Pelodiscus sinensis - plave kolem stěn akvária

Pokud nemá důvod být nespokojená s podmínkami, tak bych řekl, že žebrá. Ač je to u tak plachých želv jako jsou kožnatky překvapivé, určitě to není nemožné.

Děkuji :) ještě mě napadlo zeptat se ohledně souše - vím, že jsou hodně akvatické. Jako úplně malinké jsem je měla v akváriu se zabudovaným patrem, ale nikdy za celý rok, co tam bydlely, na něj samice nevlezla, jen samec, a to pouze jedinkrát na období cca 4 dnů, když měl mykozu. Tudíž když jsem dělala větší akvária, s absolutní souší jsem spíše nepočítala. Třetina akvária je sice oddělená 15cm vysokou kolmou na pevno danou skleněnou deskou, a tato část je vyplněná pískem, aby měly přeci jen jedno místo s nižším vodním sloupcem, nicméně i toto je pod vodou. Sice mají od Exo Terry magnetický ostrůvek, ale ten je absolutně k ničemu, tak mě napadlo, jestli třeba není vhodné zbudovat místo s absolutní souší? A co se plachosti týká, musím Vám dát za pravdu, že dokud byly spolu, nikdy jsem neviděla nic víc, než jen nosy, když se vytáhly nadechnout, ale co jsou každá želva zvlášť, celý den "rejdí" po akváriu a vůbec jim nevadí, že jsem v místnosti :) obe se nechají krmit z pinzety a samec je natolik ochočený, že když nás vidí, že mu upravujeme dekorace v akváriu, protože neustále všechno stěhuje, klidně nám proplouvá mezi rukama a "očuchává" nás...

Vlastně mě ještě napadlo, že jsme snižovali teplotu vody, a to z 28° na 27°. Jestli to třeba nemohlo také způsobit nějaký problém...

Teplota vody je ok i pro populace pocházející z jižní části areálu výskytu (nejsevernější populace zasahují až do ruska). Ono záleží jak máte vysoký vodní sloupec. V přírodě se údajně sluní na březích, ale pro kožnatky je typičtější vyhřívání na mělčinách, při čemž jsou zahrabány v písku. Osobně si myslím, že souš v akvateráriu je asi zbytečný přepych, ale za pokus by stálo udělat "patro", vyplněné pískem, těsně pod hladinou a nad něj zavěsit žárovku - jen nápad. Celkově bych řekl, že je-li želva aktivnější, nejeví známky nemoci a má zájem o potravu, není důvod k obavám. Nebylo by foto ? Kožnatky mě dost zajímají, ale domů už se mi bohužel nevejdou )) Naštěstí máme jednu v práci (právě P. sinensis), ale o nějakém pozorování nemůže být řeč, je velice plachá.

Děkuji. U samce mám teplotu 27° u samice 28°, uvažovala jsem o mírném snížení, ale pokud říkáte, že by to nemělo vadit, tak to asi nebudu řešit... Patro, které zmiňujete mám, nebo alespoň něco na ten způsob - nad ním je cca 18 cm vody, jinak je vodní sloupec kolem 35-40 cm. Problém je, že žárovku mám na druhé straně, než je ono zmíněné "patro", protože obě želvy měly ve zvyku se občas stavět se na zadní a "vykukovat" ven a bála jsem se, že mi vylezou, tudíž nad tímto patrem je umístěná skleněná deska (obě akvaterária jsou identická). Ale pod žárovkami je umístěn kořen, na který si můžou vylézt (ten je cca 5 cm pod hladinou v nejvyšší části). Foto určitě zašlu, ale momentálně mám fotoaparát v opravně, ale jak ho budu mít zpět, dám sem odkaz. Pro jistotu jsem přecijen u samice udělala jakési provizorium (kdyby byla nemocná, na souš by předpokládám šla): obyčejný plastový květník bez díry ve dně jsem naplnila lignocelem, oblázky a navrch 10 cm jemného písku, to jsem umístila do onoho "patra" s tím, že hladina vody sahá těsně pod okraj květníku, pro snadnější přístup. Zatím o něj nejeví zájem, tak uvidím... Jinak vytápění zajišťuji externím Hydorem, protože jakékoliv topítko v akváriu nepřežilo dýl jak týden, plus přes den ještě mají UVA a UVB žárovky, takže na kořeni je o nějaký ten stupínek více na vyhřívání.

Já to myslel tak, že by nějaké menší snížení (ale určitě ne dlouhodobě pod 25). Nemělo vadit. Nevím, jestli by nemocná kožnatka lezla na souš (ač to většina vodních želv dělá), to bych kecal, ale je fakt, že bez vody moc dlouho nevydrží. S tím, že se nevyhřívají bych si hlavu nelámal. Některé želvy to prostě v akvateráriu nedělají. Např. má kajmanka pod lampu nelezla, ale jednou jsem ji přistihl na souši ve stinném koutě a taky jsem ji viděl vyhřívat se pod hladinou v místě kam dopadal kužel světla z lampy. S těmi útěky se bojíte oprávněně. "Naše" kožnatka opustila svou nádrž doteď nevím, jak.

Ale konstantně teplota kolem těch 27°/28° je podle Vás ok, nebo byste ji poupravil? S nemocí u kožnatky mám zkušenost pouze u samce, když měl jednou mykozu, a to na souš vylezl a byl na ní cca 4 dny i přes noc, jen občas se vrátil do vody se namočit (to bylo ještě ve starém akvateráriu)... Takže kdyby samice náhodou nemocná byla, tak možnost souše momentálně má, vyhřát se může pod vodou na kořeni, tak uvidíme, snad to bude v pořádku...

Přidávám fotky Pelodiscus_sinensis. Zatím jen pár (především akvaterárií), postupně doplním. Pokud byste měl výtky či nápady k zařízení a vybavení, uvítám jakoukoliv reakci. Pod albem jsou doplněné základní informace ohledně vybavení

A co se týká provizorního patra aneb květníku s pískem, tak ten byl ani ne do 24 hodin vyvrácen a potopen :) takže jsem ho vyndala, protože jediný zájem, který to v samici probudilo, byly destruktivní sklony. Ovšem intenzita snah o vyškrabání se ven a plavání kolem stěn (a notné žbluňkání okolo) se mi zdá, že se stupňují a neomezují se již jen na ráno, ale prakticky na celý den... Nerozumím tomu, protože jak samec tak samice mají identické podmínky, ale vyvádí jen samice. Teď už nešplouchá jen kolem přední stěny, ale už prakticky u všech a i v rozích. Jediné co mě napadá, že by mohlo způsobit nějaké počínající onemocnění, že při posledním čištění (cca týden zpátky) jsme ji přendali na dobu čištění (tak na 4 hodiny) do menšího akvária, které stálo na stole (ten je pod oknem a byla otevřená ventilačka - nedošlo mi že bych ji měla zavřít, ale venku bylo teplo), ovšem voda byla topítkem vyhřívaná na její obvyklou teplotu (ona navíc stejně z vody nevylezla) a samec druhý den absolvoval to samé a je úplně klidný, bez jakékoliv změny. Možná už začínám být paranoidní, ale taková změna v chování, která se navíc stupňuje, mě vyvádí z míry... Potravu přijímá prakticky beze změn, občas jí na "uklidnění" hodím nějakou granuli, to na chvilku zabere, takže dneska ráno nesnědla celou obvyklou krmnou dávku, ale předpokládám, že to bylo kvůli tomu, že teď zcela výjimečně dostávala občas něco navíc.. Co Vy si o tom myslíte? Nedokážu si vysvětlit, proč začala tak vyvádět. Není pro mě problém vzít ji k veterináři, ale tak nějak si nedovedu představit, co mu tam odvykládám, když jinak se jeví v pořádku... Omlouvám se, pokud začínám jednat iracionálně.

Mě to samé chování vykazovaly Apalone spinifera. Většinou se to odehrávalo, když se někdo objevil už na větší vzdálenost od akvaterária. Osobně jsem to chování přičítal "žebravosti", to samé totiž dělá řada jiných druhů vodních želv, co jsem choval. Co jsem vypozoroval, tak třeba trachemysky, ale i mauremysky, to samé dělaly až ve chvíli, kdy někoho viděly, moje kožnatky (ferox, spinifera) to dělaly často už jen po bouchnutí dveřmi, jejich otevření nebo prostě silnějším zvuku s tím, že jakmile se někdo přiblížil na 4metry, tak to začlo "na plno". Je otázka, jestli by se tak chovaly i s pískem na dně (od tohoto chovu jsem upustil již záhy při chovu A. ferox), na druhou stranu, pokud je to otázka pocitu hladu, které mají zodpovědně krmené želvy pomalu pořád, tak by v tom substrát nehrál žádnou roli. Spinifera třeba při krmení vyváděla tak, že se byla schopná pomocí svých "ploutví" katapultovat u stěny akvária i na polovinu těla z vody s patřičně vytřeštěným výrazem a nataženým krkem. S jejím chováním bych si hlavu nikterak nelámal. Že toto chování vykazuje víc samice mi také připadá relativně normální s ohledem na "nenažranost" samic želv obecně (třeba čtyři dny nekrmená samice T.s. elegans rozsekala a pozřela molitanovou náplň filtru, kterou opět vyloučila).
Jinak stran slunění malá poznámka. Osvědčilo se mi nízko nad vodu (odhadem 5-6cm nad hladinu) zavěsit 25W žárovku, pod níž byl umístěný plát korkové kůry. Želva jej vlastní vahou potápěla tak, že byla cca polovinou ve vodě, jen část karapaxu čněla nad vodu. V této poloze se kožnatka ráda slunila.

Děkuji Vám za reakci. S tím, jak popisujete, že se Vám Spinifera katapultovala do půli těla, přesně to samé mi moje želvy dělají také. Žárovku níž nad hladinou už jsem také zkoušela, jenže jak želvy "šplouchaly" vodu na lampu, tak mi takhle už několik žárovek zlikvidovaly, takže to už se bojím opakovat. Jediné řešení, které zatím nepodlehlo destruktivním sklonům je kořen cca 5 cm pod hladinou (i když i ten je často stěhován přes akvaterárium), a ten je umístěn po lampou (foto je v okazu výše). Co se substrátu týká, mám jemný písek, bez substrátu jsem chov zatím nikdy nezkoušela..
Krmím jednou za 2 dny, někdy i jednou za tři dny, takže soustavné překrmování snad nehrozí. Jen mi přijde, že "šílení", které samička momentálně předvádí ještě nikdy nebylo v takové míře. Občas se stávalo, že oba plavali kolem přední stěny, ale za poslední týden se chování samice rozhodně znásobilo. Jak jsem zmiňovala výše, umístila jsem do akva provizorní souš, po likvidaci první varianty jsem dovnitř do plastového květníku vložila 5kg kamen a zbytek zasypala jemným pískem, to je umístěno v "patře", kraj květníku je zarovnán k hladině vody. Tam želva občas vleze, ale vždy hned zase seskočí. Ovšem její celodenní program se proměnil v pokusy o prodrápání se stěnami a včera se přes kořen vyšplahala k okraji akva a málem utekla k samci, který je vedle. Nevím, jestli ji může znervozňovat moje přítomnost, na kterou přes školní rok není zvyklá, protože jsem přes týden na VŠ na druhém konci republiky, nebo jestli je možné, že je jí malé akvaterárium? Rozměry jsou 80x60x45, želva má krunýř měřen na délku 16 cm. V nádrži je půl roku, když jsem ji tam dávala, měla necelých 8 cm...

No mě se plácají všechny želvy, poslední dobou i jinak plachá kajmanka, která si tea na přísun potravy stěžovat nemůže )) U samic trachemysek je až brutální plácání se, hrabání a panika i známkou nevykladených vajec (vlastní zkušenost), ale řekl bych, že tohle váš případ nebude. Naše kožnatka nemá akvárium, ale velký plastový box bez substrátu jen s topítkem a na hladině plovoucí kůrou, která jí poskytuje pocit bezpečí. Krmí se každý den, ale po malých dávkách a v podstatě každý den něcím jiným (myška, maso, různý hmyz, želatina. . .) Je naprosto klidná, na druhou stranu je to již stará dáma. Ještě mě napadlo - máte v akváriu nějaké pozadí nebo tapetu ? Já u svých nádržích zakrývám alespoň 2 stěny kvůli iluzi rohu - většina zvířat to uvítá - asi je kravina, aby to pomohlo proti "šplouchání", ale tak zkusit se má vše.

Pozadí mám krom přední stěny všude. Můžu se zeptat, jak starou a hlavně jak velikou konžnatku máte? Abych věděla, na co se mám ještě definitivně připravit. Z doslechu vím, že jedna nedaleká chovatelka má také P. sinensis, ale o tři roky starší než mám já, ovšem ta její je mírně menšího zrůstu, než ty moje.. Tak by mě zajímalo, jak dorostla ta Vaše, pakliže říkáte, že je to již stará dáma :)

No tak věk Vám nepovím. Máme ji stejně jako několik dalších zvířat po nějakém pánovi, který umřel. Karapax má odhaduji tak 20-25 cm, zítra ji v práci mohu přeměřit "nějak" (protože udržet ji v rukou pomalu sprtovní výkon ))

To si kvůli mně nedělejte starosti, takhle orientačně mi to bohatě stačí.. Děkuji

Nakonec na Vás budu mít přeci jen ještě jeden dotaz: Řádění relativně ustalo, jenže si želva poranila z toho věčného hrabání a zahrabávání se plastron - na několika místech je podřená. Nevypadá to jako nic hlubokého, nicméně bych se ráda vyhla případné infekci nebo mykóze, tudíž bych se chtěla zeptat, co s tím mám dělat? Napadlo mě, jestli preventivně nekápnout do vody Sera Mycopur, doposud jsem ho použila dvakrát a vždy perfektně zabral... Děkuji

No já nevím, pokud se nejedná o plíseň, tak bych hned po antimykotikách nesahal, oděrku bych spíše vydezinfikoval roztokem betadinu. Želvu bych osušil, tím roztokem bych ji poraněná místa ošetřil, nechal chvíli na suchu, ať to zabere (zas aby se neporanila ještě více) a hodil bych ji zpět do akvárka a dával bacha na špinavou vodu. U jedné naší karetky se na odřeninách na karapaxu vytvořil právě docela kožíšek plísně, ale už je zcela v pořádku. Bohužel nevím, jak se to u nás řešilo, jestli vůbec a mám volno, takže to ani nezjistím. Naštěstí jsou mezi námi očividně "kožnatkáři", tak doufám, že se i já případně poučím :)

A Betadine mám nějak naředit nebo nemusím? Mám doma od října malou lahvičku, co mi dala /odlila z větší lahve/ veterinářka, můžu ji ještě použít (byla v suchu a mimo dosah světla)? Jen si tak docela nedovedu představit, jak jí to ošetřím, protože jen ji vylovit je závod na několik minut :) Stačí takto vydezinfikovat jednou, nebo mám léčbu opakovat? Děkuji

S Betadinem by nic být nemělo. Ředí se to různě, já používal 1:10 když jsem léčil plíseň u krajty. Věřím, že s kožnatkou musí být hrozná manipulace. Želvy jsou docela odolné. U trachemysek atd. bych to vůbec neřešil a nechal tak. Na druhou stranu krunýř kožnatých želv je na ty plísně náchylnější, tady bych Vám kecal. Osobně bych, pokud ty oděrky nevypadají nějak opravdu zle, nic nedělal a jen pozoroval, zda-li se to lepší nebo horší, ale jak říkám, nerad bych radil blbě. . .

Já Vám moc děkuji za každou radu - přecijen onemocnění u kožnatek (naštěstí) neřeším tak často a rada od někoho s vlastními zkušenostmi je pro mě velmi cenná.
Ty odřeniny nevypadají nijak moc zle, jsou zarudlé, občas lehočce vystouplé, ale asi na třech místech jsou ve středu jakoby "rozmočené" a zabarvené trošičku do bíložluta, ty mi dělají malinko starost. Pokusila jsem se je vyfotit (lepší kvalita se mi vzhledem k čilosti želvy a "kvalitě" mého fotoaparátu bohužel nepodařila..) a přidala jsem to do již stávajícího alba Pelodiscus_sinensis. Vodu se snažím udržovat standardně co nejčistší, pouze snižuji pH, jinak žádnou chemii nepoužívám.
Nechci želvu ošetřováním zbytečně nějak "masakrovat", ale nechci to zanedbat...

Dobrý večer, nevím jak nyní, ale dříve jsme na plísně u vodních želv včetně kožnatek aplikovali přímo ve vodním prostředí Fungi Stop od fy Tetra. Je to léčivo určené akvarijním rybám, nicméně veterinářem mi bylo doporučeno léčení, které spočívalo ve 48 hodinovém cyklu. Léčivo se aplikuje do akvaterária (nebo karanténní nádrže) na 48 hodin, pak se voda vymění za čistou bez přídavku léčiva na dalších 48 hodin. Po této kůře se opakuje ještě jednou léčivo na totožnou dobu. Většinou nebylo nutné koupele opakovat znovu, jen se nechce znepokojovat tím, že postižená místa "chytnou" žlutohnědou barvu vlivem léčiva (barví). Mám za sebou i léčení spinifery pomocí koupele v ředěném hypermanganu, což bylo poměrně drastické (špatně jsem to tehdy naředil) s ohledem na jeho vlastnosti, na druhou stranu nutno říct, že zvířeti tehdy pomohl. Jinak obecně k vybavení nádrží kožnatek. Jak už jsem psal výše, osobně jsem je nakonec choval bez jakéhokoliv zařízení, včetně absence písku. Písek sám působil v případě plísní negativně, u feroxek doslova sdíral jemný písek ložiska plísní a docházelo k sekundárním infekcím, které zaplatily cenou nejvyšší. Když už tam písek umístěný je, je třeba s růstem želvy přidávat na jeho výšce. Již ve starých AT se ke kožnatkám doporučovala výška substrátu z bezpečnostních důvodů o minimálně trojnásobku výšky karapaxu pokud si dobře pamatuji, protože želvy mají tendenci se zahrabávat celé a pokud se dostávají místy až na dno, působí i jemná zrnka písku jako skelný papír a rozdírají plastron, což je primární start pro plísně..a dál už to znáte.

Dobrý den, tak "šílení" se nakonec vysvětlilo, dnes ráno jsem na dně našla rozcupované zbytky skořápek, odpovídající tak cca 2 vajíčkům. Želva je prakticky opět v normálním stavu, co se chování týká. Oděrky na břiše ošetřuji Betadinem, momentálně má už "jen" pár větších ložisek, ale zdá se, že naštěstí bez plísně. Kvůli úspěšnosti léčby odstraňuji písek ze dna, jen nevím, jestli pro jistotu nenechat alespoň něco málo v té "líhni", kdyby náhodou ještě něco v sobě měla? Jelikož je to moje první zkušenost tohoto druhu, chtěla bych se zeptat, zda želvě doplňovat nějakým způsobem vápník nebo nějaké další látky? Děkuji

Ahoj, keďže mala v sebe vajcia, doporučujem vybudovanie kladiska. Nevieš, či v sebe nemá ďalšie a ako už bolo písané, pri zadržaní znášky môže dôjsť aj k úhynu. Radšej nech má možnosť ich niekam zniesť, aj keby mali byť všetky neoplodnené.
Čo sa týka vápnika, ak bude dostávať pestrú potravu, jeho umelé dopĺňanie nie je potrebné. Ryby, slimáky a dážďovky sú postačujúce. Aj keby si mala dosah iba na ryby, bude to v pohode. Len nedávaj čistú svalovinu, ale podľa možnosti celé aj s plutvami, kosťami a kožou. Ak budú priveľké, tak vypitvať vnútornosti, možno odseknúť hlavu a zbytok naporcovať a skrmiť

Tak to mám radost, že to dopadlo takhle. zadržená snůška může způsobit i úhyn samice. My máme taky kožnatku bez písku na dně, ale je fakt, že mít ji doma, tak bych se snažil ji možnost zahrabat se dopřál. Napadlo mě - co takhle pokrýt dno terária nějakým materiálem - molitan, umělý trávník, atd. a až pak na něj navršit písek ?
každopádně moc hezké fotky a krásně zařízené nádrže. Želvy musí být spokojené. S přidáváním vápníku to taky není úplně jednoduché. Jde zejména o správný poměr vápníku a fosforu, který například u běžně doporučované sépiové kosti není ideální. Myslím ale, že při pestré stravě by neměl být problém - dají se zkrmovat menší plži s ulitou nebo i větší, trošku podrcení, hlodavci, drcené drůbeží krky i s kostmi, ale třeba i žížaly obsahují vápník a fosfor, dokonce ve správném poměru tuším...

Děkuji moc za pochvalu nádrží, snad jsou opravdu želvy spokojené :) telefonicky jsem se hned po objevení skořápek spojila s veterinářem (sám chová želvy) a prozatím jsme se domluvili, že písek nebudu vyndavat, abych želvu ještě více nestresovala (vzhledem k tomu, že snůška se objevila až ve chvíli, kdy jsem se na den nevyskytovala doma, tzn. měla absolutní klid a do té doby zřejmě zadržovala). Vzhledem k tomu, že se poranění poměrně hezky hojí, přiklonili jsme se k tomuto řešení a problém se, zdá se, není. S tím pokrytím dna je to dobrý nápad, až se želva úplně uklidní a zhojí, zřejmě zkusím něco takového aplikovat (i když zde k poranění nedošlo o dno, nýbrž při seskocích z líhně zpět do vody, kdy se suchý písek odíral o plastron). Co se líhně týká, jak už jsem zmiňovala výše, ta byla provizorně udělaná z obyčejného plastového květníku a vyplněna jemným pískem, ovšem podle polohy zbytků vajec se tam zřejmě želva ani neobtěžovala jít snášet, jelikož vše bylo poházené po dně nádrže, a to v místech zcela mimo souš, kde je vodní sloupec kolem 40 cm.. Každopádně nádrže jsem nechala beze změn, abych se vyhnula dalším stresům, chování se uklidnilo a poranění se hojí (koupu 1x denně v Betadine). Ještě mě tak napadá, jelikož tohle byla naše první "snůška" a samec se také zdá být pohlavně aktivní (poměrně pravidelně simuluje sexuální aktivitu na kulatém kameni), jestli by nebylo od věci zkusit je připustit? Ovšem trošku mě zrazuje jejich stáří (cca 26 měsíců)...

Hello, ladies and gentlemen. Please check my new site with advertising materials <a href=bubblejams.my3gb.com>hello world</a> ;D

No těžko říct. Třeba podle literatury se může samice kajmanky dravé rozmnožovat už při délce karapaxu 18 cm. Ta moje téhle velikosti dosáhla za rok a půl (bylo jí max pár týdnů, když jsem ji pořizoval). Nádyže bych neměnil, vypadají, že svému účelu slouží perfektně.

Tak přese všechno úspěšné hojení oděrek došlo k náhlému zhoršení stavu - želva začíná být málo aktivní, téměř bych řekla až apatická.. V sobotu ještě maso přijímala, včera velmi sporadicky a dnes už vůbec. Nezvykle rychle se změnil i způsob pohybu - prakticky se jen prochází po dně (pokud vůbec nějakou aktivitu vyvíjí), nebo sedí na kořeni či v "líhni" a otevírá a zavírá tlamu. Zdálo se mi, že dnes i párkrát při nádechu "zachrochtala", takže jsme na večer objednaní k veterináři. Zkoušela jsem i nasadit hejno (6 ks) teter černých, vzhledem k tomu, že během obvyklé doby krmení žrát nechce, tak aby si případně ulovila rybku až bude chtít a zároveň abych podnítila aktivitu, ale efekt žádný a hejno nevzbudilo ani nejmenší zájem.. Takže uvidím, jak dopadne vyšetření.

Dobrý večer, tak nakonec jsme u veterináře nedopadli nejhůře - vzhledem k malátným pohybům a apatii jsem se obávala plicního onemocnění, ale plíce jsou podle RTG čisté, jen na spodní část nebylo vidět, protože "čekáme" dalších 16 vajec :)proto omezen příjem potravy a pomalejší reakce, protože želva je doslova "plná vajíček". Ubrali jsme vodu, tetry jsem přesunula k samci a z "patra", které se nachází v levé části AT jsme udělali souš s nakloněnou rovinou písku, aby byl přítup jednodušší. Tak snad už bude vše v pořádku...

Dobrý večer, píši za Markétu, jelikož nemá přístup k internetu. Máme ještě jeden dotaz na ostatní chovatele. Jak dlouho může trvat, než želva snese vejce, resp. kdy se začít obávat? A jaký může být počet snůšek vzhledem k množsví vajec (16)? Děkuji za jakékoliv příspěvky.

Ak má vytvorené dobré podmienky a hlavne kľud, netreba sa obávať zadržania znášky. Často sa stáva, že samica chodí hrabať aj týždeň, pokým znesie vajcia. Bežné je to hlavne u "prvorodičiek", ktorým to občas trvá dlhšie. Ďalšia sezóna by už mala byť v pohode.
16 kusov je taký lepší priemer, pri kusoch s karapaxom 20-25cm je počet priemerne 10-20 kusov, niekedy sa podarí aj vyše 25 kúskov, niekedy to je iba 6-8. Je to dosť individuálne.
Teraz je pre ňu najdôležitejšie, aby mala kľud a pocit bezpečia, dostatočne veľké a hlboké kladisko a dobrý prístup k nemu. O ostatné sa už postará sama.

Dobrý den, Děkuji Vám za odpověď. Veterinář říkal, že pokud nebude v pondělí snůška, domluvíme se pravděpodobně na vyndání. Chtěla bych se zeptat, jestli to pondělí je adekvátní, vzhledem k tomu, že želva teď měla hodně stresu (cesta k veterináři, každodenní koupání v Betadine, RTG, úprava akvaterária po domluvě s veterinářem aby měla lepší podmínky pro snůšku...), nebo jí máme poskytnout více čas? První snůška byla 11.7., ovšem od soboty želva nepříjímá potravu, prakticky se nepohybuje a celkově je taková apatická... Velikost karapaxu je 15x16 cm, tudíž i počet vajec mě mírně znepokojuje. V kolika snůškách je mám očekávat?
Děkuji moc za odpověď

Keďže neviem, ako to vlastne bolo s tou "prvou znáškou", keď si našla rozbité vajcia vo vode, ťažko sa k tomu vyjadruje. Normálne býva pauza medzi znáškami približne 4-6 týždňov. Takisto neviem, aké veľké boli tie vajcia. Podľa Zycha majú pelodiscus sinensis 15-25 vajec, takže tých 16 je na spodnej hranici. Szalay uvádza dokonca 20-70 vajec vo viacerých znáškach.
Chelodina (19cm karapax, 0,9kg) sa u mňa správala podobne ako tvoja kožnatka, niekoľko dní nejedla, ledva sa hýbala, skoro sa nedostala k hladine, ale nakoniec začala hrabať a po pár dňoch zniesla 15 vajec. Najdôležitejší bol kľud, pocit bezpečia a samozrejme vhodné kladisko.
Na tvojom mieste by som nateraz vynechal betadin a všetkú ostatnú manipuláciu. Do nádrže jej daj prevent podľa návodu, ktorý má dobré dezinfekčné účinky. Nechaj jej niekoľko dní kľud, neruš ju, jedine ak tak skúšaj krmiť. Žrádlo totiž často vyprovokuje znášku.
Daj jej niekoľko dní čas, aby sa spamätala z toho šikanovania, ktoré teraz zažíva. Ak to pôjde dobre a odo dneška nebude mať zásahy, predpokladám že v prvej polovici týždňa bude znáška na svete. Pondelok je na vyberanie vzhľadom na stresy podľa mňa skoro. A ak už má byť vyberanie, tak nech je to oxitocínom na vyvolanie znášky a nie operačne.

K té první snůšce: objevila jsem ji 11.7. ráno, ale pouze jako rozdupané a roznesené skořápky po celém AT (vše mimo kladiště), nejsem schopná odhadnout počet vajec. Původně jsem si myslela tak 3 až 4, ale postupně jsem objevovala další úlomky, takže opravdu netuším, možná tak 6ks, ale je to opravdu hodně hrubý odhad. Na RTG se vejce jevila jako něco kolem 1 cm, ale opět, jen velmi hrubý odhad.
S tíme Betadinem bohužel nešlo moc jinak. Před první snůškou více jak 10 dní absolutně šílela a během toho si poranila plastron (o první verzi kladiště) a rány se nehojily, ale s Betadinem jsme hned v sobotu 16.7. přestali (jak docházelo ke změnám chování), protože poranění se hojila dobře (dnes už je vše zhojeno). Od návštěvy veterináře a RTG (18.7.) má upravené AT a je bez vyrušování (jediné, že se 1-2x denně kontroluje, zda nedošlo k nějaké změně a zkoušíme krmit).
Dnes večer se v AT objevila mírně vyvýšená "mohylka" s rozměry cca 10x10 cm, kolem je písek jakoby "udusaný", každopádně není rozrytý. S hrabaním v kladišti (to je 15 cm hluboké, 25 cm široké a 60 cm dlouhé) začala 23.7. večer, 24.7. se zintenzivnilo, dnes se objevila mohylka. Může se jednat o zahrabaná vejce? Jak říkám, první snůšku jsem viděla až rozcupovanou a nikdy dřívě jsem se s kladením vajec u želv nesetkala... Děkuji

Ak sa korytnačka pohybuje normálne a má prepadnuté brucho do panciera, je tam určite znáška. Často sa dá nájsť aj stopy po predných nohách pri tom udupanom kopčeku, o ne sa opiera. Pri kopaní si dávaj pozor, aby si nezahrabala príliš silno, mohla by si ich rozbiť. Takže mohylku odhrabávaj iba postupne, radšej na väčšej ploche. Občas totiž bývajú samotné vajcia oproti kopčeku trochu posunuté. Ak nebola so samcom, samozrejme nemá zmysel ich inkubovať.
Blahoželám k prvej znáške Keby bola oplodnená, bolo by to super, kožnatky zrovna veľa ľudí neodchováva

Želvu jsme zatím neviděli, zase se celá zahrabala, asi šok z "porodu" :) říkala jsem si, že jí dám do zítra čas, ať se uklidní, a někdy během dopoledne bych se vydala vyhrabávat.
Po tom prvním pokusu, kdy vejce rozcupovala, se jí břicho viditelně propadlo takže snad to poznám tentokrát už na jisto. Až přijdu domů, pokusím se "mohylku" vyfotit, objevili jsme ji včera večer, už jsem nechtěla v místnosti rozsvěcet (možná už začínám být přehnaně úzkostná).
Oplodněná určitě nejsou. Sice mám pár, ale odděleně žijí přibližně od září s tím, že ve chvíli, kdy jsem je oddělovala (samice začala napadat samce) jim bylo přibližně 14 měsíců a oba měli kolem 8cm, takže o oplození nemůže být řeč. Nebo se mohu mýlit?
A k odchovu... Uvažovala jsem nad tím, že až se samice zklidní a měla bych k tomu podmínky, zkusila bych ji připustit. Ovšem jsem neznalá legislativy, která se váže k odchovu mláďat, tj. jestli je třeba vyřizovat předem nějaká povolení, to by se všechno muselo předem zjistit. Navíc si ani nejsem moc jistá, zda bych případná mláďata odprodala/měla komu svěřit. Sama už kapacity na další AT nemám a dávat zrovna kožnatku do rukou neinformovaných kupujicích, či (možná v tomto případě hůře) do zverimexů, to by mi těch zvířat bylo líto. Jak říkám, uvažuji nad tím, ale nejdřív si chci vše pořádně zjistit a zajistit, a teprve potom jednat :)
Ke gratulaci děkuji :) a já moc děuji Vám a Lukášovi, protože bez Vás dvou (i ostatních, jejichž informace byly rovněž cenné) bych sama nevěděla co s tím. Snad už to bude vše ok. Jinak vše budu dokumentovat, takže pokud se tzadaří, dám se foto.

Podľa tvojho popisu sa to určite podarilo. Znáška tam bude, už ju len vyhrabať von Čo sa týka oplodnenosti, niekedy samica udrží v sebe spermie aj vyše pol roka, u tých tvojich to ale asi ešte nemala ako stihnúť. 8cm je predsa len trochu málo. Na odchov nepotrebuješ žiadne papiere, je len na tebe, či sa do toho pustíš alebo nie. Nejaké mladé by si určite vedela predať, či však všetky, to je ťažko povedať. Ich cena nie je vysoká, ale na menšie prilepšenie ich podmienok by si z toho mohla mať Každopádne držím palce a čakám na fotky.
Ešte jedna drobnosť. Ak je to z tvojej strany možné, môžeš mi tykať?

Zdravím (po týdení dovolené)), docela by mě zajímalo, jestli pod "mohylkou" objevíte skutečně vejce. Řekl bych, že odchovů P. sinensis se žádná legislativa netýká. S prodejem by mohl možná být problém, ale je spousta inzetních stránek (iFauna např...), burzy. Takže bych se toho až tak nebál. Já tolik štěstí neměl. Když má želva začala po přemístění z jezírka do akvaterária "šílet", zrovna jsem se stěhoval a žádné kladiště jí nebylo dost dobré, takže oxytocin a vejce si mohu dát tak na poličku...

To mě mrzí, že Vám to s vejci nevyšlo... U nás, doufám, už jsou venku a želva se uklidní.
Chtěla bych se ještě zeptat, jestli opravdu mohu potenciální hnízdo rozhrabat, nebo to není vhodné a ještě želvu mám nechat na pokoji? Vzhledem k tomu, jaké chování (a jeho změny) za poslední měsíc želva vykazovala, bojím se, abych ji zase nevystresovala.. Zase jak jinak zjistit, jestli už jsou vejce venku, že... Pokud by to bylo vhodné, hnízdo jsem narušila a vyndala vejce, tak za předpokladu, že jich bude všech 16, které nám RTG ukázal, mohu AT zítra opět uvést do normálu? Nebo je ještě možnost toho, že by přecijen nějaká další nová vejce ještě vyprodukovala (nebo nebyla plně patrná na RTG) a měla bych AT ještě nechat v této "porodnické" podobě?
Děkuji

Neviem, ako vyzerá tvoje AT v pôrodníckej podobe, ale pre istotu by som ho tak ešte nechal, ak by mala ešte ďalšiu znášku. Rozhrabanie kladiska už nebude robiť problém, vajcia sú vonku, korytnačka sa ukľudnila a tak začína klasický režim chovu. Len ju dobre nakrm, aby dohnala straty energie, ktorú dala do vajec. Celá znáška je hluchá a tak ju môžeš vyberať s menšou opatrnosťou. Ak budeš šikovná, stihneš to pokým bude samica zahrabaná v piesku
Čo sa týka počtu vajec, na RTG by som sa až tak nespoliehal, ak mala kľud zniesla ich všetky. Pri takom počte sa v pohode dalo pomýliť, predsa len mohli byť nejaké v zákryte zle viditeľné.

Ináč, možno by stálo za hriech skúsiť ju dať dokopy so samcom. Ak bude druhá znáška, mohli by sa podariť nejaké malé dlhokrké, dlhonosé potvorky

Fotku "porodnického" AT přikládám (nakonec bylo ještě o 2 cm méně vody, aby měla patro celé na suchu, pravděpodobné hnízdo je v pravé třetině souše), stejně tak fotku prvních zbytků vajec, co jsem vylovila. Jestli se někomu podaří odhadnout množství? Ještě něco málo jsem později vylovila z písku, ale už to byly jen zbytečky. Zítra vyfotím novou snůšku, pokud ji najdu :)

Na fotke akvárka toho veľa nevidno, ak je to ale také, ako si písala, bude tam znáška. Keď bolo tej vody menej, bola vytiahnutá aj z priestoru kladiska? Premočený piesok je často veľký problém, v mokrom sa zle hrabe a ak by aj vajcia boli oplodnené, pravdepodobne by sa utopili.
Podľa škrupín to vyzerá na nejakých 5-7 vajec, presne to ale už neurčí nikto.

Tak vejce se ještě nekonají je evidentní, že hrabala docela hluboko, protože jsem dosypávala při velké úpravě písek jiné barvy, a když jsem "otevírala" domnělé hnízdo, tak oba druhy písku byly promíchané. Nicméně nic jsme nenašla, a to jsem pro jistotu rozhrabala celé patro.
Ohledně písku, tak ten je vlhký. Přímo voda v něm není, ale suchý není. Do té původní verze, kdy měla ještě v nezměněném AT přistavěný velký květník se suchým pískem, tak tam neustále cákala vodu, takže za chvilku byl také úplně vlhký. Ta první vejce dokonce snesla do místa, kde byl vodní sloupec přes 35 cm (a to už měla právě ten květník víc jak týden v AT), takže mě nenapdalo, že by to mohlo být problém, že tentokrát zůstal vlhký. Dnes jsem jí AT dopoledne "uklidila" a už zase hrabe, nezdá se, že by jí ta vlhkost vadila, takže nevím, jestli to předělávat?
Chtěla bych se zeptat, zda při vyvolávání kladení oxitocinem (kdyby k tomu náhodou nakonec muselo dojít), je možné takto "akci" vyvolat kdykoliv, nebo jestli želva musí být již v nějakém procesu příprav? Děkuji

Pokiaľ hrabe, oxitocín by som neskúšal. Kladenie je vyvolané a uskutoční sa skoro všade, hoci aj do debničky s pieskom. Je to ale dosť veľký zásah do vnútorného prostredia, z ktorého sa asi bude nejakú chvíľu spamätávať. Na tvojom mieste by som zatiaľ počkal na prirodzený spôsob.
Ak si nie si istá, prehmataj korytnačke brucho. Jednou rukou ju chyť tak, aby mala zadné nohy nasmerované dole a bola kolmo k zemi. Vtedy vajcia poklesnú k zadným nohám. Potom jemne prstom zájdi dovnútra a prehmataj priestor medzi zadnými nohami a pancierom. Ak tam vajcia sú, pocítiš ich.
Ináč, niečo podobné mám teraz doma ja so samicou chelodina longicollis. Od jedného pokusu o znášku zmenila správanie a tvári sa, ako keby bola už po nej. A to som v nej ich pred chvíľou pri prehmataní našiel... Chce to iba trpezlivosť, ona ich niekedy znesie

Já jsem ho teď rozhodně zkoušet nechtěla , šlo mi jen o teoretickou informaci, zda ho lze podat pouze v určitém případě, nebo to lze kdykoliv behěm zadžování snůšky, tj. jestli želva musí být už nějak "připravená" nebo ne.
Včera, když jsem prohlížela její potenciální výtvory v líhni, tak jsem ji samotnou pro jistotu také prohlédla. Sice je prakticky neustále zahrabaná, ale ve chvíli, kdy jsem ji vylovila a chtěla se jí na břicho podívat, tak se začala poměrně intenzivně bránit, žádná apatie nebo odevzdanost. Břicho má poměrně napěchované, dokonce bych řekla, že ve spodní části byly vidět takové hrbolky, takže vejce tam určitě jsou. A večer už bylo patro opět poměrně rozryté, takže snad už se vajec dočkám. Jak je to poprvé, co něco takového řeším, jsem nervozní i za ni

Také poznám veľmi dobre Tiež som bol pri prvých znáškach dosť nervózny a keď hrabanie trvalo týždeň, už som nevedel, čo so sebou Spoľahni sa na prírodu, ona vie, kedy príde čas na kladenie. Zatiaľ si trénuje kopanie jám, potom do nej aj niečo naloží a bude pohoda

Ještě poznámka k AT. Osobně bych se trochu obával toho, že mi jednou kožnatka opustí nádrž po té plastové rostlině co je v levém zadním rohu. Nám utekla kožnatka z hladké plastové nádrže přes topítko (nejspíš), absolutně nechápu jak. Naštěstí byla její nádrž v ohrádce se suchozemkama, takže neutekla daleko a jako zázrakem přežila noc bez újmy zalezlá v listí

Za upozornění moc děkuji. Levá strana je za normálního stavu překrytá sklem, ale teď to kvůli přemístěné lampě nešlo. Naše zvíře se pokoušelo utéct přes kořen, předníma tlapkama se zavěsila na výpust od filtru a krkem se vytáhla až přes hranu skla u AT. Kdybych nebyla zrovna v místnosti, tak bych ji asi měla z skříní, nebo ve vedlejším AT. Obratnost obdivuhodná Každopádně to radši upravím. Sice pokus o útěk to byl ojedinělý (u samce není absolutně žádný problém, to je absolutní "flegmatik" ), ale rozhodně nemá cenu to riskovat. Děkuji

Tak máme vejce RTG ukazoval, že jich bude 16 a máme jich 16. Chtěla bych se zeptat, jestli je vhodné udělat ještě kontrolní RTG nebo to není nutné? Zároveň bych se chtěla zeptat, jestli již mohu AT vrátit do "normálního stavu", nebo mám ještě počkat? Jestli je třeba možné (což předpokládám, že je), že by všechna vejce nemusela být na RTG snímku vidět a mohla by třeba ještě nějaká v sobě mít? Všech těchto 16 bylo v jednom hnízdě a snesená byla pravděpodobně brzo ráno 13.8. Děkuji

To je nádhera, myslím, že snůška je nejspíš kompletní. Budete inkubovat ?

Nebudeme, vejce jsou prázdná. Se samcem žijí odděleně od 15 měsíců věku, tj. od velikosti necelých 8 cm, a samice nebyla "připuštěná". Možná to zkusíme příště :) netušíte, kdy by to mohlo být vhodné začít zkoušet (samice má zatím cca 16 cm)? Děkuji

No jo, pardon, na tenhle fakt, jsem trochu pozapoměl.

Ještě přikládám foto původního RTG (až do dneška jsem ho neměla k dispozici).