Chovatelství jako zdroj financí - proč je to tak kontroverzní téma?

No já myslim že se lidi co to dělají pro peníze nemají za co stydět. Většina těch co je zde napadají jen závidí, alespoň dle mého názoru. U mě nehraje byznys úplně tu nejhlavněší roli,ale dost zásadní ano a to v tom smyslu že bych nechoval zvířata jež se prodávají za 250kč apod. Ovšem přesto je to pro mě hlavně koníček, ikdyž dobře vydělávající,ale zdaleka nepokryje mé finanční potřeby a ani nechci aby to tak bylo stalo by se z toho zaměstnání a koníček by byl v řiti.

Většinou ty "vydělávající" haní ti, kteří sami nic neodchovávají (buď to neumí nebo nemají ty ambice...). V praxi to u většiny normálních teraristů funguje dle mě tak, že z prodaných zvířat stejně většinou vše vrazí zpět do zvířat a mohou si díky komerčně zajímavým druhů dovolit chovat i ty nekomerční v množství větším než malém nebo si pořídit nějakého vysněného plazíka, který je finančně hůře dostupný, příspěvek na fotovybavení nebo cestování jistě také není k zahození. A samozřejmě když to jinak nejde, tak peníze za zvířata vrazím třeba do domácnosti. Taky by se mi líbilo, kdyby mě hadi uživili, ale jelikož je to dost nereálné - a) mě baví spíš ty nekomerční, b) nemám odvahu (možná mám rozum) do toho jít, c) to chce i kus štěstí, protože příroda je nevyzpytatelná... A tak ač dělám teraristiku vlastně profesionálně (spíše tedy profesně), i když ne zrovna zcela tak, jak bych si představoval, a jakštakš mě to živí, musím své nečetné privátní odchovy poněkud amorálně směňovat za peníze, abych mohl alespoň zčásti uspokojit své mrzké a přízemní chtíče.

Zdravím,-živit sa z odchovov-no ked to zoberieme z matematického hladiska,tak to aby terarista predal ročne odchovy aspon za cca 10 000eur,čo vychádza cca 800eur mesačne.To musí odchovávat drahšie zvieratá,ale pri nich to rozmnožovanie nie je nič lahké.A z tej sumy zase treba odrátat náklady (elektrina,krmivo atd.)A potom Vám zostane niečo na živobytie.
Mne by stačilo dopracovat sa na úroven,kedy by nejaký ten zisk pokril náklady a ešte by som si za to mohol dovolit drahšie plazy.PS:každopádne by bolo ideálne keby to čo ma baví,aby ma aj uživilo.

aspon za cca 10 000eur

Tak stačí mít pravidelně každý rok odchov od tří samic C. caninus a je to.

Tak stačí mít pravidelně každý rok odchov od tří samic C. caninus a je to

A s Guttkama by to nešlo?
PS:chudáci Caninusy-každý v nich vidí prachy,ale popravde ma napadli tiež

A s Guttkama by to nešlo?

Ale jo, když seženeš odbyt tak na 2000 kousků a chce to takový menší hangár (tak na 150-200 kousků dospělých)

A teraz bez srandy.Existujú druhy,kt. je fakt umení v terárkach rozmnožit.Každého napadne,že si može cenu urobit skoro akú chce.Zoberme si napr.Tropidolaemus wagleri,ale konkurencia cien importov je velká.Importy už tuším aj okolo 2000kč,za kolko može človek predat ryzý domáci odchov?

Osobně nic proti,ať každý dělá co umí.Jen mi vadí,když zvítězí láska k penězům nad láskou ke zvířatům.

Znám chovatele co živí rodinu jen teraristikou... Nemám vcelku nic proti ale trošku mi vadí ten byznis co se dá ze zvířat udělat. Osobně ty lidi co chovatele co množí a pak odchovy prodají odsuzují a dělají z nich bůh ví co nechápu. Jak už tu bylo řečeno, tvrdit to můžou jen jedinci co nějákým způsobem závidí a nebo na odchov prostě nemají. Myslím že cílem teraristiky by mněla být i snaha o rozmnožení chovanců. Aspoň v tom spočívá pro mně jedna z krás chovatelství a teraristiky.

Osobně nic proti,ať každý dělá co umí.Jen mi vadí,když zvítězí láska k penězům nad láskou ke zvířatům

ano poznáme takých špekulantov,ale niekto nechce makat po nočných niekde vo fabrike,alebo niekomu robit poskoka.Ich láska k teraristike prerastie v zmysel života.Chcú robit to čo ich baví a verím ,že ich največšie mety sú rozmnožovat vzácnejšie druhy v zajatí(tým pádom nepodporovat odchytové firmy viz.: www.reptilescity.com ) a až potom prachy.Dúfam,že aj taký sú.

Osobně se domnívám, že orientace na výdělek nutně znamená zbavení se odpovědnosti za to, co se děje dál s prodaným odchovem. Nikdy nezapomenu na Poláka, který ode mne na burze jak kilo kýty koupil krabičku s přebytky z odchovu teraristického kroužku, se kterými jsme se týdny piplali a přihodil ji do tašky k desítkám ostatních. Jak končí ty stovky nerozkrmených gutát,vykulených gekončíků a dalších ? Nějak jsem přestal na tohle mít žaludek... Jinak je to ale samozřejmě práce jako každá jiná.

Osobně si myslím, že primární důvod spočívá především v různém chápání pojmu "Ochrana přírody".
Nemohu uvěřit tomu, že všichni teraristé odsuzující komerční, prosperující chov jsou závistivci. Většinou se takoví lidé rekrutují z řad mladých, tudíž relativně snadno ovlivnitelných jedinců, pro které je svět stále ještě černobílý a kteří velice čile dokážou odsoudit cokoliv, bez ohledu na širší souvislosti a to pouze na základě svého přesvědčení získaného zejména obecným povědomím, nikoliv vlastní zkušeností. (Tuším že po vláknu "s pravdou ven" asi sklidím kritiku, ale opravdu to špatně nemyslím, jen o problému uvažuji a rozhodně si nenárokuji patent na pravdu). V současné době, po mohutné, minimálně dekádu trvající, propagační kampani ochránců, je obecné povědomí bezesporu ovlivněno pohledem, že ohrožené druhy versus obchod je právě to úplně černé a to zejména tehdy, pokud se pokusí nějakou tu korunu vydělat někdo jiný. Nedivím se proto příliš výslednému efektu. Dokonce s takovým pohledem částečně také souhlasím, škoda jen, že se neuznávají žádné alternativy a vše se zamítá šmahem. Prostě to rovnítko je na můj vkus moc "rovné".
Věřím tomu, že kdyby neexistovaly velké komerční farmy např. krokodýlů, leguánů, chameleonů, hadů, želv a jiné havěti, byla by situace pro předmětné druhy ve volné přírodě podstatně horší.
Pro mě je prostě daleko přijatelnější snaha alespoň částečně uspokojit lidské potřeby ze zdrojů, které si člověk sám vytvoří, než bezuzdé drancování přírody. V souvislosti s tímto mým přesvědčením dokážu akceptovat daleko lépe člověka, který chce založit např. čistě komerční farmu na produkci krokodýlích kůží a masa, nebo tygří farmu pro uspokojení čínských léčitelů, želví a hadí farmu pro uspokojení potřeb lidí nahňácaných ve městech, než fangličkáře, který se s velkým nesmyslným plakátem producíruje kdekoliv je to jen možné, tváří se zodpovědně a klidně si ke svačině otevře konzervu rybiček, protože asi nikdy neviděl co obnáší takový komerční lov sardinek nebo tuňáků. Hezky si hoví ve svých kožených botkách aby mu bylo na demonstraci za práva zvířat pohodlně a posléze odjíždí z akce autem, protože se přece nebude vláčet hromadnou dopravou a už vůbec nepůjde pěšky.
Takže můj názor je: snaha opatřit si cokoliv jinak než odchytem z volné přírody, by měla být podporována a uznávána, nikoliv kriminalizována.
Na závěr bych ještě dodal, že neznám prosperujícího komerčního chovatele u kterého by šlo čistě pouze o peníze. Vždy je hluboký zájem tím motorem. A to i u importérů, že to tak někdy na první pohled nevypadá, je zpravidla zapříčiněno okolnostmi, zejména finančními. Ono při tak rizikové činnosti někdy není čas na city, ostatně jako u každého podnikání.

zdar,tak nějak to jejen doplním maličkost ad.zvířat co se dávájí zadarmo.Nevím jak kdo,ale já jsem jako začínají terarista dostal vše ZADARMO a nikdo to nikdy neřešil.Nemusíte mi věřit,ale třeba moje první Anolisi byli allisonáci(dnes už skorem nejsou),a proč dávám dodnes odchovy zadarmo??protože je potřeba dnes v komerční době popotlačit tu pověstnou teraristickou káru o kus dál ataky to neřeším adoufám,že nikdy řešit nebudu.

Pridám sa aj ja a dám za pravdu Khorovi. Možno by si mali odporcovia komerčných chovov uvedomiť, že obchodovanie so zvieratami je asi tretí najväčší biznis na svete a žiadny zákaz to nezmení. Úradníci sa len môžu rozhodnúť, či bude legálny alebo nie. Keď je dopyt, ponuka sa tiež nájde a niekto si asi nechce uvedomiť, že ak zrušia legálnu ponuku, ostane už len pytliačenie a pašovanie. Podaktorí o následkoch svojich rozhodnutí asi veľmi nerozmýšľajú, ináč by vedeli, že príroda nie je schopná zaistiť všetky potreby a výmysly komerčne založených kupujúcich. Veľa druhov už kvôli tomu vyhynulo, alebo sú na pokraji vyhynutia. Preto radšej nech niekto má farmu na chov hocičoho a odchováva stovky aj tisíce kusov ročne, ako keby malo podobné množstvo zvierat zmiznúť z prírody.
Možno by bolo porozmýšľať aj nad tým, ako nazvať malé chovy väčšiny z nás. Ako nekomerčný by sa dal totiž nazvať iba ten, kto nepredal a nepredá žiadny svoj odchov a bude ich iba zadarmo rozdávať. Pri predaji hoci len jediného kusa hocičoho sme totiž za to dostali peniaze a tým pádom to bol tiež obchod. Bez ohľadu na to, či z toho žijeme, alebo nie.

...nemam nic proti "komercnimu" chovu pokud zvirata netrpi, maji vhodne podminky, jsou prodavany v dobrem stavu a rozumne velikosti. Kdyz vidim co se prodava kolikrat na burzach tak bych za to zaviral. To je myslim ale na jinou debatu a urcite nechci hazet "do jednoho pytle".

nemam nic proti "komercnimu" chovu pokud zvirata netrpi, maji vhodne podminky

tak trochu si to protiřečí, nemůžeš něco odchovávat ve velkým, pokud tomu nezajistíš odpovídající podmínky, čim lepší podmínky tím snáz a víc odchováš a toho si jsou tihle chovatelé velmi dobře vědomi

něco jinýho je prodávat týden až 14 dní stará mláďata, jsem zastáncem toho, že by mladý neměli jít z domu dřív jak za měsíc, kdy přejdou takové to kritické období, ale ne vždy je na ně prostor a čas
jde to brát i z jiného pohledu, mládě je od vylíhnutí naprosto samostatné, stejně jako třeba kuřata a ty se expedují jednodenní, takže proti prodeji do adekvátních podmínek vůbec nic nemám, ale pokud někdo na burze prodává třeba chamy nebo pogony či cokoli jinýho pár dní starého po dvou stovkách, tak jich udá haldu, lidem se líbí cena i zvíře, ale 99% takových mláďat popadá.
Sice je to hnusný, ale pokud by zvířata v chovech ve velkém neumírali, tak nikdo z nás taky nic neprodá. Vždyť si vemte jaká kvanta mladých se ročně vyprodukují a vždy se někam udaj.

Pokud je někdo šikovnej a má pro chov cit, tak je to podnikání jako každý jiný, ale těžko se člověk uživí na běžných druzích, víc to asi raději rozepisovat nebudu.

Sice je to hnusný, ale pokud by zvířata v chovech ve velkém neumírali, tak nikdo z nás taky nic neprodá. Vždyť si vemte jaká kvanta mladých se ročně vyprodukují a vždy se někam udaj.

Stačí si predstaviť, že by pri všetkých tých úhynoch boli predávané mláďatá z odchytu. To by toho v prírode veľa neostalo... Bez kvalitných chovov by to asi veľmi nešlo.

naprosto souhlasím s Khorem,jen bych dodal že podle mne hraje velkou roli to naše čecháčkovské:nehasím co MNĚ nepálí.Jsem přesvědšen,že většina těch kdo o tom rozhodují zvířata nechová nerozumí jim a nemá k nim vztah,max mají 1 psa nebo kočku,a o CHOVATELSTVÍ nemají ani páru.Pak nemají problém zakázat chov čehokoli jiného a snadno získají podporu široké veřejnosti,které je to bud putna protože JICH s to netýká,nebo se jim dotyčná zvířata hnusí nebo se jich bojí a jsou pro zákaz.Debilní(sorry ale slušněji to nemůžu nazvat) aktivisti to je kapitola sama pro sebe....
Nás chovatelů v pravém slova smyslu je bohužel tak málo,že z dlouhodobého hlediska ten tlak dle mého názoru nemáme šanci ustát...
Abych odpověděl k tématu:nemám naprosto nic proti komerčnímu chovatelství,a komerčnímu využívání zvířat jakýmkoli způsobem,pokud se to dělá ETICKY-tím myslím chov,dopravu prodej,usmrcení atd.
Je např. krásné hrdě křičet "kožich je vražda!!!" já osobně nejsem přítel nošení kožešin ale proč ne? pokud jde o kožich ze zvířete humánně chovaného a taktéž usmrceného,je to mj. daleko ekologičtější než kožich umělý,při jehož výrobě a po čase i likvidaci zatěžujeme životní prostředí a tím pádem i živočichy a rostliny diametrálně víc..
Sám jsem jen plazů odchoval a prodal tisíce mládat,a v bývalém zaměstnání prodal bez nadsázky miliony zvířat,a o jejich dalším osudu si nedělám iluze....myslím že 1 rok v zajetí přežije tak max 25 procent,a rozmnožení se dočká tak max jedno procento.Zní to sice strašně,ale na druhou stranu v přírodě to není o moc jiné,i když srovnat se to pochopitelně nedá.Beru to ale tak,že i špatná zkušenost je zkušenost,a i člověk který svou chybou nebo chybami zabije zvíře,může k nim získat vztah,nebo aspon představu o tom,jak jsou citlivá na vnější prostředí...bud toho časem nechá,nebo se začne pídit po informacích vydrží a stane se z něj chovatel,časem třeba i špičkový....
jak jsem psal jen plazů jsem rozmnožil tisíce,ale hlavně v začátcích jsem jich kvanta pohřbil,většinou vlastními chybami-tomu se bohužel nevyhne nikdo z nás...

viper - přesně tak, s tou VRAŽDOU také souhlasím. Bohužel, málokdo dokáže posoudit problém celkově a proto mají fangličkáři takový prostor pro realizaci. Jsem také přesvědčen, že výroba jednoho umělého kožichu, ostatně jakékoliv uměliny, zanechá daleko výraznější ekologickou stopu než výroba pravého kožichu.
Nějak aktivistům uniká skutečnost, že i výroba jejich bavlněného trika způsobila v přírodě docela problém, viz. ruské bavlnářské oblasti.
Mimo jiné v oblasti mého výskytu (Příbramsko), dodnes pobíhají následky řádění aktivistů. Není problém potkat hodného miloučkého norka, který systematicky vraždí na co stačí.

Problém "co s nimi bude" mě také vrtal a vrtá hlavou, je příjemě vědět, že nejsem zdaleka sám. Myslím, že je morální povinností každého chovatele který prodává "přebytky", všemi dostupnými prostředky zajistit co možná nejkvalitnější život svých odchovů i v budoucnu. Myslím, že jeden z nejúčinějších způsobů jak toho dosáhnout je, poskytnout informace nováčkům v chovu. Ne ty jednorázové, při prodeji, to se mě neosvědčilo, ale pokud možno stálý servis, který dnes v době internetu není až tak problematický. Jednorázová informace, ať už je jakkoliv vyčerpávající se míjí účinkem z toho důvodu, že kupující v euforii z nového zvířete vás poslouchá tak na 50% a zaručuji vám, že než dojede domů, dalších 25% zapomene. Je to sice pochopitelné, ale pro zvíře celkem nebezpečné. Zpravidla se stane, že takový novopečený majitel sáhne po nějaké přírůčce, nebo se spolehne na rady sousedky a problémy jsou na světě. Dříve se mě běžně stávalo, že se třeba po pěti letech objevil chovatel, který přijel konzultovat zdravotní stav své želvy (mého odchovu)a přes všechnu péči a nemalé náklady které vynaložil, byla želva v tak katastrofálním stavu, až mě bylo vyloženě trapně. Paradoxní je, že to většina takových chovatelů ani netušila. Je to také jeden z hlavních důvodů proč se cpu na diskuse a hraji si s webem, pomáhá to, alespoň trochu i když je to někdy o nervy.
Také počáteční selekce zájemců je docela osvědčená věc. Chceš zvíře? Dojeď si, ukaž že jseš schopen obětovat zvířeti nejen nějakou tu pětku za nákup, ale i trochu svého volného času. Také zásadně odmítám, až na mimořádné výjimky darování do dobrých rukou atd., jsem přesvědčen, že dobré ruce jsou sice fajn, ale zvířeti opravdu nestačí. A do třetice, jsou mě velice podezřelí zájemci, kteří trvají na odrostlém zvířeti, se slovy "bojím se, že malá želva uhyne". Dopředu připouští, že nejsou ochotni a schopni zajistit zvířeti to co potřebuje a prakticky počítají s tím, že velká želva vydrží déle i špatné zacházení. (zvířata do chovu je samo něco jiného). Pokud zvíře přijímá potravu a není patrná žádná gen. vada, má jít co nejdřív do světa, tak, aby si nemuselo stále zvykat na nové podmínky. Osvědčuje se to, alespoň u mě, je samozřejmé, že nelze nechat nového majitele na holičkách.
Také mě velice pomáhá skutečnost, že (jak už je v příspěvcích nade mnou napsáno) v přírodě se dospělosti dožívá pouze nepatrný počet jedinců. Pokud je divoká populace stabilizovaná, je logické, že všechna mláďata, od všech plodných samic v celé populaci přijdou o život až na necelá dvě, která nahradí rodiče. Vezmeme-li v úvahu počet potomků, které samice přivede za celý svůj život na svět, je to jen zlomeček procenta. To jsme v chovech na tom myslím lépe.

Nevím proč to v tomto tématu vlastně píšu, možná si jen potřebuju utěšit svědomí, tak to nějak vydržte.

Problém "co s nimi bude" mě také vrtal a vrtá hlavou, je příjemě vědět, že nejsem zdaleka sám.

Bohužel, tento problém mám taky, ale snažím se nebýt pesimistická (jde to jen velmi těžce) a doufám, že aspoň nějaké procento mých odchovků pokračuje v chovu jiného zodpovědného chovatele.
Co se týká komerčního chovu, souhlasím s Viperem.

Mě samozřejmě taky neni jedno co se stane se zvířaty která prodám. Kdykoli mi někdo napíše či zavlá bez ohledu na to po jaké době od nákupu rád poradím. Obchodníkům až na vyjímky neprodávám. Beztak oni kupují komerčnější druhy než chovám.

Trochu odbočim. Dnes mi přišel doplatek za elektřinu a na elektroměru který je určen pouze hadům je doplatek 24000,- a zálohu mi zdvihli na 6130Kč. Znovu zdůrazňuji že pouze za hady. Domácnost má svůj elektroměr. Takže pro příští rok mě bude stát pouze elektřina 6130,- a kde je žrádlo žárovky apod. To už se člověk musí po tom snažit dobře prodat odchovy. Nebo dávat těch cca 10tisíc měsíčně ze svého, ale to nevim jak dlouho to normální člověk udrží. Rád bych zdůraznil že nejsem velkochov a nevlastním stovky zvířat.

Chci předem upozornit,že jsem nikdy nepašoval zvíře z přírody a nechci se pašování a pašeráků zastávat ale čistě teoreticky:
budu někde v cizině a chytnu si 2-3 páry zvířat protože je chci chovat,budu se o ně po dobu pobytu starat,krmit napájet atd.Po návratu domů zakaranténuju,v případě potřeby odparazituju,přeléčím.Pokud budu mít jen trochu štěstí jsem si jist,že ten druh začnu množit,a může být časem i zaplavím trh.Dopad na volně žijící populaci troufnu si tvrdit minimální-pokud mně ovšem chytnou,zvířata zabaví a nechaj někde většinou chcípnout.Rozmáznou mně v médiích jako zavrženíhodného a hnusného pašeráka,který devastuje přírodní populace a ještě dodám střelivo ůředníkům,aktivistům a podobným pitomcům kteří jak je již naším dobrým zvykem z principu kolektivní viny budou chtít zakázat chov i švábů.
Pokud ale dovezu těch zvířat stovky až tisíce na leckdy pofiderních "papírech" jsem vážený podnikatel a obchodník.Jak taková zvířata vypadají už v okamžiku kdy k nám dorazí,a jakou mají následně ůmrtnost než se dostanou k chovatelům si nedělejme iluze...jejich šance na rozmnožení kolikrát nulová.Dopad na přírodní populaci mnohdy devastující....tak co je lepší???
Příklad z mého chovu:před mnoha lety jsem se rozhodl chovat Vipera wagneri,v tu dobu v podstatě nesehnatelné zvíře.Po šíleném shánění jsem nakoupil několik zvířat v leckdy zbědovaném stavu(tenkrát po nich byla obrovská shánka,sehnat se dali jen importy za přemrštěné ceny a to většinou jen po jednotlivých kusech),postupně pohřbíval a zas dokupoval až jsem sestavil 3 páry.
Namnožil jsem jich stovky....dneska jsou k sehnání naprosto běžně za pár kaček,a importoval by je jen blázen protože by je nikdo nechtěl.
A tak bych mohl pokračovat dál...nechci tímto zavrhovat importéry ani propagovat pašeráky,berte to jen jako zamyšlení nad tím jak to chodí.
Chovat a rozmnožovat zvířata(i ve velkém) je jednoznačně přínosné a pozitivní i za cenu toho že většina takových jedinců u amatérů následně trpí nebo uhyne, protože lidská touha něco chovat byla je a bude a pokud nebudou k dispozici zvířata z odchovu nezmění se na tom nic,jen se zvedne cena přibyde pašeráků,budou se daleko víc plenit přírodní populace a masivně stoupne ůmrtnost zvířat v chovech.
Takže komerční chov zvířat-jednoznačně ano.

Přesně tak dovedu pochopit jistý způsob dovozu několika zvířat která jsou v chovech jen vyjímečně, ale nedovedu v žádném případě pochopit dovozy tisíců leguánů, regiusek, mřížkatic, carbonarii, viridisek a mnoha dalších. Vždyť to jsou zvířata která jsou u nás běžně množena!!!!! Když se kouknu na nabídku zoopet je mi na blití. Proč dovážet když odchovy bohatě pokrývají poptávku. Nechápu ty lidi co si tyto běžně odchovávaná zvířata kupují z dovozu a že jich bude jinak by se nedovážela...

tisíců leguánů, regiusek, mřížkatic, carbonarii, viridisek a mnoha dalších. Vždyť to jsou zvířata, která jsou nás běžně množena!!!

To právě není vždy až tak pravda, bohužel Nevím, kdo "běžně" odchovává leguány, u regiusek už je to lepší, ale poptávka je pořád vyšší, než nabídka odchovů. U carbonarií vím o dvou místech/lidech, co se rozmnožení týká, ale možná je jich víc a určitě jich časem víc přibude. Aspoň doufám.

Jinak můj názor je dosti podobný těm, co už tady zazněly, takže netřeba to nějak rozepisovat - komerční chov je úplně normální věc a co si budeme povídat, potřebná.

důvod je jednoduchý-cena a dostupnost. přesně ty druhy co píšeš není snadné rozmnožit,a pokud se to podaří cena je ůměrná vstupům.ty importér nemá,bývá tedy levnější,a laik nebo začátečník si je koupí,bud proto že jsou levnější nebo proto že jsou dostupnější-odchovy u vzácnějších nebo hůř množitelných druhů jsou jen část roku nebývá jich moc a rychle zmizí.pokud se někdo rozhodne chovat takové zvíře a odchovy zrovna nejsou,nebývá ochoten čekat na další a jde k obchodníkovi....

Když už jsme u těch dovozů....nikdy nepochopím situaci okolo želv stepních....jsou to asi jediná masově dovážená Testuda a přitom jsou nejméně produktivní, když je člověk porovná s evropankama. Zajímalo by mě jak to bude nebo už vypadá na lokalitách v Uzbekistánu aj. Myslím si že to bude bída. A to se přitom tyto želvy u nás množí, myslím si že dovážet je je zbytečné a škodlivé. Stejně většina lidí, co si je koupí, by si koupila klidně hermanku nebo marginatu a těch je u nás hafo odchovaných. Ale to jsem uz asi OT.

myslím,že sis částečně odpověděl sám,a částečně jsem odpověděl já v předešlém příspěvku....cena,dostupnost,nesnadná málo produktivní množitelnost...a v tomto konkrétním případě to taky myslím bude o papírech...na ostatní"evropské" druhy by je asi importéři nevybavili...