Zamenis situla - úhyn v zimování

Možná je to i tím suchem a byly dehydrované. Je fakt, že já je ( P.guttatus) nemám na vlhkém substrátu ( jsou na bukových štěpkách, ale nevlhčila bych je, vlhké chytají plíseň, pak bych je zimovala spíše na rašeliníku), ale mám tam misku s vodou a viděla jsem je během zimování pít. Taky je fakt, že nezimuji tak na tvrdo jako ty, ale v rozmezí 11 - 13 °C.
Nic jiného mně nenapadá.
K rašeliníku jsem se vrátila i kvůli inkubaci.

No, já nedávám vodu k žádným hadům do zimování, jen když zůstávají v teráriích bez zapnutých světel. Stalo se mi už taky, že nějaký aktivista když se zavrtával do substrátu, misku vylil a hned bylo vlhko víc než bylo třeba...tentokrát jsem to ale poněkud nevychytal...

Taky je fakt, že nezimuji tak na tvrdo jako ty, ale v rozmezí 11 - 13 °C

To je u gutek jasný, ikdyž by snesly i víc, ale situly právě "natvrdo" potřebují, naměkko to není ono...

Dávám k ještěrkám malou mističku na vodu a musím říct,že jí každý víken dolívám.Přitom jsou ještěrky ve vlhkém mechu na kterém jsou kapičky vody.Řekl bych že určitě byli dehydrované.

Je tam tak vlhko,že voda stéká po stěnách.Takto zimuji druhý rok a žádný problém.

Pokud není sklep, co vyjde na spotřebu energie levněji, zimovat v lednici v místnosti ve které je v zimě +5 až -5 a v ní kabelem s termostatem topit, nebo v lednici doma v mistnosti? nejspíš kabel s termostatem?

Harry Sigg, německý herpetolog a terarista popisuje v obsáhlém článku (Sigg, Harry: Anspruchsvolle Schönheit – Anforderungen von Elaphe situla an Lebensraum und Terrarium. herpetofauna 29, 1984....) chov Elaphe (Zamenis) situla v několika generacích. Zimování považuje za velice důležité. Jen stručně. Přestával krmit už v září, snižoval osvit až na 6 hodin denně, v říjnu zazimoval při 10 - 15 C. Voda v zimovišti je prý nutná,což je při vyšší teplotě pochopitelné. Píše, že při nízkých teplotách měl on i ostatní chovatelé velké ztráty. Podle článku měl vždy 100% přežití a vždy úspěšné odchovy. Mláďata začínal zimovat až ve druhém roce.Neukamenujte mne jen tlumočím a diskutuji.
Já choval na začáku 90. "situly" z jihu Peloponézu a zimoval jsem je bez problémů také při vyšší teplotě. Přišlo mi divné dávat je do sklepa s "amurkama" na nějakých 0 - 5C, když na jihu Peloponézu spadne teplota stěží na 10C a to ještě v noci. I když v jihozápadním Bulharsku může ne jejich lokalitě taky lehce mrznout, ovšem během zimy se i tam poměrně často výrazně oteplí, někdy i na 20 C na slunci a není to nijak výjimečné.
Sníží se i riziko úhynu z nevytrávení. Při 5 C s tím už had nic nenadělá, při 10-15 C je schopen se toho rychle zbavit.

I když v jihozápadním Bulharsku může ne jejich lokalitě taky lehce mrznout,

Myslím, že letos mrzlo lehce víc. Přikládám lednový graf teplot ze Sofie. Kosa skoro jako v Rusku.

To samozřejmě ano Sofie je taky úplně jinde a v jiné výšce. Z.situla tam samozřejmě nežije.
Tady jsou odkazy na klima letos, ale také třeba na rok 2007, pochopitelně v Sandanski. Doporučuji zhlédnout.
Leden.2007 - http://www.tutiempo.net/en/Climate/SANDANSKI/01-20 07/157120.htm
Leden.2009 - http://www.tutiempo.net/en/Climate/SANDANSKI/01-20 09/157120.htm
T - průměr
Tm - minimum
TM - maximum

Máš pravdu, v tomto konkrátním případě jsem přestřelil, ale obecně zima na Balkáně není zas tak mírná jak by se na první pohled zdálo, a domnívám se, že plazi mají gen. zakodované zvládnout větší zimu než byla v posledních 10-20 nebo i 50 letech. Agilisku jsem pod kamenem našel časně zjara, když kolem ležel sníh přesto nepředpokládám že tam byla celou zimu. Prostě si dokáží v přírodě najít optimální podmínky - jak tepelné tak vlhkostní.
Zajímavý je i názor že zimovat mají hladový - zkus želvě v jezírku vysvětlit že je konec listopadu tak ať ty žížaly nechá na pokoji. Tím nechci nikoho nabádat k opačnému postupu.

Zimy na Balkáně mohou být ještě tvrdší než u nás, to ano. Na klima má vliv nejen zeměpisná šířka, ale taky nadmořská výška, poloha (J,S,Z,V), sklon, orientace terénu, blízkost moře, zda se jedná o urbanizovanou zónu (v Praze může na dvorku v pohodě vegetovat Ficus carica, za Prahou nejspíš vymrzne) ...atd. Z toho se odvíjí i druhová skladba (SC) biotopů. Když mluvíme o "situle". Beškov ji uvádí z jižního údolí Strumy jako velmi hojnou, jinde v Bulharsku je vzácná. Není to tím, že by jinde v Bulharsku byla chladná léta. V létě je skoro všude v Bulharsku vedro. V určité míře jde o absenci vhodných biotopů (jejich nevhodnou geomorfologii) a o klimatický průběh zimy. Jižní Struma je typickým příkladem meridionální zóny v Bulharsku. Široce k jihu otevřené údolí se postupně k severu zužuje,je sevřené z obou stran dost vysokými pohořími (Pirin, Belasitsa, Malaševska planina), která zapraňují průniku velmi chladného vzduchu ze severu. Naopak z jihu sem proniká teplý vzduch od Egejského moře.
Co se týče zvládnutí zimy. Každý organismus má nějakou teplotní valenci. U některých je širší, u některých užší. Přírodní prostředí ale vystavuje organismus (druh) nejrůznějším zkouškám, které musí, nebo se alespoň snaží, zvládnout pokud chce přežít. Proto i tropický had může vydržet a přežít delší dobu v zimě, se kterou by běžně nepřišel do styku. K teplotám směrem nahoru jsou pochopitelně plazi méně tolerantní. Takže i ty situly budou jistě schopny přežít hodně tuhé zimy. Mluvíme ale o populacích, ne o jednotlivcích. I během normálních zim budou mezi nimy ztráty, ale v tuhé zimě budou mnohem větší z důvodu vyšší fyziologické zátěže. Ale populace přežije. Při chovu ale chceme vždy aby naši hadi přežili. Proto by jsme neměli podobné přírodní kontrasty napodobovat a držet se právě v tom optimálním rozpětí.
V tom krmení máš pravdu. Užovka určitě vědomě neví, že za měsíc bude zima a že už by neměla žrát, když je ještě teplo a v rybníku spousta žab. Teplota ale klesá většinou postupně, takže organismus hada má dost času na přípravu k zimování, tedy i k dotrávení potravy. Po poklesu průměrné denní teploty had přestává lovit, zároveň je ale ještě dostatek tepla k dotrávení. I v říjnu nebo začátkem listopadu, pokud je slunečno, jsou vidět slunící se zmije, užovky nebo ještěrky. To ale neznamená že také loví. V teráriu to musí zařídit chovatel a ten dělá chyby.
Snad ti nepřipadám jako brouk Pytlík.

Snad ti nepřipadám jako brouk Pytlík.

To bych si nedovolil.
Jsou nějaké záznamy a měření o zimování v přírodě? V tebou popiovaných lokalitách můžou vylázat během zimy se ohřát stejně tak mouhou zimovat dost hluboko s konstantní teplotou. Každopádně zima na Balkáně bude mnohem kratší a právě v délce zimování vidím větší riziko zimování než v samotné teplotě (pochopitelně vlhkost bude hrát největši roli) ale pochopitelně netrvám na tom.

. V teráriu to musí zařídit chovatel

V teráriu není problém nekrmit před zimováním, ale bahenky při venkovním chovu žraly při sebemenším oteplení i začátkem zimy.

Jistě, délka zimy je taky důležitá. Co se týče té hloubky. Teplota bude určitě stálejší než pod kamenem, zároveň ale bude při náhlém velkém ochlazení podstatně vyšší, alespoň v téhle oblasti a bude se spíš blížit průměrné teplotě. Což je v téhle oblasti kolim 10 C. Navíc nevíme kolik tepla se naakumuluje během horkého léta a podzimu do půdy(skály..) a jak dlouho vydrží temperovat. Je to ale jen můj dohad. O nějakých záznamech měření teplot během hybernace a navíc jejich vyhodnocení v souvislosti s mortalitou jsem nečetl. Jistě, občas změřená teplote v noře želvy, nebo různé "výzkumy" v laboratorním prostředí jsou k dispozici. Něco vyšlo i o zemních želvách z Uzbekistánu. Ale u přírodní populace ještěrek nebo hadů? Dost dobře si nedokážu představit metodologické provedení takového průzkumu tak, aby z něj vypadly relevantní výsledky. Už z toho důvodu, že by se musel provést na velkém počtu jedinců. Zkus uhlídat padesátku situl na lokalitě několika hektarů, měřit jim v úkrytech teplotu a vlhkost,.....

A přibližně odtud pocházely moje "situly".
Leden 2009 - http://www.tutiempo.net/en/Climate/Kalamata_Airpor t/01-2009/167260.htm
minimum letos 12 a maximum 15.

zdar Kerejoo vítej na lodipřesně takhle to je psal jsem to už výše a nikdy jsem tuto nějak neřešil.Osobně si myslím,možná se pletu??jinak mi oprav-každý si myslí jak zvířeti dopřejí když "zimuji"při 20 apod.bavíme se se o gutkách aten kdo zimuje natvrdo tj.10 je bůh ví co??je to tak,že"mne padla po 7letech"kolik se tak mají dožít??s mojí odpovědí,že nevím ale gutka mi padla po 13letech,hodně lidí kouká jak když si dělám srandu,ale nikdo si to nepřipustí.Chovám některé druhy co ani nešerou(myslím NZ) a jdu je zimovat,klidně i 3 měsíce ten váhový ubytek je tak malý téměr zanedbatelný,že už to ani neřeším. To byl jen příklad.
To samé platí u adultů. měj se Pošuk

POšuku promiň, ale asi jsem tě nezcela pochopil :) Samec longiny doma mi teď žije 15 rok a je furt ok... VH

Vh-to byl jen příklad u gutek nezimovaných a zimovaných.Jinak třeba já mám doma heleny odchytovky 8rok a drží,Schrenki oba podruhy 14let,no akorát ty mini co je sázka do loterie

Tak vidím, že se mi ty chyby pěkně kupí, no asi není nad to mít informace z více než jednoho, byť důvěryhodného zdroje. No, nezbývá než to zkusit příště lépe a radostněji
A propos - možná se v květnu dostanu do NP Paklenica v Chorvatsku na pár dnů - dají se i tam potkat situly? Předpokládám, že to už na ně bude docela horko, ale kdoví?

Ja situly potkal u mesta Senj, poomůže-li ti to. Ráno vylezlá v údolí vychlého potoka. VH

pokud bude teplo tak jedině ráno nebo po dešti,ale pokud to tam rozvítíš na plátno může na tebe klidně juknou i v noci Pošuk

kud to tam rozvítíš na plátno může na tebe klidně juknou i v noci Pošuk

To se ti povedlo

VH

Tak nevím, jestli to mám riskovat aby na mě v noci juknul Pošuk
Nicméně mi žena po telefonu přetlumočila pitvu, co už dorazila domů:

- neukončený svlek
- kosterní svalovina tmavě červená a suchá (dehydratace)
- dutina tlamní mírně zahleněná, jícen beze změn
- osrdečník naplněn krví
- plicní vak beze změn
- játra překrvená
- zažívací trakt prázdný
- ledviny, močové cesty beze změn

Závěr: příčinou úhynu bylo vykrvácení do osrdečníkové dutiny (ruptura krevní cévy vystupující ze srdce). současně byly zjištěny známky dehydratace.

jasně a to tam chybí jen tečka.

Tak jsem sice z ablbce, ale nijak mi nedochází příčina onoho důsledku - krvácení.

Taky nejsem veterinář, ale pokud si pamatuju tak při dehydrataci dochází k zhušťování krve, to zvyšuje tlak a praskají cévy. Na to můžou umřít i lidi, třeba "mrtvice", nebo infarkt.

Nemam rád to zimování v ledničkách. Je to jak sušička. Neni nad dobrej sklep.

To vysvětli lidem (mě), kteří bydlí v bažině, kde spodní voda solidní sklep nedovoluje

Jinak já doufám, že na to mrkne JaBula a některé věci snad vysvětlí...překrvená játra atd. Nevyznám se v tom....

Funguje i lednice, ale musí být dobře vyřešená zimovací bedna, dostatek "kyprého" substrátu, mechu a listí (listovky) a keramická miska s vodou + občasná kontrola vlhkosti substrátu.

zdar,tuto mi taky zajímá jak to dopadne??je to další zkušenost "pro příště".Pravda je ta,že některá zvířata se musí "zimovat na tvrdo" i z vlhkosti,jinak příští rok nic není bohužel.tečka Pošuk

Jinak já doufám, že na to mrkne JaBula a některé věci snad vysvětlí

No, myslim, ze uz k tomu nemam co dodat, vsechno jiz bylo vysvetleno. Snad jen jeste tolik, ze u nekolik dni uhynuleho zvirete muze byt spoustu zdanlivych poruch zpusobeno az postmortalne, takze nektere veci někdy ani nemusi nutne souviset s pravdepodobnou pricinou uhynu...

Zdarec, říkal jsem si, kdo v okolí Olomouce může chovat situly. U pitvy jsem byl a můžu říci, že často není příčina úhynu tak jednoznačná, jako v tomto případě. Co se týče pojmu "překrvení jater" -jde o popis orgánu. Játra, stejně jako slezina mohou být velkou zásobárnou krve a při disfunkci srdce dochází k překrvení těchto orgánů. Zřejmě na počátku všeho byla opravdu dehydratace organismu. Kdyby ti nebylo z protokolu cokoli jasné, máš tam telefon i mail přímo na odd. patologie, tak se neboj zeptat.

Heh, svět je malý Já myslím, že dalších dotazů netřeba, jen mi vrtala hlavou ta játra, jestli to třeba nemůže ukazovat na něco jiného. Jinak možnou příčinu prasknutí cévky už osvětlil výše kerejoo...

Díky všem zúčastněným, snad nejen mě pomůže tohle vlákno do budoucna...

Jinak jen pro info - samice se dala do kupy. Pobyla si chvíli na veterině v Brně, leč tam nic nezjistili. Dal jsem jí pár koupelí, stav se mírně zlepšil, na začátku dubna začala konečně žrát a cpe se jak o život...tak doufám, že jí to vydrží a do příštího roka jí seženu pěkného ženicha