Zamenis situla - úhyn v zimování

zdar,no navím zda ti pomůžu,ale přesto.
1.je tu možnost,že nebyli úplně prázdné prřd zimováním a ten 1,0 padnul na parazity-doporučuji udělat pitvu nebo napsat Jabule ta ti určitě pví více.
2.vidím asi problém v substrátu???ty stěpky jsou z čeho??i přesto,že má rašelina fumi.účinky něco se tam stalo??myslím to tak,že veškerý substrár co nejde vyvařit namáčím do hypermanganu a to i lignocel.Je tu ještě možnost,že ty štěpky byli z jehličnů??
3.jinak já hady vyndavám rovnou do bedny a hned svitím v přírodě to taky přijde náraz
tak zdar Pošuk

vidím asi problém v substrátu???ty stěpky jsou z čeho??

Štěpky byly jedlová kůra od Exoterry, kdysi jsem toho pytel koupil a porůznu používal v teráriích, i každoročně při zimování. jinak substrát jsem nijak neoštřoval.

zdar,
štěpky od Exoterry budiž,ale jednou jsem od někoho dostal taky pytel tak divně to smrdělo jak od mořidla,no nevím.Neošetřovaný sustrát je sebevražda-do toho pytle mohlo vlézt cokoliv??hygiena,hygiena...pořád dokola.Ta 0,1 byla určitě v tom samém substrátu???jak jinak.Zkus jí vykoupat jen v teplé vodě,snad to rozdejchá?jj.psal jsi že přepadává jak z otravy??tak to jsou tuty ty štěpky nebo nějaký breberky v játrech,ledvinách nic jiného mi fakt nenapadá Pošuk

U velke vetsiny zvirat je po zimovani nejvetsi problem s rehydrataci. Odpadni latky kumulovatne v tele zvirete by se mely co nejdrive "naredit" (treba i kratkou koupeli) a to jeste predtim, nez se metabolismus rozbehne naplno. Urcite bych zkusila samici poradne vykoupat (ve vode odpovidajici teplotou okolnimu protredi) a predevsim napojit. Neuromotoricke prinaky by se mohly zmirnit po podani vit. skupiny b (predevsim b 12). Ty pomahaji i pri mirnych otravach nekterymi toxiny.
Jeste co se tyka Posukovi teorie o parazitech - takhle naslepo se neda rict v podstate vubec nic...podrobnejsi prohlidka samce (i zevnitr) by nebyla od veci a mohla by lecos (nebo taky vubec nic) napovedet...

Se zimováním hadů nemám zkušenosti.Zimuji jen Podarcisky,ale ty se v krabičce vyloženě louhujou úplně na dně,kde skoro leží voda.To že ti substrát skoro vyschl bych řekl je možná špatně.

zdar, Jabulo já jsem o té koupeli psal,taky proto po zimování hned stítit at to z nich jde rychle ven.Ad."breberek"myslel jsem to tak,že zvířata byla zazimovaná ještě nevyprázděná.Tak zatím zdar Pošuk

zvířata byla zazimovaná ještě nevyprázděná

Tohle vylučuju. Předtím, než jsem je šoupl do chládku, nežraly víc jak tři týdny a fungovaly při běžné provozní teplotě...spíš možná to sucho ale kdoví...
S pitvou nevím, je otázka jak dlouho to je, co uhynul, a jestli by tedy ještě o něčem vypověděla - co JaBulo? Má to smysl? Můj odhad úhynu je před třemi až pěti dny.

no, po 5 dnech - tam by se snad jeste daly zjistit nejake ty vetsi abnormality na organech (kyby mel samec treba uz z drivejska nejak zrusene ledviny apod.), jak ale sam tusis - bude to spise orientacni pohled ktery nam nemusi rict vubec nic o tom, proc zvire uhynulo. Pokud ale treba budes mit cestu - muzem na to mrknout...

Tedy, já se obávám, že to opravdu bylo suchem.Takhle jsem taky přišel o hadici a jako jedina byla v relativně suchém rašeliníku...

Jedlová kůra - nejsem si jist, ael ty silice z ní asi taky nebudou to pravé, ne? Jaá raději dávám vše v rašeliníku - příjde mi to přirozenější.

VH

Možná je to i tím suchem a byly dehydrované. Je fakt, že já je ( P.guttatus) nemám na vlhkém substrátu ( jsou na bukových štěpkách, ale nevlhčila bych je, vlhké chytají plíseň, pak bych je zimovala spíše na rašeliníku), ale mám tam misku s vodou a viděla jsem je během zimování pít. Taky je fakt, že nezimuji tak na tvrdo jako ty, ale v rozmezí 11 - 13 °C.
Nic jiného mně nenapadá.
K rašeliníku jsem se vrátila i kvůli inkubaci.

No, já nedávám vodu k žádným hadům do zimování, jen když zůstávají v teráriích bez zapnutých světel. Stalo se mi už taky, že nějaký aktivista když se zavrtával do substrátu, misku vylil a hned bylo vlhko víc než bylo třeba...tentokrát jsem to ale poněkud nevychytal...

Taky je fakt, že nezimuji tak na tvrdo jako ty, ale v rozmezí 11 - 13 °C

To je u gutek jasný, ikdyž by snesly i víc, ale situly právě "natvrdo" potřebují, naměkko to není ono...

Dávám k ještěrkám malou mističku na vodu a musím říct,že jí každý víken dolívám.Přitom jsou ještěrky ve vlhkém mechu na kterém jsou kapičky vody.Řekl bych že určitě byli dehydrované.

Je tam tak vlhko,že voda stéká po stěnách.Takto zimuji druhý rok a žádný problém.

Zítra ho zavezu na SVÚ v Olomouci na pitvu, takže pak uvidíme co nám to řekne. Jen nevím co všechno nechat vyšetřit - histologii, bakterie?

Delat histolku z 5 dni stareho kadaveru nema myslim moc smysl. Posouzeni takovych preparatu je vzhledem k lyze tkani nesnadne, ne-li nemozne, vse bude zkresnene postmortalnimi zmenami. S bakterkou to bude jeste slozitejsi. Kdyz zvire umre, bakterie ze streva pripadne z okoli hada prostupuji do tkani a znehodnocuji ji. Jakykoli nalez tedy muze byt znacne zavadejici. Jedine, co je mozne ze zvirat dlouho po uhynu zjistit jsou makroskopicke zmeny organu, v pripade pritomnosti helmintu i nejaky ten vetsi parazit (nekteri prezivaji hostitele i o nekolik dni).

Tak zatím jen průběžné info a aby vlákno nezapadlo. Samice dostala řádnou koupel, přesto jsou u ní motorické potíže stále patrné, ikdyž ne tak výrazné. V pátek frčím do Brna za MvDr. Knotkem a začátkem příštího týdne bych měl mít zprávu z pitvy, tak se pak jistě o info podělím.

Tak zas trocha infa - samici jsem dnes odvezl na VFU Brno k panu Knotkovi, který si ji tam nechal na přezkoumání a testy - pokusí se najít příčinu motorických poruch. Co je nepříjemné - včera večer jsem v u ní v teráriu našel moč (to je spíš dobrá zpráva), ale i malý kus houna...tudíž ačkoliv měli před zimováním hladovku dlouhou, evidentně alespoň samice nebyla úplně vyprázdněná No nic, jdu si někam dát pár facek, než přijde ta zpráva z pitvy

No nic, jdu si někam dát pár facek, než přijde ta zpráva z pitvy

Já si myslim,že i mistr tesař se někdy utne a důležité je z chyb se poučit.

Pokud není sklep, co vyjde na spotřebu energie levněji, zimovat v lednici v místnosti ve které je v zimě +5 až -5 a v ní kabelem s termostatem topit, nebo v lednici doma v mistnosti? nejspíš kabel s termostatem?

Harry Sigg, německý herpetolog a terarista popisuje v obsáhlém článku (Sigg, Harry: Anspruchsvolle Schönheit – Anforderungen von Elaphe situla an Lebensraum und Terrarium. herpetofauna 29, 1984....) chov Elaphe (Zamenis) situla v několika generacích. Zimování považuje za velice důležité. Jen stručně. Přestával krmit už v září, snižoval osvit až na 6 hodin denně, v říjnu zazimoval při 10 - 15 C. Voda v zimovišti je prý nutná,což je při vyšší teplotě pochopitelné. Píše, že při nízkých teplotách měl on i ostatní chovatelé velké ztráty. Podle článku měl vždy 100% přežití a vždy úspěšné odchovy. Mláďata začínal zimovat až ve druhém roce.Neukamenujte mne jen tlumočím a diskutuji.
Já choval na začáku 90. "situly" z jihu Peloponézu a zimoval jsem je bez problémů také při vyšší teplotě. Přišlo mi divné dávat je do sklepa s "amurkama" na nějakých 0 - 5C, když na jihu Peloponézu spadne teplota stěží na 10C a to ještě v noci. I když v jihozápadním Bulharsku může ne jejich lokalitě taky lehce mrznout, ovšem během zimy se i tam poměrně často výrazně oteplí, někdy i na 20 C na slunci a není to nijak výjimečné.
Sníží se i riziko úhynu z nevytrávení. Při 5 C s tím už had nic nenadělá, při 10-15 C je schopen se toho rychle zbavit.

Kamenování se rozhodně nekoná, informací není nikdy dost. Já vycházel z infa od chovatele, od kterýho je mám (Pavel Marhoul) - na stránkách Teraspolu se ještě někde povaluje článek psaný spolu s Velenským a Králem... podle něj jsou situly při 15 ještě moc aktivní. Ale nevylučuju, že zkusím trošku "ubrat"...

Však on píše 10-15. Ale jinak. U subtropických plazů dochází při zimování docela často k přerušovanému zimování. V lednu byly pozorovány aktivující ještěrky v jihozápadním Bulharsku. Při ochlazení se opět ukryjí. Nechci tím říct, že by jsme měli při zimování také takhle riskovat, nevíme totiž, kolik v přírodě z těchto jedinců uhyne. Ale je jisté, že vyšší teploty a jejich výkyvy jsou v přírodě běžné a že plazi v této klimatické zóně budou na podobná překvapení adaptováni. V lednici máš 4-6 C, stále a bez kolísání. Při této teplotě se zimují naše zmije (možná i trochu níž) a hadi ze skutečně chladných oblastí. Nepochybuji, že dobře připravená Z.situla i takové zimování bez problémů přežije. Víme ale vždy, že náš had je před zimováním v dobré kondici? Tzv. tvrdé zimování je zátěží pro organismus stejně jako zimování - nezimování při vysoké teplotě. Zlatá střední cesta. A vždy těžkou misku s vodou.

I když v jihozápadním Bulharsku může ne jejich lokalitě taky lehce mrznout,

Myslím, že letos mrzlo lehce víc. Přikládám lednový graf teplot ze Sofie. Kosa skoro jako v Rusku.

To samozřejmě ano Sofie je taky úplně jinde a v jiné výšce. Z.situla tam samozřejmě nežije.
Tady jsou odkazy na klima letos, ale také třeba na rok 2007, pochopitelně v Sandanski. Doporučuji zhlédnout.
Leden.2007 - http://www.tutiempo.net/en/Climate/SANDANSKI/01-20 07/157120.htm
Leden.2009 - http://www.tutiempo.net/en/Climate/SANDANSKI/01-20 09/157120.htm
T - průměr
Tm - minimum
TM - maximum

Jo, Sofie (nechtělo se mi hledat přesnější lokalitu) je o 100 km severněji a o +- 300 m výše, ale všeobecně na Balkánu bývá v zimě dost chladno než by člověk z Polabí předpokládal, na druhou stranu tu může být i těch + 20°C, ale to platí i v našich podmínkách a už jsem viděl V. berus nebo Z. vivipara vylezlé uprostřed zimy.
Je spousta metod jak správně zimovat ten či onen druh. Tyto metody vesměs určují "ideální laboratorní" podmínky při konstantní teplotě, ale je zajímavé že v přírodě to někdy funguje úplně obráceně - to jen tak k zamyšlení.

To máš jistě pravdu. I u nás jsou dost výrazné skoky v teplotě. Situace je ale trošku jiná v tom, že naši plazi před ochranou před tuhými mrazy zalézají poměrně hluboko do země, kde je krátkodobé výkyvy teploty nezasáhnou.
V subtropických, a to zdůrazňuji, oblastech balkánu zimují často velice mělce. V březnu (bylo tehdy dost chladno) jsem nalézal běžně u řeky Strumy poblíž řeckých hranic ještěrky L.trilineata zimovat pod mělce zapuštěnými kameny. A případná oteplení v těchto oblastech jsou podstatně delší a častější.To by naše ještěrky u nás nemusely přežít. Následující týden prudce vyskočila teplota nad 20 stupňů a všude bylo ještěrek jako naseto. Tedy žádné postupné oteplování. Tím chci jen říct, že v přírodě to bývá jinak, než to co často praktikujeme v chovech.

Tuhle zkusenost mohu potvrdit pro muralisky z Ligurie a Toskanska - zalezle pod placatejma sutrama a nemusely byt nejak velke. Myslim, ze to by mohlo byt ono. VH

Máš pravdu, v tomto konkrátním případě jsem přestřelil, ale obecně zima na Balkáně není zas tak mírná jak by se na první pohled zdálo, a domnívám se, že plazi mají gen. zakodované zvládnout větší zimu než byla v posledních 10-20 nebo i 50 letech. Agilisku jsem pod kamenem našel časně zjara, když kolem ležel sníh přesto nepředpokládám že tam byla celou zimu. Prostě si dokáží v přírodě najít optimální podmínky - jak tepelné tak vlhkostní.
Zajímavý je i názor že zimovat mají hladový - zkus želvě v jezírku vysvětlit že je konec listopadu tak ať ty žížaly nechá na pokoji. Tím nechci nikoho nabádat k opačnému postupu.

Zimy na Balkáně mohou být ještě tvrdší než u nás, to ano. Na klima má vliv nejen zeměpisná šířka, ale taky nadmořská výška, poloha (J,S,Z,V), sklon, orientace terénu, blízkost moře, zda se jedná o urbanizovanou zónu (v Praze může na dvorku v pohodě vegetovat Ficus carica, za Prahou nejspíš vymrzne) ...atd. Z toho se odvíjí i druhová skladba (SC) biotopů. Když mluvíme o "situle". Beškov ji uvádí z jižního údolí Strumy jako velmi hojnou, jinde v Bulharsku je vzácná. Není to tím, že by jinde v Bulharsku byla chladná léta. V létě je skoro všude v Bulharsku vedro. V určité míře jde o absenci vhodných biotopů (jejich nevhodnou geomorfologii) a o klimatický průběh zimy. Jižní Struma je typickým příkladem meridionální zóny v Bulharsku. Široce k jihu otevřené údolí se postupně k severu zužuje,je sevřené z obou stran dost vysokými pohořími (Pirin, Belasitsa, Malaševska planina), která zapraňují průniku velmi chladného vzduchu ze severu. Naopak z jihu sem proniká teplý vzduch od Egejského moře.
Co se týče zvládnutí zimy. Každý organismus má nějakou teplotní valenci. U některých je širší, u některých užší. Přírodní prostředí ale vystavuje organismus (druh) nejrůznějším zkouškám, které musí, nebo se alespoň snaží, zvládnout pokud chce přežít. Proto i tropický had může vydržet a přežít delší dobu v zimě, se kterou by běžně nepřišel do styku. K teplotám směrem nahoru jsou pochopitelně plazi méně tolerantní. Takže i ty situly budou jistě schopny přežít hodně tuhé zimy. Mluvíme ale o populacích, ne o jednotlivcích. I během normálních zim budou mezi nimy ztráty, ale v tuhé zimě budou mnohem větší z důvodu vyšší fyziologické zátěže. Ale populace přežije. Při chovu ale chceme vždy aby naši hadi přežili. Proto by jsme neměli podobné přírodní kontrasty napodobovat a držet se právě v tom optimálním rozpětí.
V tom krmení máš pravdu. Užovka určitě vědomě neví, že za měsíc bude zima a že už by neměla žrát, když je ještě teplo a v rybníku spousta žab. Teplota ale klesá většinou postupně, takže organismus hada má dost času na přípravu k zimování, tedy i k dotrávení potravy. Po poklesu průměrné denní teploty had přestává lovit, zároveň je ale ještě dostatek tepla k dotrávení. I v říjnu nebo začátkem listopadu, pokud je slunečno, jsou vidět slunící se zmije, užovky nebo ještěrky. To ale neznamená že také loví. V teráriu to musí zařídit chovatel a ten dělá chyby.
Snad ti nepřipadám jako brouk Pytlík.

Snad ti nepřipadám jako brouk Pytlík.

To bych si nedovolil.
Jsou nějaké záznamy a měření o zimování v přírodě? V tebou popiovaných lokalitách můžou vylázat během zimy se ohřát stejně tak mouhou zimovat dost hluboko s konstantní teplotou. Každopádně zima na Balkáně bude mnohem kratší a právě v délce zimování vidím větší riziko zimování než v samotné teplotě (pochopitelně vlhkost bude hrát největši roli) ale pochopitelně netrvám na tom.

. V teráriu to musí zařídit chovatel

V teráriu není problém nekrmit před zimováním, ale bahenky při venkovním chovu žraly při sebemenším oteplení i začátkem zimy.

Jistě, délka zimy je taky důležitá. Co se týče té hloubky. Teplota bude určitě stálejší než pod kamenem, zároveň ale bude při náhlém velkém ochlazení podstatně vyšší, alespoň v téhle oblasti a bude se spíš blížit průměrné teplotě. Což je v téhle oblasti kolim 10 C. Navíc nevíme kolik tepla se naakumuluje během horkého léta a podzimu do půdy(skály..) a jak dlouho vydrží temperovat. Je to ale jen můj dohad. O nějakých záznamech měření teplot během hybernace a navíc jejich vyhodnocení v souvislosti s mortalitou jsem nečetl. Jistě, občas změřená teplote v noře želvy, nebo různé "výzkumy" v laboratorním prostředí jsou k dispozici. Něco vyšlo i o zemních želvách z Uzbekistánu. Ale u přírodní populace ještěrek nebo hadů? Dost dobře si nedokážu představit metodologické provedení takového průzkumu tak, aby z něj vypadly relevantní výsledky. Už z toho důvodu, že by se musel provést na velkém počtu jedinců. Zkus uhlídat padesátku situl na lokalitě několika hektarů, měřit jim v úkrytech teplotu a vlhkost,.....

A přibližně odtud pocházely moje "situly".
Leden 2009 - http://www.tutiempo.net/en/Climate/Kalamata_Airpor t/01-2009/167260.htm
minimum letos 12 a maximum 15.

Je třeba si uvědomit, že situly se vyskytují na velmi teplých místech, z čehož plynula dřívější chyba v chovu - příliš vysoké teploty, ovšem situly na těchto místech (často vápence a tedy i spousta podzemních dutin atd.) využívají podzemních úkrytů, kde jsou relativně nižší, ale stálejší teploty (cca 15-20 st., v největších horkách tam není nad 25 st., případně se stahují o něco hlouběji) a venku v sezóně aktivují jen při nižších teplotách (okolo 20 st.), často se na povrchu neobjeví přes den v létě i po mnoho dní, maximálně krátce po ránu. Místa jejich výskytu jsou většinou jižně (nebo jv., občas jz.) orientovaná, takže i v zimě exponovaná sluncem a opět v podzemních úkrytech je poměrně stálejší, ale ne zcela chladné klima, optimálně právě těch 10-15 st., v nejextremnějším zimním (+ i -) počasí +- 2-3 st. Situly se , ostatně jako jiní hadi, ve svém prostředí dobře orientují a vždy si dokáží najít optimální teploty pro svoji existenci.

Oblasti jejich výskytu v Bulharsku jsou nejteplejšími místy Bulharska s poměrně mírnými zimami, nelze koukat jen na mapu, ale pokud znáte ta místa zblízka, je tam většinou teplejší mikroklima než jinde v okolí (často právě i díky orientaci svahu na jih). Stejně tak výskyt v Chorvatsku a dále na jih, dokonce i na Krymu, kde už od názvu člověk čeká tuhou zimu tomu je stejně, opět teplé jižní svahy a příjemné přímořské zimní klima. Vlastně asi zimní teploty jsou pro jejich rozšíření jedním limitem, protože ačkoli nesnáší vyšší teploty, nemají v oblibě v zimě ani příliš nízké...

Jasně, teploty pro chov v aktivním období musí mít nízké. žádnou zimu, ale ani vedro. Těch 25 stupňů bude dlouhodobě hraničních. Koneckonců kdo chytal v přírodě "situly" ví kde žijí. V oblasti Sandanski (Kresna) a na druhé straně u Lebnice to byly vždy skalnaté hustě zarostlé dost prudké svahy často s potůčky a říčkami. V Turecku prý byly nalezeny i ve starých obydlených či neobydlených domech . Na Peloponézu jsem je nacházel ve starých citrusových sadech s hromadami kamenů a s dlouhými kamennými zídkami. Takže možností k optimální termoregulaci víc než dost. Z.situla má poměrně úzkou teplotní valenci, což trochu komplikuje její chov. Právě při zimování se na to zapomíná. To ale není jen problém "situl" z Evropy (resp.Euroasie - Turecko), ale i spousty "tropických" hadů či ještěrů. Pokud se budu držet mé zájmové oblasti tak třeba etiopské Pseudoboodony vysokou teplotou spolehlivě zabiješ. To se pochopitelně projevuje i u zimování, kdy dlouhodobě velmi nízké teploty můžou "situle" spíše ublížit než pomoci.
K té denní letní aktivaci. Situla je spíše krepuskulární a nokturální had, aktivuje za soumraku a v noci, přes den se objeví výjimečně. Spíše těsně po zimování na jaře je venku i ve dne ale to netrvá dlouho, v létě vylézá jen ráno ( i když i had má svou hlavu a dělá si co chce, takže se výjimky najdou). Já jich našel pár brzy po ránu (květen - vesnice Itilion, Peloponés, ten první prst), kdy se slunily na vycházejícím sluníčku. Po 10 hod. už byl konec. V Bulharsku jsem viděl pár čerstvě přejetých na hlavním tahu do Řecka u Kresny, a to vždy po ránu, takže byly přejety zjevně v noci(červen).

zdar Kerejoo vítej na lodipřesně takhle to je psal jsem to už výše a nikdy jsem tuto nějak neřešil.Osobně si myslím,možná se pletu??jinak mi oprav-každý si myslí jak zvířeti dopřejí když "zimuji"při 20 apod.bavíme se se o gutkách aten kdo zimuje natvrdo tj.10 je bůh ví co??je to tak,že"mne padla po 7letech"kolik se tak mají dožít??s mojí odpovědí,že nevím ale gutka mi padla po 13letech,hodně lidí kouká jak když si dělám srandu,ale nikdo si to nepřipustí.Chovám některé druhy co ani nešerou(myslím NZ) a jdu je zimovat,klidně i 3 měsíce ten váhový ubytek je tak malý téměr zanedbatelný,že už to ani neřeším. To byl jen příklad.
To samé platí u adultů. měj se Pošuk

Chovám některé druhy co ani nešerou(myslím NZ) a jdu je zimovat,klidně i 3 měsíce ten váhový ubytek je tak malý téměr zanedbatelný,že už to ani neřeším.

Tak u těch, co nežerou, je zimování jedním způsobem, jak je "rozkrmit", po tom už většinou žerou samy (např. El. quatuorlineata), akorát nemívám tak pevné nervy a někdy je ještě pro jistotu tak 2x nacpu (hlavně pokud je zimuju až po delším čase a přeci jen pohubnou) a až potom jim dopřeju zimní klid.

Krokouši je to tak,že oni by stějně nezřalijá ty nervy mám a už se mi to kolikrát vyplatilo věř mi,uřčitě se ti někdy stalo,že ty "růčo"krmený jsi krmil ještě Příkladně rok,a ty zazimovaný co nežrali je dorostli a předehnali,sám víš o čem to je

Souhlasím, zásadní zkušenost. Někdy mají ale chovatelé prostě strach že to nevyjde a zimování jim pracný odchov zabije. Tak je raději cpou. S tím nic nenaděláš. A ono to taky vždycky 100% vyjít nemusí.

díky,ono se taky kolikrát stane,že to nevyjde,ale to je úděl teraristiky

POšuku promiň, ale asi jsem tě nezcela pochopil :) Samec longiny doma mi teď žije 15 rok a je furt ok... VH

Vh-to byl jen příklad u gutek nezimovaných a zimovaných.Jinak třeba já mám doma heleny odchytovky 8rok a drží,Schrenki oba podruhy 14let,no akorát ty mini co je sázka do loterie

Tak vidím, že se mi ty chyby pěkně kupí, no asi není nad to mít informace z více než jednoho, byť důvěryhodného zdroje. No, nezbývá než to zkusit příště lépe a radostněji
A propos - možná se v květnu dostanu do NP Paklenica v Chorvatsku na pár dnů - dají se i tam potkat situly? Předpokládám, že to už na ně bude docela horko, ale kdoví?

Ja situly potkal u mesta Senj, poomůže-li ti to. Ráno vylezlá v údolí vychlého potoka. VH

pokud bude teplo tak jedině ráno nebo po dešti,ale pokud to tam rozvítíš na plátno může na tebe klidně juknou i v noci Pošuk

kud to tam rozvítíš na plátno může na tebe klidně juknou i v noci Pošuk

To se ti povedlo

VH

Tak nevím, jestli to mám riskovat aby na mě v noci juknul Pošuk
Nicméně mi žena po telefonu přetlumočila pitvu, co už dorazila domů:

- neukončený svlek
- kosterní svalovina tmavě červená a suchá (dehydratace)
- dutina tlamní mírně zahleněná, jícen beze změn
- osrdečník naplněn krví
- plicní vak beze změn
- játra překrvená
- zažívací trakt prázdný
- ledviny, močové cesty beze změn

Závěr: příčinou úhynu bylo vykrvácení do osrdečníkové dutiny (ruptura krevní cévy vystupující ze srdce). současně byly zjištěny známky dehydratace.

jasně a to tam chybí jen tečka.

Tak jsem sice z ablbce, ale nijak mi nedochází příčina onoho důsledku - krvácení.

Taky nejsem veterinář, ale pokud si pamatuju tak při dehydrataci dochází k zhušťování krve, to zvyšuje tlak a praskají cévy. Na to můžou umřít i lidi, třeba "mrtvice", nebo infarkt.

Nemam rád to zimování v ledničkách. Je to jak sušička. Neni nad dobrej sklep.

To vysvětli lidem (mě), kteří bydlí v bažině, kde spodní voda solidní sklep nedovoluje

Jinak já doufám, že na to mrkne JaBula a některé věci snad vysvětlí...překrvená játra atd. Nevyznám se v tom....

Funguje i lednice, ale musí být dobře vyřešená zimovací bedna, dostatek "kyprého" substrátu, mechu a listí (listovky) a keramická miska s vodou + občasná kontrola vlhkosti substrátu.

zdar,tuto mi taky zajímá jak to dopadne??je to další zkušenost "pro příště".Pravda je ta,že některá zvířata se musí "zimovat na tvrdo" i z vlhkosti,jinak příští rok nic není bohužel.tečka Pošuk

Jinak já doufám, že na to mrkne JaBula a některé věci snad vysvětlí

No, myslim, ze uz k tomu nemam co dodat, vsechno jiz bylo vysvetleno. Snad jen jeste tolik, ze u nekolik dni uhynuleho zvirete muze byt spoustu zdanlivych poruch zpusobeno az postmortalne, takze nektere veci někdy ani nemusi nutne souviset s pravdepodobnou pricinou uhynu...

Zdarec, říkal jsem si, kdo v okolí Olomouce může chovat situly. U pitvy jsem byl a můžu říci, že často není příčina úhynu tak jednoznačná, jako v tomto případě. Co se týče pojmu "překrvení jater" -jde o popis orgánu. Játra, stejně jako slezina mohou být velkou zásobárnou krve a při disfunkci srdce dochází k překrvení těchto orgánů. Zřejmě na počátku všeho byla opravdu dehydratace organismu. Kdyby ti nebylo z protokolu cokoli jasné, máš tam telefon i mail přímo na odd. patologie, tak se neboj zeptat.

Heh, svět je malý Já myslím, že dalších dotazů netřeba, jen mi vrtala hlavou ta játra, jestli to třeba nemůže ukazovat na něco jiného. Jinak možnou příčinu prasknutí cévky už osvětlil výše kerejoo...

Díky všem zúčastněným, snad nejen mě pomůže tohle vlákno do budoucna...

Jinak jen pro info - samice se dala do kupy. Pobyla si chvíli na veterině v Brně, leč tam nic nezjistili. Dal jsem jí pár koupelí, stav se mírně zlepšil, na začátku dubna začala konečně žrát a cpe se jak o život...tak doufám, že jí to vydrží a do příštího roka jí seženu pěkného ženicha