Prouzek na krunyri

Tak na želvy spíš Khora, ale osobně bych řekl, že je to způsobeno příliš rychlým růstem, příliš "bohatá" potrava, i když mi nepřijde, že byste dávala něco špatného. Možná je to i tím nezimováním. Na podzim a zjara bych jí místo čínského zelí dával jen kvalitní seno. A určitě příští zimu už zimujte.

Doufám pane kolego, že mě v tom nenecháte vykoupat samotného, ve dvou se to lépe táhne, zvláště když ostatní želvaři jsou nějak potichu.

Jestli tohle je roční želva, tak to teda čumím. Vypadá jak krmená nějakýma hormonama (že by to dávali do toho čínského zelí...), a to vyklenutí krunýře, docela nechápu. Jinak jak psal výše krokodýl, rychlý růst kvůli špatné stravy.

Ten světlý proužek je známka intenzivního růstu, sám o sobě by byl v pořádku. Je to prostě takové "napucnuté" mimino. Je ale potřeba hlídat aby růst nebyl příliš rychlý, kosti krunýře se nestačí správně vyvinout a mohlo by dojít k deformacím. V místě kde se upínají jedny z nejsilnějších svalů želvy, krčních svalů, se začne pomalu vytvářet takový "schůdek". Nejedná se o klasickou rachitis, jen vývoj kostry prostě intenzivnímu růstu nestačí. Strava jako taková není špatná, jen je potřeba trochu omezit její výživnou hodnotu a želvičku trošku "přibrzdit". Také bych trochu snížil teploty, zvláště noční, mohlo by to v tom brždění pomoci. Želvička je to ale pěkná, nafocená z trošku nešťastného úhlu. Bál bych se těch dřevěných chipsů

Proč byste se bál těch "dřevěných chipsů"????? Taky je mám u želvy - bojim, bojim

Pro takovou "hrabavku" bych volil zeminový substrát, dá se i lépe vytvořit vlhký kout, což je pro dobrý vývoj krunýře vhodné.

Nemám z nich dobrý pocit, nějak si nedovedu (spíš vlastně dovedu) představit, co se stane, když je malá želvička omylem sežere. Když se chipsy začaly k nám dovážet, měl jsem na nich mladé alterny. Chips se nalepil na holátko a ona ho sežrala. Byl to nepříjemný pohled jak v prostředku háděte byl čtvereček, nedokázala ho vyloučit až nakonec jí ho musel vyndat Vet., takže šla na operaci. No možná to byla jen smůla, ale od té doby takový substrát nepoužívám.

no nazdar, tak to teď mám z chipsů brouka v hlavě díky za odpovědi

mám ještě jeden dotaz - jak by podle Vás mělo být zhruba velký (v cm) roční mimino t.hors.? Možná by Žofii pomohlo porovnání rychlého růstu svého želvátka s průměrem.

To nejde určit, růst je závislý na mnoha okolnostech, chce to mít cit a odhad kdy je potřeba přibrzdit. Růstové možnosti u želv jsou pozoruhodné. Zdravá roční T. hosfieldii může mít cca 5-6 cm, je-li zimovaná a chovaná venku, nebo také 10cm když zimovaná není a je chovaná doma. Navíc je potřeba zohlednit predispozice každého jedince. Prostě to fakt nejde, je mě líto.

Dekuju vsem moc za odpovedi a nazory. Kdyz se zastavujete nad tim, ze je rocni, je to mozna proto, te Amalka je obavany import z Uzbekistanu a stari usuzuju podle data na vystaveni citesu. Dreveny kosticky vymenim za smes hliny s piskem (to jsem puvodne mela, ale jak se do toho zelva zahrabavala, tak byla furt spinava a strasne nerada se koupe, tak jsem volila neco ne tak prasnyho). Jeste se zeptat, cim snizit vyzivovou hodnotu jidla? Napadlo me, pridavat do krmeni seno a sebrat ty umely granule... Nebo ji muzu davat mensi porce, ale zase nechci, aby mela hlad. Jeste jednou vsem moc dekuju za nazory.

Ta želvička na obrázku není Žofie želvička, importovaná z Uzbekistánu. Nevím sice kde se tvoje Amálka a registrační list vzájemně potkaly, ale od začátku k sobě určitě nepatřily. Jestli-že ano a pletu se, tak si místo radění jdu doplnit informace. Věř tomu, že se ale nepletu. Želva z přírody vypadá jinak a na to aby celkový vzhled změnila, rozhodně nestačí půl roku.
Porce nemusíš omezovat, pouze se omezuj na zelené a seno. Směs hlíny s pískem, vlastně směs čehokoliv práší vždy, když je příliš přeschlá.

tak tedka z toho zacinam byt zmatena... Amalku jsem si poridila na konci listopadu lonskyho roku ve zverimexu na Smichove, cites mi dali tamtez. Ma jako zemi puvodu psany uzbekistan a jako prvniho vlastnika bar reptofilia. Priznam se, ze z toho jak rychle si zvykla na lidi mi prislo taky dost divny, ze by byla z prirody. Troufate si odhadnout, odkud zelvicka pochazi a jak je stara? Jeste jednou moc dekuju za fundovane odpovedi a za vas cas.

To si netroufám a myslím že to ani nemá smysl. Stejně je nejdůležitější to, jak se má želvička teď.

Taky nemusí být z přírody ale z nějakého polo-faremního odchovu v Uzbekistánu.

To je samozřejmě možné. Ale jak znám úroveň chovatelů v Uzbekistánu, pochybuji, že by byli schopni, vyprodukovat tak ohromný počet jedinců a zrovna T. horsfieldii. Myslím, že si řekli " tak těchto 50km čtverečních je naše farma a vše co tu leze je faremní odchov, příští rok přesuneme farmu támhle za ten kopeček" za těchto podmínek by želvy vypadaly stejně jako z volné přírody a takové vypadají vážně úplně jinak. Samozřejmě bych se moc rád pletl ale myslím, že daleko od pravdy nejsem.

Ahoj, souhlasim s ostatnimi, ze moc rychle roste. Zas nesouhlasim s KHorem, ze rocni mlade muze mit 10 cm. (leda strasne prekrmene) Co jsem cetla ruzne tabulky mereni, tak do 8 cm. U starsich je idealni prirustek 3 gramy za mesic. U mladsich nevim. Zkus se podivat sem:
http://www.austinsturtlepage.com/Care/cs-russian.ht m
www.russiantortoise.net
Najdes tam odpovedi na tve otazky, o substratu a hlavne dlouhy seznam jedlych rostlin. Pokud bys chtela nejaky typ kde sehnat seminka na naseti a tak..muzu napsat vic.
Na strankach taky najdes jak se krmi, ze existuji pravidla, abys zelvu neprekrmila, protoze stejne spoustu mesicu v roce travi spankem..
Suchou stravou (granule, pelety) bych vubec nekrmila. Obsahuji obilniny a ty horsfieldii na jidelnicku nema, jsou pro ni nevhodne.
Taky se podivej sem: articles.html clanky o strave jsou dost zajimave a reknou ti, co neni vhodne a co je. Ze existuji antinutrienty atd atd..

ty seš nějak chytrá, zajímalo by mě, kolik želv chováš.. jednu, dvě nebo dokonce tři? Mohla bys ty stránky přeložit do češtiny? nic ve zlym

A co se raději učit anglicky. Miss Oslinka má poměrně slušné informace a je jedno kolik má želv. Nic ve zlým.

ja anglicky umim, myslim na ty co třeba ne, těm je na ... odkaz v AJ ja myslel, že teorie a praxe jsou občas rozdíl, proto dotaz na počet. Myslim, že Miss Oslinky se ta moje hláška nedotkla a kdyby tak sorráč

Nejde jenom o jazykové znalosti, protože pro začátečníka je dost obtížné orientovat se v protichůdných názorech v diskuzích i v mateřštině a angličtina mu to rozhodně neulehčí.

přesně tak jsem to myslel, díky Hugo

Ahoj, dekuju za informace, odkazovany stranky znam, ale jak pise nekdo dole, na netu je plno casto protichudnych informaci a jeden nikdy nevi, cemu ma verit. Misty v tom mam maglajs. Chci aby se Amalka mela co nejlip. Prouzek me vydesil, protoze jsem na netu videla kam az by ten rychly rust mohl dojit a nevedela jsem co delam spatne. Pak jsem se divala na starsi fotky Amalky a ten prouzek tam ma porad, takze zrejme delali neco spatne ve zverimexu?
btw. na tvych strankach jsem nesla prelozeny jidelnicek pro zelvy a chybi ti tam nektere ceske nazvy. Dohledala jsem je. Mam ti je nekam poslat?

"na tvych strankach jsem nesla prelozeny jidelnicek pro zelvy"

Kde je ten jídelníček?

Pokud to bylo na me, posli treba na oslinka @ yahoo . de
Budu rada za pomoc.

Víš Oslinko kategorizace a řazení do tabulek je sice pěkná věc, ale u živých tvorů vždy čekej překvapení. Já těch 10 cm nepíšu proto, že jsem takový rozměr našel v tabulkách. Třeba tabulkový údaj 3g za měsíc neodpovídá ani jednomu druhu Testud. Podle tohoto údaje by želva za období své aktivity dokázala přibrat cca 7 měsíců 21g. To je 2,1 dkg. Tak málo neváží ani s odpuštěním její bobek. V případě T. horsfiedii, při její uváděné přirozené aktivitě cca 3 měsíce v roce by takový přírůstek znamenal, že by se snad dospělého věku nedočkala. Prostým výpočtem dojdeš ke kvalitě uváděné hodnoty, do váhy 1,5 kg by rostla 166,5 roku. Při aktivitě 6 měsíční by na to potřebovala cca 83,5 roku. Mladá Testuda obecně dosahují násobku své "porodní" váhy tak do 5ti měsíců. Navíc každý mladý organismus se snaží dosáhnout co možná největší velikosti za co nejkratší možnou dobu, už z důvodu lepší obrany proti predátorům a rychlejšímu nástupu dospělosti a možnosti rozmnožení. V předchozím příspěvku uvádíš údaj o vlhkosti, jestli se nepletu, oponovala jsi mých 90%, tak, že ve tvých údajích je 70%. Prostá definice rosného bodu "Rosný bod (teplota rosného bodu) je teplota, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami (relativní vlhkost vzduchu dosáhne 100 %). Pokud teplota klesne pod tento bod, nastává kondenzace." ukazuje, že v takovém případě by na lokalitách T. horsfieldi nikdy nemohla být rosa. Zejména na uzemích nepokrytých přirozeným pokryvem lesa, tj. stepi a polopouště, bývá rozdíl mezi denní a noční teplotou značný, je vysoce nepravděpodobné, že by na takových místech ke kondenzaci nedocházelo. Dále bych se chtěl vyjádřit k problému obilnin. Údaj o nedostupnosti a nepřirozenosti jakékoliv obilniny v potravě Testud je také nepřesný. Stačí pozorovat dospělá zvířata buď v přírodě nebo v zajetí na volné pastvě. Zcela cíleně nalehávají plastronem na vzrostlé stonky trav a tímto způsobem se lehce dostanou ke klasům. Využívají této nabídky zejména v době dozrávání semínek trav, takzvané mléčné zralosti. Něco mě říká, že nutriční hodnota semen divoce rostoucích trav je podstatně vyšší než trav (obilí) pěstovaných. Tak abych to shrnul. Informace jsou dobrá věc, nicméně je potřeba nad nimi o trochu déle a hlouběji uvažovat než se dostanou do podvědomí lidí jako neotřesitelné dogma. Neber to ve zlém, naopak ti děkuji za příklady pěkných stránek i když, vzhledem k mému věku by bylo lepší, kdyby byli v ruštině, takhle v tom dost plavu.

Především z těmi obilninami musím s Khorem souhlasit, středoasijské stepi jsou poměrně bohaté na různé trávy, což jsou vlastně blízcí příbuzní kulturních obilnin a bylo by z podivem, že by v poměrech, kde horsfieldky žijou tento zdroj nevyužívaly v množství větším než malém. Vlhkost řešit ani nebudu, kdo byl na poušti, může potvrdit, že se zahrabáváním se do písku vlhkost rapidně stoupá a v určité hloubce bych se ho odvážil nazvat přímo mokrým. Co se týká růstu 3 g za měsíc mohou možná v určitém ranném věku v průměru takové váhové přírůstky vycházet, ale nelze to samozřejmě paušalizovat na více druhů a jakýkoli věk. 10 cm za první rok můžou dorůst všechny evropské želvy i horsfieldka, netvrdím, že to je dobře, ale schopny toho jsou. Když srovnám mláďata nacházená zjara v Bulharsku, tak mláďata líhnoucí se na podzim (nebo až na jaře) jsou zjara téměř stejně malé, což vyplívá ze zimování, které se v přírodě nevyhýbá žádné věkové kategorii, ale v chovu jen málokdo nechává želvičky v prvním roce zimovat, takže růst je mnohem intenzivnější.
Bulharsko - údolí Strumy 5/05

Až se vrátím domů z práce, tak mohu postnout foto jak vypadá roční horsfieldka.
Přes léto krmím jen trávou + byliny a 1.zimu většinou nezimuji. Takto chované horsfieldky s přehledem dorostou i více jak 10cm. Pokud by byly krmeny ovocem, granuláty apod. budou 2x takové. Např svou váhu po vylíhnutí ( obvykle 12-25g) jsou schopny za 14dní i zdvojnásobit při krmení 1x denně pampeliškama.
S těmi obilninami, ale má Oslinka pravdu.
Komerčně pěstované obilniny mají samozřejmě mnoho a mnoho násobně větší absolutní hodnoty většiny nutričních položek v porovnání s trávami. Ten rozdíl je ve stovkách procent.Nehledě k faktu průmyslového hnojení a cíleného čerpání živin kombinovanými osevními postupy. Např. energie obsažená v jednom klasu pšenice má stejnou energetickou hodnotu jako 200-300 klasů jílku vytrvalého. Kdyby to tak nebylo nepěstujeme obilí, ale divoké trávy.
Stejně není 100% ideální nápad pokoušet se pěstovat, rostliny z přirozeného prostředí želv. Ať se vám to líbí nebo ne, tak pokud vypěstuju plodinu A(ať už je to smetánka lékařská nebo mák setý) na pláních Kazachstánu bude mít jiné složení než stejný druh vypěstovaný na balkóně v truhlíku řekněme na území Prahy 6.
Prostě 100% ideální podmínky zde vytvořit nedokážeme, s tím je potřeba se smířit a snažit se zařídit nejlepší možné, což konkrétně u krmení horsfieldek znamená v našich podmínkách imho krmit: pampeliškami, rozmanitými druhy plevelů, trav a ostatních bylin s dotací vápníku + v zimě zimní spánek.

Také si ještě neodpustím toto: je opravdu velký rozdíl mezi tím jestli je želva chována přes léto venku (noční pokles) nebo jestli roste v teráriu v bytě kde neklesá teplota v noci pod 20C. Želva v teráriu roste výrazně rychleji, potřebuje méně energie a je více náchylná na správný růst krunýře.

Nelze srovnávat energ. hodnotu jednoho klasu trav a obilovin. Dnešní obiloviny (původně vlastně trávy) byly vyšlechtěny hlavně na hektarový výnos s kterým jim traviny nemohou konkurovat, ale obsahem živin se tolik neliší +- 50-70 % sacharidu mají jak trávy tak obilniny v obsahu tuku rozdíly být mohou, ale spíš bych řekl že více tuků bude v travinách a prapůvodních obilninách ( proso a pohanka).

Fotka, raději fotky, budou úplně nejlepší, já je mám pouze na diácích, takže takto narychlo jsou nepoužitelné.
Na pěstování bylin mám také podobný názor, ale když jde do tuhého, je to stále lepší než salát.
S obilninami jsem se zřejmě špatně vyjádřil. Neměl jsem na mysli kolik je potřeba kusů klásků jílku k dosažení stejné energetické hodnoty jednoho klasu pšenice, ale kolik je nutriční hodnota např. ve 100g pšenice a 100g jílku. Vařím sice z vody, nemohu se o nic opřít ale mám dojem, že jílek vyjde lépe. Ale jak říkám, v tomto případě jde jen o můj dojem.
Pšenici oves kukuřici atd. želvy rády spucnou také. Jen se musí dát pozor a nepřehnat to.

Otázka je, co míníš pojmem nutriční hodnota.

Označením nutriční hodnoty mám na mysli informace, týkající se energetické hodnoty a obsahu nutrientů jako jsou bílkoviny, sacharidy, tuky, vláknina, sodík a vitaminy a minerální látky vyskytující se v potravině ve významném množství.
Podle mých imformací bývají tyto hodnoty u "divoce" rostoucích rostlin koncentrovanější než v kulturních rostlinách, pochopitelně při stejné váhové jednotce.
Ale jak říkám, tyto informace mám příliš povrchní a neověřené na to, abych je mohl nějak výrazněji obhajovat.

želvaři, prosim, poraďte mu...
konf2.php

Něco jsem tam už napsal, jenže takový problém není to samé jako pindat o potravě.

díky, přišel mi chudák zoufalej...

To mě Ajdo také, bohužel se obávám, že bude ještě zoufalejší když se bude spoléhat na "vitamínového" veterináře.

No tak to si rozumíme alespoň v pojmech :), nicméně myslím si, že se to nedá takto obecně říci.
Pokud bychom to vztáhli na obilniny vs divoce rostoucí traviny ( což samo o sobě jsou rozsahem težko porovnávatelné skupiny)
Tak traviny mají určitě více vlákniny, určitě méně sacharidů, tuků podle mě obě skupiny mají zanedbatelné pidi množství, dusíkatých látek ( bílkoviny, aminokyseliny) mají podle mě více obilniny. Minerální látky (Na, Ca, P, K, atd. záleží jak na skladbě půdy tak se výrazně liší druh od druhu takže tam se bude porovnávát težko), podobně i vitamíny.
Ještě na studiích na zemědělské škole jsme měli príma program na skladbu krmných dávek, který obsahoval databázi velkého množství krmiv od pícnin, přes krmné polní plodiny až po minerální doplňky a ke každé položce krmiva bylo uvedeno průměrné % množství stravitelných dusíkatých látek, celkový počet dus. látek, sacharidů, jednoduchých cukrů, tuků, vlákniny i jednotlivých minerálů. Už tenkrát jsme se učili, že důležitější než celkový obsah těhto látek je obsah stravitelných látek, které organismus dokáže využít ( a to se liší druh od druhu např. rozdíl prase / kráva byl v některých případech docela solidní ), ale to je spíš na odlehčení.

Osobně si myslím, že traviny jsou pro želvy obecně výrazně vhodnější krmivo, právě přirozeným poměrem stravitelných látek a vlákniny než obilniny a kromě občasného přikrmování např z důvodu nižší dostupnosti vhodnějšího krmení, nevidím důvod obiloviny zkrmovat.

Můžeš na ten program? Nebo na něco podobného?

Bohužel, je to víc jak 10let, tenkrát sme to drtili na školních 286kách....Ani si bohužel nevzpomínám jak se jmenovalo, ale kdo hledá najde, zkusím po tom zapátrat.

na rychlo jsem nenašel žádnou fotku s vhodným měřítkem, ale snad moje ruka jako měřítko postačí:
tohle je narozené mimino:

tohle jsou 2 měsíční caparti:

tohle je porovnání 1 roční želvy s 2 měsíční:

tady jsou sourozenci 0, 1, a 2 roky staří :

tohla má v době focení cca 1,5 roku:

Teda Sysle čekal jsem slušnou úroveň, ale toto ne, jsou na jedničku prostě supr. Já takto velké nemám.

Sysel: Jseš machr, jsou parádně rostlé, krunýř na jedničku.
Khor: Neboj ty taky, aspoň ty hermannki, co jsem měl možnost vidět.

Jooo, já to pořád říkám, kdo umí ten holt umí. Proti želvařům, jsme my hadaři "žabaři"

No já bych se zrovna v tvém případě tak nepodceňoval, máš tak široký záběr až mě z toho jde hlava kolem. Klobouk dolů. Jistě i hadaři mají své problémy. Fakt je ale ten, že vychovat takovou manekýnu s takovou figurou, to už musí člověk setsakra vědět co dělá.

a jak velké je máte - dospělá samice, samec?

Hm, taky mi spadla sáňka... Exteriérem úplně superní želvy. Některé věci prostě do konce života nepochopím.
Ale chtěl bych se zeptat, kolik ve Vaší péči takovéhle želvy dorůstají, a kolika se dožívají. Respektive, kdy růst začíná nějak zpomalovat, protože při tomhle tempu, ani nechci domýšlet
<nadsázka> a bojím se, kdy želvy převezmou vládu nad světem </nadsázka>

Sysle, taky by mě zajímalo k jakým číslům až dorůstají Vaši "broučci"?

Želvy to jsou fakt nadherny. Rada bych se zeptala, jak se o ne starate (jak bydli, co jedi atd.) A mohu o totez poprosit i Khora, ten ma taky nadherny stadecka...

Nebojte už se to chystá, Sysel mě tak vytočil (v dobrém slova smyslu) že jdu hned něco nafotit.

Tak tady přispěji se svou "troškou do mlýna" nemám na rozdíl od Sysla ty ročníky tak pěkně za sebou, nemohu si mladé nechat tak dlouho.
T. horsfieldii 5 měsíců

T. horsfieldii 1,5 měsíce

T. hosfieldii 1,0 vl. odchov 6let /16cm

T.horsfieldi 0,1 19cm Uzbekistán u mne cca 15let největší moje samice

T. horsfieldii 1,1 pár z Uzbekistánu u mne cca 15let největší "přírodní" samec 14cm

T. graeca ibera 0,2 opravdu velká samice z přírody, jihozápadní Turecko, cca 4,5kg a její 6,5letá dcera 2,5kg plně dospělá a již kladoucí vejce. Myslím, že kdyby byla větší nedaly by se od sebe rozeznat, nejen barvou ale i kvalitou krunýře

T.graeca ibera 0,1 detail karapaxu té malé

Tak tady posílám fotky těch mých pyramidových greac, když vidim ty vaše nádhery tak mi je do breku
[img=http://img20.imageshack.us/img20/3559/nn001mx4 .th.jpg]

[img=http://img20.imageshack.us/img20/4536/elva002t q8.th.jpg]

[img=http://img20.imageshack.us/img20/8566/elva006g c7.th.jpg]

a poslední foto je moje 2 měsíční G. sulcata
[img=http://img530.imageshack.us/img530/1871/drobek 004iv9.th.jpg]

T. graeca i. 2,0 vl. odchov menší čtyřletý, větší šestiletý samec, původ jihovýchodní Turecko, náhorní planiny na hranicích se Sýrií oblast Sanli Urfa

T.graeca i. 1,0 ,detail menšího z těch předcházejících samečků, koukám, že na fotce došlo k podobnému efektu jako měla Žofie, ve skutečnosti tak vyklenutý není.

T. graeca i. 1,0 detail většího kluka.

T.graeca i. 1,1 odchovaný šestiletý pár,NZ/2001, samec je stejný jako na předchozích foto. Samice plně dospělá, druhým rokem snáší. Letos zatím dvě snůšky po 7 vejcích, vloni měla první snůšku 4 druhou 2 vejce. Jistě ještě příští rok přidá, obvyklé je u tohoto typu tak okolo 8-12 vajec na snůšku, za příznivého počasí bývají nezřídka i tři snůšky.

T. graeca i. 0,1 odchov,čtyřletá samička, původ jihovýchodní Bulharsko

T. marginata 0,2 Matka se svojí 10letou dcerou. Dcera je ta větší, má téměř 5 kg oproti jiným marginátám stále neobvykle roste, je to vidět i na fotce, a je v současnosti má největší marginata. Ta máma má běžný rozměr samiček marginát tj. cca 29cm, takže se nejedná o nějakého prcka. Je možné že se jedná o nějakou poruchu, mladá ještě v deseti letech nesnášela, ostatní začínají tak v 6-8 letech.

Khore, to je zajímavý způsob, jak z marginaty vychovat giganteu, asi se jí chudince splašily hormony, ale ta jestli začne snášet, tak to abys přistavěl inkubátor.

Tak nevim proč se tady ukazujou jen odkazy na fotku a ne rovnou fotka Ale pokusila jsem se želvy vyfotit líp a jde to pořádně vidět....
[img=http://img530.imageshack.us/img530/6691/eee001 xy8.th.jpg]
[img=http://img530.imageshack.us/img530/5850/eee002 ek0.th.jpg]
[img=http://img20.imageshack.us/img20/933/eee003si7 .th.jpg]
[img=http://img523.imageshack.us/img523/4999/eee004 ho9.th.jpg]
[img=http://img530.imageshack.us/img530/4496/eee005 dl0.th.jpg]
Jinak v srpnu jim budou 4 roky: samec má 11cm a 300g a samice má 12cm a 350g čím to je , že jsou tak malé?Já si vždycky myslela, že je lepší, když rostou pomaleji a je dobře, když mají chudou stravu.Krom zimi, kdy dostávali čínské zelí, nastrohanou mrkev a seno jim krom trávy nic jiného nedávám. Myslela jsem, že nemusímí v zimě nějak silnou UVB zářivku, když je mám přes léto venku.Až na to hrozný pyramidování, mají želvy krunýře tvrdý a celkově jsou velmi čilý, žravý a denně se páří...

Musíš být zaregistrována na teraporadně, pak se objeví fotky, u neregistrovaných (to jsou ti nepodtržení) se zobrazuje pouze odkaz. Doporučuji se pomocí několika kliknutí zaregistrovat neboť neustále načítaní odkazů trvá déle než rovnou kouknout na fotky a ostatní, především z méně rychlýma PC to jistě ocení.

Dík hned to napravim

Tak se omlouvám už jsem to napravila a znova posílám fotky
Na první je samec a na 2 a 3 je samice :

Hanko myslím, že jsou to ibery.
Také si myslím, že u tvých želviček nejde ani tak o klasickou rachitidu, podle mě se na nich kapku podepsal ten suchý chov v prvních letech života. Je to ale jen kosmetický problém na "funkci" to mít vliv nebude. Větší by být mohly, ale zase je to takto lepší než mít nafouknuté "bubliny". Oni než dorostou, tak se kapku zlepší. Navíc viděl jsem i podstatně horší želvy, kdy se sucho násobilo ještě s nevhodnou potravou a nedostatkem D3, takže ty želvy měly pyramidování a ještě byly chudinky celé placaté. To už není jen kosmetický problém, takže jseš na tom vpodstatě pořád ještě dobře. Hlavu vzhůru, žádnej učenej z nebe nespadnul, že ano. Nevidím nikde tu sulkátku?

Krokodýl:Já takovou ještě nikdy neviděl, jen jsem slyšel, že nějaký Ital má samici přes 6 kg, tak jsem zvědav, co se z toho vyvine. Jest-li vůbec začne snášet, tak to bude asi fakt mazec.

Teď jen tak pro zajímavost
T. marginata 0,1 Pravděpodobně zásah kamenem nebo holí od blbého řeckého pastevce

T. marginata 0,1 Zcela určitě zásah motorovou sekačkou od blbého českého chovatele (to jsem prosím byl já, když byla chuděra malá, zase ale má nyní výsadní postavení napořád)

G. pardalis 1,1 Eda v akci. Při focení se stále motal okolo tak jsem ho také blejsknul. Trocha sexu na závěr nikdy neuškodí.

Tak to není konec ještě jsem vynechal
T.graeca i. 0,0,1 v 5ti měsících

T. hermanni boettgeri 0,0,1 také v 5ti měsících

T. hermanni hermanni 0,0,1 také v 5ti měsících

Malacochersus tornieri 0,0,3 myslím 2,5-3 měsíční, dokonalý krunýř u odchovů je momentálně pro mě ta největší výzva, ať dělám co dělám vždy to dopadne asi takto, není to sice nejhorší ale mohlo by to být krucinál lepší.

M.t. ještě detail.

Velmi pěkné, abych přiznal pravdu to já s ostatními druhy nemám takové úspěchy jako s horsfieldkami.
M. tornieri mám hůř rostlé než KHor a navíc se mi ze všech mláďat vyrostli samci , království za samici ,
G. elegans také nerostou rovně jak bych chtěl....
G. carbonaria rostou jakž takž rovně, ale jsou to neuvěřitelní nenažranci a problém je krotit.
Snad mi aspoň na podzim udělají radost I. elongata pořádnou kopou vajec.

Nevím sice jak krmíš uhlířky, ale mé problémy s karapaxem jednou pro vždy vyřešily myši. Dvakrát, někdy jen jednou, týdně jsem podával mrtvou dospělou myš vcelku každé želvě(holátka nemají cenu)a nevěřil bys jak rychle bylo po problému. V současné době sice uhlířky zrovna nemám (málo místa), ale měl jsem je asi tak 11let a fungovalo to. Tornierky můžem prohodit jestli chceš, já bych dal zase království za samce.

S těma tornierkama bych byl určitě rád. Podrobnosti můžeme probrat v poště. Carbonariím myši nebo holata dávám, ale ne tak často.

Predne dekuji za pochvalu od KHora, Krokodýla, Navaye i všech ostatních.
Kolika let se dožívají netuším, zatím mi žádná nedožila , růst se postupně spomaluje a mezi 2-3 rokem ze skoro zastaví, v té době již mé odchované samice přerostly velikost dospělých samců a rostou dál již pomalým tempem jako dospělé. Okolo 3-4 let je považuji za dospělé. Horsfieldky jsou malé želvy, moje samice končí někde pod 20cm a samci okolo 15cm(myšleno velikost plastronu). Viděl jsem u jednoho českého chovatele samici horsfieldky okolo 25cm, ale to je podle mě vyjimka, u nás se jsou většinou zastoupeny horsfildky z oblasti Uzbegistánu, Kazachstánu atd., opravdu velké horsfieldky ( okolo 25cm )se prý vyskytují v západní Číně a okolí.
Jinak jediné výrazné urychlení růstu, kterého jsem si ve svém chovu vědom je absence zimování 1. rok.
Rozhodně nepatřím k zastáncům rychlého růstu u želv, ale pokud rostou rychle a pěkně nesnažím se nijak zvlášť brzdit.
Krmím: přes léto takřka výhradně to co natrhám/ nasekám na louce, tedy traviny, byliny. Na jaře a na podzim dokrmuji čínským zelím a mrví a sypu nutrimixem pro nosnice. Pokud je suchý konec léta a není tráva, horsfieldky obvyle aestivují a 14dní až měsíc nežerou.

Zajmalo by mě jestli se to pyramidování růstem zmírní..je vůbec nějaká šance,že by zmizelo? Asi ne co?

Bohužel nezmizí, je ale slušná šance, že se zmírní. Tak jak jsem ti psal nahoře.

No teda, kdyz se divam na vase obrazky nestacim slintat Fakt nadherny. Me zvedave povaze neda nezeptat se, proc si Khor nemuze nechavat mladata (kvuli mistu?). A pak mi to neda, abych neprojevila svou profesni deformaci a nezaptala jsem se, podle ceho sestavujete chovne skupiny. Jde mi hlavne o otazku pribuzeneckeho krizeni... Dekuji vsem moc za odpovedi.

Ano přesně, už jsem tak "zaželvovanej" že to dál nejde. Nemáš tušení jak se ty mršky množí. Občas si nechám pouze něco co mě přijde výjmečné. Chovné skupiny zásadně sestavuji podle původních lokalit, těší mě když mohu říct např. tato skupina grék je z jižního Bulharska tamta zase odjinud. Ony jsou vpodstatě, až na výjimky, stejné ale stejně mě to těší. V poslední době se sestavování chovných skupin zkomplikovalo požadavkem úřadu sestavovat skupiny ne podle lokalit ale podle strašně důležitého písmenka v reg. listu. Nikoho dnes moc nezajímá původní lokalita výskytu a tím pádem zachování čistoty jeho genofondu, ale písmenko na reg. listu. Příbuzenské křížení při vyšším počtu jedinců nemám možnost zažít, tolik generací a času mě už bohužel asi nezbývá.

Ono, když jsem si greaci kupovala před těma 4 rokama tak se o tom vlhku moc nepsalo.Věděla jsem jen, že se má tak 3x týdně želva koupat, ale o nějakém vlhku, když jde želva spát vůbec Dočetla jsem se to až asi po roce co jsem je měla a to už byli hrbolatý. Ještě jsem se chtěla zeptat, když jsou ted takhle malý, vyrostou mi ještě do normální velikosti nebo zůstanou už pořád menší než normální dobře rostlé greaci??
Tady je fotka sulcaty, moje odměna za maturitu Toužila jsem po ní od té doby co jsem ji viděla v zoo Plzni. Jen se bojim, abych neudělal zase nějakou blbost a nezačala mi hrbolatět.

Myslíte, že bych mu měla v zimě přidávat ten D3 nebo bude stačit, když mu pořídit nějaký kvalitnější zdroj UVB než repti-glo?Docela se toho D3 obávám,abych ho nějak nepředávkovala...

To je fakt Hanko, nevím proč se věřilo, že želva potřebuje sucho. Zřejmě to vyplynulo ze zkušeností běžného turisty na Balkáně. Znova opakuji, memyslím, že máš nedostatek D3, tak s ním raději neexperimentuj, výsledek může být zcela opačný. Předávkování zcela paradoxně způsobí vyvazování vápníku z kostí. Želva s příznaky rachitidy vypadá jinak, nejdříve se jí začne pomalu a nenápadně propadat karapax v místech úponů silných svalů. Nejexponovanější místa jsou v oblasti prvního hřbetního štítku (scuta vertebralia), tam se upínají svaly krku a předních končetin. Následuje, nejprve mírná, deformace v křížové oblasti pravého a levého devátého žeberního štítku (scuta costalia), tam jsou úpony zadních končetin. (Pro případné rýpaly, nepíšu to latinsky pro to, aby jsem si polechtal ego, ale proto aby nedošlo k omylu a nepřesnostem) Teprve potom dochází k měknutí plastronu a posléze k celkové deformaci krunýře. Takové příznaky tvé želvy nemají. Takže zbývá opravdu to sucho. Želvy dorostou do standartní velikosti, to se bát nemusíš. V přírodě rostou na mnoha chudších lokalitách ještě pomaleji.
Sulkátka je fešanda. Nejlépe uděláš když ji teď v létě, kdy je možnost slunce a široká nabídka potravy(pro zajímavost, v lokalitách kde sulkáty žijí, rostou divoce různé druhy dýní a melounů) necháš růst jak to půjde, naopak v zimě bych ji zabrzdil, navodíš jí tak vlastně pro ni přirozené období estivace (letního spánku). Krmit jen kvalitním senem, vodu a šmytec. Převádět z jednoho typu potravy na druhý se musí postupně. Tím značně omezíš potřebu D3. Na vlhkost nezapomínej, v přírodě hrabou sulkáty údajně až 6metrové nory nebo využívají nory ostatních zvířat a tam je vždy vlhko. Dehydrovanou želvu poznáš tak, že se na plastronu ve spoji břišních štítků začne tvořit vystouplý hřebínek, později je celý plastron takový hrbolatý "scvrklý". Správně má mít želva krásný rovný spíše vypouklý plastron. Když už dehydratace nastane, nepomůže pití a koupání, jedině ji vzít a přes noc umístit do krabičky s opravdu mokrými hoblinami a zavřít za ní víčko (dírky nutné). Ráno máš krásnou nacucanou želvičku s krásným krunýřkem. Tak myslím, že jsem se "vykecal" dostatečně tak sem ještě šoupnu fotku malé pardálisky ať máš nad čím přemýšlet. Možná už tu někde je ale připadá mě, že se sem hodí

Tak sulcata má vlhkosti dost.Myslim, že jí dehydratace opravdu nehrozí...obden ji koupu a večer je zahrabaná ve vlhké rašelině. K jídlu dostavá stejně jako greaci pouze luční byliny hlavně teda mlíčí mají nejraději a má to posypaní drcenou sepiovkou. Na zimu si už sušim zásobu mlíčí, jetelu a ostatních bylin..
Na farmě python jsem si prohlížela žárovky s UVB co myslíte je ta T-REX kvalitní? Něco na zimu, aby měla sulcata..
Pardálka je nádherná taky jsem oní přemýšlela, ale nakonec to vyhrála sulcata... sulcata je podle mě nejkrásnější želva

Tak to jseš na tom dobře, mě bohužel připadají všechny želvy nejkrásnější.
T-Rex má impozantní reference, praxe ale teprve ukáže. Já používám Ultravitaluxky, ne proto, že bych snad tvrdil, že jsou lepší, ale protože je mám. Rozhodně koupí T-Rex nic nezkazíš. Ale jak říkám, jsem přesvědčen že problém je jinde. Schválně jaký na to budou mít názor ostatní.

To T-REX chci pro sulcatu...greaci mám venku a letos už je konečně nechám zimovat tak ty mají podle mě UVB dost, ale sulcatu mám strach nechávat samotnou venku tak ji jen nosim na zahradu, aby si taky užila slunce.Na zimu ji chci pořídit nějaké kvalitní světlo tak váhám jaké. To jaké jste zminoval vy, se dá objednat kde a jaká je cena?
Tak samozřejmě nádherné jsou všechny želvy (čim víc se o ně zajímám tím jsem z nich víc hotová) , ale nevim čim si mě ta sulcata získala - prostě láska na první pohled

Ta Ultravitaluxka se nevyplatí pro jednu sulkátku, má 300W. Dá se myslím sehnat na burzách cca 1200-1500,-. Já je bral rovnou od Osramu ve větším množství. Lepší bude
asi ta T-Rex, jak jsem slyšel, je zřejmě o něco dražší, ale má jen 100W.

Já bych tu T-rexku klidně doporučil (sám je používám, stejně jako Ultravitaluxky nebo Powersunky), jsou 100W a 150W, plošné a bodové. Doporučil bych bodovou. Byl jsem přítomen měření T-rexových výbojek UV metrem a nejlépe vycházela právě bodovka T-Rex.Cena je okolo 2000Kč a prodává je např. firma Python www.farmapython.cz.

S tím mohu jedině souhlasit bodový T-Rex by ve své watáži (100 a 150 W) měl být to nejlepší na našem trhu.

Tak super, dík za rady..koupim T-Rex

Slyšel jsem pánové, že T-Rex jsou nějak poruchový, nebo je to nesmysl?
Když je používáte vraceli jste již nějakou? Čistě pro zajímavost. Díky za odp.

Mě se jako poruchové jeví Powersuny, s Trexama ani s Ostram vitaluxama jsem žádný problém nikdy nemel.

Dobrý den, mám testudo hermani 1,5 roku a poslední dobou jsem si všimla, že na plastronu má jakoby ostré hrany jednotlivých štítků, trochu jako kdyby se překrývaly přes sebe. Myslela jsem, že to je normální a souvisí to s růstem, ale po přečtení Vašeho příspěvku jsem se lekla, jestli to není dehydratací. Jako substát mám lignocel (v budoucnu ho chci opustit, ale teď ho ještě mám), ale každý den ho vlhčíme, želvu koupeme, zahrabává se .... tak teď nevím - abychom něco nezanedbali...

To je v pořádku. Želvy v přírodě se pohybují po drsném nerovném terénu, plastron jako jedno z nejexponovanějších míst se těší také schopnosti mimořádné regenerace. Zvláště u mláďat v intenzivním růstu a chovaných vesměs na měkkých podkladech se stává , že rohovina na jednotlivých břišních štítcích se jakoby přesouvá přes rohovinu štítku druhého. Pro upřesnění, budeme-li považovat za horní hranu štítku tu, která je směrem k hlavě, překrývá vždy spodní strana štítku horní stranu následujícího, že ano. Nebo raději takto pravý i levý scuta abdominalia překrývá svou zadní částí přední část obou scuta termoralia. To jsem to asi moc neupřesnil že ano? No prostě nic se neděje, jen je potřeba občas mrknout na to aby se netvořila v překrytí nějaká případná infece. Dáte-li želvičku na tvrdší podklad, písek, betonovou plochu atd. rychle se stav upraví.

Děkuji za odpověď, jsem ráda že je to v pořádku a nemusím se ničeho bát. Ještě by mě zajímala jedna věc - naše želva se budí celkem brzy (kolem 7 už vykukuje a čeká na rozsvícení), ale pak také brzy (třeba mezi 13 a14 hod.) zalézá, zahrabe se a spí až do rána - je to normální? Někdy ji ještě vytáhnu ven na sluníčko, tam se po chvíli rozkouká a běhá, ale nevím, jestli jí tím nějak nenarušuju její potřeby.

To je také v pořádku, ona si stihne všechny své potřeby zajistit a potom odpočívá. Venku za parných letních dnů, vylézají želvy hned jak začne do výběhu svítit slunce, někdy i dřív. Okolo desáté až jedenácté jsou už zase schované před sluncem, vylézají zase až okolo sedmnácté hodiny a jsou vzhůru až do setmění. To se ale mění na podzim a na jaře, kdy největší aktivitu projevují tak od 9ti hodin do cca 17hodin. Klidně si jí na to sluníčko vytáhněte to určitě neškodí, ona si ten svůj klid udělá jindy.

Tak