc).
jo dekuju moc krat za rady!!!dneska uz rozhrabali i misku a vsiml jsem si ze i neco spapali!takze uz jsem konecne klidnejsi!!!a jak je to s moucnyma cervama a zoofobama treba u agam mam skusenost ze se jim to melo davat minimalne obsahovali nejakou latku ktera jim nedelala moc dobre!jak je to u trnorepu??jake mnozstvi by meli nebo nemeli mit!!!spis jako zivocisnou stravu jim davat cvrcky a sarancata???a co holatka jak berou?a zivocisnou stravou zase je asi urcite neprekrnovat ze protoze jim pak asi i rychleji starne organismus!!u agam to prave tak bylo tak nevim jak u nich!!!dekuju za rady
jak je to s moucnyma cervama a zoofobama treba u agam mam skusenost ze se jim to melo davat minimalne
Já bych jim je nedával vůbec, přeci jen trndové loví spíš hmyz na povrchu, na keřích atd., takže s larvama třeba smrtníků zas tak do styku nepřijdou, dospělé smrtníky sice na povrchu vidí, ale myslím, že je žerou jen, když mají dost hlad. Přednost podle mě dávají spíš třeba sarančím a podobnému hmyzu.
spis jako zivocisnou stravu jim davat cvrcky a sarancata???
Určitě, saranče je řekl bych z živočišného to nej.
a co holatka jak berou?
Určitě by žraly, ale nedával bych jim je. Maximálně výjimečně jedno dvě samicím před snůškou.
a zivocisnou stravou zase je asi urcite neprekrnovat
Určitě málo, hlavně dospělým a subadultům jenom málo, víc jen samicím před snůškou a v letním období (to odpovídá době, kdy je i v přírodě dostatek hmyzu).
Ahoj vsem preju krasne vanocce a stastny novy rok!A mel bych jeste jeden dotaz naskytlo se mi ted terarium 200X60X50 ma vytapene dno a zadni stena je delana s bridlice a betonu neni to na trnoepy moc velke??i kdyz spis mista nei nkdy dost ze??ale asi bude problem to vytopit a nevim jak to udelat jednu cast teraria hodne vyhratou a druhou chladnejsi!A v te chladnejsi udelat nory a ruzne ukryty jestli ma nekdo nejake napady a rady jak to udelat tak prosim piste dik moc zatim ahoj a uzijte si svatky
Chovám pár v teráriu 185x60x60 a řekl bych, že by to chtělo ještě o dost větší...Většinu času sice tráví v norách, ale když vylézají, jsou hodně aktivní.
ale asi bude problem to vytopit a nevim jak to udelat jednu cast teraria hodne vyhratou a druhou chladnejsi!
Problém to určitě nebude, možností je milion. Nesmíte prostě moc šetřit na wattech
A v te chladnejsi udelat nory a ruzne ukryty
Zase pozor, v norách by měla být stabilní teplota kolem těch 28-30°C a mokro.
tak v tom reratiu je vyhrivane dno takze si myslim ze tu stabilni teplotu by nemelo byt prblem udrzet!!!uz si i doma pomalu vytvarim z betonu ruzne jeskyne a pruchozi nory tak do trictvrte toho dvoumetroveho terarka!!doufam ze je to pro ne vhodne!asi se moc ptam ze?ale chci jim dat to nej co muzu a chci aby meli podminky co nejprirozenejsi tak jako zvirata v prirode!nasel jsem dom jeste i mlhovac ale to asi pro trnorepy nebude moc vhodne ze!
No hlavně to udělejte tak, aby jste měl do těch nor kompletně přístup. Délku a hloubku nor Urošů v přírodě ovlivňuje pouze to, kde se nachází pro trndy nejlepší klima. Pokud na vodu a stabilní teplo narazí až metr pod zemí, budou kopat nory metr pod zem. Pokud takové prostředí najdou v díře 10cm dlouhé, budou klidně i tam. Takže si myslím, že není potřeba vytvářet nějaký komplex podzemních chodeb, spíše se soustředit na vhodné mikroklima uvnitř takovýchto úkrytů. Nechovám však tato zvířata dlouho. Na ten mlhovač jste si správně odpověděl sám
ahoj mam jeste jeden dotaz venku se nam zacina delt pekne a je tu plno zelene stravy co vse muzou??jsou tam nejake bodlaky(listi)uz vykvetly i sedmikrasky a ruzne dalsi zelene!roste nam na zahrade i nejake jedovate rostliny kterych bych se mel vyvarovat???a nesplest si to s necim jedlym???
jsou tam nejake bodlaky(listi)uz vykvetly i sedmikrasky a ruzne dalsi zelene!roste nam na zahrade i nejake jedovate rostliny kterych bych se mel vyvarovat???a nesplest si to s necim jedlym???
Myslím, že lze trhat prakticky vše, nezaznamenal jsem nějaké problémy při krmení býložravých plazů ani "klasickými" jedovatými bylinami (pryskyřník apod.), samozřejmě takové rostliny nesbírám přednostně, spíš omylem, ale vyvarovat se zcela právě třeba tomu pryskyřníku je někdy trochu problém. Ideální je podle mne používat všechny rostliny (listy i květy), které by zahradník nazval plevelem, vyhýbám se v podstatě jen šťavelům, šťovíku apod.(a to ne až tak nějak striktně, prostě ho při spatření obejdu, ale jistě občas nějaké mladé rostlinky také utrhnu) a to z důvodu obsahu látek neblaze působících na vápník v těle zvířat, ale předpokládám, že při své chabé znalosti rostlin sbírám spoustu jiných, které působí podobně. To samé z jedovatými, vědomě se sice vyhýbám těm, které považuji za jedovaté, ale stoprocentně tu a tam použiju nějakou pro člověka jedovatou, ale předpokládám (a myslím, že oprávněně), že tvorové striktně bíložraví se umí z mnoha nám nebezpečnými rostlinnými toxiny poradit bez problémů. Jinak se snažím používat samozřejmě hlavně ty notoricky známé smetánky, pampelišky, škardu, jestřábník, mléč, jetel, jitrocel, mladé bodláky (obzvlášť velká pochoutka), řebříček, kopretiny, chudobky, penízek, mochnu, krvavec toten, vikev, hrachor, sléz, kakost, pupavu, poměnky, hluchavky, kopřivy, rozrazil, různé trávy a mnoho dalších, které ani často neznám.
Když jsem měl svýho prvního trndu,byl ve velkém společněm terariu s kavkazkými agamamy.Snášely se dobře.No a když žila moje babička,chodila králíkům na trávu,se srpem a nůší.tak už víte jak se krmí trnorep?Když jsem odpoledne přišel ze školy.vyndal jsem pak už jen hromadu sena.Agamy si přišly také na své.Takovým způsobem dostávaly i želvy,včetně vodních,i ty si někdy zobly.Takže to v některý teráriich vypadalo jak v králíkárně.Víc uklízení,ale zvířata si opravdu mohla vybrat.Je pravda,že i babička měla kldný vztah k ,,mlýčí''a věděla ,že trnda,agamy i želvy mají nejraději květy pampelišky a zvlášť jim to trhala.Ještěři tahali nacpané pupíky po zemi a jen se odstrkovali nožičkama a želvy se namohli vejít do krunýřů...No to trochu přeháním,ale s tou naší babčou je to pravda.
Pokračuji v odpovědi na dotaz,co krmit teď v zimě a když teď slezl sníh a vysvitlo slunce.My burani z vesnic máme výhodu,že vyběhnem za chalupu a na louce je vždy co utrhnout.Je to sice přemrzlé,ale dá se najít takových 10 až 15 druhů použitelných rostlin.Neznám všechny názvy,ale trhám něco co vypadá jako mrkev a něco co vypadá jako petržel a tzv.sladký kořen.Pak je tu docela dost jitrocele ve dvou druzích,řebříček,jetel,vojtěška,ptačinec,pampelišk a,ostružina,kontryhel,nějaké trávy a pak už to neznám.A někde jsem četl,že i řepku,ale nějak nevím a nedávám ji ač tu jsou toho lány.Jinak v nouzi kupuju čínské i to české zelí a mužu říct,že jim to chutná.A dnes dostali vařenou čočku od štědrovečerní večeře,ale je tam už tma,tak nevím,zkouším všechno možné a něco se chytne a něco ne.V létě dostali třeba zrnka kukuřice a docela jim jela.Z masité stravy jsem třeba použil do směsi kočičí konzervu,trochu,neujalo se to.Samozřejmě cvrndi a trochu mouční červi.Někdo psal,že ne,ale občas se nic nestane.To samé platí o zofobasech.Oni trndové nejsou moc dobří lovci a věkem ztrácejí dravost,mládež je na tom trochu líp.Zatím nemnožím,tak nevím co samice.Z vitamínových a minerálních přípravků preferuji Roboran H a pomleté vaj. skořápky,Combinal AD3 a Combinal E.Tak nějak lety jsem na to zvyklý.Nikomu to nechci vnucovat,ale někdo si z toho něco třeba vybere.Přijmu jakoukoliv připomínku a kritiku od zkušenějších a znalejších věci.
ale předpokládám (a myslím, že oprávněně), že tvorové striktně bíložraví se umí z mnoha nám nebezpečnými rostlinnými toxiny poradit bez problémů
Přesně tak, někteří velcí býložraví ještěři se pravidelně živí v přírodě listy rostlin pro ostatní obratlovce toxických... Skrz tohle téma bych se ale chtěl zeptat na jednu věc, třeba někdo bude vědět o co go:
Zahraniční autoři (naposled jsem zaznamenal z UK kolektiv vetů 2006, název knížky si nepamatuju) varují před zkrmováním přemrzlých bylin nebo i kulturních plodin. Proč - prý se přemrzlých rostlinnách tvoří (asi jako obrana - nevim) několikanásobně vyšší množství různých fytotoxinů, které mohou být prý pro zvířata nebezpečné. Problém je, že když jsem si chtěl nastudovat něco o fytotoxinech, zjistil jsem jen to, že je jich nehorázné množství, od různých alkaloidů, glykosidů až po kyanid apod., takže jsem vlastně na nic nepřišel Nicméněautoři to berou jako docela závažnou problematiku, resp. mi to tak přišlo, tak bych rád vědel jestli jste se s tím už někdo nesetkal.
Jeden rok se nám vylíhli kachnata hodně napodzim.Abych jim trožku dopřál,chodil jsem celou zimu na pole a vyhraboval ze sněhu listy řepky.Kachnata velice rychle po řepce rostla na zdravý jim to evidentně neubíralo. Není to sice moc vědecké,ale je to moje jediná zkušenost s kytkama v zimě.Biložravce nechováme.
No vidiš a třeba srnky po přemrzlé řepce prý chcípají, když se jí nakrmí moc, právě z důvodů působení některého fytotoxinu (řekl bych nějaký alkaloid, protože jsou z toho prej sjetý jak sviňa). Vím to, protože na to myslivci každoročně nadávají... Jak říká jeden náš soused místo pozdravu dobrý den: "řeknu Vám pani, je to bordel"
Netuším, příjde mi to malinko divné, ale... U řepky bych se bál dusíku, bude ho tam fůra a navíc obsahuje glykosidy a to jsou docela solidni jedy (obsahuji je všechny brukve, včetně zelí, kedlubny....Např. všichni bělasci jsou jedovatí...). Přemrzlého bych se nebál. Jen bych nekrmil miříkovitejma, jsou jedovatější, než třeba výše zmíněnej pryskyřník - však mezi ně patří evropsky nejjedovatější kytka rozpuk. VH
Jasně, konkrétně u glykosidů je to právě popsáno tak, že při přemrznutí se jejich hladina několikanásobně zvýší... bohužel jsem nebyl schopnej zjistit proč tomu tak je, resp. proč je přemrznutí startovací mechanismus k nadměrné tvorbě těchto fytotox... ale několikanásobné hodnoty třeba kyanogenních glykosidů - to už by mohl být u některých rostlin (třeba aj u tý řepky) docela problém, i když zase - ti plazi to maj trochu jinak. Např. dusík - při hodnotách dusičnanů, při kterých už umírají hlodavci je takovej leguán naprosto v poho a žvejká si dál - obrazně řečeno. Taky prodle zemědělských regulí se nesmí pěstovat nic, co má hodnotu dusičnanů víc než 3.5g/kg (u listové zeleniny) - to ale nevím, jestli platí jen pro plodiny určené lidem nebo i hosp. zvířatům. Ale díky.
Jo, řepka a další na semeno nejsou tenhle případ - tam tyhle normy neplati :), jak píšeš, týká se to jen lidí. O působení celé řady látek není moc jasno - třeba u glykosidů se u některých tuší, u některých neví a jen u několika málo ví, jak v konkrétních případech fungují. Nejčastěji se dělají pokusy na malých pěvcích (pěnkavy a sýkory) a čert ví, jestli jiní obratlovci nereagují jinak (jako že jo ). Zrovna glykosidy jsou často i hnusný chuťově, takže zvířata, co je nemohou, je ani nežerou. Princip zvýšení hladiny zrovna glzkosidů u přemrzlého zeleného mi není jasnej, ale je jednoduché se tomu vyhnout tím, že člověk nebude krmit rizikovejma kytkama, jakou jsou brukvovité či miříkovité a zaměřit se na kytky, které volí jiný styl obrany, třeba trny. Ono, btw. takovej leguan těch Brassicacek moc nepotka - v tropech jsem byl několikrát a vždycky dominovali jiné jedovaté čeledi kytek, holt je tahle čeleď typická pro mírný klima. Ale jinak to bude třeba u trndů - ale tam věřím, že si docela pečlivě vyberou, co jim jede a co ne :) VH
Jo, řepka a další na semeno nejsou tenhle případ - tam tyhle normy neplati :), jak píšeš, týká se to jen lidí
No super, díky moc. To jsem si myslel. Se zbytkem určo souhlas - nakonec ani u těch šťavelanů to není nic danýho - pouze se považuje za správný předpokládat, že budou mít na plazy podobný účinky jako na lidi. To by se ale muselo vyzkoušet a krmit celej rok leguána špenátem si na triko nevezmu
Ale jinak to bude třeba u trndů - ale tam věřím, že si docela pečlivě vyberou, co jim jede a co ne :)
Tak vzhledem k tomu, že ti naši dokážou z mističky vyzobat ze směsi semínek jen to, co jim chutná (ani holoubci z popelky by to nedokázali!), tak souhlas.
Takkdyž si člověk představí, co tam roste, tak jsou to buďto jedule - Liliacky, Brassicacky a Daucacky a nebo trnity potvory, teda hlavne hvezdnicovity (Asteracae). Asi budou docela dost odolny vuci dusiku, protoze jednou z nejrozsirenejsich celedi jsou bobovity (Viciacae), ale i tam jsou skoro vsechny s glykosidama, ale asi ne s tak silenejma, protoze modrasci, kteri je zerou jedovati ani nechutni nejsou (bylo to prokazano na sykorkach). VH
chemije...chemije z tebe blbě mi je.Ale asi se bez ní neobejdeme ani v teraristice.O té řepce se všeobecně ví,ale jen co se týče savců.Před lety jsem ji dával cvrčkům jako hlavní složku stravy.jim to nevadilo a ani ještěrům co jsem těmi cvrčky krmil to neublížilo.Aspoň navenek,nevím co organismus,ale co jsem rozmnožil před tím tak se množilo i pak.Chtělo by se to zeptat nějakého agronoma,botanika nebo biologa a nebo všech najednou.Ovšem jak prozkoumat chemické děje v žaludcích býložravých ještěrů...?A proto budu krmit, tak jako dříve a doufat,že to mají ty naše ještěrky tak nějak zmáklé a vyberou si co jim neublíží.
No, ja jsem biolog a učím na agru :) Víš co, tohle není až tak komerčně zajímavé, takže to jen tak někdo zkoumat nebude. Myslím si ale, že by to byla potížtřeba při dlouhodbé monodietě a ta nehrozí. Nebo v případě nějakejch prťat, ale taková nejsou :) Ale opět a znova, raději bych ot nedělal - krmení je dost i bez řepky, navíc na yimu setušm může stříkat nějakým *** fungicidem a do toho bych fakt nešel.VH
No šak.Řepce,jako krmivu moc nevěřím.Samo,že to nějakým sajrajtem můžou stříknout.Tady ale padla ta otázka přemrzlého zeleného divokého krmení.To by mě zajímalo víc.Protože toto krmení preferuji před krmením kupovaným(je to grátis-ha-ha-ha!!!).Když sleze sníh,tak vemu sáček a naškubu co příroda dá.Když nejsem v práci hodně se pohybuji venku,tak si trhám ,,čerstvé''.Také by mě zajímala výživná hodnota a jak je to s vit.složkou u nějakého vzorku rostlin.Hovoříme samozřejmě o tom zimním období.Jestli máte možnost,jako když jste v centru dění něco zjistit,alespoň obecně,žádnou vědu.
Mad Mike: Co se týká šťavelanů, tak jeden nejmenovaný kolega celkem beze strachu zkrmuje trndům i byliny obsahující tyto látky (konkr. třeba šťovíky) a žádný problémy nezaznamenal. Ovšem zas nevím, jaké množství asi toho nebude nějak moc. To se mi stane u želv, kterým sekám kosou zelené, taky, že tam je i šťovík, ale rozhodně bych z toho nedělal tragedii. co se týká přemrzlin, tak bohužel nemůžu sloužit, ale myslím, že většina "divočiny" nebude rozhodně tak kritická jako ta řepka a spol. Jak psal VH důvěřuj "chlupatým", myslím, že přemrzlý ostružiník, stejně jako bodláky, kopřivy a pod. by měli být bezpečné. Pak si myslím, že pro lidi, kteří mají u baráku skleník nebo světlou chodbu, zimní zahradu, zasklenou verandu apod. by nebylo špatné řešení si normálně na nějaké misky a tácky pravidelně sít třeba polníček, rukolu, endivii, třeba i nasázet nějaké ty pampeluchy a přilepšovat tímhle "zeleným". Ono to na světle a v nějaké rozumné teplotě roste celkem fofrem.
VH, kroko: díky za info. Ta řepka je v tom teď ale uplně nevinně Rozhodně bych ji sám nikdy nedoporučil zkrmovat, kór když se vysazuje na hnojený pole kdoví čím, stejně jako hořčice apod. Jinak v dobrým skleníku to roste skoro celou zimu, můžu potvrdit - rukola vydržela až do jara. Letos se na něj chystáme, ale musí se to udělat obrovský no
ale musí se to udělat obrovský
Tak u Vás rozhodně.
MadMike - A u Vas je i docela kosa bych rekl :) Takovej sklenik a teplo v nem, to bude darda...
Jinak k vyzivne hdonote premrzle - u "chlupatejch", jak pisekrokodyl, bych se nebal, tam nic hrozit nebude. Co vim, tak se mrazem degraduje jen velmi malo vitaminu, bilkkoviny jdou do kytek (doslova a popelovinam je to sumak, takze bzch se toho nebal. Co se tyče kupování, tak bych taky nekupoval, kdybych nemusel, jakože nemusím :)
VH
Dufam,že sa neurazite,ked vam tu vleziem:Tie moje zelene potvory funguju len na supermarketovych odrodach.Aj to malo polničku a rukoly čo som im dopestoval ani do huby nezobrali!Tak isto mam zasiatu lucerku,ani nahodou.Taktiež z niektorych lokalit pupavu a ani lucerku-vojtešku nezožeru,su to lokality kde im zberam aj listy zo stromov a tie žeru v pohode.Doma vypestovane bylinky samozrejme nehnojim,lokality kde zberam potravu su čiste,mimo aut...Nerozumiem teda či to je pôdou,alebo jednoducho rozmaznanostou legov.Tato zima ešte asi ujde,ale ked vidim,čo už dokažu zožrat teraz...Vy mate aspon priestory na skleniček,ale ako sa spieva v jednej ludovej: Kde sa ten bača na zimu podeje. Mike u teba to musi byt tiež zaujimave,škoda že to je tak daleko,prišiel by som ti pomôct aspon furik hliny previezt.
johny13: Řekl bych to asi takhle: hlad by je naučil nebýt vybíravý.
to povedz manželke,po 2 dnovej hladovke ma označila za tyrana zvierat a potajomky ich krmi.ale je pravda,že po prichode 3 lega žeru podstatne lepšie,naučila ich si nevyberat.Ten lego zožerie ozaj všetko.
Co dáváte trnorepům v tomto období? U nás, na teplicku, je všude sníh. Dnes pod sněhem jsem nasbíral listy od jahodníku a smetánky lékařské.
To nikdo, v tomto období, trnorepy nekrmíte?
Já je mám ted v podstatě jenom na čínským zelí a směsy zrní který maj k dispozici neustále.Dál můžeš dát třeba rukolu ale na to moje množství to je drahý
Já dávám rukolu čínský zelí a seno. Ty dáváš směs zrní? To slyšim prvně jakou? Žerou ti to?
vyborné su ovsené vločky
ne že by se tím nějak přecpávali ale z misek to zvolna mizí
No,já jsem jim nasušil listy pampelišek a dlabou o sto šestTaky občas dostanou do malých misek vodu a pijou taky zdatně!
A co jim dáváš za zrní?Naklíčený nebo jen tak????????????????
ted to maj suchý,na jaře začnu s naklíčeným
Ti naši mají najraději oves, konopný semínka a slunečnici. Kupuju normálně směs pro ptáky a oni si vyberou co jim chutná. Moc rádi dlabou ovesný vločky (sem zkoušel jednou), naklíčenou vojtěšku, jetel apod. Seno nechcou a to jsem v létě sušil spešl vojtěškový a pampeliškový. Leda to nasekat a "schovat" do směsky, ale i tak to vybírají. Otatně stejně jako leguáni.
Dál můžeš dát třeba rukolu ale na to moje množství to je drahý
Mě teda přijde dražší spíš to pekingské zelí, vzhledem k tomu, kolik z jeho celkové váhy je nakonec k použití (10-15%, zbytek hážu slepicim). Ze zeleniny je krmíme skoro vším co se dá - klasický "komponenty" už jsou tak profláknutý, že nemá myslim cenu to rozepisovat. Jinak i pod sněhem nacházím kolem domu docela dobře vypadající jitrocel...ostatní bylinky jsou hyn (podle mého špatného zraku )
Jsem rád že jsem chytřejší. Já daval do ted přes zimu jak sem psal pouze Rukolu seno a čínské zelí. Od ted jim budu dávat i ty ovesné vločky a směs pro ptáky... Jaro, léto, podzim je jasný to jsou na luční směsi a ať si vyberou co chtěj...
Občas v zimě použiju i některé pokojové rostliny,např.výhonky zelence"Chlorophytum", bambusu,nebo banánovníku a květy kaktusů.Samozřejmě,že musím vědět,že to nebylo přihnojené.
Jenom pár poznámek k tomu krmení trnorepů. Kolik lidí, tolik zkušeností. Když ale mrknete na pár fotek, jak to vypadá třeba právě dneska v lokalitách výskytu trnorepů, zjistíte, že tam není skoro nic zeleného. Takže to není třeba přehánět. Pro inspiraci popíšu jídelníček svých mazánků, kteří vypadají spokojeně, a to je některým hodně přes deset let. 1. Základ tvoří směs suchých převážně luštěnin, kde různé druhy čoček tvoří cca 50%, zbytek pak všechno suché, co se dá sehnat-drobné fazole, mungo, pohanka, proso, obilniny, vločky atd. Přidávám také pro zpestření trochu komečních granulovaných směsí pro herbivorní plazy a taky lze přidávat, ale nepřehánět rozinky, slunečnicová semena, semena tykví atd. Celé to v misce navíc prosypu minerálními látkami a vitamíny pro plazy. Tuto směs bez nějakého přesného receptu, v podtatě trvám aspoň na té čočce, mají k dispozici celý rok. Zkoušejte a uvidíte, čemu dávají ti vaši přednost. Například U.acnthinura dává u mě přednost klasické čočce, kdežto U. ornata preferují drobnou červenou čočku a různé druhy prosa. 2. Co se týká zelené potravy tak od doby, co na jaře začne obrážet zelené, (většinou už v březnu se objevují květy podbělu a listy ostatních rostlin) do sněhu nebo mrazů dávám směs rostlin už popsaných v dřívějších diskusních příspěvcích. Pro pár zvířat je dobré používat nějakou stabilní(aby ji zvířata nemohly převrátit, snadno čistitelnou nádobku s vodou. Kytky tam vydrží i dva dny a nemusíte být každý den za pidivína, který leze na sídlišti po trávě a něco divného tam dělá. Když je trnorepů víc, nezbývá, než to do terárka jenom tak házet, třeba do nějakých jesliček. Pak se nemusí tolik uklízet. Něco úsušků tam ale vždycky nechám. Někteří trndové to berou i úplně suché a když není výjimečně čas nebo možnost nakrmit, tak si ti největší hladovci něco najdou. No a v období od prosince dávám nepravidelně sekanou směs listové zeleniny různé druhy salátů(polníček, římský, ledový atd.), pekingské a čínské zelí, radiccio, čekanka, kapusta-kel, nať mrkve, prostě co se dá. Nijak to ale nepřeháním. Stejně mají sníženou aktivitu a takové pseudozimování. Jenom připomínám, porovnejte to s jejich domovinou. Zelí a špenát nedávám. 3. Poslední složku tvoří naklíčená směs výše uvedených luštěnin a zrnin posypaných minerálními látkami a vitamíny pro plazy. K naklíčeným semenům přidávám ještě zmrazený hrášek a mrazené fazolové lusky. Uchovávám v mrazničce a podávám rozmražené na misce tak od února do začátku léta(červen). Tolik v kostce. Není to zázračný a jediný správný recept, pouze výslek mnoha let hledání nějakého systému, který by byl přiměřeně pracný a nákladný s pokud možno vyhovujícím nutričním složením pro ty moje mazánky. Držím palce.
Ahoj co říkate na krmení pokojovýma rostlynama např. fíkus,zelenec,ibišek...... nevím co je jedovaté a co se jim může dávat nemáte s tím někdo zkušenost???
Dobrý večer, mám doma tři mláďata trnorepů Uromastyx acanthinurus, rozdělil jsem je do třech teráriích (50 x 40 x 40 cm), terária jsou vedle sebe a jsou přes ně položeny dvě zářivky a v každém teráriu je bodová žárovka. V teráriu je řiční písek a přes sebe položeny kousky opuky, které tvoří úkryt. Pod opuku rovněž leju vodu, miska na vodu v teráriu není. Chtěl jsem se zeptat, trnorepové jsou stále ukrytí pod opukou, skoro vůbec nelezou ven. Teplota v teráriu je cca 40 C a pod bodovkou 50 C. Kde je chyba? Díky za odpovědi.
no ja si myslim že ta teplota je dost přehnana ja mam 50 pod bod. 40 na topne polici a 25-30 v terariu. Myslim že myska s vodou by neměla chybět. A určite by to chtelo nejaky zdroj UVB
Děkuji za odpověď. Jen nevím, jaké použít do uvedené velikosti velikosti zdroje světla, či UVB. Poradíte? děkuji.
To, nikdo nemá žádný typ, či radu?
Jsou to hodně malinká terárka já bych sundala strop a nad to pověsila megarayky. Jinak ti asi neporadím. Do takhle malého prostoru se toho pro trnouše moc vymyslet nedá...
Díky. Na internetu jsem si našel, že magarayky jsou výbojky o výkonu 100 a 160 W, tak to se mi zdá hodně. Nějak si nedokážu představit, že bych tam měl tak to pověsit 3 výbojky. Dal jsem trnorepy záměrně do takto mylých terárií, neboť se jedná o roční mláďata. Bojím se aby se nenapadala. Jinak mám pro trnorepy připravené terárium o velikosti 100 x 50 x 50 (cm), to je přechodové a dále připravuji terárium o velikosti 150 x 60 x 50 (cm).
ja myslim že do takových terarek by možná stačily výbojky Briht sun jsou myslím 70w a to je lepší než 160w
Ony ty Megarayky zas tak moc nehřejou oproti třeba bodovce, takže, když je šoupnete nad terárko, tak ty stovky by mohly vycházet teplotně dobře, možná i málo.
Mega ray su aj 70w aj 60w,len treba popozerat..
Dobrý den, možná by nebylo špatné nakombinovat do takto malých terárií pouze nějakou halogenku (bodovku) kvůli tepla a kompaktní žárovku s UVB spektrem. Mi se tato kombinace osvědčila v "nádrži" 60 x 30 x 30, kterou jsem měl pouze jako karanténní pro staršího, ale drobného trnorepa. Byl silně vyčerpaný ze stresu a vnitřních parazitů a vypadal, slušně řečeno, bídně. Měl jsem tam halogenku 35 W na patici GU10, ale dají se koupit i s úzkým závitem. Jako zdoj UVB jsem měl zmiňovanou kompaktní žárovku Repti GLO 10.0 26 W a tuto jsem umístil co možná nejblíže k expozičnímu místu. Spálit se o ni nespálí, nevydává takové teplo. Po opadnutí stresu se pod ní slunil každý den a docela rychle se dostal do lepší kondice. Halogenku jsem měl nasměrovanou tak, aby tepelný tok směřoval na povrch pod žárovkou. Jak dlouho ale kompaktka vydrží nevím. Asi všude otřepávaný půlrok. Pak by ji bylo vhodné vyměnit. Ale to už by měli být vaši trnorepi dost velcí na terárium prostornější. Jo, málem bych zapoměl zmínit, že teplota v tráriu v provozu stoupala od 29 °C do 32°C a na expozičním místě 49 - 51 °C. Je třeba akorát zajistit, aby se nadostal k té halogence.Dále pak záleží, jaké máte světelné podmínky v místnosti, kde jsou nádrže umístěny. možná by bylo vhodné tyto nádrže i nadále přisvětovat zářivkami.
Na internetu jsem si našel, že magarayky jsou výbojky o výkonu 100 a 160 W, tak to se mi zdá hodně.
To jste si našel špatně , Mega-Rayky se vyrábí v příkonech 60w, 70w, 120w, 160w a 275w.
Ony ty Megarayky zas tak moc nehřejou oproti třeba bodovce, takže, když je šoupnete nad terárko, tak ty stovky by mohly vycházet teplotně dobře, možná i málo.
Přesně tak, pokud bude 120W Mega-Rayka zavěšená 40cm nad zvířetem (předpokládám, že 40cm je výška terka a lampa by byla samozřejmě nad), tak tím Uroše naopak neuhřejete - za předpokladu správného odvětrání samozřejme. Možná by tam šlo fiknout Bright Sun Desert 50W - jsou i více bodové, takže by se mohl i na tom menším prostoru vytvořit nějaký teplotní gradient. Ale chce to 2 lampy na sezonu. Asi Vás urazím, ale psal jste už někdy 2.12., že máte ta zvířata doma (tenkrát roční mláďata, takže teď už mají rok a půl, ne?) a teprve za půl roku po tom řešíte UV? Ale třeba mi jen něco nedocvaklo...
Děkuji za odpovědi. Záleží mi na prosperitě trnorepů a proto jsem dal dotaz na toto forum. Pro: MadMike: neurazil jsem se, není proč. S věkem máte pravdu, když jsem psal dotaz, tak jsem si neuvědomil přesný věk trnorepů. Zatím jsem UV neřešil. Na UV jsou různé názory. Spíše jsem řešil, proč trnorepové jsou pořád ukrytí za určitých podmínek. Jak se ukazuje, budu muset řešit UV zdroj. Jak jsem uvedl výše, především mi záleží na trnorepech a v případě, že je nutný UV zdroj, musím to urychleně vyřešit. Ještě jednou děkuji.
Můžu se zeptat na potravu trnorepů? Vím že nejvíc tvoří rostliná potrava,ale pry mají dostávát i nějakou zivocisnou.Musím jim vubec nějakou živočišnou dávat ,obešli by se bez ní? (Je nějaký druh jenom bylozravy) ?
Trnorep Uromastyx acanthinurus
Tady něco snad nejdešhttp://www.animalsholding.cz/p62-trnorep-africky-u romastyx-acanthinurus.html
Osobne chovám iba Uromastyx ocellata, ale myslím že acanthinury sú v dospelosti prevažne bylinožravé. Hmyz sa dáva hlavne na jar a to prevažne gravidnym samiciam. U mláďat by však mal tvoriť viac ako polovicu jedálnička. Dospievajú okolo 3 roku života, dovtedy treba postupne znížiť podiel hmyzu až na konečných cca 10-20 % . Teda do prvého roka by som doporučoval kŕmiť v pomere: 75% hmyz, 25% zelené, druhý rok napr. 50:50, atď...
Čo sa týka chovu pohromade, tak u mojich U.ocellata boli mláďatá velmi teritoriálne a v teráriu 60x30 sa netolerovali ani 2 kusy. Jeden bol vždy napádaný od druhého. Trochu to zmierni väčší počet úkrytov a výhrevných miest, ale to súperenie tam stále bude. Možno vo velkej nádrži (alebo u iného druhu) to bude inak.
Díky za odpověď. Jde mi nyní zejména o potravu pro mláďata. Z odpovědi mi také vyplývá, že by bylo lepší chovat mláďata jednotlivě.
Môžte skúsiť chovať aj spolu a uvidíte ako sa budú správať. To súperenie je dosť evidentné. Hryzú sa a odháňajú sa navzájom z výhrevných a kŕmnych miest. Je lepšie pripraviť sa na prípadné oddelenie.
U tých mláďat teda viac hmyzu, menej zeleného. Plus semená rôznych rastlín (proso, slnečnica, pšenica, šošovica, mungo fazula, ...)
Samozřejmě je lepší chovat každého zvlášť,ale mláďata lze chovat dohromady jen ve velkém terariu a do určitého věku.Pak mohou být spolu,ale jen jedno pohlaví.To znamená samci odděleni od samic.
Chtěl bych se zeptat, čím krmit trnorepy přes zimu. Je dobré pro trnorepy kupovat zeleninu a ovoce v supermárketech?
No raději bych hrabal pod sněhem než dávat trndům zeleninu ze supermarketu, ale když je nejhůř, mráz a slota, tak alespoň použít něco nejméně špatné - endivie, rukola, polníček...
No a co třeba naklíčená čočka,pšenice,žito,ječmenatd,to je krmení určitě lepší než ze supermarketu.Já jsem si nasušil i pampelišku,jitrocel.Trndové to baští úplně v pohodě.Navíc jsem četl,že sušené listy pampelišky mají nutriční hodnoty celkem zachovány a jsou navíc bohatší na vlákninu!
A já si myslel,že se zimujou.
A jaké rostliny pro trnorepy, lze najít i v zimě pod sněhem?
Mezi klasiku patří ostružiník, maliník a jahodník, to se dá najít prakticky přes celou zimu v jedlým stavu. Ten ostružiník mívá občas hodně pichlavé lístky, takže některý zvířata nad tím ohrnujou nos. Trndové si na tom ale možná pochutnají.
Tak pod sněhem už to tak slavné není (byla to trochu nadsázka), ale ostružiník vcelku pořád, ale dá se nahrabat i různý plevel, který pod sněhem je jak v lednici. Pokud je počasí jako v současnosti, tak se dá pořád trhat spousta drobného plevelí v čele s pampeliškou, mléčem, bodláky apod. Předpokládám, že v městských aglomeracích to půjde skoro celý rok, na horách (na vsi) je hůř, zimy tužší, ale pokud toho není doma na "zelený" hodně, tak si lze i narýpat pampelišky (nejen) do truhlíků (šťastnější z nás mají zasklený balkon nebo temperovaný skleníček) a na světlém temperovaném místě jen vždy část listů přistřihnout nebo uškubnout.
Není to zimování jako v mírném pásmu, je to pouze snížená aktivita, ale občas i v přírodě v zimě zaaktivujou a ohřejou se na sluníčku.
Přátelé já teď řeším otázku,jak vytvořit tepelné a světelné a UV podmínky v teráriích při odděleném chovu trndů.Každé terarium má 50X50X40cm a aby tam bylo co nejméně drátů.S čím máte zkušenosti?
Takovou otázku je třeba řešit ještě před stavbou terárka, zvlášť u zvířat jako jsou tyhle agamy. Jestli je 40cm výška terárka, dovnitř nedáte nic kloudnýho a tím pádem zapomeňte na úspěšný chov... jedinou možností je otevřít strop - to řeší i problém s kabely v terárku. Navíc jsou ty rozměry pekelně malé (pro dospělá zvířata). Toť můj osobní názor.
Viz. Mad Mike, pro mladé prostor stačí, pro dospělé by to chtělo pro jednotlivce alespoň 80 x 50 cm (pro pár cca 120 x 60 cm) plochu. Viz. Mad Mike2, uříznul bych sklo na stropě a udělal tam pletivové větrání, pak není problém použít např. 100 W výbojku t-rex bo něco podobného.
Děkuji za odpověď k potravě trnorepů. Hned, ale mám druhou. Je vůbec nutné používat u trnorepů zářivky, či výbojky s UV?
Je to jeden z ještěrů, kde světlo a UV hraje v chovu velmi důležitou, ba kritickou roli. Na syntetickém vit.D3 zřejmě prospívat dlouho nebudou, o odchovu bych v tom případě ani nepřemýšlel.
Uromastyx patrí medzi plazy s velkou viazanosťou na slnko. To znamená čím viac viditelného svetla a aj UV-B, tým lepšie. V jednej knihe o nich je zaujímavá veta. "Pri chove neriešime otázku či máme v teráriu dosť svetelných zdrojov, ale či máme dosť financií. Svetla nie je nikdy dosť." Každopádne žiarivky s UV sú takmer zbytočné. Na UV použi kvalitné výbojky: Megaray, T-Rex, Osram Vitalux, Bright Sun. Na svetlo tiež. Napr. HQI výbojky, alebo viac trubíc (aspoň 4) s denným spektrom. Samozrejme nájdu sa ludia ktorí oponujú a tvrdia že UV nie je také dôležité, ale vidím z vlastnej skúsenosti vyššiu aktivitu, žravosť a celkový zdravotný stav.
Omlouvám se, že se stále ptám, ale rád bych se věnoval chovu trnorepů vážně, řekl bych velmi vážně. Tak bych poprosil, bylo by možné, vložit fotografie terária a i s pohledy na lampy. Současně poznamenat konkrétní typy lamp UV. Děkuji.
Škoda, že jste většina z Vás nebyla v Oseku, jedna narychlo vložená přednážka o chovu trnorepů Uromastyx acanthinura by Vás možná překvapila, autor používal pouze světelné zdroje - obyč. bílé zářivky + obyč. kompaktní zářivku (tesla) /otázkou je jestli tato "dézetka" neprodukuje i nějakou část uv spektra/ a jako výhřev sloužily pouze zářivková tělesa z řady terárií pod trnorepy (ovšem teploty tak vytváří poměrně vysoké). Kupodivu již asi třetím rokem odchovává a trndové vypadají v kondici. Hlavní zásluhu úspěchu přisuzuje krmení, prakticky celý rok mají k dispozici údajně až k 80 druhům bylin, dále všechna ostatní potrava (zrní, hmyz) je obalována důsledně v nutrimixu (má obsah i D3). Není všechno tak jednoduché...
Jinak to neberte jako návod, jinde to fungovat nemusí a kvalitní zdroj uv B by měl být samozřejmostí.
...mazec...
, hlavně by mě zajímalo těch 80 druhů bylin po celý rok 
Tak předpokládám, že ne všech 80 pořád, ale dle dostupnosti atd. vždy nějaká směska různých "plevelů. Celkem v průběhu roku pak vyjde taková sumička druhů. Každopádně dneska jsem byl na zeleným a jen tak okometricky jsem posbíral minimálně 5-6 druhů a dalších několik jsem tam nechal, páč se mi nelíbyly tak jako ty vybrané kousky
, ale použitelné by byly jistě také. V létě není problém na solidní louce nabrat přes 20 - 25 druhů, ale samozřejmě většinou selektujem a převažují ty oblíbené. Takže paradoxně musím říct, že teď, když je "bída", mají želvy a legové stravu možná pestřejší než v létě, kdy není problém nasbírat jen čistou pampelišku...
Trochu jsem nad tím včera přemýšlel a souhlas, když bych si spočítal všechno co sekám na louce a krmím, tak to pár desítek různých druhů možná bude... ale 80 se mi zdá pořád dost přehnaný. No rozhodně to bude docela fuška si myslim
Mně ani ne, když se člověk tak trochu zahloubá do botaniky, tak zjistí, co toho vlastně na louce (rumišti, lese, u vody...) roste, já osobně vidím spoustu drobných "plevelů", který ani netuším, jak se jmenují nebo třeba jenom bodláků je u nás jistě několik desítek druhů (zcela běžně u nás na louce určitě 3-4) a to platí prakticky o všech rodech a navíc v průběhu roku se skladba přeci jen průběžně mění. Je to spíš o tom, že člověk to moc neřeší a soustředí se na ty oblíbené a známé (a kdyby byl botanik, tak i ta jedna pampelucha je možná několik druhů
).
Ještě bych dodal, že zmíněný chovatel pracuje celoročně v terénu, takže sbírá na různých místech, což taky podstatně zvyšuje druhovou pestrost.
Hm asi máš pravdu.
jj jenom já znám 6 druhů "pampelišek" a to jsem uplnej břídil, nicméně na louce poznám tak maximálně smetánku od obyčejné pampelišky
Není problém.Trnorepi nejsou ještě velcí a to terárium je ve skutečnosti 100X50X40cm v půlce přepažíno odstranitelnou přepážkou.Vrchní větrání zabírá polovinu plochy.Teď jsou ještě ve společném 80X40X40cm,Powersun UV 100W,topný kámen,bílá zářivka,cvrčci,červi,sarančata,hafo zelenýho z louky a něco z obchodu(čína,mrkev)a zkoušel jsem i kukuřici.Ale chci každého zvlášť a řekněte mi jaké UV použít do té jedné půlky.Jakou zn. a jakou watáž.Stále každý uvádí několik značek a prodejci samozřejmě chtějí prodat především své zboží,takže se ptám tady,kdo má nějakou zkušenost.Co byste použily vy?Díky
Souhlasil bych také, počet druhů rostlin se mi v průběhu roku nezdá moc nadnesený. Spíše mně napadá, zda úspěšnost v chovu Uromastyxů není právě v různorodosti krmných rostlin a v intenzitě světla.
Ještě bych doplnil, že je to také o teplotě.
Rád bych se zeptal, jaké druhy trnorepů se chovají v našich terárií. Vložte prosím, i fotografie. Děkuji.
To prosím, nikdo nechová jiné trnorepy než Uromastyx acanthinurus?
ahoj já mám ještě U.ocelata a U egypticus.
Samec se dneska rozhodl že dospěl a začal se podle toho chovat
Díky za odpověď. To jsem rád, že je u nás více drudů uromastyxů. Přeji tedy úspěšný chov. Měl bych zájem o mladé.
Pokud s toho něco bude přece jen není ůplně standardní doba na páření.Paradoxem je že jsem je k tomu vyprovokoval svojí neschopností. Cca před třemi měsíci jim prasknul jeden halogenů čímž klesla teplota a oprava se natáhla na dva měsíce.Potom co jsem jim to opravil tak zřejmě dostaly pocit že je jaro a začalo páření
Mohl bych Vás poprosit a popsal mi zařízení terária. Jaká je velikost terária, jaké používáte lampy atd. Mohl by jste také vložit i několik fotografií. Děkuji za ochotu.
Momentálně používám terária 110x60x60 z 18mm lamina.Na dno používám říční písek.Jako úkryt slouží "nora" z itongu která ma ve stropě topnej kabel napojenej přes termostat.K vytápění používám obyčejnej 150w halogen z OBI za cca130kč, ten běží od 8-19hod.Dále je v teráriu žárovka T rex ta beží od 10-16hod.Fotky dodám později
Děkuji za odpověď. Mám připraveno podobné terárium 150 x 60 x 60 cm. Zatím je prázdné a bez vybavení. Nyní mám 3 ks. ročních Uromastyx acanthinurus a ty chovám jednotlivě v malých teráriích. Ptal jsem se, abych věděl jak dál připravit terárium. Jaký výkon má žárovka T rex? Budu muset pořídit něco podobného do velkého terária. Plánuji postavit další terárium pro další uromastyxe (další druh). Těším se na foto.
Ta T REX má myslím 160W ale jistej si nejsem
Jj. Jsou 100 a 160 W. Ještě se tuším dělaly v provedení plošném nebo bodovém.
To už se nedělají?
už bohužel ne... a ani nebudou.
Tak se tedy zeptám, je nějaká náhrada?
Máte někdo zkušenosti s použitím UV zdroje Pover sun 160W u rodu uromastyx? Děkuji za odpovědi.
To nikdo, nemáte UV světla u uromastyxů?
Ale joo, Osram ultravitalux 300 W (to je ale megaodběr), jinak lze použít některé typy HQL výbojek, výbojky Mega ray (100 W), Bright sun (70, 100 W) atd.
ahoj chtel bych e zeptat dovezl jsem ssi tri dny zpatky domu dva trnorepy z prazske zoo maji asi dva a pul roku a jeste se mi nedotkkli jidla maji tri druhy salatu ovoce i zeleninu teplotu v terariu okolo 35 stupnu a pod zrojem okolo '50 stupnu maji tam i UVB zarivku ale nevim cim to je ze nezerou nemuze to byt jeste tim ze se aklimatizuji?nebom mam zvysit nebo snizit teplotu??uz jsem skousel se i hrabat pd snehem a athat jim cerstsve pampeliskove listi ale vubec je to nezajima lezi porad zalezli v ukrytu nebo samie je zalezla a samec venku a nebo naopak ale spolu se jim tam byt nechce muze mi prosim nekdo poradit??at nahodou neco nezameskam nebo nepodcenim!ja si myslim ze to bude asi tim stresem z cesty a z noveho prostredi dekuju za vsechny rady! zde posilam i foto samce jestli by poznal jestli mu neco schazi a jestli by nekdo poznal co je to presne za druh i kdyz vim ze z fotky to skoro vubec poznat nejde ale dekuju za vsechny rady
Ahoj,já mám z Prahy 2,2 a problémy jsem s nima neměl,je fakt,že i pár dní nic moc nežrali,ale to jen červeně zbarvení.Nehubnou,jsou Ok,tak to nějak neřeším.Žlutí jsou jak popelnice.Máš u nich vlhké úkryty.Jestli jsi o nich mluvil s p.Petrem Velenským,tak Ti určitě vysvětlil,co potřebují.Pokud jsi tedy byl zvědavý na jeho zkušenosti,jako já.
Nejlepší úkryty jsou staré hřebenáče.Natahnou hezky vlhkost a trndové se tam cítí dobře.No a jako potravu jim zkus dát naklíčený hrách nebo čočku,po tom by se Ti moji miláčci utloukli.Samozřejmě každou podanou potravu obohacuji o minerály.
cocku jsem jim teda uz dal naklicit tak uviim o kluci moji zlati jestli ji budou bastit!!!ukryty maji z kury a rosim jim tak dvakrat trikrat dene at tam mji aspon tak 60-70% vlhkostskouel jsem tm hazet i cvrcky ale tech se vubec nethli za v dn jsem je vytahoval suche.co se tyce potravy maji vseho dost i na vyber tak uvidim co budou delat
Vyšší vlhkost by měli mít jen v úkrytu (a to klidně až k 90%), proto je vhodné mít umělé nory z betonu nebo třeba ty hřebenáče z pálené hlíny, ale vzduch v teráriu by měl být suchý (takže hodně větrání a silné zdroje tepla). Pokud vím, tak v Praze už to žádná mláďátka nebyla, takže té živočišné stravy chtějí jen málo a to hlavně v létě a brzy na podzim (v tomto období může být hmyzu víc).
jo dekuju moc krat za rady!!!dneska uz rozhrabali i misku a vsiml jsem si ze i neco spapali!takze uz jsem konecne klidnejsi!!!a jak je to s moucnyma cervama a zoofobama treba u agam mam skusenost ze se jim to melo davat minimalne obsahovali nejakou latku ktera jim nedelala moc dobre!jak je to u trnorepu??jake mnozstvi by meli nebo nemeli mit!!!spis jako zivocisnou stravu jim davat cvrcky a sarancata???a co holatka jak berou?a zivocisnou stravou zase je asi urcite neprekrnovat ze protoze jim pak asi i rychleji starne organismus!!u agam to prave tak bylo tak nevim jak u nich!!!dekuju za rady
Já bych jim je nedával vůbec, přeci jen trndové loví spíš hmyz na povrchu, na keřích atd., takže s larvama třeba smrtníků zas tak do styku nepřijdou, dospělé smrtníky sice na povrchu vidí, ale myslím, že je žerou jen, když mají dost hlad. Přednost podle mě dávají spíš třeba sarančím a podobnému hmyzu.
Určitě, saranče je řekl bych z živočišného to nej.
Určitě by žraly, ale nedával bych jim je. Maximálně výjimečně jedno dvě samicím před snůškou.
Určitě málo, hlavně dospělým a subadultům jenom málo, víc jen samicím před snůškou a v letním období (to odpovídá době, kdy je i v přírodě dostatek hmyzu).
Ahoj vsem preju krasne vanocce a stastny novy rok!A mel bych jeste jeden dotaz naskytlo se mi ted terarium 200X60X50 ma vytapene dno a zadni stena je delana s bridlice a betonu neni to na trnoepy moc velke??i kdyz spis mista nei nkdy dost ze??ale asi bude problem to vytopit a nevim jak to udelat jednu cast teraria hodne vyhratou a druhou chladnejsi!A v te chladnejsi udelat nory a ruzne ukryty jestli ma nekdo nejake napady a rady jak to udelat tak prosim piste dik moc zatim ahoj a uzijte si svatky
Chovám pár v teráriu 185x60x60 a řekl bych, že by to chtělo ještě o dost větší...Většinu času sice tráví v norách, ale když vylézají, jsou hodně aktivní.
Problém to určitě nebude, možností je milion. Nesmíte prostě moc šetřit na wattech
Zase pozor, v norách by měla být stabilní teplota kolem těch 28-30°C a mokro.
tak v tom reratiu je vyhrivane dno takze si myslim ze tu stabilni teplotu by nemelo byt prblem udrzet!!!uz si i doma pomalu vytvarim z betonu ruzne jeskyne a pruchozi nory tak do trictvrte toho dvoumetroveho terarka!!doufam ze je to pro ne vhodne!asi se moc ptam ze?ale chci jim dat to nej co muzu a chci aby meli podminky co nejprirozenejsi tak jako zvirata v prirode!nasel jsem dom jeste i mlhovac ale to asi pro trnorepy nebude moc vhodne ze!
No hlavně to udělejte tak, aby jste měl do těch nor kompletně přístup. Délku a hloubku nor Urošů v přírodě ovlivňuje pouze to, kde se nachází pro trndy nejlepší klima. Pokud na vodu a stabilní teplo narazí až metr pod zemí, budou kopat nory metr pod zem. Pokud takové prostředí najdou v díře 10cm dlouhé, budou klidně i tam. Takže si myslím, že není potřeba vytvářet nějaký komplex podzemních chodeb, spíše se soustředit na vhodné mikroklima uvnitř takovýchto úkrytů. Nechovám však tato zvířata dlouho.
Na ten mlhovač jste si správně odpověděl sám
ahoj mam jeste jeden dotaz venku se nam zacina delt pekne a je tu plno zelene stravy co vse muzou??jsou tam nejake bodlaky(listi)uz vykvetly i sedmikrasky a ruzne dalsi zelene!roste nam na zahrade i nejake jedovate rostliny kterych bych se mel vyvarovat???a nesplest si to s necim jedlym???
Myslím, že lze trhat prakticky vše, nezaznamenal jsem nějaké problémy při krmení býložravých plazů ani "klasickými" jedovatými bylinami (pryskyřník apod.), samozřejmě takové rostliny nesbírám přednostně, spíš omylem, ale vyvarovat se zcela právě třeba tomu pryskyřníku je někdy trochu problém. Ideální je podle mne používat všechny rostliny (listy i květy), které by zahradník nazval plevelem, vyhýbám se v podstatě jen šťavelům, šťovíku apod.(a to ne až tak nějak striktně, prostě ho při spatření obejdu, ale jistě občas nějaké mladé rostlinky také utrhnu) a to z důvodu obsahu látek neblaze působících na vápník v těle zvířat, ale předpokládám, že při své chabé znalosti rostlin sbírám spoustu jiných, které působí podobně. To samé z jedovatými, vědomě se sice vyhýbám těm, které považuji za jedovaté, ale stoprocentně tu a tam použiju nějakou pro člověka jedovatou, ale předpokládám (a myslím, že oprávněně), že tvorové striktně bíložraví se umí z mnoha nám nebezpečnými rostlinnými toxiny poradit bez problémů. Jinak se snažím používat samozřejmě hlavně ty notoricky známé smetánky, pampelišky, škardu, jestřábník, mléč, jetel, jitrocel, mladé bodláky (obzvlášť velká pochoutka), řebříček, kopretiny, chudobky, penízek, mochnu, krvavec toten, vikev, hrachor, sléz, kakost, pupavu, poměnky, hluchavky, kopřivy, rozrazil, různé trávy a mnoho dalších, které ani často neznám.
Když jsem měl svýho prvního trndu,byl ve velkém společněm terariu s kavkazkými agamamy.Snášely se dobře.No a když žila moje babička,chodila králíkům na trávu,se srpem a nůší.tak už víte jak se krmí trnorep?Když jsem odpoledne přišel ze školy.vyndal jsem pak už jen hromadu sena.Agamy si přišly také na své.Takovým způsobem dostávaly i želvy,včetně vodních,i ty si někdy zobly.Takže to v některý teráriich vypadalo jak v králíkárně.Víc uklízení,ale zvířata si opravdu mohla vybrat.Je pravda,že i babička měla kldný vztah k ,,mlýčí''a věděla ,že trnda,agamy i želvy mají nejraději květy pampelišky a zvlášť jim to trhala.Ještěři tahali nacpané pupíky po zemi a jen se odstrkovali nožičkama a želvy se namohli vejít do krunýřů...No to trochu přeháním,ale s tou naší babčou je to pravda.
Pokračuji v odpovědi na dotaz,co krmit teď v zimě a když teď slezl sníh a vysvitlo slunce.My burani z vesnic máme výhodu,že vyběhnem za chalupu a na louce je vždy co utrhnout.Je to sice přemrzlé,ale dá se najít takových 10 až 15 druhů použitelných rostlin.Neznám všechny názvy,ale trhám něco co vypadá jako mrkev a něco co vypadá jako petržel a tzv.sladký kořen.Pak je tu docela dost jitrocele ve dvou druzích,řebříček,jetel,vojtěška,ptačinec,pampelišk a,ostružina,kontryhel,nějaké trávy a pak už to neznám.A někde jsem četl,že i řepku,ale nějak nevím a nedávám ji ač tu jsou toho lány.Jinak v nouzi kupuju čínské i to české zelí a mužu říct,že jim to chutná.A dnes dostali vařenou čočku od štědrovečerní večeře,ale je tam už tma,tak nevím,zkouším všechno možné a něco se chytne a něco ne.V létě dostali třeba zrnka kukuřice a docela jim jela.Z masité stravy jsem třeba použil do směsi kočičí konzervu,trochu,neujalo se to.Samozřejmě cvrndi a trochu mouční červi.Někdo psal,že ne,ale občas se nic nestane.To samé platí o zofobasech.Oni trndové nejsou moc dobří lovci a věkem ztrácejí dravost,mládež je na tom trochu líp.Zatím nemnožím,tak nevím co samice.Z vitamínových a minerálních přípravků preferuji Roboran H a pomleté vaj. skořápky,Combinal AD3 a Combinal E.Tak nějak lety jsem na to zvyklý.Nikomu to nechci vnucovat,ale někdo si z toho něco třeba vybere.Přijmu jakoukoliv připomínku a kritiku od zkušenějších a znalejších věci.
Přesně tak, někteří velcí býložraví ještěři se pravidelně živí v přírodě listy rostlin pro ostatní obratlovce toxických...
Skrz tohle téma bych se ale chtěl zeptat na jednu věc, třeba někdo bude vědět o co go:
Zahraniční autoři (naposled jsem zaznamenal z UK kolektiv vetů 2006, název knížky si nepamatuju) varují před zkrmováním přemrzlých bylin nebo i kulturních plodin. Proč - prý se přemrzlých rostlinnách tvoří (asi jako obrana - nevim) několikanásobně vyšší množství různých fytotoxinů, které mohou být prý pro zvířata nebezpečné.
Problém je, že když jsem si chtěl nastudovat něco o fytotoxinech, zjistil jsem jen to, že je jich nehorázné množství, od různých alkaloidů, glykosidů až po kyanid apod., takže jsem vlastně na nic nepřišel
Nicméněautoři to berou jako docela závažnou problematiku, resp. mi to tak přišlo, tak bych rád vědel jestli jste se s tím už někdo nesetkal.
Jeden rok se nám vylíhli kachnata hodně napodzim.Abych jim trožku dopřál,chodil jsem celou zimu na pole a vyhraboval ze sněhu listy řepky.Kachnata velice rychle po řepce rostla na zdravý jim to evidentně neubíralo.
Není to sice moc vědecké,ale je to moje jediná zkušenost s kytkama v zimě.Biložravce nechováme.
No vidiš a třeba srnky po přemrzlé řepce prý chcípají, když se jí nakrmí moc, právě z důvodů působení některého fytotoxinu (řekl bych nějaký alkaloid, protože jsou z toho prej sjetý jak sviňa). Vím to, protože na to myslivci každoročně nadávají...
Jak říká jeden náš soused místo pozdravu dobrý den: "řeknu Vám pani, je to bordel"
Netuším, příjde mi to malinko divné, ale... U řepky bych se bál dusíku, bude ho tam fůra a navíc obsahuje glykosidy a to jsou docela solidni jedy (obsahuji je všechny brukve, včetně zelí, kedlubny....Např. všichni bělasci jsou jedovatí...). Přemrzlého bych se nebál. Jen bych nekrmil miříkovitejma, jsou jedovatější, než třeba výše zmíněnej pryskyřník - však mezi ně patří evropsky nejjedovatější kytka rozpuk. VH
Jasně, konkrétně u glykosidů je to právě popsáno tak, že při přemrznutí se jejich hladina několikanásobně zvýší... bohužel jsem nebyl schopnej zjistit proč tomu tak je, resp. proč je přemrznutí startovací mechanismus k nadměrné tvorbě těchto fytotox... ale několikanásobné hodnoty třeba kyanogenních glykosidů - to už by mohl být u některých rostlin (třeba aj u tý řepky) docela problém, i když zase - ti plazi to maj trochu jinak. Např. dusík - při hodnotách dusičnanů, při kterých už umírají hlodavci je takovej leguán naprosto v poho a žvejká si dál - obrazně řečeno. Taky prodle zemědělských regulí se nesmí pěstovat nic, co má hodnotu dusičnanů víc než 3.5g/kg (u listové zeleniny) - to ale nevím, jestli platí jen pro plodiny určené lidem nebo i hosp. zvířatům.
Ale díky.
Jo, řepka a další na semeno nejsou tenhle případ - tam tyhle normy neplati :), jak píšeš, týká se to jen lidí. O působení celé řady látek není moc jasno - třeba u glykosidů se u některých tuší, u některých neví a jen u několika málo ví, jak v konkrétních případech fungují. Nejčastěji se dělají pokusy na malých pěvcích (pěnkavy a sýkory) a čert ví, jestli jiní obratlovci nereagují jinak (jako že jo
). Zrovna glykosidy jsou často i hnusný chuťově, takže zvířata, co je nemohou, je ani nežerou. Princip zvýšení hladiny zrovna glzkosidů u přemrzlého zeleného mi není jasnej, ale je jednoduché se tomu vyhnout tím, že člověk nebude krmit rizikovejma kytkama, jakou jsou brukvovité či miříkovité a zaměřit se na kytky, které volí jiný styl obrany, třeba trny. Ono, btw. takovej leguan těch Brassicacek moc nepotka - v tropech jsem byl několikrát a vždycky dominovali jiné jedovaté čeledi kytek, holt je tahle čeleď typická pro mírný klima. Ale jinak to bude třeba u trndů - ale tam věřím, že si docela pečlivě vyberou, co jim jede a co ne :) VH
No super, díky moc. To jsem si myslel. Se zbytkem určo souhlas - nakonec ani u těch šťavelanů to není nic danýho - pouze se považuje za správný předpokládat, že budou mít na plazy podobný účinky jako na lidi. To by se ale muselo vyzkoušet a krmit celej rok leguána špenátem si na triko nevezmu
Tak vzhledem k tomu, že ti naši dokážou z mističky vyzobat ze směsi semínek jen to, co jim chutná (ani holoubci z popelky by to nedokázali!), tak souhlas.
Takkdyž si člověk představí, co tam roste, tak jsou to buďto jedule - Liliacky, Brassicacky a Daucacky a nebo trnity potvory, teda hlavne hvezdnicovity (Asteracae). Asi budou docela dost odolny vuci dusiku, protoze jednou z nejrozsirenejsich celedi jsou bobovity (Viciacae), ale i tam jsou skoro vsechny s glykosidama, ale asi ne s tak silenejma, protoze modrasci, kteri je zerou jedovati ani nechutni nejsou (bylo to prokazano na sykorkach). VH
chemije...chemije z tebe blbě mi je.Ale asi se bez ní neobejdeme ani v teraristice.O té řepce se všeobecně ví,ale jen co se týče savců.Před lety jsem ji dával cvrčkům jako hlavní složku stravy.jim to nevadilo a ani ještěrům co jsem těmi cvrčky krmil to neublížilo.Aspoň navenek,nevím co organismus,ale co jsem rozmnožil před tím tak se množilo i pak.Chtělo by se to zeptat nějakého agronoma,botanika nebo biologa a nebo všech najednou.Ovšem jak prozkoumat chemické děje v žaludcích býložravých ještěrů...?A proto budu krmit, tak jako dříve a doufat,že to mají ty naše ještěrky tak nějak zmáklé a vyberou si co jim neublíží.
No, ja jsem biolog a učím na agru :) Víš co, tohle není až tak komerčně zajímavé, takže to jen tak někdo zkoumat nebude. Myslím si ale, že by to byla potížtřeba při dlouhodbé monodietě a ta nehrozí. Nebo v případě nějakejch prťat, ale taková nejsou :) Ale opět a znova, raději bych ot nedělal - krmení je dost i bez řepky, navíc na yimu setušm může stříkat nějakým *** fungicidem a do toho bych fakt nešel.VH
No šak.Řepce,jako krmivu moc nevěřím.Samo,že to nějakým sajrajtem můžou stříknout.Tady ale padla ta otázka přemrzlého zeleného divokého krmení.To by mě zajímalo víc.Protože toto krmení preferuji před krmením kupovaným(je to grátis-ha-ha-ha!!!).Když sleze sníh,tak vemu sáček a naškubu co příroda dá.Když nejsem v práci hodně se pohybuji venku,tak si trhám ,,čerstvé''.Také by mě zajímala výživná hodnota a jak je to s vit.složkou u nějakého vzorku rostlin.Hovoříme samozřejmě o tom zimním období.Jestli máte možnost,jako když jste v centru dění něco zjistit,alespoň obecně,žádnou vědu.
Mad Mike:
, myslím, že přemrzlý ostružiník, stejně jako bodláky, kopřivy a pod. by měli být bezpečné.
Co se týká šťavelanů, tak jeden nejmenovaný kolega celkem beze strachu zkrmuje trndům i byliny obsahující tyto látky (konkr. třeba šťovíky) a žádný problémy nezaznamenal. Ovšem zas nevím, jaké množství asi toho nebude nějak moc. To se mi stane u želv, kterým sekám kosou zelené, taky, že tam je i šťovík, ale rozhodně bych z toho nedělal tragedii.
co se týká přemrzlin, tak bohužel nemůžu sloužit, ale myslím, že většina "divočiny" nebude rozhodně tak kritická jako ta řepka a spol. Jak psal VH důvěřuj "chlupatým"
Pak si myslím, že pro lidi, kteří mají u baráku skleník nebo světlou chodbu, zimní zahradu, zasklenou verandu apod. by nebylo špatné řešení si normálně na nějaké misky a tácky pravidelně sít třeba polníček, rukolu, endivii, třeba i nasázet nějaké ty pampeluchy a přilepšovat tímhle "zeleným". Ono to na světle a v nějaké rozumné teplotě roste celkem fofrem.
VH, kroko: díky za info. Ta řepka je v tom teď ale uplně nevinně
Rozhodně bych ji sám nikdy nedoporučil zkrmovat, kór když se vysazuje na hnojený pole kdoví čím, stejně jako hořčice apod.
Jinak v dobrým skleníku to roste skoro celou zimu, můžu potvrdit - rukola vydržela až do jara. Letos se na něj chystáme, ale musí se to udělat obrovský no
Tak u Vás rozhodně.
MadMike - A u Vas je i docela kosa bych rekl :) Takovej sklenik a teplo v nem, to bude darda...
Jinak k vyzivne hdonote premrzle - u "chlupatejch", jak pisekrokodyl, bych se nebal, tam nic hrozit nebude. Co vim, tak se mrazem degraduje jen velmi malo vitaminu, bilkkoviny jdou do kytek (doslova
a popelovinam je to sumak, takze bzch se toho nebal. Co se tyče kupování, tak bych taky nekupoval, kdybych nemusel, jakože nemusím :)
VH
Dufam,že sa neurazite,ked vam tu vleziem:Tie moje zelene potvory funguju len na supermarketovych odrodach.Aj to malo polničku a rukoly čo som im dopestoval ani do huby nezobrali!Tak isto mam zasiatu lucerku,ani nahodou.Taktiež z niektorych lokalit pupavu a ani lucerku-vojtešku nezožeru,su to lokality kde im zberam aj listy zo stromov a tie žeru v pohode.Doma vypestovane bylinky samozrejme nehnojim,lokality kde zberam potravu su čiste,mimo aut...Nerozumiem teda či to je pôdou,alebo jednoducho rozmaznanostou legov.Tato zima ešte asi ujde,ale ked vidim,čo už dokažu zožrat teraz...Vy mate aspon priestory na skleniček,ale ako sa spieva v jednej ludovej: Kde sa ten bača na zimu podeje.
Mike u teba to musi byt tiež zaujimave,škoda že to je tak daleko,prišiel by som ti pomôct aspon furik hliny previezt.
johny13: Řekl bych to asi takhle: hlad by je naučil nebýt vybíravý.
Co dáváte trnorepům v tomto období? U nás, na teplicku, je všude sníh. Dnes pod sněhem jsem nasbíral listy od jahodníku a smetánky lékařské.
To nikdo, v tomto období, trnorepy nekrmíte?
Já je mám ted v podstatě jenom na čínským zelí a směsy zrní který maj k dispozici neustále.Dál můžeš dát třeba rukolu ale na to moje množství to je drahý
Já dávám rukolu čínský zelí a seno. Ty dáváš směs zrní? To slyšim prvně jakou? Žerou ti to?
vyborné su ovsené vločky
ne že by se tím nějak přecpávali ale z misek to zvolna mizí
No,já jsem jim nasušil listy pampelišek a dlabou o sto šest
Taky občas dostanou do malých misek vodu a pijou taky zdatně!
A co jim dáváš za zrní?Naklíčený nebo jen tak????????????????
ted to maj suchý,na jaře začnu s naklíčeným
Ti naši mají najraději oves, konopný semínka a slunečnici. Kupuju normálně směs pro ptáky a oni si vyberou co jim chutná. Moc rádi dlabou ovesný vločky (sem zkoušel jednou), naklíčenou vojtěšku, jetel apod. Seno nechcou a to jsem v létě sušil spešl vojtěškový a pampeliškový. Leda to nasekat a "schovat" do směsky, ale i tak to vybírají. Otatně stejně jako leguáni.
Mě teda přijde dražší spíš to pekingské zelí, vzhledem k tomu, kolik z jeho celkové váhy je nakonec k použití (10-15%, zbytek hážu slepicim). Ze zeleniny je krmíme skoro vším co se dá - klasický "komponenty" už jsou tak profláknutý, že nemá myslim cenu to rozepisovat.
)
Jinak i pod sněhem nacházím kolem domu docela dobře vypadající jitrocel...ostatní bylinky jsou hyn (podle mého špatného zraku
Jsem rád že jsem chytřejší. Já daval do ted přes zimu jak sem psal pouze Rukolu seno a čínské zelí. Od ted jim budu dávat i ty ovesné vločky a směs pro ptáky... Jaro, léto, podzim je jasný to jsou na luční směsi a ať si vyberou co chtěj...
Občas v zimě použiju i některé pokojové rostliny,např.výhonky zelence"Chlorophytum", bambusu,nebo banánovníku a květy kaktusů.Samozřejmě,že musím vědět,že to nebylo přihnojené.
Zkoušel jste někdo krmit trnorepy mraženou zeleninou?
Jenom pár poznámek k tomu krmení trnorepů. Kolik lidí, tolik zkušeností. Když ale mrknete na pár fotek, jak to vypadá třeba právě dneska v lokalitách výskytu trnorepů, zjistíte, že tam není skoro nic zeleného. Takže to není třeba přehánět. Pro inspiraci popíšu jídelníček svých mazánků, kteří vypadají spokojeně, a to je některým hodně přes deset let.
1. Základ tvoří směs suchých převážně luštěnin, kde různé druhy čoček tvoří cca 50%, zbytek pak všechno suché, co se dá sehnat-drobné fazole, mungo, pohanka, proso, obilniny, vločky atd. Přidávám také pro zpestření trochu komečních granulovaných směsí pro herbivorní plazy a taky lze přidávat, ale nepřehánět rozinky, slunečnicová semena, semena tykví atd. Celé to v misce navíc prosypu minerálními látkami a vitamíny pro plazy. Tuto směs bez nějakého přesného receptu, v podtatě trvám aspoň na té čočce, mají k dispozici celý rok. Zkoušejte a uvidíte, čemu dávají ti vaši přednost. Například U.acnthinura dává u mě přednost klasické čočce, kdežto U. ornata preferují drobnou červenou čočku a různé druhy prosa.
2. Co se týká zelené potravy tak od doby, co na jaře začne obrážet zelené, (většinou už v březnu se objevují květy podbělu a listy ostatních rostlin) do sněhu nebo mrazů dávám směs rostlin už popsaných v dřívějších diskusních příspěvcích. Pro pár zvířat je dobré používat nějakou stabilní(aby ji zvířata nemohly převrátit, snadno čistitelnou nádobku s vodou. Kytky tam vydrží i dva dny a nemusíte být každý den za pidivína, který leze na sídlišti po trávě a něco divného tam dělá. Když je trnorepů víc, nezbývá, než to do terárka jenom tak házet, třeba do nějakých jesliček. Pak se nemusí tolik uklízet. Něco úsušků tam ale vždycky nechám. Někteří trndové to berou i úplně suché a když není výjimečně čas nebo možnost nakrmit, tak si ti největší hladovci něco najdou. No a v období od prosince dávám nepravidelně sekanou směs listové zeleniny různé druhy salátů(polníček, římský, ledový atd.), pekingské a čínské zelí, radiccio, čekanka, kapusta-kel, nať mrkve, prostě co se dá. Nijak to ale nepřeháním. Stejně mají sníženou aktivitu a takové pseudozimování. Jenom připomínám, porovnejte to s jejich domovinou. Zelí a špenát nedávám.
3. Poslední složku tvoří naklíčená směs výše uvedených luštěnin a zrnin posypaných minerálními látkami a vitamíny pro plazy. K naklíčeným semenům přidávám ještě zmrazený hrášek a mrazené fazolové lusky. Uchovávám v mrazničce a podávám rozmražené na misce tak od února do začátku léta(červen).
Tolik v kostce. Není to zázračný a jediný správný recept, pouze výslek mnoha let hledání nějakého systému, který by byl přiměřeně pracný a nákladný s pokud možno vyhovujícím nutričním složením pro ty moje mazánky. Držím palce.
Ahoj co říkate na krmení pokojovýma rostlynama např. fíkus,zelenec,ibišek...... nevím co je jedovaté a co se jim může dávat nemáte s tím někdo zkušenost???
Dobrý večer, mám doma tři mláďata trnorepů Uromastyx acanthinurus, rozdělil jsem je do třech teráriích (50 x 40 x 40 cm), terária jsou vedle sebe a jsou přes ně položeny dvě zářivky a v každém teráriu je bodová žárovka. V teráriu je řiční písek a přes sebe položeny kousky opuky, které tvoří úkryt. Pod opuku rovněž leju vodu, miska na vodu v teráriu není. Chtěl jsem se zeptat, trnorepové jsou stále ukrytí pod opukou, skoro vůbec nelezou ven. Teplota v teráriu je cca 40 C a pod bodovkou 50 C. Kde je chyba? Díky za odpovědi.
no ja si myslim že ta teplota je dost přehnana ja mam 50 pod bod. 40 na topne polici a 25-30 v terariu. Myslim že myska s vodou by neměla chybět. A určite by to chtelo nejaky zdroj UVB
Děkuji za odpověď. Jen nevím, jaké použít do uvedené velikosti velikosti zdroje světla, či UVB. Poradíte? děkuji.
To, nikdo nemá žádný typ, či radu?
Jsou to hodně malinká terárka já bych sundala strop a nad to pověsila megarayky. Jinak ti asi neporadím. Do takhle malého prostoru se toho pro trnouše moc vymyslet nedá...
Díky. Na internetu jsem si našel, že magarayky jsou výbojky o výkonu 100 a 160 W, tak to se mi zdá hodně. Nějak si nedokážu představit, že bych tam měl tak to pověsit 3 výbojky. Dal jsem trnorepy záměrně do takto mylých terárií, neboť se jedná o roční mláďata. Bojím se aby se nenapadala. Jinak mám pro trnorepy připravené terárium o velikosti 100 x 50 x 50 (cm), to je přechodové a dále připravuji terárium o velikosti 150 x 60 x 50 (cm).
ja myslim že do takových terarek by možná stačily výbojky Briht sun jsou myslím 70w a to je lepší než 160w
Ony ty Megarayky zas tak moc nehřejou oproti třeba bodovce, takže, když je šoupnete nad terárko, tak ty stovky by mohly vycházet teplotně dobře, možná i málo.
Mega ray su aj 70w aj 60w,len treba popozerat..
Dobrý den,
možná by nebylo špatné nakombinovat do takto malých terárií pouze nějakou halogenku (bodovku) kvůli tepla a kompaktní žárovku s UVB spektrem. Mi se tato kombinace osvědčila v "nádrži" 60 x 30 x 30, kterou jsem měl pouze jako karanténní pro staršího, ale drobného trnorepa. Byl silně vyčerpaný ze stresu a vnitřních parazitů a vypadal, slušně řečeno, bídně. Měl jsem tam halogenku 35 W na patici GU10, ale dají se koupit i s úzkým závitem. Jako zdoj UVB jsem měl zmiňovanou kompaktní žárovku Repti GLO 10.0 26 W a tuto jsem umístil co možná nejblíže k expozičnímu místu. Spálit se o ni nespálí, nevydává takové teplo. Po opadnutí stresu se pod ní slunil každý den a docela rychle se dostal do lepší kondice. Halogenku jsem měl nasměrovanou tak, aby tepelný tok směřoval na povrch pod žárovkou. Jak dlouho ale kompaktka vydrží nevím. Asi všude otřepávaný půlrok. Pak by ji bylo vhodné vyměnit. Ale to už by měli být vaši trnorepi dost velcí na terárium prostornější. Jo, málem bych zapoměl zmínit, že teplota v tráriu v provozu stoupala od 29 °C do 32°C a na expozičním místě 49 - 51 °C. Je třeba akorát zajistit, aby se nadostal k té halogence.Dále pak záleží, jaké máte světelné podmínky v místnosti, kde jsou nádrže umístěny. možná by bylo vhodné tyto nádrže i nadále přisvětovat zářivkami.
To jste si našel špatně
, Mega-Rayky se vyrábí v příkonech 60w, 70w, 120w, 160w a 275w.
Přesně tak, pokud bude 120W Mega-Rayka zavěšená 40cm nad zvířetem (předpokládám, že 40cm je výška terka a lampa by byla samozřejmě nad), tak tím Uroše naopak neuhřejete - za předpokladu správného odvětrání samozřejme. Možná by tam šlo fiknout Bright Sun Desert 50W - jsou i více bodové, takže by se mohl i na tom menším prostoru vytvořit nějaký teplotní gradient. Ale chce to 2 lampy na sezonu.
Asi Vás urazím, ale psal jste už někdy 2.12., že máte ta zvířata doma (tenkrát roční mláďata, takže teď už mají rok a půl, ne?) a teprve za půl roku po tom řešíte UV? Ale třeba mi jen něco nedocvaklo...
Děkuji za odpovědi. Záleží mi na prosperitě trnorepů a proto jsem dal dotaz na toto forum.
Pro: MadMike: neurazil jsem se, není proč. S věkem máte pravdu, když jsem psal dotaz, tak jsem si neuvědomil přesný věk trnorepů. Zatím jsem UV neřešil. Na UV jsou různé názory. Spíše jsem řešil, proč trnorepové jsou pořád ukrytí za určitých podmínek. Jak se ukazuje, budu muset řešit UV zdroj. Jak jsem uvedl výše, především mi záleží na trnorepech a v případě, že je nutný UV zdroj, musím to urychleně vyřešit. Ještě jednou děkuji.
Můžu se zeptat na potravu trnorepů?
Musím jim vubec nějakou živočišnou dávat ,obešli by se bez ní?
Vím že nejvíc tvoří rostliná potrava,ale pry mají dostávát i nějakou zivocisnou.
(Je nějaký druh jenom bylozravy) ?