Jedák pro bažanta

Vhledem k povaze dotazu a cestine,bych zustal u toho co mas..
Jinak s jedakama se zacina tak,ze musis sam vedet na co se citis..
S tim Ti skutecne nikdo neporadi. Taky nikdo nevi,co se Ti raci libit..
Arborikalni jedaci,ci spise terestricti.. ? Taky je tu naka vyhlaska atd.. Vek 18+..

Ja popoprade s kolegou z prace zacal s ammodytkama ale nemuzu vyloucit i jine druhy zmiji urcite bych se nepoustel do koralovcovitych mozna bych spis zkusil vipera renardi neni toxicky tolik vyznamna a je celke vpohode chovatelna

no ja nevím, nejvíc se mi líbi Cerastes cerastes, ale jak je to s jedem? myslím že bude dost silný na usmrcení člověka, ale plive ho?
fakt sem v jedoušech laik takže

Cerasteska se prezit da,ale je to nervnejsi zvire a nejde pro ranu daleko. Jed neplive,to maj v popisu prace nektere kobry.. Ale nesmis uvazovat,jiz pri porizovani jedaka s tim, ze Te rovnou kousne,ale premyslet a snazit se, aby se tak nestalo..(samozrejme je vic nez vhodny,vedet co delat,kdyz k ustknuti dojde,ale ne s tim rovnou pocitat) Ale jak psala Aurifer,je lepsi zacit necim jinym. Cerastesku jsem tu mel jen chvilku,na hlidani a byla vztekla az dost..

Uz si pripadam fakt jak debil...
Precitaj si to vlakno na ktore som ti tam posla odkaz Je tam pisane aj o Cerateskach......
Inak, u jedakoch by sm sa na tvojom mieste najprv orientoval podla toho co je pre teba vhodne. Nie tak, ze toto sa mi paci, to chcem
Ja chcem gabiku, ale kedze nato nemam, tak si ju este nekupujem...
Radsej si vyber nieco nie velmi jedovate, kludne a nenarocne aj za cenu toho, ze to nebude najkrajsi klenot tvojho chovu. Ako si vybrat to najkrajsie co uvidis, a potom lutovat v nemocnici.
A TOTO SI PRECITAJ. To urobilo MLADA
http://tera.poradna.net/a/view/99396-intoxikace-zm iji-rohatou-cerastes-cerastes-cerastes

Cerasteska neplive
Její vhodnost pro začátečníka je lehce diskutabilní. Mláďata v zajetí většinou striktně odmítají potravu (teplokrevné obratlovce), tudíž je nutné je cpát. Myšaty nebo jejich kousky tak co tři dny. Výhodou ovšem je dostatečně velká hlava a především "drsná" kůže. Pokud se nechá, tak se cerasteska (bavíme se pořád o skupině C. cerastes) krmí dobře, pokud se jí ale nechce a začne se mezi prsty točit, k tomu šermovat zubama, končí sranda. Cerastesky mají docela dlouhé zuby v porovnání třeba s ammodytkama a daleko s něma došáhnou. V přírodě loví v podstatě vše, co "najdou". Hmyz, ještěry a jinou havěť. Aby se vůbec nažraly, potřebují kořist opravdu dobře uchopit a držet - špatně kousnutýho scinka by už nemusely najít. Navíc jsou hodně přesné v útoku. A umí zautočit opravdu nečekaně a do nejroztodivnějších směrů. Jak je to s jejich toxicitou nemám vyzkoušené, nicméně dva známí, kteří měli tu "čest" tvrdí, že to kurevsky bolí. Jaká je mortalita při uštknutí cerasteskou netuším.
Jakmile se ale cerasteska rozežere, což někdy může trvat i rok, přijímá téměř vše co se alespoň trochu hýbe. Mláďata jsou nezřídka kanibalové, takže doporučuji alespoň první rok oddělený chov.
Druhá jejich specialita je, že ale vůbec nedrží na háku. Takže při přemisťování z nádrže se mi osvědčila (ale jen u mladých zvířat) pavoučí metoda. Tedy nahnat do krabičky.

Výhodou je, že jim stačí relativně malá nádrž s větší vrstvou substrátu - ani to nemusí být pravý pouštní písek. Já používám žlutý kopaný písek 0-2 mm pro zásyp zámkové dlažby - nesmí být křemičitý. Tentýž má mládě na dvoře v pískovišti.

To je o cerasteskách z mé strany asi vše. Pokud budou další dotazy a budu-li na ně znát odpověď, odpovím.

Tak prominte sem popletenej, psali tam aj tuhle hadici tak proto...

Absolutní souhlas s Gadjukinem
Jen bych dodal, že ačkoli je tu dost chovatelů kteří nedoporučují cerastesky pro začátek, já osobně bych je z vlastní zkušenosti doporučil. No asi jsem měl dosud štěstí na jedince, takže mám odlišnou zkušenost. Ikdyž se s nima musí zacházet maximálně opatrně, celkově je považuju za pohodová zvířata.
Všechny cerastesky které jsem od roku 1999 dosud choval, jsem choval od mláďat NZ. Celkem tedy 10 kusů, ze 4 zdrojů. Tedy odchovy od 4 chovatelů. A až na posledně získaný kus (sameček nz 2010) všechna zvířata můžu označit od počátku za neagresivní. Posledně získaný kus je vyjímka. Reaguje agresivně výpady, nebo klasickým vlněním a třením bočních šupin o sebe na jakýkoli pohyb v okolí terária ikdyž jsem vzdálený od teraria třeba i 1 metr. Ostatní cerastesky se od počátku vždy chovaly a chovají prakticky apaticky. Leží nehnutě v písku a na podněty z okolí jakoby nereagují. Oto může pro někoho bejt překvapivější, jak bleskově z tohoto klidu zareagují na pohyb v dosahu jejich možnýho kousnutí. Proto si myslím že se stačí držet zásady: Před jakoukoli manipulací v terariu (výměna vody, odstranění trusu atd.) cerastesky vyrušit z týto zdánlivé apatie alespoň rejpnutím hákem, ale pro jistotu raději hady přemístit do opačného kouta teraria.
K násilnému rozkrmování se nebudu vyjadřovat. Násilně jsem musel rozkrmovat prakticky všecky. To si ale myslím je stejně rizikové jako u jiných jedovatin.

Dejte si práci a sežeňte si NZ rozkrmené Vipera renardi. Můžete dostat antisérum primárně určené na Vipera berus. Statisticky nejsou smrtelně významně jedovaté. Agresivita je střední. Velikost spíše menší až střední.

kamarád chová párik, ale nepřídou mi jako moc neškodňáci. sem vyděl jak jedna samice zabila myš rychleji než zmije gabúnska...

Ze statistického pohledu se ale stále jedná o méně nebezpečný druh jedovatého hada. Velká výhoda je možnost aplikovat stejné sérum jako na Vipera berus (které je vyráběné z jedu V. ammodytes). Celkově se jedná o agresivnější hady (podobně jako V. ammodytes). Nicméně tu stejně hraje největší pozitivní roli to, že vás s největší pravděpodobností prostě nezabije (jako třeba zcela v pohodě B. rhinoceros, Cerastes c. apod.). Osobně jsem začínal s rozkrmenými mláďaty C. stejnegeri (od úplně malých) a dospělými V. berus. Když to vemu zpětně, tak to byla dobrá volba. Ale pozor, co vyhovuje jednomu, nemusí vyhovovat jinému. A další věc, kterou si neuvědomuje většina ze zde radících (nic proti nim). Pokud jste s prominutím "střevo", tak vás kousne a dřív nebo později vážně ublíží jakýkoliv druh. Když naopak budete opatrný a budete "nadaný" na manipulaci s jedovatými hady (znalost etologie, vrozená opatrnost apod....), tak můžete začínat třeba i s Bitis arietans nebo Deinagkistrodon acutus atd. Je to celkově pouze o soudném rozumu.

Docela souhlasím, není nutné začínat se zmíněnými zmijovitými "prcky". Je ale určitě bezpečnější zpočátku změřit své síly s toxinologicky méně významnějšími a také velikostí příznivějšími druhy, než si poležet u dr. Valenty se zapáchající končetinou po uštknutí velkou bitiskou. Nakonec vidím, že zadavatel má jisté zkušenosti od svých přátel (porovnání síly uštknutí renardi vs. gabonica ), takže si dokáže udělat nějaký obrázek.

Taky souhlas s příspěvky výše,jednoznačný návod na jedáka pro začátečníka neexistuje.Holt když dva dělají totéž,není to totéž....co je pro jednoho risk,si druhý může v pohodě dovolit...mám kamarády co začínali s plivacíma kobrama nebo "velkejma" bitiskama,nedbaje mého varování,a přiznám se že každý jejich následný telefon jsem zvedal s hrůzou -ale zvládli to bez problémů.
Podle mně by bylo pro tazatele nejrozumnější ve svém okolí nebo na burze zkontaktovat zkušené chovatele promluvit si s nimi ev. se mrknout k nim do chovu a pak sám sebekriticky rozhodnout co je pro něj vhodné.