Borovice a ostatní jehličnany v teráriích
Zdravím, co si o tom myslíte? Jedná se mi hlavně o zakrslý druh borovice(kleč), která by se se svými rozměry v pohodě vešla do terária a sem tam by bylo potřeba ji přistřihnout. Máte někdo nějakou zkušenost s jehličnany v teráriu? Díky
Asi bych jehličňany už kvůli smůle nedoporučoval.Možná jen jako dekoraci k plazům,co nešplhají.Osobní zkušenost ovšem nemám.
osobně taky nemam zkušenost....ale myslím, že borovice(ikdyž malý)maj dost velký kořeny...ale asi by to eventuelně šlo-chce to nějakýho profesionála,aby poradil
Pokial by si chcel pestovať ihličnany v terárku tak by to musely byť sukulenty. Pri preštudovaní podmienok pestovania by si pochopil, že okrem dostatočného "[DENNÉHO)" svetla potrebujú velmi častú potrebu pristrihovania a tvarovania jak nadzemnej časti tak i korenového systému, velmi presnú zálievku. Je to v podstate velmi častá manipulácia z relatívne drahou rastlinou. Otázka je či sa ti oplatí machrovať s tak chúlostivými rastlinami pri zvierati ktoré to zničí?
Nechtěl jsi napsat spíš bonsaje ?...
Zřejmě bonsaje že ano?
Ospravedlnujem sa myslím bonsaje píšem sukulenty (navrh by bol skor sukulenty ako bonsaje- niektoré druhy vydržia toho hodne) Dakujem za opravu.
Myslel jsem to hlavně tak, jestli nemůžou být konkrétně pro hady něčím nebezpečné. Nechápu proč píšete "machrovat"? Jen mě to tak napadlo, jestli je to vůbec možné pěstovat ji v teráriu, protože by to určitě vypadalo moc zajímavě, např. v nějakém biotopním polosuchém teráriu...
biotopním polosuchém teráriu
Vieš si v tomto prostredí predstaviť nejaký "jehličnan" ???
Vzhledem k tomu, že jsou třeba v jižní Anatolii borovice poměrně běžné, tak proč ne?
Osvětlení se dá vyřešit zářivkami. Co se týče sestřihávání kořenů když je rostlina v květináči, to se pak musí vyndat s celým kořenovým systémem nebo jak jste to myslel? Jinak odpovídající zálivka se přece dá také zajistit. V čem je tedy ten největší problém?
1. spojovať pestovanie bonsají s chovom terarijových zvierat mi pride dost zvratené. Tradiciu bonsají k nám priviezli Japonci- tam je to národný kult. Dopestovanie kvalitnej bonsaje trvá roky a hodne trpezlivosti.
2. skús porovnat cenu rastlín a zvierat niekto bude na tom v hroznej nevýhode.
Nevidím problém v pěstování bonsají v teráriích při zajištění správných podmínek.
1, A proč by to nešlo? To že někdo přiveze nějakou tradici znamená, že si bonzaj nesmíš dát do terária, mě by celkem zajímalo, jak by to vypadalo a myslim že i docela dobře. Takže tohle bych podporoval, ikdyž nedokážu poradit a určitě to zabere hodně času.
2, Porovnat cenu zvířete a rostliny? Další hloupost, at má klidně zvíře za 500Kč a rostliny za 10 000Kč nebo naopak, neni to snad jedno?
Chtělo by to napsat nějakej pořádnej důvod, proč mu to rozmlouváš, tejty jsou důvody, který by mi to rozhodně nerozmluvily (Pokud bych to chtěl do terárka já)...
Pokusim sa ti vysvetliť, prečo je mi proti srsti pestovanie bonsají v terárku.
Bonsaj je v podstate strom ktorému umelo vytvoríme podmienky k miniatúrnemu rastu. V podstate táto rastlina je na hranici svojej existencie- velmi časté zastrihávanie konárov, korenového systému a minimálna (půdna) výživa.K tomo si predstav, že prvé výsledky či to vobec bude bonsaj sa dostavujú až po štvrtom roku. Skutočná bonsaj je podstate 10-15 ročná rastlina, ktorá ti neodpustí akékolvek zanedbanie(stačí zabudnút v lete zaliat), je chulostivá na slnečné stanovište..atd...
Tak, ako máš v teraristike zvieratá lahko chovatelné a obtiažne chovatelné, tak aj bonsaje by sa mohli deliť na vhodné pre začiatok a náročné na pestovanie. K tým náročným patria ihličnany, madzi ktoré ak sa nemýlim patria aj borovice.
A teraz bodem trochu ironický dosť ma vie nasrať frajer, ktorý vysolí niekolko desiatok tisíc za rastlinu, ktorú si nevypestoval k hadovi ktorý mu ju pri najbližšom zvleku zničí (ved na to mám tak prečo by som si to nedovolil)
Skúsim to zhrnút, prečo malú borovicu do bytového terárka? nestačí konár, ktorý budem pravidelne meniť. Alebo ist do rizika rastlina versuz zviera, vždy je tu velka pravdepodobnost vzájomného konfliktu-či už fyzického, alebo v nárokoch na prostredie.
Berte to ako moj nezávislý nazor na to či pestovať bonsaje v terarkach alebo nie.
Nie som proti rastlinám ale prečo tam dávať tie najotiažnejšie pestovatelné???
Mě nešlo o pěstování bonsají, ale o pěstování zakrslého druhu borovice v teráriu s tím, že by se jednou za čas přistřihla. Podle toho co jsem o nich četl se přistřihavájí běžně, tak jsem v tom neviděl nějaký velký problém. Nevím proč je řeč o penězích, já rozhodně nejsem jeden z těch, o kterých píšete. Prostě mě jenom napadlo mít v teráriu borovici, protože pochází z podobných oblastí jako hadi, kteří budou ty terária obývat a právě ta borovice by se do nich celkově hodila. Jelikož jsem ji ale nikde v teráriu neviděl, tak proto jsem se zeptal, jestli je to vůbec možné. Mě nejde o to mít v teráriu nějakou super kvalitní a hezkou bonsaj, ale prostě obyčejnou malou borovici které by nevadilo občasné přistřihnutí a právě ta zakrslá (pinus mugo pumilio) mi přišla nejvhodnější, jestli mě chápete...Co se týče kontaktu s hadem, když je ta rostlina schopna odolat v zimě náporům těžkého sněhu, větru atd., vážně si myslíte, že by ji několik gramů vážící užovka nějak ublížila?
Dovedl bych si třeba borovici představit u guttat, ale pěstovat tam živou si moc neumím představit (vzhledem k rozměrům a podmínkám). Nějaká skalka s borovičkou - bonsají by jistě mohla fungovat jako zajímavá dekorace v teráriu s některými hady nebo ještěry z mírného pásu. Neřekl bych, že by mohla být nějak extra nebezpečná zvířatům, neumím si moc představit čím, kromě smolnatosti (proto bych ji moc nedoporučoval ke stromovým hadům a ještěrům).
Já si ji zas dokážu představit u gemonensisek, pro které připravuji biotopová terária a rád bych v nich pěstoval i nějakou tu rostlinu, nejlépe původem z oblasti Středomoří, které by vyhovovaly podmínky v teráriu a nebyla by tak prostorově náročná, případně by se dala sestřihávat. Napadla mě právě ta zakrslá borovice, která je pro Balkán celkem typická a v teráriu by byla určitě zajímavá.
Používal jsem léta borové větve i s kůrou v teráriích (a to i u hortulánů) a nikdy jsem s tím neměl vůbec žádný problém. Kamarád je měl u kaznakovek, a vypadalo to super. Vybírám vždy čerstvě uřízlé, které moc neroní pryskyřici. Ty očistím od hrubé nečistoty a opláchnu pod tekoucí vodou, a nechám cca dva měsíce oschnout na slunci. Ikdyž tu má spousta chovatelů výhrady třeba k silicím (já jsem u zvířat nikdy žádné problémy nepozoroval), je borovice (dle mého názoru) idealní do terarií a protože je mastná a prosycená pryskyřicí dlouho odolává ve vlhku klasické hnilobě (po čase jen promodrává).
Takže si myslím že použití i živé borovice by taky mělo být bez problému.
Jj., taky jsem je tam měl, i když to byla spíš z nouze cnost a dokonce se mi tam z nich vylíhl kozlíček dazule, to bylo překvápko.
zdar ta Acanthocinuska je super,mnoho lidí jí dodnes nevidělo live,taky borových špalků je pomálu
Zajímavá diskuze. Ještě mě napadlo, jestli by nadměrná vůně (ať smůly nebo v květu) nějak negativně neovlivnila zvíře žijící v tera. přece jen koncentrace pachu stromku bude v tera daleko silnější než v lese... Nebo ne ???
Jestli se k tomu můžu také vyjádřit: - Je pravda, že pryskyřice jehličnanů obsahují různé silice, které mohou být dráždivé jak pro měkké sliznice tlamy či očí, tak dokonce i pro pokožku, takže mohou vyvolat všelijaké reakce. A to obzvlášť v uzavřeném prostoru terária, kde může oproti volné přírodě nastat daleko větší koncentrace oproti volné přírodě. Různé sukulenty jsou podle mého do terárií daleko vhodnější. Navíc si myslím, že naše jehličnany včetně většiny druhů borovic, nejsou zrovna vhodnými rostlinami pro teplá a vlhká terária. Vyhovuje jim spíš chladnější, dobře větrané prostředí a klasické střídání zimních období, takže dlouhodoběji většinou nejdou udržet ani v bytě, natož v uzavřeném teráriu.
To je asi pravda. Raději od těch borovic ustoupím, ikdyž nerad . Přemýšlím tedy o něčem jiném a napadla mě tůje...? Vůbec se v tom sice nevyznám, ale tu jsem už i v teráriu viděl, tak s tou asi takový problém nebude, ale nevím. Co myslíte, případně jaký podobný druh drobnějšího keřiku by jste doporučili?
Čau, možná by mohlo fungovat tohle, nebo popř nějaký druhy cypřišů.Vyzkoušený to ale nemám.
Aby si ma nebral ako kritika živých rastlín, skús sa pozrieť na sukulentné rastliny. Doporučoval by som niečo z rodu Haworthia su to v podstate nezmar-rastliny
alebo ak chceš mať niečo ako nepravý bonsaj tak rod Euphorbia, patrí medzi sukulentné pryšce. Len si musíš dávať bacha na to, že niektoré druhy majú v dospelosti trny.
Tak jsem na ně koukal, ale bohužel to není to co jsem měl na mysli. Spíše mi jde o nějaký typicky středomořský drobnolistý keřík nebo něco tomu podobného...Koukal jsem na ty cypřiše a ty mi přišli celkem vhodné, konkrétně druh Chamaecyparis obtusa "Nana Gracilis". Roste velice pomalu takže by ani nebylo nutné časté přistřižení. Co myslíte..?
Jenže já zastávám určitou přirozenost a tak třeba u zvířat s mírného pásma mi přijde sukulent jako pěst na oko...
Ty si pořád řešil bonsaj, ale není přece problém vyrýpnout v lese pár borových sazeniček a bez nějakých "bonsaj ambicí" je pěstovat v chladnějším dobře osvětleném a větraném teráriu, klidně i se zimní pauzou (i zvířata by zimovala) a až by borovičky odrostly, tak je lze opět vyměnit za malé. Je to jen o podmínkách v teráriu, resp. i v místnosti, kde by bylo umístěné.
(je pěstovat v chladnějším dobře osvětleném a větraném teráriu)
Aké zviera tam chceš chovať a čo presne znamená chladnejšie- ako vonkajšia teplota??
Prosím ta uvažuj, zober si podmienky pri ktorých rastú borovice a skús sa pozrieť na teploty pri ktorých strávia prevážnu časť roku. Mne to pripadá ako keby si chcel chovať natrixku s guttatou v jednom terárku.
Nejspíš nějaké z mírného pásma...třeba guttata nebo obsoleta je takový druh borovicového háje.
Borovice rostou i v teplejších oblastech než u nás, ono je a) dost druhů a b) zvládají docela slušný rozptyl teplot a není problém je na čas zazimovat...
Ty furt děláš jako by existovala jen kleč, navíc borovice jsou časté i ve středomoří...
Což by taky klidně šlo...ono je to vždy o tom znát, co který druh potřebuje a nevidím v tom zas takový problém, ale ze zásady nekombinuji v teráriu různé druhy zvířat...
Pro zadavatele:
Podle mých skromných znalostí je možné použít klasickou borovici lesní do terária mírného pásma, samozřejmě venkovní by bylo ještě lepší, ale lze to i ve větším vnitřním. Osobně bych použil drobnější semenáčky, které bych vložil do nádobky z lesní hrabankou a pískem a i s nádobou zapustil do substrátu. Důležité je dostatečné osvětlení a velmi dobré větrání.
Skúsim vám vysvetliť prečo som proti stromu do terárka, hlavne borovica :
Semená borovíc sa musia pred výsevom stratifikovať, t.j. narušiť obal samotného semena, podla druhu niektoré teplom, alebo mrazom iné chemicky- napodobniť tráviaci trakt zvierat najčastejšie vtákov. S tohoto dovodu sú v prírode už dost vzácne samovýsevy. Takže, to čo by ste chcel vyrýpnúť v lese tam niekto z največšou pravdepodobnostou doniesol a zasadil. V lepšom prípade by to bola krádež, v CHKO trestný čin.Pri výsadbe sadeníc je nutné podla stanovišta vytvárať mikroklímu, pretože sú náchylné v lete na vyschnutie a v zime na vymrzanie. Pritom večšine stredoeropskych borovíc najviac vyhovujú teploty do 20°C a relatívne vysoká vzdušn vlhkost. Podobné nároky majú aj balkánske.Ked si predstavim že najkvalitnejšie drevo a največší výnos dosahujú ako 80-100 ročné, pripadne mi barbarské ich likvidovať v ich utlom veku.
A na záver taká filozofická otázka : Prečo asi v bytoch pestujeme subtropické a tropické rastliny, prečo chováme zvieratá z týchto krajín. Nebude to pre to že máme v bytoch o dosť podstatnejšie teplejšie ako je vonkajšia teplota a to po večšine času roku. Nebude to pre to že je to podstatne jednoduchšie a schodnejšie pre obe strany. Ja som presvedčený o tom že stromy sú odkaz pre našich potomkov doprajme im nejaké.
No nevím.V lese vídám semenáčky jehličnanů docela často a to i na místech, na která je určitě člověk nezasadil.
Stejně jako hadům mírného pásma.Tak o co jako jde?
Všichni nechovají jen tropické druhy hadů.A nechápu proč by měl někdo cpát sukulent do terária hadovi, který se s ním ve své přírodní lokalitě nikdy nesetká.
Myslím, že takové kácení pralesů je mnohem horší pro zachování stromů, než když si pár nadšenců v lese vydloubne semenáček, který roste třeba u lesní cesty, kde ho stejně přejede lakatoš dřevorubců až pojedou pokácet vzrostlý strom.
Jak už jsem psal, ty borovice by byly pro gemonensisky z Balkánu a tam jich právě roste mraky včetně té kleče a rozhodně nejsou jen v teplotách do 20ti stupňů. Byly by cca ve 25ti stupních a dalo by se udělat i to zimování, vzhledem k tomu že gemči také zimují. Takže nevidím žádný velký problém je pěstovat v podobných podmínkách ve kterých rostou, ale v teráriu. Co se týče vydloubávání v lese, samotného mě to ani nenapadlo, borovice budu kupovat v zahradnictví. Nevidím na tom ale nic špatného když si někdo v lese vydloubne malý stromek a jak píše cejna, takové kácení pralesů je něco milionkrát horšího...
Tak já teda nejsem lesnický inženýr, ale v borovém lese (kterým mimochodem člověk ve většině míst u nás nahradil původní druhy, což je na škodu biodiverzitě) se najde spousta přirozeně vyrostlých semenáčků. Máš pocit, že semínka z borovic neprocházejí běžně zažívacím traktem lesních zvířat? Myslíš, že se jim cíleně vyhýbají? Asi ne, viď. Stejně tak ostatní případy narušení obalu semínka se běžně dějí neboť nežijem ve skleníku. Ze stovky semenáčků doroste sotva několik stromů, zbytek podlehne tlaku okolní přírody, takže odběr dvou tří semenáčků opravdu přírodu nezlikviduje. Navíc jsou to v mnoha případech nepůvodní monokultury vysázené člověkem a opravdu v tomto případě nelze hovořit o nějakém poškozování přírody, pokud tak navíc udělám na vlastním pozemku, tak už není vůbec o čem mluvit... Mimochodem - víš kolik podstatně větších boroviček padne o vánocích a při "probírání" porostu.
Samozřejmě pokud by šlo o výsadbu, tak ano, ale u náletů je to opravdu hodně hodně velká sci-fi...
V tom nevidím problém. Vytváření mikroklima, to je to, oč v teráriu běží.
Opravdu hloupý argument vzhledem k tomu, jak funguje lesní hospodaření.