Topeni pro Chelydru serpentinu

Jaká je teplota vody, že jí chcete dotápět?

Bez topeni 20. Cetl jsem ze mlade by melo mit tech 26.

Hm, to by vážně chtělo alespoň těch 23 - 24°C, ale to bych asi řešil spíše použitím klasické bodové žárovky nad vodní hladinou. Pokud není nádrž nějak enormně velká a použije se na část stropu krycí sklo, mělo by to plně stačit. 26°C je dle mého názoru u chelyder zbytečně moc, ale na druhou stranu ty dva stupně navíc už nic nezkazí. Pokud je ovšem v místnosti 20°C a voda bude dotápěná na vyšší teplotu, bude fajn nádrž shora zakrýt, ale měl podobnou teplotu i vzduch. Nižší teplota nedělá dobrotu

Taky bych se přiklonil k tý žárovce. Já jsem ze začátku používal akvarijní topítko, ale želva ho sem tam "vypáčila" z přísavek, tak jsem přešel na žárovku...
A tošku využiji Vašeho vlákna k otázce na filtraci: Poradil by někdo, jaký vybrat vnější fitr do akvárka 110x60x50? Na jedněch stránkách mi doporučili tento https://www.rostlinna-akvaria.cz/eshop/akvarijni-filtry/sunsun-hw-703a-vnejsi-filtr
Tak pokud by někdo poradil, budu rád. Děkuji Honza

Mám akvárium pro chrysemys picta dorsalis, 100x40x50 s filtrem SunSun HW703B a zatím stíhá.
tady jsou podrobnosti https://rybicky.net/nadrze/29282
Filtr vypadá kvalitně a jede bez problémů, ale oproti konkurenci (JBL, Eheim) má o dost vyšší spotřebu (30W oproti 20W).
Co tam bude za želvu? Na 300L bych šel určitě do HW704. 703 má papírový průtok 1400l/h ale jak se to zanese, klesne to na polovinu. Ještě je k tomu dobré pořídit předfiltr, abys nemusel pořád lézt do hlavního filtru.
Výkon filtru by měl aspoň takový aby po zanesení přefiltroval nádrž 3-4x z hodinu. Ta 703 by na 300L stačila, ale jen na rybičky, na želvu to chce víc.
Hodně záleží jaký druh želvy tam bude, jak bude velká a kolik tam chceš mít vody, jak často jsi ochotný vodu měnit atd.

Děkuji za odpověď. V akva bude Kajmanka dravá, takže tam nebude slopec vody větší než 20 cm z toho plyne že vody cca 130 l. O tom filtru co jsem vložil, mi psali, že zvládne i dost přerybněné akvárko...

S kajmankou nemám zkušenosti. Vím že může dorůst 50cm. Želvy picta dorsalis jsou dost aktivní a potřebují prostor, mají v dospělosti 10-14cm a akvárium co mám je pro ně minimum, vodní sloupec mám 45cm.
Taky záleží jaké budeš mít dno, pokud tam bude štěrk, tak tam zapadá zbytek žrádla, výkaly a filtr to stejně nenatáhne, musí se to odkalit ručně. I když u tak velké želvy jako kajmanka to asi nenatáhne i kdybys měl dno holé. Ono těch papírových 1400 l/h sice vypadá hodně, ale ve skutečnosti to žádný vír v akváriu nedělá

Dno bude holé. Teď má želva cca 20 cm a nečistoty ve vodě jsou do velikosti max 5 mm

Díval jsem se a mezery v sacím koši jsou tak 1,5-2mm. Pokud nemáš zkušenosti s chovem kajmanky, tak to chce najít někoho, kdo je má např.
https://www.ifauna.cz/terarijni-zvirata/inzerce/r/detail/3346644/prodam-zelvy/
Rostlinná akvária je e-shop, který vedou zkušení akvaristé, sám tam nakupuji a oceňuji jejich přístup, ale s želvami nemají zkušenosti.
Někteří chovatelé filtraci třeba vůbec neřeší. Jednak želvy nejsou zrovna náročné na čistotu vody, akvárium s želvou nemají v obyváku, tak jim nevadí, že je voda trochu kalná nebo mírně zavání. Vodu mění komplet 2-3x týdně a filtraci nepotřebují.
Podle mě hodně záleží na hmotnosti a velikosti želvy, třeba picta dorsalis je opravdu drobná želvička, samci v dospělosti váží 100-150g, to je hmotnost větší ryby a ufiltrovat se to dá. Pokud někdo má 2kg želvu nádhernou, tak už je to podstatně horší a filtr v tom případě plní spíš okrajovou funkci a je potřeba dělat častější výměny vody.

Že nemají zkušenosti se želvama mi psali. Možná jsem to s tou velikostí nečistot přehnal...ale z mého pohledu laika (co se týká akvarijní tehniky) by se daly mezery v sacím koši trošku upravit, ne? Mě osobně přijde jednodušší čistit častěji filtr (popřípadě i předfiltr) něž měnit komplet vodu v celým akva v takovém intervalu jaký zmiňuješ. Zkusím teda napsat přímo někomu kdo želvy chová a uvidím. Každopádně moc děkuji za rady

Zdravím, ono pokud se vzrostlá kajmanka krmí s rozumem, tak moc bordelu nenadělá. Jak píšu s rozumem - tím se myslí, že jí nepředkládáme potravu, kterou musí při krmení trhat drápy (to se týká nadměrně velkých krmných ryb a hlodavců, jejichž velikost zkrátka neumožňuje spolknout ji vcelku). Osobně mi přijde, že od žádných vodních želv včetně trachemysek není extra bordel, když člověk není líný a neháže do vody kusy velikosti prasete (navrch, když tam zbytky nechá na dně zahnívat). Další věc - pokud se krmí tak, jak se masožravé vodní želvy krmit mají a ne náhražkami, pak se zákonitě zákalu, mastnotě či jak to nazvat ať už z porcovaných ryb nebo masa krátce po krmení neubráníte a je to normální. Primární je, aby se měla dobře želva, estetická část jde v tomto stranou a logicky v tom zvíře normální chovatele nenechá válet, když to filtr nestíhá. Aby se to kvality vody nedotklo, muselo by jít pravděpodobně o nádrž velikosti bazénu
Ještě hezčí vodu umí "vyrobit" želví hebivoři typu ocadia nebo podocnemis.

Nedá se než souhlasit, zvolil jsem želvu malé velikosti a mám relativně velkou nádrž, navíc krmím mimo nádrž, pokud to není suché plovoucí krmivo. Želvárium mám v obyváku, takže dbám o čistou a nezapáchající vodu. Snažím se, aby nádrž byla vyhovující nejen pro želvu, ale také splňovala určité estetické nároky.
https://www.instagram.com/picta_dorsalis/

Děkuji za reakci. Želvu krmím buď rybkama, který nemusí trhat nebo třeba kaprem, kterýho porcuju na jednotlivý sousta. Takže jí v akvárku žádný zbytky nezůstávají. O to aby se měla želva co nejlíp mi jde. Šlo mi právě o to, aby měla tu vodu čistou a ne kalnou....ale jak píštete, tomu se při krmení nevyhnu

Ten kapr je zrovna ryba, která dělá dost solidní bordel (hladina je pak jak mastná polívka) a pokud se nekrmí vysloveně celými malými kapříky, tak člověk zkrmuje jen tuk a svalovinu. Lepší jsou opravdu rybky, které byť přepůlené kajmanka polyká v kuse včetně kostí. Pochopitelně pokud je to jen okrajové, tak jakobych nic neřekl

Je vidět, že máš přehled a zkušenosti. Můžeš se trochu rozepsat o tom co chováš za želvy a v jakém prostředí? Želvu mám pár měsíců, a mám pocit, že moc lidí se chovem želv u nás nezabývá, většinu informací jsem čerpal na zahraničních fórech.

Asi bude lepší podívat se tu po vláknech, kde jsem různě psal. Co se týká želv, nejsem zastáncem biotopových nádrží. Pro mě je hygiena, bezpečí a odpovídající podmínky vedoucí k rozmnožení důležitější než lahodící pohled. Neříkám, že se nesnažím aby to vypadalo dobře či lépe, ale třeba mě se substrát neosvědčil praticky u vodních želv vůbec, což je dáno jednak zkrmováním právě masité stravy, zároveň nepoužívám žádné kvalitní filtry. Zjednodušeně já až tak nevěřím na to, že ty filtry u želv tu vodu dobře pročistí (ono něco jiného je koukat na průzračnou vodu čistou od mechanické nečistoty, resp. toho, co já vidím jako nepořádek a bordel - zbytky potravy, trusu, svlečené kůže, oloupané štítky, který ale stejně zůstává zachycen ve filtračním systému, ale zůstávají tam dusitany, dusičnany, co já vím co ještě, co očima nevidím, ale zkrátka to tam je. Akvarijní ryby v nepřerybněné nádrži rozhodně takový sekec nedělají a tam se dá věřit, že při částečné třeba měsíční obměně vody a kvalitní filtraci (aktivní uhlí, a co já vím co ještě) je voda jistou dobu ok. A to navíc díky rostlinám. Ty mi želvy ničí bez ladu a skladu, ať jde o jakýkoliv druh a s nimi se už vůbec nedá počítat. Nejdál jsem se dopracoval k zavěšeným tilandsiím na kmenech nad vodní hladinou a scindapsusem nebo jinými klasickými rostlinami zasazenými na souši, které mi stejně okusují i když nezasahují do vody. Jasně, také sním o nádrži ve stylu jihoamerické řeky, ale jediné, kde jsem si to splnil je teď nádrž s mládětem matamaty. Tam substrát mám, filtr také, hladina je porostlá okřehkem, nad vodu na kořeni vyčnívá anubias. Díky specifiku příjmu potravy matamatou, která kořist netrhá, ale polyká v kuse a jen živou, uklízím víceméně nepořádek po rybkách, které tam s ní žijí dokud je neprobere. Na druhou stranu tam je třeba udržovat teplotu vody okolo 27-28°C, což zase urychluje veškeré procesy včetně těch rozkladných... Ale vypadá to fajn

Díky za odpověď. Moje Picta dorsalis má cca 6 měsíců a rostliny zatím netrhá ani nežere. Rostliny jsem začal přidávat, když jsem se inspiroval u chovatelů, kteří mají graptemysky společně s dorsalkami, daří se jim udržet krásně zarostlé nádrže i s dospělými kusy, vypadá to parádně.
Doufám, že se mi to taky podaří, i když jsem četl, že se spoustě lidem želvy roztrhají všechno. Mám tam hlavně věci, co by jim neměly chutnat, anubisy, echináče, chlupatou salvinii na hladině.
Želvu jsem vybíral co nejmenší, aby se znečištění vody dalo ohlídat a abych ji mohl poskytnout dostatek prostoru. Mata Mata je krásná, stejně jako spousta dalších druhů, ale když se podívám jaké velikosti dorůstají, tak si nechám zajít chuť.
Nemáš nějaké stránky, kde máš želvy a želvária nafocené? Rád se nechám inspirovat.

Tak ty picty jsou malé, tohle je navrch ještě prcek a většina želv rodů Trachemys, Pseudemys, Chrysemys atp. jsou více rostlinožravé až jako adulti. Třeba u T.s. mi přišlo, že se to víc týká samic, ale na druhou stranu ony jsou větší a mají větší apetit a spíše se pustí do toho, co lze strávit (i nestrávit - jedna mi roztrhala a sežrala před řadou let molitanový filtr). Chápu, že kdo to má na koukání, snaží se o estetickou část a pokud se daří, tak super. Ale ono to bude vykoupeno ne až řekněme přirozenou cestou - viz to krmení masitou stravou mimo nádrž, v nádrži jen granulemi (o jejich kvalitě a užitku pro zvíře lze ve většině případů směle pochybovat), gammarusem atd. Shrnuto podtrženo jako chovatel nekrmím náhražkami, když můžu mnohem levněji krmit zdravěji a přirozeněji, což se i odráží na odchovech. To na druhou stranu znamená, že třikrát v týdnu mám v nádrži u takových želv zákal, někdy je to i cítit, což pokud do druhého dne nezmizne řeším výměnou vody. Opravdu to v obývací místnosti moc estetiky neudělá
Ono s těmi matamatami je to taky na pováženou. Na jednu stranu jsou veliké, ale zase tak překotně nerostou, zároveň mají minimální hybnost a než opravdu vyrostou jsou nějaký pátek v podstatě velikostí karapaxu identické se samicemi shora zmíněných druhů vodních želv. Jejich potřeba velikosti nádrže je rovna kajmankám, možná ještě méně (tím prosím nenabádám k chovu ve stylu sotva se v ubikaci otočit), vůbec se to nedá srovnat s agilitou třeba jen subadultních script, nelsonek, ale i kožnatek atp. A zrovna nádrže s matamatami lze zařizovat opravdu luxusně a člověk má pocit, že se dívá pod hladinu Orinoka nebo Amazonky. Stačí mrknout na google.

Jako kluk jsem měl elegansku a ta se ládovala molitanem z bublifuku taky. Třeba v dnešní době chovatelé nedoporučují používat jemný štěrk, který by želvy mohly spolknout, mohlo by prý dojít k ucpání. Ta eleganska žrala štěrk pravidelně a nikdy se jí nic nestalo, bral jsem to, že to potřebuje k trávení. U dorsalky jsem ale radši zvolil hrubost, kterou nepolkne. Všimnul jsem si, že picta dorsalis jsou oproti elegans o dost plašší, bojácnější a ne tak agresivní, ale to možná přijde časem.
Granule krmím jen jako doplněk, chovatelé to nedoporučují, moc proteinů málo vlákniny, ale zase jsou tam vitamíny A+D. Taky mi přijde, že želvy co jsou krmeny výhradně granulemi, rostou příliš rychle a mají hrbolaté krunýře (možná jen moje doměnka). Chrysemys picta se podobně jako emydury subglobosy vyznačují krásně hladkým krunýřem, to je taky jeden z důvodů, proč jsem si je vybral a nechtěl bych způsobit nějakou růstovou deformaci.
Krmím většinou mražené (kuřecí srdce, losos, treska) ze sušeného má nejradši gammaruse, krevety jsou na ni zatím moc velké a tvrdé. Snažím se ještě udržovat levatky a okružáky v akváriu, ale zatím se jim nedaří příliš množit nebo je želva tajně likviduje.
Krmení v oddělené nádobě vidím jako nezbytné, jednak želva nesežere všechno a další problém jsou parmičky, které roztahají kousky masa po celé nádrži (ale nesežerou to). Řeším to tak, že ponořím nádobku částečně do akvária a želvu tam přemístím, takže ji nevystavím takovému stresu.
Jaké používáš osvětlení? Já mám 25W výhřevnou (38°C) a jako UVB exo tera UVB100 13W asi 10 cm nad želvou.

S tím štěrkem nevím - v přírodě želvu asi těžko někdo uhlídá, aby nějaké kamínky nepozřela. Moje želvy kamínky taky sem tam vzaly a zase jsem je následně objevil na dně nádrže. Otázka je, jestli uváděné problémové případy nejsou od želv s nedostatkem kupříkladu vápníku, protože jsem si všiml, že třeba silně rachitické suchozemky (z vlastní praxe třeba Testudo horsfieldi, které se ke mě dostaly) měly potřebu požírat vše, co jim připomínalo kosti a to včetně bílého štěrku. který z nich při koupání padal "na kila". Zdravé želvy to nedělaly a zájem třeba o sepiovou kost ve výběhu projevovaly krátce po jejím umístění, později je už moc nebrala. Jak dobře jsou standartně krmené nádherky a jim podobné lze dobře pozorovat z inzerce - opravdu krásně a dobře rostlé kusy nebývají k vidění moc běžně a spíše až poslední roky se lze setkat třeba s T.s.s. bez deformit, což se za éry "elegans" vůbec říct nedalo.
K těm granulím - nejsem na ně expert, ale pokud jsem četl, tak byla právě většina nevyvážená a právě vitamín A a D3 byly ten zásadní problém. Oba je lze předávkovat. Postřeh s tím, že želvy po granulích rostou jinak bude opodstatněný. Již před lety byla mimo jiné diskutována třeba špatná oplozenost a líhnivost či kvalita vajec po krmení těmihle náhražkami u různých druhů želv. Pro člověka, co má jednu dvě želvy třeba stejného pohlaví to zdánlivě nemusí být zajímavé, protože má za to, že jde o něco, co on neřeší. Opak je pravdou, protože právě vejce, jejich kvalita ruku v ruce s fertilitou zvířat jsou odrazem jejich zdravotního stavu. Zkrátka stojí za starou bačkoru.
Při krmení porcovanými nebo celými rybkami, vodními či suchozemskými plži, žížalami není třeba řešit žádné vitamíny, stejně jako netřeba řešit UVB. Proto jej u vodních želv ani nepoužívám a všude, kde je třeba mám jen klasickou žárovku 25 až 40W.

Sepiovku zkouším občas do akvária dávat, párkrát do toho klovne ale něžere to. Navíc mám tvrdou vodu a tvrdost je tvořena hlavně vápníkem (96mg/l) tak předpokládám, že vápníku má dost.
Tak ono UVB je tam hlavně kvůli D3 a ten je obsažen i ve stravě, takže pokud je vitamínu přiměřené množství, UVB by nebylo potřeba. Déčkem vznikajícím ze slunění se želva nemůže předávkovat, déčkem ve stravě ano (viz. granule). Většina chovatelů lampu doporučuje. A když vidím v inzerátech, jak se lidé zbavují T.s.s, které nevypadají vůbec pěkně, krunýře deformované apod. tak jim asi vyváženou stravu nedokáží zajistit a lampa by jim pomohla. Když se pak takový "chovatel" ještě veřejně pochlubí, že želva byla krmena výhradně hovězím masem (šlo o t.s.s), tak mám hned jasno o jeho představě vyvážené stravy.
Problém je, že většina trachemys a pseudemys, které jsou běžně dostupné ve zverimexech kupují nezodpovědní rodiče svým dětem a podle toho ty želvy po pár letech taky vypadají. Želvy jsou sice odolné, ale špatné prostředí a strava se podepíše na jejich zuboženém stavu, občas je mi smutno z toho, co na ifauně vidím. Pokud by šlo třeba o psy, tak už by měli majitelé za krkem ochránce zvířat u želv to nikdo neřeší.
Ohledně živého krmení, které se dá chytnout v přírodě (kobylky, pavouci, žížaly šneci), četl jsem, že to někteří chovatelé nedělají kvůli obavě ze zavlečení parazitů. Máš nějakou negativní zkušenost, třeba u malých nebo mladých želv? Je odolnost proti parazitům dána třeba druhem? (kajmanka nebude tak citlivá jako třeba klapavky?)

No o té saturaci z vody dost silně pochybuji - to by totiž všechny ty rachitické želvy krmené jen granulemi s dostatkem vápníku z tvrdé vody jak uvádíte rachitické nebyly. Co se týká potravy z venku, rizika tam asi nějaká budou vždy, ale to omezit nejde. Nástražní rybky jsou z "volné vody" (řeka, rybník), žížaly z půdy. Těmi ale krmím normálně a osobně neznám nikoho, kdo by si s tím něco zavlekl. Jediné, čemu se vyhýbám ke zkrmování jsou vodní šneci z přírody. Je to i zbytečné, když je možné opatřit levně jak okružáky, ampulárie, tak třeba suchozemské achatiny. Suchozemské plže zkrmuji v chovu tylikvám, tam ale používám přemrazení.
Jestli je nějaká vyšší vnímavost vůči parazitům atp. nemám zdání, opravdu jsem to nikdy neřešil. Co si všímám, tak problém v chovu želv NO.1 není ani nikdy nebyl přenos parazitů, nějakých infekcí z krmení rybkami, žížalami nebo plži, ale krmení průmyslově vyráběnou stravou a odbyté zkrmováním kousků masa ať už hovězího, kuřecího, ale i rybího bez kostí, vnitřností.
Jinak chovatelé insektivorů běžně zkrmují smýkaný hmyz, kde by bylo riziko asi i daleko větší (myšleno v poměru na jaký se zkrmuje z přírody získaná potrava chameleonům, gekonům a jiným oproti želvám obecně) a taktéž o tom slyšet není. Vím že se pouze nedoporučovalo smýkat na vlhkých loukách.

Příjem vápníku z vody jsem spíš předpokládal konzumací než nasycením přes kůži, ale je to spíš moje domněnka, nijak jsem to nezkoumal ani nestudoval, nevím jestli množství je významné nebo ne. Želva je tak malá, že krmení rybami s kostmi zatím nepraktikuji, sušení gammarusi nebo krevety vápník obsahují společně s vyváženým nmožstvím fosforu. Pokud by měla želva deficit vápníku, tak by se předpokládám pustila do sepiovky, ale to se neděje.
Ještě bych se zeptal ohledně kladení vajec. Když jsem želvu pořizoval, chtěl jsem samce, kvůli menší velikosti a kvůli tomu, že samice kladou vejce a může dojít k saseknutí uvnitř (eggbound). Navíc nemám souš s pískem, kam by kladla. Chovatel mě ujišťoval, že inkuboval na nižší teplotu, takže by to mělo s velkou pravděpodobností vyjít. Pokud by to byla samice, kladou vejce ikdyž nejsou hibernované nebo na tom nezáleží? Někde jsem četl, že ovulaci nastartuje právě hibernace.

No ona by měla požírat adekvátně velké rybky. Já třeba mláďatům zkrmuji paví očka, mečovky, ale protože nebývají v dostatečném množství, krmím klasicky porcovanými slunkami, hrouzky, plotičkami, perlíny, přičemž využívám hlavně porcovaných ocásků, které mají uprostřed páteř a kostičky a jsou dostatečně obaleny svalovinou. Přijímají to tak veškerá mimina bez rozdílu právě kvůli dostatečnému zavápnění. Zadržení vajec u zvířat nebývá příliš časté, dost často je to průvodní jev nevhodných vnějších podmínek, případně nějakým "osobním" problémem konkrétní samice. Za cca 25let chovu různých druhů plazů jsem měl jediné zadržení, resp. nevypuzení vejce a to u samice korálovky L.g.californiae, u níž se jedno vejce vyvinulo atypicky velké a když přišlo při kladení na řadu vzpříčilo se. Samice už byla letitá, předtím se to nikdy nestalo a je dost možné, že to už souviselo právě s jejím věkem. S tím kladením bych si hlavu nedělal, je spousta způsobů jak to vyřešit, aby samice mohla vyklást. Na hibernaci nezáleží, osobně bych řekl, že to je i naopak. Mnohdy plané snůšky kladou nehibernované samice, které jsou nadbytkem a přemírou dobrých podmínek nabité energií, která ve finále vede ke snůšce i když se samice nepářila nebo není chovaná se samcem.

Teď jsem pár hodin tady na webu pročítal různé témata co se týká krmení a zarazilo mě, že mnoho zkušených chovatelů nedoporučuje sušenou potravu (nemyslím granule). Jako základ jsou ryby, někdo trvá jen sladkovodních, někdo zas píše, že nevadí ani mořské (treska, grundle).
Třeba na stránkách německých chovatelů je sušená potrava uvedena jako jedna ze tří hlavních složek, ze kterých se stravování má skládat. Začíná to gammarusem, přes larvy komárů, vodní blechy, krevety, ančovičky, cvrčky, moučné červy apod.
Myslím, že na sušeném není nic špatného, pokud to není jako jediná složka potravy. Navíc jak jsem vypozoroval na dorsalce, tak sušený gammarus patří mezi její oblíbenou pochoutku.

Mořské budou mít logicky vyšší obsah látek, se kterými sladkovodní želva přijde asi těžko do styku a jejich organismus se s tím musí vyrovnávat. Jak, toť otázka. Osobně taky nekrmím slavnými grundlemi, neb to nejsou ty grundle (hrouzci ani mřenky), které byly známé za Karla IV., ale jde o ryby z brakických a slaných vod (ančovičky). Občasné zkrmení asi problém nebude, tak jako u všeho v malé míře.
U některých chovatelů (nevím zda německých či jiných) si troufnu říct kacířskou myšlenku, že jde čistě o záležitost byznysu. Pokud prodáváte mláďata musíte sehnat kupce, kteří jsou ochotni se o zvíře starat. Znám to sám - malou elegansku si kdysi z obchodu odnesl každý, komu prodavačka nacpala granule, pelety, sušené ráčky. Jednoduše proto, že to člověk otevře a nasype a nazdar. Když prodavač ale uváděl správnou potravu, kupců markantně ubylo (část z těch co neubylo to pustilo jedním uchem dovnitř a druhým ven s tím, že želvička vydrží nějaký pátek a děti přestane stejně bavit a co, vždyť stojí kilo). Když laik slyší, že má kupovat nějaké smrduté rybky, ty doma zabíjet a porcovat??? Zasírat si tím mrazák??? A co že krájet žížaly, no hnus velebnosti..
Souhlasím s tím, že na téhle stravě asi nebude nic špatného, pokud je to doplněk. Ideálně na dobu, kdy se o želvu (-y), stará někdo, kdo o tom ví houby a jsme rádi, že během naší absence (dovolená atd.) želva aspoň něco dostane. Stavět ale na patentkách, dafniích atd. se ale skutečně nedá, byť se to leckdy používá u novorozeňat jako startovací krmení. Nedovedu si představit, že 20-30cm želvám zkrmuji sušené dafnie, gammarus, nebo pakomáří larvy.