loading...
Předmět Autor Datum
No to by mě tedy také opravdu zajímalo.
KHor 28.04.2010 10:58
KHor
Na netu jsem našel toto je to sice o vodních ale.. " Líhnou - li se želví vejce při teplotě nad 29 s…
mr.gecko 28.04.2010 14:07
mr.gecko
Osobně se domnívám, že celý koncept TSD (Temperature-dependent Sex Determination), je založen na chy…
Petr60zelv 28.04.2010 14:21
Petr60zelv
Obecně při vyšší teplotě (30+) se to dá "přebít" na samici (u většiny such. želv), ale rozumnější je…
krokodýl 28.04.2010 20:14
krokodýl
Mám podezření, že při stabilní teplotě možná ve skutečnosti vzniká část zvířat "transsexuálních", te…
Petr60zelv 28.04.2010 22:08
Petr60zelv
To je bohužel problém, který nelze zvnějšku poznat, možné to určitě je, je známý fakt, že mezi gekon…
krokodýl 28.04.2010 22:34
krokodýl
Přestože známý pokus(nebo lépe řečeno studie, abych neurazil)z Holanska, visící všude na želvích str…
KHor 29.04.2010 10:03
KHor
Autorovi pokusu se tuším omlouvati netřeba. Hádám, ale opravdu jen hádám, že za měřítko oplozenosti…
Petr60zelv 29.04.2010 11:06
Petr60zelv
Pokud by Jakubýček chtěl slyšet mé metody a výsledky tak bych to vyjádřil dvěma slovy. Metody = různ…
KHor 29.04.2010 10:57
KHor
Málokdo může zodpovědně sledovat množství F1 odchovů, které by bylo fungovalo jako reprezentativní v…
Sysel 29.04.2010 15:13
Sysel
:-)omlouvám se za OT . Minulý čtvrtek jsem byl v krokodýlí ZOO Protivín a u loňských mimin krokodýla…
lupus 29.04.2010 19:32
lupus
A je to přesně obráceně při 29 - 30,5 se rodí více samic, při 32 - 34 více samců No jasně, u kroko…
krokodýl 29.04.2010 21:45
krokodýl
Ono to u krokodýlů bude podstatně jednodušší, vzhledem ke spůsobu života a vázanosti na vodu žijí v…
KHor 30.04.2010 09:06
KHor
Sysel - To se spíš týká plodnosti F1 a vyšších generací. Mohu také potvrdit, že plodnost samic u F1,…
KHor 30.04.2010 09:44
KHor
Dovolil bych si připojit jednu poznámku - u obojživelníků, u kterých byl prokázán vznik transsexuáln…
Petr60zelv 30.04.2010 11:19
Petr60zelv
Pánové, jestli jsem vás dobře pochopil mohou tedy u želv vznikat horké samice (resp. se sníženou šan…
charloschuanche 30.04.2010 12:52
charloschuanche
Problémy jsou dva - za prvé, jde zatím pouze o spekulace, pohlavní heterochromozomy byly zatím proka…
Petr60zelv 30.04.2010 13:16
Petr60zelv
:-) takže nejlépe je při koupi např. T.h , m, g. , vyžadovat RL + žluťák + pro jistotu záznam z "den…
lupus 30.04.2010 13:40
lupus
Ne jenom na mě ten problém tak zapůsobil, jako že nakoupím želvy ze špatné inkubace budu se s nima p…
charloschuanche 30.04.2010 15:45
charloschuanche
U většiny lidí to hádám jako perpetum mobile funguje, nevím, je-li možné provozovat "želví farmu" v…
Petr60zelv 30.04.2010 16:52
Petr60zelv
Jo kéž by se člověk mohl všemu jenom zasmát. Každopádně dobré info se vždy hodí, a tímto tedy děkuji…
charloschuanche 30.04.2010 18:13
charloschuanche
I já děkuji všem zůčastněným za odpovědi. Sice nejsem o nic moudřejší, ba naopak, ale i tak jsou to…
Jakubýček 01.05.2010 10:14
Jakubýček
to Jakubýček : moudřejší bys měl být o hodně :-) a jen tak ledabyle pronesený dotaz k prodávajícímu…
lupus 01.05.2010 19:42
lupus
lupus: štěně ještě není, nejdřív mě čeká stěhování, stavba želvých výběhů, svatba a pak... Ale snad…
Jakubýček 01.05.2010 20:59
Jakubýček
moudrejsí.. no nevím, spíš naopak, ne? Vzdyt to hlavní co z tohoto vlákna vyplývá je, ze proste není…
Sysel 01.05.2010 23:28
Sysel
Možná tu taky chybí informace o druhu, pro který byla první otázka vznesena. Osobně nejsem příznivce…
Petr60zelv 02.05.2010 12:24
Petr60zelv
to sysel : jj, otázka nebyla "vyřešena" , ale upozornění na možnost "horkých samic" a následných pro…
lupus 02.05.2010 17:12
lupus
"Při jakých jste říkal, že jste je inkuboval teplotách ? " by už NIKDY neměl chybět... Obávám se, ž…
KHor 03.05.2010 10:52
KHor
Ahoj, píšu to sem, nikde sem to nenašel. Jáka je doba, od páření po kladení vajec u želv, mám želvy…
VáclavM 03.06.2010 11:59
VáclavM
dle Tichého se M.t. páří leden, únor a snáší červen - srpen :-):puff:
lupus 03.06.2010 12:19
lupus
Ano, to uz jsem se take docetl, ja je v te dobe jeste nemel, tak nevim, ale vim, ze tou dobou zrovna…
VáclavM 03.06.2010 12:37
VáclavM
Bohužel si to z hlavy nepamatuju přesně, ale fungovalo to podle Nataši Velenské tak, že tam je nějak…
Petr60zelv 03.06.2010 13:08
Petr60zelv
Petre, jestli myslis u M.t, tak co jsem se bavil ja, tak nema smysl delat nejake diapauzy, ale inkub…
VáclavM 03.06.2010 13:43
VáclavM
Mám dotaz k líhním - je některá z komerčně prodávaných vhodná pro želvy? Našla jsem sice líhně, ale…
Corina 06.07.2020 13:01
Corina
Tak hladaj inkubátory pre plazy. A nie líhne na vtáky ktoré prirodzene svoje vajcia otáčajú. https:/…
danio007 07.07.2020 16:36
danio007
tak pokud je to stejne jako u jinych bezne inkubovanych plazu (jedna teplota, vyssi nez pokojova), m…
lucifer 07.07.2020 18:51
lucifer
Dík za reakce. Jde o T.hermanni. Zajímalo mě, jestli má někdo s těmi prodávanými líhněmi zkušenosti… poslední
Corina 15.07.2020 14:15
Corina

Osobně se domnívám, že celý koncept TSD (Temperature-dependent Sex Determination), je založen na chybném provedení pokusu. V normálních přírodních podmínkách se embryo nevyvíjí při teplotě stabilní na plusminus desetinu stupně Celsia. V různých učebnicích genetiky se zmiňuje, že poikilotermní živočichové mají v buňce bohatší genetickou výbavu, prostě z toho důvodu, že se embryo nevyvíjí v takřka ideálně stabilním prostředí savčí placenty. Vejce je vystaveno změnám teploty a vlhkosti, jednak v cirkadiálním (denním), jednak cirkanuálním (ročním) cyklu. Pokud je vývoj zárodku v řádu 90 dní, je snad možné cirkanuální cyklus vcelku bezpečně zanedbat.
Pohlaví embrya je ve finálním důsledku závislé na poměru koncentrací hlavních pohlavních steroidních hormonů: testosteronu a estradiolu s jistým "přicmrdáváním" několika dalších.
[http://img718.imageshack.us/img718/702/choleprogte  stestr.jpg]
U embryí savčích samců je činnost Aromatázy regulována úsekem sry na pohlavním X-heterochromozomu. U plazů se nepodařilo najít a prokázat sekvenční analog sry-úseku, funkční analog se hledá těžko i u zvířat se zaručeným genetickým určením. Podá-li se do embrya (např. injekčně mikroinjekcí) ve správnou dobu estradiol, vznikne samice, byť by všechny předpoklady byly na samce, pokud naopak některý inhibitor aromatázy (např. tzv. Letrozol), vznikne samec navzdory předpokladům na samici.
Je vcelku obecně známé, že když se inkubují želví mláďata na horní nebo blízko horní hranice inkubačních teplot, vzniklá mláďata mívají mnohem častější výskyt různých deformit, tzv. paštítků.
[chabrus.jpg]
Dat z přírody, získaných od "polních biologů", kteří najdou v lokalitě snůšku a v ní následně měří teploty je dost málo. Od jedné dobré duše jsem získal tahle data z Chorvatska:
[http://img401.imageshack.us/img401/6587/testud.jpg  ]
Zpracována do grafu na 24-hodinový průběh dala hezkou sinusoidu:
[http://img64.imageshack.us/img64/755/tesher1ink.jp  g]
Podle tohoto mám nastavený termostat od Pavla Ruse:
termostat_digi.php
Indotestudo elongata za těchto podmínek byly poprvé odchované roku 2007, už je mezi nimi k poznání jeden jistý samec a jedna pravděpodobná samice, zbylá tři mláďata zatím těžko říct...
[http://img707.imageshack.us/img707/9953/indjuvense  xdeted.jpg]
Pro ty, kdo to nepoznali, samec je ten nalevo...

Obecně při vyšší teplotě (30+) se to dá "přebít" na samici (u většiny such. želv), ale rozumnější je použít výše nabízený model (používám letos u jedné snůšky podobně - den 32, noc 26 u sulcat, tak doufám, že se dozvím od budoucích majitelů, jak dopadne pohlaví, u jiné snůšky jsem měl stále +-32, ale vylezly mi tam dvě želvuchy s paštítkama, ze začátku líhnuto na cca 28-29 a co nám pár kousků přišlo zpátky, tak samí kluci) a mít vyrovnaný poměr pohlaví.

Mám podezření, že při stabilní teplotě možná ve skutečnosti vzniká část zvířat "transsexuálních", tedy neodpovídajících svým fenotypem (tělesnou stavbou) svému genotypu (přesněji pohlavním chromozomům). Zatím se to spolehlivě ví jen o pár druzích a to nikoli o želvách:
Čolek velký - Triturus cristatus za obojživelníky:
http://www.ijdb.ehu.es/fullaccess/fulltext.0010/ft 807.pdf
Scink Bassiliana dupreyi za plazy:
http://aerg.canberra.edu.au/reprints/2008_Quinn_Ph D_thesis.pdf
Těžko najít někoho, kdo by uvolnil peníze na provedení genomové hybridizace u natolik běžných druhů, jako je třeba Testudo hermanni nebo marginata. Při standardně prováděné karyotzpizaci se heterochromozomy podařilo najít jen u pár druhů.

To je bohužel problém, který nelze zvnějšku poznat, možné to určitě je, je známý fakt, že mezi gekončíky nočními líhnutými ve vysokých teplotách (32-33), tzv. na samce se mohou objevit tzv. "horké" samice, tedy zvíře se špatně vyvinutými samičími reprodukčními orgány chovající se spíš jako samec, odmítajících se pářit a tuším, že neplodné (ale teď krapet vařím z vody - má paměť je poměrně nespolehlivý zdroj). Prostě působení na termosenzitivní látky ovlivňující pohlavní hormony a vývoj reprodukčních orgánů pomocí stabilních (vyšších) teplot nemusí být nejideálnější způsob, i když to +- může fungovat. Mně připadá, že ty vysoké teploty opravdu do slova "přebijí" geny a "pomohou" zárodku se rozhodnout, tak trochu dost proti jeho "osudu", což asi není to pravé ořechové. Obzvlášť u druhů, kde prostě z principu stabilní teploty nejsou v přírodě možné. Zajímavé je, že mám pocit, alespoň jsem to neslyšel, že by se objevovali takoví "trandíci" u pohlaví získaného při inkubaci stabilní nižší teplotou (tedy v příp. gekončíků bezproblémové samice, v případě želv samci), i když je pravda, že jsem po tom jako přednostně hadař (tedy zatím zřejmě známo jen GSD) nikdy moc nepídil.

P.S.:
Petr60želv:

Podle tohoto mám nastavený termostat od Pavla Ruse:
termostat_digi.php

Teď to zkouším podobně, ale jednodušeji, inkubátory máme v místnosti, kde prakticky nikdy neklesá teplota pod 26 st., takže mám jen termostat inkubátoru na cca 31 st. (30-32 dle okolních podmínek) a přes ty nejsprostší mechanické spínačky od 20:00 do 8:00 vypnu inkubátoru přívod elektřiny. Dělá to ten správný rozpal v extrému 32-26, většinou 31-27. Tak jsem zvědavý na výsledky. Zatím tam mám sulcaty a začnu tam ládovat testuda a doufám, že v dohledné době i nějaká ty indotestuda a G. elegans.

Přestože známý pokus(nebo lépe řečeno studie, abych neurazil)z Holanska, visící všude na želvích stránkách je v současné době brán, zejména u chovatelů kteří si jej nemohou ověřit, jako jednoznačné vyřešení problému s pohlavím líhnoucích se želv, měl bych k samotnému pokusu několik připomínek a postřehů.
1/ jde o výsledky z pouze dvanáctiletého chovu pouze deseti samic T. hermanni boettgeri a neuvedeného počtu samců, to opravdu není mnoho na čem by se dalo stavět. Při počtu cca 60ti vajec ročně je to podobné jako poslouchat přednášku, nebo věnovat pozornost závěrům chovatele který vlastní dva roky pět želv a dokonce se mu podařilo je i rozmnožit.
Je zajímavé si to poslechnout ale není možné na podobných informacích stavět.
2/ Z průběžně získaných "cituji" 741 kusů vajec bylo viditelně oplodněno 515 kusů a 312 se úspěšně vylíhlo.
Autor pokusu promine, ale co znamená viditelně oplodněno? Jak to zjistil? Pokud opravdu procento oplodnění je takové jaké uvádí, doporučuji urychlené přeléčení celého chovu. Běžné procento oplozených vajec je v dlouhodobém průměru okolo 90-95% a to beru v úvahu pouze vejce, která se viditelně vyvíjejí, ne tedy striktně ta, která byla opravdu oplodněna.
Podobné počty mě vychází u skutečně vylíhnutých mláďat. Jako chovatel bych při podobném výsledku měl úplně jiné starosti než je pohlaví mláďat, zcela jistě bych se nejprve naučil jak docílit alespoň průměrné líhnivosti, která by rozhodně neměla klesat pod 80%.
Podobné pocity, tedy ty o přeléčení chovu, případně změně chovných podmínek mě přepadají hned při tak prostém úkonu jakým je obyčejné dělení, zjistím totiž, že počet vajec na samici a rok je něco malinko přes šest kusů. To nesvědčí o nějak výjmečné kondici samic, spíš o zanedbání celého chovu.
Drobné postřehy o způsobu líhnutí, teplotách atd. ani uvádět nebudu, protože při nezvládnutí základních podmínek chovu je na ně času až až.

Nakonec bych chtěl říci, že podobné pokusy rozhodně nezavrhuji, minimálně vyprovokují chovatele k ověření, jen bych chtěl zdůraznit, že podobné bezvýhradné přejímání různých informací by si každý měl kapku víc promyslet než na nich začne stavět a šířit je jako dogma.

Upozorňuji, že čísla jsem pro nedostatek času na hledání originálu čerpal z webu http://www.euzelva.cz/stranka/inkubace-zelvich-vaj icek doufám že si to tam pan Junek opsal dobře, pokud ne autorovi pokusu se omlouvám.

Autorovi pokusu se tuším omlouvati netřeba. Hádám, ale opravdu jen hádám, že za měřítko oplozenosti použili objevení se bílého pásku kolem vejcete. 90 - 95 % oplodněných vajec se uvádí z přírody (tedy ve studii o Podocnemis expansa) i při poměru 1 samec na 7 samic a těch 5 - 10 % "vadných" vajec může být způsobeno kdečím, třeba i tím, že některá želva má po zánětu vejcovody neprůchozí pro sperma samce, ale neoplozené vejce je při kladení "prošťouchne"...
Osobně se domnívám, že počet mláďat z daného pokusu je pro vyslovení nějakých závěrů vcelku dostačující, ale vychází-li se pak jako výsledek (VŽDY zas a znovu) opakované tvrzení o pohlaví primárně určeném teplotou při inkbaci, ptal bych se, zda dotyčný nemá nějaké vazby na "klimaalarmisty", protože se současně s tím i opakovaně tvrdí, že globální oteplování tím pádem zahýbá s poměry pohlaví u narozených mláďat (osobně mám v tomto směru větší obavy ze syntetických hormonálních analogů v potravním řetězci). Stejně dobrý výklad přitom je, že (abnormální) stabilní teplota blízko horní či dolní hranice "rozbourá" hormonální rovnováhu embrya. I v embryu určitě fungují "biologické hodiny", jen vzhledem k absenci cyklu světla a tmy je bude "štelovat" toliko rozdíl denních a nočních teplot. Domnívám se dále (důkazů nemaje, jde jen o hypotézu), že pro normální vývoj bez nějak extremního výskytu malformací ve stavbě krunýře nebo výskytu "transsexuálních" jedinců by pro zdravý vývoj zárodků vyhovovalo, aby vejce byla mezním (jak té nejnižší, tak té nejvyšší) teplotám vystavena tak maximálně dvě hodiny denně.
[http://img222.imageshack.us/img222/7692/nepherm.jp g]

Pokud by Jakubýček chtěl slyšet mé metody a výsledky tak bych to vyjádřil dvěma slovy.
Metody = různé (lítám v tom jak nudle v bandě a nic nesouhlasí s ničím)
Výsledky = rozporuplné (ani zdaleka neodpovídají teoriím)
Abych se měl čeho chytit tak použiji výše uvedenou studii

Tak například v letech cca 1995-2005 jsem líhnul T. hermanni na stabilní teplotě 30°C s výkyvem okolo 0,5°C. Líhnivost +- 90%
Celkový počet vajec od druhu uvádět nebudu, ale dvoumístná čísla by se použít opravdu nedala.
Při uvedené teplotě by se tedy měli líhnout samí samci a to bez výjimky.
Není tomu tak, nemohu se bohužel prokázat % ale jedno vím zcela jistě, běžně mě volají lidé co si mají počít s vejci, že jim jejich Mařenka snesla osum vajec. Pro mě to znamená, že se i přes uvedenou inkubační teplotu která teoreticky vylučuje líhnutí samiček samičky líhly.
Naopak v třeba v roce 2008 jsem líhnul část snůšek při teplotách 33°C a první zprávy říkají, že samců bude jako kvítí.
Tak a je vynucená pauza pardon.

Málokdo může zodpovědně sledovat množství F1 odchovů, které by bylo fungovalo jako reprezentativní vzorek až do dospělosti. I přesto chovatelů, s F2 odchovy u such. želv obecně přibývá. Osobně mohu potvrdit plodnost mých odchovaných samic T. horsfieldi vylíhlých v letech 2003-4, a tenkrát jsem inkuboval ve stálé teplotě cca 32,5C. Bohužel tyto potvrzené počty jsou statisticky nevýznamné.

:-)omlouvám se za OT . Minulý čtvrtek jsem byl v krokodýlí ZOO Protivín a u loňských mimin krokodýla kubánského 19 ks :-) ( Crocodylus rhombifer, Cuvier, 1807) přišla řeč i na teplotně určené pohlaví. Předpokládám,že u některých druhů krokodýlů (chovaných v podstatě jako hospodářské zvíře) to je asi nejvíc "zmáknuté".
A je to přesně obráceně při 29 - 30,5 se rodí více samic, při 32 - 34 více samců ;-).
Proto jsem byl lehce překvapen, když mi M.Procházka sdělil, že je líhnou " na samce", když je chtějí vracet
zpět do přírody.
K.kubánský je kriticky ohrožený druh - odhad stavu ve volné přírodě je 3 - 6000. Ohroženy jsou tím, že se vyskytují na malé lokalitě (cca 650 km2) a hlavně hybridizací se sympatricky žijícím krokodýlem americkým (Crocodylus acutus, Cuvier, 1807). ( zdroj : Malý obrazový atlas krokodýlů autora Ing. M.Procházky)
A teď pointa :-) : zatím budou vysazováni hlavně KLUCÍ , aby vybojovali teritoria a "vypráskali" kluky americký - pokud se to povede, pak přijedou HOLKY...:puff:;-)
Osobně si myslím, že tudy asi cesta nepovede, páč nikdo asi neví, kolik % populace už jsou hybridi
a ti jak známo jsou životaschopnější a vypráskaj tam jak kluky kubánský, tak americký...
ještě jednou sorry za OT;-):puff::beer:

A je to přesně obráceně při 29 - 30,5 se rodí více samic, při 32 - 34 více samců

No jasně, u krokodýlů je to jinak než u želvuch, podobně je t třeba u gekončíků, teda podobné výsledky, protože, kde by gekončík přišel ke stabilní inkubační teplotě.:-) Existuje několik typů TSD (samec - samice, samice samec, samec -samice - samec, samice - samec - samice)

Ono to u krokodýlů bude podstatně jednodušší, vzhledem ke spůsobu života a vázanosti na vodu žijí v teplotně výrazně stabilnějších podmínkách než hermanky. Navíc profesionální farmy s velkým množstvím chovných kusů a odchovaných mladých, mající nesrovnatelně lepší možnosti včetně finančních, předpokládám že mají i vlastní laborky a vety, jsou už schopny něco smysluplného vybádat. V takovém případě bych řekl ano, je to tak. Želvy, možná mimo T.s.e. na podobné borce čekají a bohužel mám pocit, že se nikdy nedočkají vzhledem k akcím zelených aktivistů.

Proč se domnívám, že je to u želv složitější? Třeba proto, že mediteránní druhy běžně žijí od nadmořské výšky pět metrů až (u T.h.b.)cca do tisícovky, u T.m. je rozdíl výrazně vyšší. Faktické teploty jsou v takto rozdílných lokalitách jak v průměru, tak v mezních hodnotách v průběhu roku zcela jiné. Přesto jednotlivé populace nevykazují výrazné, postřehnutelné rozdíly v poměru pohlaví. Kdo na dovolené nedřepí jen na pláži ví, že není nijak výjmečné zažít v květnu na horských stráních centrálního Peloponésu třeba týden typicky hnusného dušičkového počasí s teplotami okolo 7-10ti°C, klasický turista odpočívající ve stejném období na mořské pláži se těší příjemným 25°C a sluníčku.
První snůšky jsou na obou lokalitách již v zemi, bohužel se podobná pozorování nedají dotáhnout do konce, dokonce ani do poloviny. Těžko někdo zjistí zda zrovna takový rok neznamená ztrátu celého jednoho kladení a již vůbec ne vliv u přeživších jedinců na pohlaví.

Sysel - To se spíš týká plodnosti F1 a vyšších generací. Mohu také potvrdit, že plodnost samic u F1, F2 a i u pár kusů F3 je minimálně srovnatelná se samicemi z přírody ne-li větší. To bude zřejmě způsobeno nezatížením organismu různými potvorami a od mládí stejnými podmínkami chovu.

Mimo jiné i tyto samičky byly líhnuty v teplotách 30°C

Dovolil bych si připojit jednu poznámku - u obojživelníků, u kterých byl prokázán vznik transsexuálních jedinců, tedy samic s XY chromozomy u Triturus cristatus - systém Drosophila, případně samic se ZZ chromozomy u Pleurodeles waltl a poireti - ti mají systém Abraxas jako ptáci nebo hadi, obdobně jako u čínskojaponských hybridů želv čeledi Geoemydidae - tedy toho, co by se dalo označit jako designové nebo Koi-želvy, jsou samice VŽDY plodné, zatímco samci některých hybridů (zde jde pravděpodobně o uplatnění Haldaneova pravidla) a XX samci Triturus cristatus jsou ale neplodní. Nelze tedy plodnost považovat za jednoznačné měřítko. Zajímavější by mohl být vývoj v následných generacích (jen je to pokus časově trochu náročnější). Jde o to, že při vzniku takovýchto "samcosamic" je sporné, jaká bude genetická sklatba jejich potomstva. Pro ryze komerční využití, ať už formou zblajznutí nějakým Číňanem nebo umoření dítětem - "vždyť se to dycinky chovalo v krabici od bot pod postelí, tak co nám teď chtějí vnucovat tak šíleně drahé výbojky a terária nebo dokonce výběhy" - hlavně u druhů s velkým počtem vajec ve snůšce, je to vcelku bezvýznamné. Zajímavější je to poro druhy, jejichž snůška je 1 - 3 vejce 1 - 2 krát do roka a kde na každém jediném mláděti záleží udržení populace v lidské péči prostě proto, že z přírody už z nějakého důvodu není možný dovoz (druh byl vyhuben nebo jeho importu brání politicko-legislativní bariéra). Dalším případem, kdy by na tom mohlo záležet, je příprava skupiny pro eventuální reintrodukci. Osobně se sice obávám, že reintrodukce jsou pro nejbližších 50 - 100 let zcela mimo mísu (vysadíte-li třeba odchované Cuory někde v Číně, na 99.9 % je někdo v nejbližší době odloví a buďto sám sežere, nebo je výhodně prodá) prostě z důvodu nouze o bezpečný prostor pro takovou reintrodukci - Crocodilus niloticus je množen v takových kvantech, že by nebyl problém znovuobnovit většinu ne-li všechny jeho bývalé populace, jen je tam jaksi přemnožen jiný druh, prý jakýsi Homo sapiens (sic).
Tedy, umím si představit reintrodukci třeba Testudo hermanni boetgeri na nějaký ostrov v Egejském moři, kde po požáru zanikne místní populace, ale Ministr pro Turistiku překecá Ministra pro Životní Prostředí, že turistům se bude líbit, když tam želvy znova polezou. Ten ukecá své kolegy z jiných zemí EU, aby chovatelům zabavili problematická zvířata bez "žlutého papíru bruselské radosti" a zabavená zvířata tam vylifrují. Během 20 - 40 let sice vychcípe 80 - 90 % takto přesídlených jedinců - lze si to představit jako když miliardáře zvyklého na osobního sluhu a každodenní servis vrhnete na ulici, aby tam přežíval coby homelesák. V první generaci bude patrně následkem přítomnosti "horkých samic" mezi mláďaty nadbytek samců, ale pokud bude množství vylíhlých mláďat větší, než nějakých 500 ks, v další generaci by se to mohlo srovnat (pokud si tam tedy nebude někdo vařit polívku nebo nějaký Číňan nedostane zálusk).
Trochu se to podobá starým pokusům s ropuchami, vznik tzv. Bidderiánského potomstva - Ropuchy (rod Bufo) jsou typu Abraxas - WZ-heterozygotní samice. Samci ropuch (snad i samice, nejsem si jist na 100 %) mají tzv. Bidderův orgán, který v případě kastrace samce začne fungovat jako plnohodnotný vaječník a "přestaví" tělo samce tak, aby mohlo vajíčka klást. Protože ale logicky nedojde ke změně genetické informace, veškeré takto vzniké potomstvo jsou samci...
V Evropě je dnes docela problém sehnat samce Terrapene, to jen tak mimochodem...

Pánové, jestli jsem vás dobře pochopil mohou tedy u želv vznikat horké samice (resp. se sníženou šancí na další reprodukci, popřípadě s nejasným genetickým vybavením jejich potomstva). Budí to ve mě dojem, že téměř víc než na stavu zvířete by záleželo na tom, jak byla daná želva inkubována, uvažuje-li člověk o jejím zařazení do produktivního chovu- tedy nemusí jít prvotně o výdělečnou činnost, ale o odchov kvalitních mláďat pro radost z odchovu.

Problémy jsou dva - za prvé, jde zatím pouze o spekulace, pohlavní heterochromozomy byly zatím prokazatelně objeveny jen u několika druhů želv a metodika průkazu je složitá a drahá - na to nikdo nedá grantové ani jiné peníze. No a dokud se to nepodaří prokázat, vždy se najde někdo, kdo bude chtít "líhnout na samice", i to následně bude inzerovat třeba na ifauně. K tomu se sluší připodotknout, že leckdo si koupí prostě jen 1 - 2 mláďata líhnutá na samice a 1 líhnuté na samce a už se těší, jak za čtyři roky svou investici zhodnotí prodejem mláďat, ovšem dotyčnému se nechce koupit grupu 8 - 12 kusů a čekat, co se z toho za 5 - 10 let "vyvrbí".
Druhý problém je, že jistá míra komerce je nezbytná, pořizování chovné skupiny, terária nebo výběhy, elektřina, žrádlo, stavební materiál (u lidí s rukama manuálně breptavýma i stavební práce), veterinární péče atd. nic z toho není zadarmo a aspoň zčásti se to má "vrátit" na profitu z prodeje mláďat.

Ne jenom na mě ten problém tak zapůsobil, jako že nakoupím želvy ze špatné inkubace budu se s nima piplat 8-10 let, kdybych splnil všechny podmínky k rozmnožení atd. A když bude někde problém okolo páření, snůšky , kladení budu moct počítat i s touhle příčinou. Samozřejmě mimojiné. Tuším, že to nebude nikterak pravděpodobné, ale stát se to může. :?:
Právě v chovu jsem už trochu realista, nepotřebuju rentovat zvířata. Jen bych rád znal všechna rizika, se kterými člověk může počítat. Je to lepší než to okusit na svou kůži(teda zvířat).

A samo že zvířata si můžou na sebe zarobit sama. Jen třeba u těch želv je to běh na louhou trať a výsledek může s těma třema kusama být nejistý. :-D No hobby je přece od toho že nás to baví. A to co utržím, narvu stejně zase zvířatům, ať se maj dobře, takový perpetum mobile :puff:

U většiny lidí to hádám jako perpetum mobile funguje, nevím, je-li možné provozovat "želví farmu" v českých podmínkách tak, aby byla opravdu zisková a člověk ji nedotoval z jiných zdrojů.
To s těmi třemi kusy jsem si nevymyslel, skutečně jsem se potkal s několika, řekněme "alternativně inteligentními", kteří obdobným způsobem uvažovali. Konec konců, při prodeji svých mláďat Rhinoclemmys pulcherrima manni jsem narazil i na to, že sice jsem opublikoval podrobný návod na chov, ale stejně se jedna k..va na internetové diskuzi vyjádřila, že to je jen takový kompilát z literatury a určitě to podle toho tak složitě chovat nutno není... :-/ Tehdy jsem zalitoval, že po internetu nelze odeslat než pár slov, nic "hmatatelného"3-[.
Obávám se, že nejčastější příčina problémů s kladením bude ale ve skutečnosti mnohem prozaičtější - deformity krunýře z důvodu buď nedostatku vápníku, UV-B, případně vlhkosti během růstu a/nebo nadbytkem paštítků v zadní části karapaxu a tím deformacemi cest od vejcovodu do kloaky a do otvoru pánevní kosti.

Možná tu taky chybí informace o druhu, pro který byla první otázka vznesena. Osobně nejsem příznivcem plánování, protože "Matička Příroda" je občas pěkná "děvka" a stejně člověku vytře zrak...
Vymyslet teorii je nutný krok před tím, než ji lze vůbec dokázat, bohužel experimentální data od Holanďanů, která jsou do omrzení využívána, podle mne připouštějí více, než jeden výklad.8-)

"Při jakých jste říkal, že jste je inkuboval teplotách ? " by už NIKDY neměl chybět...

Obávám se, že informace bude vypovídat pouze o tom při jakých teplotách probíhala ikubace.
Vím, že jsem hnusně skeptický, ale k pravému rozřešení máme podle mě ještě sakra daleko, nebo alespoň praxe tomu napovídá.

Ano, to uz jsem se take docetl, ja je v te dobe jeste nemel, tak nevim, ale vim, ze tou dobou zrovna dokladly, a akt pareni sem opravdu nekolikrat videl. Zrejme jde o to, jake maji podminky a hlavne, jak se jim chce. tzn. doba od pareni po kladeni je tedy 5.mesicu? Az tak, + doba inkubace, to je jak cekat na narozeni ditete, jeste dil.:)

Bohužel si to z hlavy nepamatuju přesně, ale fungovalo to podle Nataši Velenské tak, že tam je nějaká diapauza a že ze začátku má vejce ležet v úplně suchém substrátu s úplně suchým vzduchem, žel bohu si nepamatuju jak dlouho a pak krátkou dobu před plánovaným líhnutím se má zavlhčit. Zkusím ten údaj někde vyštrachat, ale může to chvilku trvat...

Mám dotaz k líhním - je některá z komerčně prodávaných vhodná pro želvy? Našla jsem sice líhně, ale ty automatické otáčí vejce, což pro želví vajíčka není vhodné. Našla jsem např. tyto stránky:
http://prolihnuti.cz/kategorie-produktu/lihne/
nebo:
https://lihne-inkubatory.cz/lihne
Méte někdo zkušenosti, jestli jsou některé z těchto líhní dobré pro inkubaci želvích vajec?

Zpět do poradny Odpovědět na původní otázku Nahoru

loading...