Křivá přilba Chamaeleo calyptratus

Miku tak tady to máš....
Váha chama je 87g....
A s tím dávkování furt nwm....jedna kapka má kolik? 0,33ml??
Díky

Chamík vypadá zdravě, ta přilba není zas až moc vyhlá, některí samci nemají přilbu úplně rovnou. I jeden můj ji má takhle trochu nakřivo. Jestli sypeš vit a min, popřípadě přidáš ty kapky (jedny vit už používáš ve smesi, tak bych ty kapky omezil třeba na 1x za čtrnáct dní a jestli se to zhoršovat nebude tak to bude spíš vrozený. Jako na potvoru nemůžu najít tu fotku, co jsem chtěl, kde byla krásná rachitická přilba.

Taky mě to nepřipadalo nijak tragicky. Na google konkrétně v souvislosti s MBD byla na nějakým webu tahle fotka.

spíš jde teď o to že když už jsem si pořídil ten plastin místo sepiovky a rozhodl se vyměnit roboran za reptilin abych aspon vedel vedel davkovani na tu jeho muší váhu (na návodu píšou jedno ale na stránkách pro legoše psali něco jinýho....a druhá možnost je že se na to vyprdnu a udělám opět směs 1:1 (roboran+plastin)

Ale jinak díky moc sem rád že to snad nebude nc vážnýho jen sem měl o toho mího pacholka strach

Senm si nad to sednul - vychází mi to na 6,96 kapek měsíčně bezpečná dávka
Za předpokladu, že:
1 kapka je 0,05ml
doporučená měsíční dávka je 400mj/kg = 34.8mj/87g

Jestli ti to vyjde stějně (spočti si to), tak jsme doma - a přesně kvůli tomuhle jsem začal používat kvalitní zdroje UVB

a přesně kvůli tomuhle jsem začal používat kvalitní zdroje UVB

Tj az vyhodim tu reptiglo tak to udelam taky...ptze tam je toho hrozne malo a je to drahy jak......akorat sem zvedavej jak tam dam tech 0,96
Asi bych mu to mel rozlozit po tejdnech co???ze kazdej tejden treba 2 kapky a a ten posledni v mesici jen jednu kapku.....
a az zpotrebuju ty reptilin tk zkusim AD3 combinal a pak treba zase prejdu na jeden měsíc na tu směs 1:1 abych to aspon nejak protocil a moje penezenka z toho nezesedivela:D:D

Miku dík moc hrozne si mi pomohl..

Byl bych celkem opatrný s přidáváním D3, pokud používáte nějaký zdroj uvB, bohužel u takových drobečků se předávkuje dost snadno a pak je to horší než, když je trochu míň. I pod reptiglem (nemyslím zrovna 2.0, ale 5.0 už jo), pokud ho pravidelně ze slušné vzdálenosti (do 15 cm) využívá si zřejmě dokáže "vytvořit" dost D3 na správné fungování ukládání vápníku, spíš je třeba ohlídat, aby bylo dost vápníku. Dokonce si myslím, že může stačit uv B i z některých lineárních zářivek, pokud je nasvětleno zvíře zblízka v řádu několika cm a pokud zářivky osvětlují celou plochu terária po celý den (u zvířat, která většinu dne nestráví v úkrytu). Nebo naopak může stačit jen podávání vit.-min. preparátu v dostatečném množství (tuším, že Nutrimix má teď snad 7000 MJ v kg nebo ještě víc, teď z hlavy netuším) a nepoužívat UV B zdroj. Ale po určité nepěkné zkušenosti bych uv B zdroj a vitamíny s vyšším (nějakým) obsahem D3 nekombinoval. Raději bych přitlačil na zdroji než čekat jestli se kombinace podaří nebo ne. To mluvím hlavně u drobných druhů, kde bezpečná měsíční dávka D3 je např. u 20 g gekonka řekněme do 10 MJ měsíčně (cca v 1,3 g nutrimixu) a to myslím v případě bez použití UV B zdroje, s použitím vhodného zdroje asi nedokážem ani říct jestli není jakékoliv podávání D3 už navíc.

Byl bych celkem opatrný s přidáváním D3, pokud používáte nějaký zdroj uvB

Vždyť MM psal že UVBéčkem předávkovat nemůžeš (takhle sem to pochopil já- nikdo to nepsal=že když už má dostatek toho D3 tk už to z UVB nevstřebává a vyredukuje ho)..Tk to už to fakt nechápu...Tk v tom případě žiju 14 dní v omylu a tky podle toho krmim..Tkže sem to do něj tedka pekne navaril....

Vždyť MM psal že UVBéčkem předávkovat nemůžeš

No, to jo, to má pravdu, ale pokud si pomocí uv B už vytvoří optimum D3 v těle, tak dalším přidáváním umělého vit. D3 se může optimum přelít na hypervitaminozu.

Takže přesněji, samotným UV B se D3 nepředávkuje, resp. tělo si vytvoří jen tolik, kolik je potřeba. Ovšem je celkem těžké odhadnout, kolik toho UV B je vlastně potřeba na tvorbu dostatečného množství D3, jakou roli hraje potrava (D3 se váže na živočišný tuk) atd. Proto hlavně v případě velmi slabého zdroje není zcela jisté jestli postačuje, ale čím dál tím víc se mi zdá, že ve skutečnosti není třeba zdaleka až tolik UV B, jak by se mohlo jevit. Myslím, že by to bylo fajné téma na nějakou pěknou vědeckou práci...
Existuje velké množství otázek, na které z části odpověď lze najít v biochemii, ale vlastně žádná přesná čísla já osobně neznám (neznamená, že nejsou, pravděpodobně něco podobného lze už někde najít) -
- Kolik microW po jakou dobu a v jaké vlnové délce na cm2 kůže je potřebných na vznik ekvivalentu 1 MJ D3 v těle plaza?
- Kolik času musí strávit plaz pod daným množstvím UV B, aby stačilo dojít k přeměně urč. množství provitaminu na D3?
- Obsahuje i hmyz nebo rostliny nějaké byť mizivé množství D3 nebo pouze provitamíny?
- Jaké mnnožství z těch mnoha microW UVB ze silných zdrojů tedy vlastně za určitý časový úsek plaz dokáže využít?
- Kolik vlastně doopravdy potřebuje D3 plaz (mládě v růstu, dospělec, samice při tvorbě vajec), aby fungoval správně? /předpokládám, že existují nějaká data o obsahu D3 v těle plazů žijících volně v přírodě/

Otázky člověka napadají... škoda, že na to nemám vzdělání.

Se začátkem určo souhlas...

- Kolik microW po jakou dobu a v jaké vlnové délce na cm2 kůže je potřebných na vznik ekvivalentu 1 MJ D3 v těle plaza?

Tohle je právě hrozně těžký takhle říct, je potřeba si dát do souvislostí strašnou spoustu věcí a přesně jak říkáš, jedna z nich je fakt, že UVB není jen jedna vlnová délka a tak se sluneční UVB od UVB z lamp může hodně lišit.
Proto v rámci terária a umělýho zdroje UVB klidně může platit "není třeba zdaleka až tolik UVB, jak by se mohlo jevit" z jednoho prostýho důvodu. I lampa, která může mít malý výdej UVB záření v celkovém rozsahu vlnových délek může "tvořit" vitamín D3 v kůži lépe než jiný zdroj, protože má jednoduše větší peak ve vlnových délkách 295-297nm (udávaný rozsah vln. délek, při kterých probíhá foto-biosyntéza vit. D3), zatímco zdroj, u kterého naměříme vyšší podíl celkového UVB může toto záření emitovat ve vln.délkách třeba nad 300nm (nebo hůř třeba i pod 290nm), takže jeho schopnost syntézy vit.D3 je menší i přesto, že vyzařuje více celkového UVB. Pokračovat raději nebudu , zkrátka - není UVB jako UVB a není zdroj jako zdroj a bez spektrometru funguje pouze metoda pokus/omyl.

není třeba zdaleka až tolik UV B, jak by se mohlo jevit.

Ono je taky otázkou, co máme na mysli – množství UVB, které syntetizuje tolik vit. D3, že zvíře nebude mít metabolické problémy nebo množství, které je přirozené v přírodě? Vím, že se u nás často chovatelé řídí dle hesla minimum=optimum, já si ale myslím, že spíš ta druhá možnost je správně (jinak vlastně nejde o snahu napodobit přírodní podmínky v teráriu, což je snad cílem teraristy?). Příklad – i leguán, který se jeví jako naprosto zdravé zvíře si může z dvoumetrového skoku někam zlomit stehenní kost, zatímco leguáni v přírodě bez problémů padají z desetimetrových výšek bez jakékoliv újmy na zdraví…

Pokud se budeme držet přírody, tak data znám u leguánů, kdy divoce žijící zvířata mají 175-275 nmol/L vitamínu D3 v krvi. Těch minimálních hodnot lze podle autorů dosáhnout ozařováním solárním UVB 75-152microW/cm2 po dobu minimálně 6 hodin denně.

Taky je potřeba zohlednit i fakt jakým je tloušťka vrchní vrstvy kůže - takže na otázku - Kolik microW po jakou dobu a v jaké vlnové délce na cm2 kůže je potřebných na vznik ekvivalentu 1 MJ D3 v těle plaza? odpovědět úplně přesně nedá, protože záleží zřejmě i na konkrétním druhu. Např. měření průchodnosti UVB přes svlečky různých plazů vykazuje rozdíly (zkrátka zatímco třebas eublepháry prosvítíš i ledkou, u legoše nemáš šanci ).

Nicméně na otázky -

Kolik microW po jakou dobu a v jaké vlnové délce na cm2 kůže je potřebných na vznik ekvivalentu 1 MJ D3 v těle plaza?
- Kolik času musí strávit plaz pod daným množstvím UV B, aby stačilo dojít k přeměně urč. množství provitaminu na D3?

by se mohlo dát odpovědět částečně, no spíš teoreticky, protože kuci už umí měřit kolik MJ vit. D3 se vytvoří v kůži za minutu – u lidí. A dá se to vypočítat za předpokladu, že známe UV index – vzoreček znám, můžu to sem i napsat, ale lidská kůže se bude logicky od té plazí lišit a tímpádem i schopnost syntetizovat vit. D3. Ono se toho ještě dost neví ani u lidí, takže jak je to přesně u plazů resp. u různých druhů plazů – si myslím ještě počkáme.
Vzhledem k tomu, že při měření MJ D3 za minutu u lidí se zohledňuje jak typ kůže, procento těla které je ozařováno tak věk člověka, předpokládám, že i u plazů se může v různých stádiích života potřeba UVB záření lišit – tady bych se ale obával, že moc dat u plazů nebude k dispozici.

- Obsahuje i hmyz nebo rostliny nějaké byť mizivé množství D3 nebo pouze provitamíny?

Vždy se udává to, že se jedná jen a provitamin a je nezbytné kůži vystavit ještě UV – ale rozhodně nemám dostatek info abych to mohl tvrdit. Ale vzhledem k tomu, že biologicky nejaktivnějši forma vit D3 je vytvářena v ledvinách a není zde skladována, nýbrž syntetizována nebo dále rozložena na biologicky neaktivní látky, řekl bych že již bioaktivní, přirozeně vyrobený D3 může být vázán pouze na živočichy s krevním oběhem – úvaha totálního laika nedotknutého vyšším vzděláním

K tomu abychom se tedy v teráriu přiblížili nějaké přirozené tvorbě vitamínu D3 tak, jak tomu je v přírodě je minimálně potřeba znát nejen celkové UVB lampy, ale také UV index (který nám přiblíží něco o tom, v jakých vlnových délkách má lampa UVB) a poměr mezi nimi. A to celé ideálně porovnat s hodnotami naměřenými v přírodě během dne. Nejlepší je samozřejmě vlastnit alespoň základní UV-VIS spektrometr.

Je to prostě strašně jednoduchý a všichni tomu rozumíme

PS: jo ještě jsem tam někam chtěl reagovat na tohle

- Jaké mnnožství z těch mnoha microW UVB ze silných zdrojů tedy vlastně za určitý časový úsek plaz dokáže využít?

Nebyl prokázán rozdíl v množsví syntetizovaného vit D3 mezi ozařováním vyššími hodnotami UV po krátký časový interval nebo nižšími po delší časový intervaů - (ty pokusy se prováděly na chamících Furcifer pardalis), takže kůže má navíc zřejmě schopnost velice rychle nasosat potřebné dávky UV a následně s nimi hospodařit při syntéze. To ale neznamená, že první varianta je vždy bezpečná (pouze, že to jde), protože při těchto testech se také zároveň potvrdilo, že příliš UVB v nižších vlnových délkách způsobovalo zvířatům nádory a podstatně zkracovalo život...

Mad Mike:
Já to hlavně myslel tak, že má např. chamík k dispozici velmi silný zdroj ve vhodné vlnové délce, ale stejně syntéza D3 může probíhat jen určitou rychlostí a rychleji to prostě nejde a naopak, že tělo si vytvoří nějaké množství D3 a víc prostě ne, tedy, že v prvém případě 10 h pod slabším zdrojem (pokud bude stačit na syntézu dostatečného množství D3) a 10 h pod velmi silným zdrojem vyjde nastejno (tedy bude dosaženo dostatečného množství D3 a víc prostě stejně tělo "odmítne" a v druhém, případě osramka využívaná zvířetem 10 h denně např. nebude o nic platnější (co se týká syntézy D3) než osramka 2 h denně, protože prostě vytvoří urč. množství D3 a víc tělo nepotřebuje. Bavím se pouze o syntéze D3, je mi jasné, že v životě denního ještěra hraje světlo roli z mnoha dalších důvodů, ale na to kolikrát funguje třeba i světlo ve vyšších vlnových délkách, třeba denní (sluneční) odfiltrované přes okenní sklo. Asi to dost motám a není to moc pochopitelné, proberem to někdy raději osobně.

Tak s tímhle můžu určitě jen a jen souhlasit. Víc neznamená vždycky líp, to je jasný.
Jenže každej si taky představí pod pojmem silný zdroj něco jinýho - myslím, že snahou chovatele by mělo být i z hlediska UV nabídnout zvířeti alespoň hodně podobné podmínky, s jakými se setkává v přírodě.
Tozn. nebudu svítit Vitaluxem 12hod. baziliškovi a na druhou stranu nebudu dávat kompaktní zářivku třeba, plácnu, k velké polopouštní želvě... vím, že je to uplně jasný, ale mám pocit, že si tohle někdo vůbec neuvědomuje.

je mi jasné, že v životě denního ještěra hraje světlo roli z mnoha dalších důvodů, ale na to kolikrát funguje třeba i světlo ve vyšších vlnových délkách, třeba denní (sluneční) odfiltrované přes okenní sklo

Přesně tak, světlo v nejen v psychice, ale i zdraví zvířat hraje obrovskou roli. Nebál bych se říct, že dostatek viditelného světla (ono u spousty plazů je viditelné světlo už někde od 360nm což je ještě v UV-A) může být i důležitější než UV-B - protože i přesto že jsem velkým zastáncem kvalitních UV zdrojů, to AD3 můžeme kápnout nebo u veta píchnout vždycky, ale světlo nám žádný kapičky nenahradí. Samozřejmě se to musí brát konkrétně v rámci jednotlivých druhů, já bez UV už nechovám prakticky nic kromě krmení.

proberem to někdy raději osobně.

Budu se těšit