Označení EMYS ORBICULARIS

KHor, neviem čo tu riešiš za brutality, ja som hned na začiatku vravel, že najjednoduchšie je odfotiť plastrón, ten je u každej emysky jedinečný svojím sfarbením aj tvarom, takže sa dá podľa obrázku úplne jednoducho rozoznať jedinec aj po 10-15 a viac rokoch života. Na margo tých zárezov, je to bežná prax ktorá sa vykonáva po celom svete. Keď si taký znalec, určite si vieš vypočítať hrúbku karapaxu a podľa toho sa zariadiť, ako hlboko zarezávať aby si korytnačke nespôsobil ani bolesť, ani ju nepoškodil, okrem tých zárezov, ktoré jej kvalitu života nijako neovplyvnia. Ale toto som dvorke odporúčal až vtedy, ked jej budú úrady robiť problémy. Pokiaľ viem ja, fotodokumentácia plastronu u Emysiek aspoň na slovensku je dostačujúci dôkazový materiál. Ja osobne by som tie zárezy neriešil, ale snažil by som sa dokázať svoju pravdu úradom.
Preto by som na tvojom mieste (a hlavne na mieste NEMI-ho) neutočil len tak svojhlavo na všetkych vedcov, niekoľký z nich aj vedia čo robia a prečo to robia aj ked tebe sa ich dôvody môžu zdať divné a metódy kruté.

Fleiredelie -

neviem čo tu riešiš za brutality

Já tedy vím co tu řeším za brutality a je mě celkem jedno zda člověk (lidé), který takové metody používá potřebuje před a za jméno ještě další řádek aby se s podpisem vešel. Z mého pohledu zůstává stále stejně bezohledný a nadřazující svou potřebu bez ohledu na zkoumaný objekt. Takové chování titul neomlouvá.

Keď si taký znalec, určite si vieš vypočítať hrúbku karapaxu a podľa toho sa zariadiť

Ne takový znalec nejsem, takovou rovnici opravdu neznám, vím ale, že 0,5mm na karapaxu a 1mm na okrajích marginálních štítků u dospělé orbikularisky je až příliš optimistický odhad. Na zpozorování takového zářezu by byl adekvátní s trochou nadsázky tak Hubbleův teleskop. Takže pokud to někdo dělá, jde hezky do živého.
Navíc jsem ani zdaleka nenapadal vás, ale pouze tuto pozoruhodnou metodu. Proto si vyprošuji poznámky o své odbornosti.
Mimo jiné opravdu rád bych znal metodu výpočtu síly keratinové vrstvy karapaxu v závislosti na velikosti želvy. Člověk se učí stále a toto mě opravdu uniklo.

KHor - ja niesom vedec, takže sa ma priamo tie veci netýkajú....na jednej strane s Vami súhlasím, že nie vždy sa postupuje pri výskume adekvátne, ale to vždy záleží od konkrétneho vedca, akú metódu preferuje. Poznám ich dosť veľa a viem, že jedny sú hovadá, ktoré za článok dokážu spraviť všetko. Ale sú aj vedci, ktorý majú rozumný cieľ a vysledky ich výskumu sú aj prakticky použiteľné, nielen na vytvorenie currentových článkov. Ja sa ich nezastávam, len sa to snažím vždy najprv pochopiť PREČO to robia a až potom prípadne kritizovať. Ver že mi na ochrane a právach zvierat záleží viac ako na hocičom inom, preto sa v tejto sfére angažujem na slovensku v maximálnej možnej miere.
Prepáč, ak som narazil na tvoju odbornosť, ja neviem nakoľko sa do korytnačiek vyznáš a v konečnom dôsledku mi to môže byť jedno. Ako už boa.constrictor predomnou spomínal, metodiky sú, PRIEMERNÝ nárast a hrúbku si vypočítať vieš. Ked som videl značkovanie týchto zvierat v praxi (emys orbicularis - adult)dá sa to krásne zistit aj bez Hublovho teleskopu ako hlboko sa nachádzaš, nieje to žiadna veda. Rohovinu máš tmavú u adultov s hrúbkou 1,5-2 mm, kosť máš bielu. Ja som nikde neuvádzal že existuje nejaký vzorec alebo magická formulka.
Tie brutality som mal na mysli v konexii s robením zárezov do maginálnych štítkov. Od ostatných (myši čo tu boli spomenuté a nejaké iné zvierata) sa dištancujem, ja píšem len to tom, čo som sam videl a viem, prečo sa to robilo.

Takže....nekamenujte ma tu za to, že som sa snazil pomôcť. Ja som len písal čo sa robí štandardne.....ak dobre čítate, odporúčal som hlavne fotku plastronu. Čo sa mládat týka, dá sa to urobiť ale vyžaduje si to značnú dávku praxe a skúseností, aby si nezarezal moc hlboko.

Nechcel som sa tu do nikoho navážať, ani nikoho urážať, myslel som si že toto je normálne forum kde môžem sem tam poradiť ale vidím, že to tak asi nebude a vždy sa tu budú riešiť veci off-topic a vytrhnuté z kontextu.

fleiredelie -

Nechcel som sa tu do nikoho navážať, ani nikoho urážať, myslel som si že toto je normálne forum kde môžem sem tam poradiť ale vidím, že to tak asi nebude a vždy sa tu budú riešiť veci off-topic a vytrhnuté z kontextu.

Já si to stále myslím, to o normálním foru. Také se snažím pouze vyjádřit svůj názor, možná trochu víc militantně než je zdrávo, ale rozhodně to není nijak osobní. Opravdu neberu jiný názor jako útok na svou osobu. Také se snažím vyjadřovat tak, aby jsem se pokud možno nedotkl jiného diskutujícího pokud se on nedotkne mě, jak je vidno moc mě to nejde, je mě to celkem líto, mám takto zaměřené diskuse daleko raději než stále se opakující debaty v podstatě o ničem, případně o problémech jejihž řešení je notoricky známo. Škoda, pro mě je taková debata přínosem i v případě, že bych byl jiným názorem zcela převálcován.
Škoda že se neotevře problematika evoluce, etologie, odkazy na zajímavé práce, atd. Prostě porovnání teorie s praxí. Je jasné, že lidí kteří by k tématu měli co říct je zde relativně dost. Pořád budeme dokola řešit substráty, teploty, co do prázdného terka, jak vypadá uhynulé zvíře atd. Začínající chovatelé prominou, ale vyjádřit jsem se prostě potřeboval.

Pri vyvoji liekov a kozmetiky ktore dnes (po)uziva snad kazdy civilizovany clovek sa so zvieratami zachadza casto ovela horsie. V pripade mediciny to je samozrejme lepsie ako testovat to na ludoch (aj to sa dialo), ale viem si predstavit ze zviera naockovane nejakou hemoragickou horuckou je na tom horsie ako zviera s ucviknutym kuskom prstu, pripadne zarezom do panciera. O zvieratach v kozmetickom priemysle sa toho popisalo dost, k tomu nie je co dodat ...

P.S.: samozrejme, ak sa niekto zabava tym ze zamerne tyra zviera je svinstvo, pokial ide o legitimny vedecky pokus, su hranice niekde inde.

Já bych těm střihačům prstíků taky něco ustřihl, schválně jak by se jim to líbilo. :)

Bic0 - V podstatě ano, jen nelze podle mého slučovat výzkum kosmetiky a léků, dokonce to podle mého nepatří ani do jedné věty.
Co se týká výzkumu léků je omluvitelné ledasco, zvláště třeba z pohledu matky která má nemocné děcko. A jsem přesvědčen, že i takové, která ve svém naivním mládí byla aktivní členkou podobných organizací jakou je třeba "Svoboda zvířat" nebo jak se ty bojůvky jmenují.
Výzkum kosmetiky slouží pouze lidské marnivosti a byznisu. Tam by pravidla měla být nastavena zcela jinak.

Kdyby se neprováděl výzkum na živých zvířatech, umírali by dodnes diabetici dost nepříjemnou smrtí vzdor vší dietě a takových příkladů je plno.
Pokud je někdo proti používání pokusných zvířat, nechť se nenechá léčit antibiotiky, v případě rakoviny cytostatiky a konec konců ani se nenechává operovat, nejsem si jistý, že se přestalo s praxí zkoušení chirurgických zákroků na prasatech.
Co se týká "Svobody Zvířat", "Parchantů Země", "Pro Wildlife" a podobných ekoteroristů přidružených k zeleným khmerům, tam se obávám, že jde jen o jinou formu Lidových milicí, SA a podobných stranických bojůvek a že horký dehet a peří by bylo asi nejlepší označkování...
Co se zářezů do krunýře týká, je to spíš estetická otázka. Tedy zvíře určené k vypuštění (nebo jen "vypůjčené"), tam v praxi je tato metoda vcelku dobře použitelná, lepší, než vypalování letopočtů a podobné nesmysly. Mikročip je jednak trochu drahá legrácka, jednak u menších zvířat v podstatě nepoužitelná.

Mikročip je jednak trochu drahá legrácka, jednak u menších zvířat v podstatě nepoužitelná.

A navíc dost nejistá, určitá část čipů buď může vypadnout nebo se naopak dostat mnohem dál než je dosah standardně používaných čteček, navíc životnost čipu je omezená (možná jen pár roků, nikdo zatím vlastně neví) a pokud k tomu dojde u zvířete, které je v přírodě (označené např. pro různé výzkumy), tak je to nenahraditelné, protože už ho nikdo nepozná. V tomto ohledu jsou např. zářezy do krunýře dobré. Otázkou je ovšem vždy odůvodnění a smysluplnost značení, resp. výzkumu.

Pre Khora - možno ťa bude zaujímať, že sme pred týždňom našli dve kladúce samice, ktoré boli označené zárezmi do maginálnych štítkov pred deviatimi rokmi (boli odchytené ako mláďatá vyliezajúce z hniezda na jeseň, prenesené do terária, cez zimu vykrmené, označené a na jar znovu vypustené do prírody) a zárezy boli stále krásne viditeľné aj sa podľa ich počtov a rozmiestnení dal identifikovať konkrétny jedinec z pred deviatich rokov. A to má karapax už pekne cez 17,6 cm na dlžku. Ja len pre info, lebo ťa to v minulosti dosť zaujímalo.

tož to musely být pořádné "zářezy", jinak samičkám moc přeju ať se jim daří i nadále

Hoj lidi, pročítal jsem si diskuzi a mám tak nějak smíšený pocity. Bahenka má přeci hodně variabilní kresbu a kdo jen trochu želvy pozoruje, naučí se rozeznat jednotlivé exempláře. Dokumentace karapaxu by měla stačit. Ono je asi rozdíl dokumentovat a rozeznávat zvířata ve volné přírodě, ve výzkumu nebo v chovu.

Tak jako tak, pro každý druh sledování se dá použít neinvazivní metoda.
Sice jsou tyto metody náročnější na čas a dokumentaci, ale ušetří zvíře.

1) Pro identifikaci (i sledování) ve volné přírodě může být použita rádiová vysílačka. a když se "studie" ukončí, vysílačka se odejme. (dneska se dá vymyslet něco se solárním článkem, vodotěsný blbinec, který neomezuje zvíře a dlouhodobě funguje)
2) v laboratorním chovu, výzkumu - pochybuji že by byly chovány desítky nebo stovky zvířat v jedné nádrži. Na experimenty se přeci drží zvířata separátně, nebo po pár kusech, a pak taky zářezy ztrácí smysl.
3) V chovu je to asi dané - chovatel se naučí zvířata rozeznávat podle velikosti, váhy, kresby krunýře, kresbě teček na hlavě a krku atd... Vhodná fotodokumentace by měla stačit.

Pokud bych řešil jednoznačnou identifikaci mláďat s novými papíry, a nebyl si jistý, tak bych je separoval, terárko se dá přepažit plátky skla s malou škvírou mezi dnem, nebo s chráněným přepadem (kvůli jednotné filtraci vody). Radši si budu hrát o pár hodin dýl s úpravou terárka, ale rozhodně nebudu riskovat poranění zvířat špatně odhadnutou hloubkou zářezu. To bych si taky mohl dělat zářezy na pažbě, kolik zvířat mi pošlo, než jsem se naučil dělat zářezy, který zvířata přežijou

PS: Já tyhle nádherný zvířata nechovám, protože ještě nemám rybník na zahradě , ale mám clemmys guttata, který je vzdálená příbuzná, a nikdy jsem neměl problém s rozlišením chovaných zvířat. Stačí nastudovat kresbu teček na hlavě, která zůstává neměnná celý život... Tohle jde pouze u odrostlejších zvířat(1rok +) .
Mládata, kterým se ještě kresba z teček tvoří, rozeznávám podle velikosti a chování. Každý kousek roste jinak rychle a jinak se chová.

Trochu OT, ale jen doplnim na vysvetleni...
Crocodylus ma samozrejme pravdu co se tyce zminenych zpusobu oznaceni, problem ale je za pri vsech to zvire musite opet chytit abyste ho pak idnetifikovali (kdo dela ve vyzkumu vi o cem mluvim - musite si byt totiz 100% jisti jestli to je jedinec A34D nebo C38E lisici se sice individualni kresbou, kera ale neni videt z 10m na kruniri od blata a ras, pricemz vam to zvire pri sebemnsim vyruseni plachne do vody, pokud si nejste teda jisti tak ho nemuzete pouzit do analyz)
Takze co se tyce zpusobu oznaceni v terenu tak Fleiredelie ma pravdu... Otazka je jestli je to vhodny zpusob na oznacovani domaciho chovu...
Mne uz tady na TP za propagaci tohohle nazoru (zarezy do krunyre) sprdli, takze ani ted neocekavam nic jineho...

Pokud ale dovolite tak jeste esistuji specialni vodeodolne lakovaci fixy - problem je ze pri rustu zvirete se odlupuji stare stitky i se znacenim... Takze je vzdy lepsi mit popsanych vic stitku a postupne prepisovat... Nevypada to vabne, zere to cas ale je to ucinne a neinvazivni...