Nová směrnice EU

Mě přijde pro změnu upřímně nepochopitelný, že někdo může mít pocit, že by se proti invazním druhům bojovat nemělo. Je uplně jedno, jestli se s tím dosud nic nedělalo, zaplať pánbůh za to, že se jednoho dne někdo rozhodnul to minimálně zkusit. Jasně, řešení má určitě mnoho chyb, ale pořád je to cesta správným směrem. Nevidím jediný důvod proč by se tu měl v lese potulovat např. mýval, který ve svém okolí doslova vyhlazuje spoustu jiných živočichů, protože tu nemá přirozeného nepřítele.

Nevidím jediný důvod proč by se tu měl v lese potulovat např. mýval, který ve svém okolí doslova vyhlazuje spoustu jiných živočichů, protože tu nemá přirozeného nepřítele.

S tímhle já ale souhlasím. Osobně nemám nic proti boji s druhy, které skutečné problémy vyvolávají a škodí.

Ja súhlasím mimo iné aj so zaradením Pseudorasbora parva, a čudujem sa, že tam chýba napr. Lepomis gibbosus - túto rybu považujem ozaj za pliagu nížinných oblastí, minimálne v Podunajsku (Slovensko, Maďarsko,...v ČR neviem aká je situácia, ani v iných krajinách EU). Na Slovensku už dávno majú rybári a rybnikári povinnosť zo zákona invázne druhy rýb obmedzovať, ale málokto to robí (niektorí sa dokonca vytešujú napr. z pseudorasbor, že aká je to fajná potrava pre "dravce" = zubáče, šťuky a pod.)

Řekl bych, že např. Cyprinus carpio zamořil naše vody mnohem víc a nikdo to neřeší, ba naopak. Hold business je business

Tak iste, aj kapor vie byť v niektorých vodách "škodná", ale oproti nemu má pseudorasbora, alebo aj taký karas striebristý (Carassius gibelio) oveľa väčšiu toleranciu na nižší obsah kyslíka, zabahnenie a pod. Napr. mnoho reprodukčných lokalít pre mloky /= čolky/ býva ohrozovaných všelijakými "tiežrybármi", čo vypúšťajú karasy a iné nenáročné ryby do hocijakej tône, asi z presvedčenia, že voda bez rýb nemá cenu :(

No obávám se, že stran obojživelníků je nadneseně řečeno jedno o jaký rybí druh se jedná. Až na pár výjimek jim škodí všechny (osobně mám vyzkoušeno, že třeba jen naši deseticentimetroví línci dovedou likvidovat pulce ropuch, aniž je následně žerou). Rozšíření stříbřiťáka (a ostatně nejen jeho, aktuálně jsou v našich vodách další dva nebo tři druhy, které lze velmi špatně fyzicky odlišovat) a střevličky je otázkou dovozu s násadou kapra a amura. Patří přesně mezi ty druhy, které už nevyhubíme a jejichž regulaci lze sice nařídit (ideálně zákazem vracení odlovených kusů do vod), ale která na to vliv mít nebude. U gibelia navíc díky gynogenezi, která ho populačně katapultuje. Informace o prospěšnosti střevličky jakožto dalšího (nebo dokonce náhradního) typu potravy nejen pro ryby není smyšlená. Slunečnice u nás na rozdíl od Slovenska a Maďarska moc dobře nefunguje, obdobně jako okounek pstruhový z vody téměř vymizela, aktuálně je u nás dokonce nabízena zpětně jako ryba do jezírek.
Máte pravdu, že uvažování ve stylu "do každé louže ušlechtilá ryba" je pro obojživelníky a často i jiné živočišné druhy fatální.

"užitočnosť" pseudorasbory ako potravy pre dravé ryby nespochybňujem, ale je to zároveň aj 1) konkurent viacerým domácim druhom, 2) potenciálne nebezpečenstvo z hľadiska prenosu parazitov napr. pre ovsienku (Leucaspius delineatus), ktorá je min. na Slovensku chráneným a ohrozeným druhom. Jasné, že sa pseudorasbora z mnohých lokalít už asi neodstráni, ale aspoň na niektorých lokalitách by to šlo, keby sa rybári a rybnikári správali zodpovedne. Poznám lokalitu, rybník, kde sa dlhé roky pseudorasbora vyskytovala (a dotyční rybnikári si ju "pochvaľovali", pri jesennom vypúšťaní a výlove sa dostávala do územia mimo rybníka, kde občas aj prežívala (v závislosti od vodného režimu, či v lokalite bola voda len sezónne, alebo sa udržala celoročne). Našťastie v posledných rokoch ju na tom rybníku neevidujem, zrejme pri jednom výlove rybník vyschol tak, že i karasy a pseudorasbory uviaznuté v bahne pokapali. Iste, hrozí ďalšie zavlečenie s novou násadou rýb, no zatiaľ sa tak nestalo...

Ešte k tomu ohrozeniu obojživelníkov rybami: nie je to tak úplne jedno, o aké ryby sa jedná. Napr. poviem z vlastnej skúsenosti zo západného Slovenska, že mloky /čolky/ tu preferujú vody bez rýb, a ak už musia voliť aj nádrže s rybami, tak také, kde väčšinou celoročne prežívajú len ryby odolné voči nižšiemu obsahu kyslíka. Takéto vody sú často plytké jamy, ktoré v zime zvyknú aj vymŕzať (v takých šťastných prípadoch vykape všetka rybacia osádka). Je rozdiel v odolnosti napr. karasa a ostrieža (okoun) v takých vodách. Najväčší význam pre mloky /čolky/ má neprítomnosť rýb po zime, v jarnom období.

Tak ona není potravou jen pro ryby. Konkurent to je, ale z pohledu toho, jak zmiňovali i jiní, tzn. při nasazování a orientaci na čistě užitkové ryby je to velmi střízlivé zlo, resp. o nic horší než osádka jiných druhů (které navíc mění i prostředí v němž žijí). Potenciálním přenašečem parazitů je každá ryba, nejen střevlička a to nejen pro slunky. Samozřejmě ji beru jako nepůvodní, ale místy skutečně nahradila zrovna slunky, hrouzky, mladší stádia ouklejí a další pro predátory krmné ryby, kteří už "místní podmínky" neustály. Její výskyt neschvaluji, ale dostala se sem klasicky s násadami užitkových ryb, tedy ne vlivem chovatelů. Na háček se lovit v podstatě nedá, jediný možný odlov je čeřenem. Neměla by být k dispozici v rybářských prodejnách jako nástražní rybka.

S těmi obojživelníky máte pravdu, ale jak jsem psal, v těch plytkých, v létě silně prohřívaných vodách a v zimě promrzajících pomalu na dno přežívají právě jen karasi a zmínění líni. U nás to býval karas obecný, který je rovněž ohroženým druhem. Nejlepší voda pro obojživelníky je voda bez ryb, případně vody mělké a hodně zarostlé, kde má následně larva nebo pulec možnost lepšího krytu. Volná voda + ryby je prostě konečná.
Znám jeden zatopený kaolínový lom, kde bylo obojživelníků mraky, byl zde i výskyt ryb (lín, karas stříbřitý, pár kaprů, kaprokarasi, okoun) a šlo to. Nádrž je na valné většině mělká - cca do 1,5m a byla hustě zarostlá stolístky. To vše fungovalo do doby, než se sem dostali perlíni. Ti zařídili v průběhu pár let totální potlačení stolístku. Díky tomu došlo vpodstatě k vymizení obojživelníků

já ji zrovna v těch rybářských potřebách coby nástražní rybu kupovala ráda, páč s tou její nenáročností na kyslík a teplotu vody mi perfektně držela v nádržích s Acrochordama, než ji hadi sežrali.

Jj, právě že ono se s ní krmí dobře, zvířata je dobře žerou, díky tvaru těla se i dobře porcuje třeba malým želvám, aby polykaly potravu komplet včetně kostí(mám na mysli krájení na válečky). Bohužel, pokud je Unie považuje za invazivní (psal jsem o tom jak tady, tak na Zprávičkách, co si o její škodlivosti četl, slyšel a jaká je asi realita), staví je do ilegality, pak s ní stejně nic nenadělají. Je to druh se kterým se prostě nic dělat nedá vyjma toho neprodávání v krámech a vypouštění zpět kupříkladu načeřínkovaných střevliček. Vytrávit řeku kvůli jejímu výskytu, jako kvůli výskytu i dalších druhů jako jsou zmínění ilegální raci, nelze. Podle mě v tom seznamu nemá co dělat, její zařazení by mělo smysl tak před třiceti lety (její první výskyt u nás je datován lety 1981-82).

ona celá ta směrnice je pytlovina.. už z hlediska geni(t)álních zákonů, které tady máme. Páč invazní norci američtí, mývali a psíci nepatří mezi zvěř, takže je smí střílet pouze myslivecká stráž. Stejně jako třeba pytlačící potulné psy. Běžný nimrod je střílet nesmí, ale to neznamená, že čéku nebude vyhrožovat odprásknutím jeho Alíka, kterého venčí na cestě u lesa. Ale norky a mývaly střílet nebude, protože nesmí. Ze zvěře je tu polovina nepůvodní a z ryb také, ale o tom směrnice pomlčí, protože v tom je myslivecká / rybářská lobby. Řada ostatních druhů v té směrnici by potenciálně mohla přežívat v jižnějších částech Evropy (nosálové, burunduci a další 2 druhy veverek, ibisové, vrány atd), tak je do směrnice šoupli také. Pro celou EU, byť je tu problém jen s mývaly a veverkami karolínskými v Británii a Itálii. Atd atd, prostě zas jen další úřední pruda, která nebude mít v reálu žádný význam.

No, populace mývalů je jenom v Německu odhadovaná cca na milion kousků. U nás je několik míst, kde se vyskytují také, čili si nemyslím, že by to byl problém pouze nějakého státu. Směrnice mimochodem uvádí, že se nejedná o kompletní výčet, ale o výčet druhů, které byly označeny odbornou komisí za prioritní právě s ohledem na napáchané škody. Zrovna u toho kraba je tam výslovně uvedeno, že přestože se zde vyskytuje tak dlouho, byl po převážnou dobu považován za bezproblémový nepůvodní druh a nikoliv za invazní. Až jeho šíření v poslední době jej přivedlo na seznam invazivních druhů. Rovněž směrnice uvádí, že si seznam může každý členský stát doplnit, pokud na jeho území existují jiné druhy, které v celoevropském seznamu chybí. Pokud se nepletu, tak AOPK už avizovala, že seznam určitě doplní.

Mimochodem myslivci mývala celkem běžně střílí. Pouze to nedělají na základě obecného znění zákona o myslivosti, ale na základě povolených výjimek pro odstřel nepůvodních a přemnožených druhů, čili na základě stejných výjimek, které např. povolují celoroční odstřel prasat.

Vildo, vytrháváš z kontextu jednotlivé pasáže a používáš je ve znění, o kterém jsem nikde nepsala. Nikde nepíšu, že mývalové jsou problém 1 státu. Ano, mývalové a norci američtí zrovna jsou problém celé Evropy, nicméně zákaz obchodování a chovu vč. zoo ten problém fakt nevyřeší. A řada ostatních druhů je v té směrnici úplně zbytečně.

Navíc teda myslivci mývala a norka zas tak běžně nestřílí, protože ho považují za "škodu patrony" a pak se ohánějí tím, že ho střílet stejně nemůžou. Ostatně i co se týče těch prasat, tak se smí střílet pouze sele a lončák. Takže prasata jsou stále přemnožená.

Reagoval jsem na větu "Pro celou EU, byť je tu problém jen s mývaly a veverkami karolínskými v Británii a Itálii". Nejsem biolog, takže se tu nechci dohadovat o jednotlivých druzích. Nikdy nikde netvrdí, že má problém invazivních druhů vyřešit nějaký zákaz. Je to jedno z opatření, které má zamezit tomu, aby se daný druh dál šířil, zatímco budou aplikována další opatření, která by měla zajistit jeho odstranění z přírody. To je jako kdybys tvrdila, že nehodovost na silnicích má vyřešit zákaz jezdit v autě pod vlivem. Nevyřeší, je to jedno opatření, které řeší dílčí část. Seznam se navíc bude pravidelně upravovat a modifikovat.

Nikdy nikde netvrdí, že má problém invazivních druhů vyřešit nějaký zákaz.

A co má tedy vyřešit aktuální zákaz a postavení zmíněných druhů do ilegality, když se většina z nich už nemá kam šířit, protože tu žije bok po boku s našimi druhy desetiletí (zmíněná střevlička 35let, krab dokonce 100) a je naturalizovaná, další část se tu nikdy nemnožila, naturalizace probíhat nemůže, úspěšné rozmnožení bude čistě dílem náhody a navíc komplikovaná podmínkami, které uvedenému druhu chybí (T.scripta - nedostatečné teploty pro inkubaci, neumožňující dovyvinutí zárodku vůbec ruku v ruce s nízkou teplotou zapřičiňující líhnutí jednoho pohlaví v případě netypicky optimálního roku, predací a možností přežití mláďat vůbec konče).
Jestliže AOPK chce obohacovat tento seznam, tak jak ho může obohacovat jakákoliv jiná země, jinými slovy rozšířit daný seznam podle místních podmínek, byla celá tahle fraška vzatá za špatný konec. Naopak měla každá země reagovat právě svými podmínkami a tím, co je konkrétně souží, co považují aktuálně za invazní druh a jaký je jeho konkrétní dopad na ekosystémy.
Ještě dovětek k tomu krabu - jeho expanze asi nebude tím, že si krab řekl, že od nynějška bude invazivní, jelikož šířit se mohl už dávno, jak bylo zmíněno je tu už přes sto let. Vzhledem k tomu, že se globálně mění podmínky, některým druhům holt vyhovují, jiným ne. Nemělo by se na vše nahlížet stylem, že je špatně, že tu v minulosti cosi nežilo a nyní žije, prosperuje a naopak (snaha o návrat želv bahenních, které zde nemají vhodné podmínky pro prosperující fungování bez toho, že se o ně bude stále někdo starat - nucené úpravy biotopů, tvorba kladišť, zajišťování snůšek, neschopnost dokončení vývinu zárodků do vylíhnutí podobně jako u T.scripta vlivem nízkých teplot, přemrzání atp.). Pěkný článek k tomu napsal pan Podpěra, sice jen stran ptáků, ale v naší přírodě se netýká rozhodně jen jich - střípek 4. (http://www.ifauna.cz/okrasne-ptactvo/clanky/r/deta il/7848/stripky-o-ptacich/).
Ze savců je aktuálně zajímavá expanze šakalů na naše území.
Chápu průsery jakými je tohle zdůvodňováno - Austrálie a agy, kapři, lišky, kočky, králíci... Na druhou stranu Austrálie je v tomhle unikát a v podstatě cokoliv se tam objevilo nějakým způsobem škodí místní fauně, která nebyla nikdy postavená před takovou konkurenci, jelikož vývoj tam šel jinou cestou a izolace Austrálie byla do příchodu člověka a jeho společníků výhodou. Právě jeho příchodem se z výhody stala nevýhoda a většina druhů je proti savcům a dalším novousedlíkům bezbranná jak děcko.
Ale k nám - škodná se u nás neeliminuje, jak by měla (mýval, mink, psíci..), černá zvěř je tu v počtu, kdy nikdy nebyla (nemá tu přirozeného predátora, resp. těch pár vlků, které stejně brzo někdo otráví nebo odstřelí to tu nespasí), když to přeženu v našich vodách nežije takřka nic původního, dobře polovina druhů ryb je cizokrajných! V lesích taky neběhá moc původních druhů i když dnes je za původní považujeme jakoby tu byla odjakživa. Jenže je zde zmíněná lovecká, rybářská lobby. Rád bych věděl, proč se toleruje vliv kapra nebo amura na ekosystém, kde jejich výskyt rozhodně dělá divy, protože svoje prostředí zkrátka mění a nebudeme ho považovat za nepřítele v rovině jako je střevlička, krab, nebo raci?? Čeho se dosáhne zákazem chovu raků, když to jsou druhy jež naše vody obsahují taky již dvě desetiletí a při některých ochranářských akcích skupin bijících se do prsou, jak spasí naše luhy a háje bylo prokázáno, že vynaložené (nejen) finanční náklady na projekt padly vniveč, protože provádějící skupina ani neřešila jaké raky přenáší (špatně - raci se do jiných vod nemají přenášet rozhodně žádní), při hodnocení se se vpodstatě zjistilo, že se ani neví, co se zachraňovalo za druh, neprováděla se žádné dokumentace, přestože se mělo jednat o projekt na záchranu raků říčních. Jinde se pro změnu neřešilo odkud kteří raci pochází.
Mimochodem račí mor u nás nejvíce úřadoval na přelomu 19-20.století, kdy zde žádní invazivní raci nebyli a tento stav se neopakoval ani jejich příchodem, přestože račí mor mohou skutečně přenášet!!
Dobře, zde bych pochopil spíš zákaz dovozu nových druhů, které aspirují na další úspěšné osadníky. Se stávajícím výskytem lze udělat jediné - vytrávit všechny naše řeky a rybníky. Takže o jakém odstranění z přírody se bavíme? Zároveň jsem nedostal odpověď o tom, kde se u nás množí úspěšně T.scripta. Předpokládám, že když obhajujete toto opatření jste s problematikou jednotlivých invazních druhů dobře obeznámen.

Ad. národní priority - však to tak je podle mého myšleno. Přesto došla příslušná skupina lidí, kteří na návrhu pracovali k návrhu, že v některých případech omezení na úrovni jednoho státu nic nevyřeší pokud to nebude mít i sousední stát, proto existuje i celoevropský seznam.

Viz. následující bod z nařízení:
(10)Jelikož invazních nepůvodních druhů existuje značné množství, je důležité zaručit prioritu dílčímu souboru invazních nepůvodních druhů, které jsou považovány za invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na Unii. Proto by měl být vypracován a pravidelně aktualizován seznam těchto invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii (dále jen „unijní seznam“). Invazní nepůvodní druhy by měly být považovány za invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na Unii, pokud škoda, kterou způsobují v zasažených členských státech, je natolik závažná, že je důvodem k přijetí zvláštních opatření použitelných v celé Unii, a to včetně členských států, které dosud zasaženy nebyly, nebo je dokonce nepravděpodobné, že zasaženy budou. Aby bylo zaručeno, že výběr invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii zůstane přiměřené, měl by být unijní seznam vypracován a aktualizován postupně a měl by být zaměřen na ty druhy, v jejichž případě se díky zařazení na unijní seznam nákladově efektivním způsobem zajistí účinná prevence, minimalizace a zmírnění nepříznivých dopadů těchto druhů. Jelikož druhy náležející do stejné taxonomické skupiny často mají podobné ekologické nároky a mohou představovat podobná rizika, mělo by být ve vhodných případech povoleno zahrnutí taxonomických skupin druhů na unijní seznam.

Co se diskuse na téma "změna klimatu" týče ok, pokud se k nám rozšíří druh ze sousedního biotiopu protože je tu najednou tepleji proč ne. Ostatně přímo v daném nařízení je napsáno, že v takovém případě by neměl daný druh být vnímán jako invazitní . To se ale netýká druhů, které sem někdo zavlekl přes půl světa. Jasně, některé ty druhy tu jsou dlouho, u některých se ta invazivnost začla projevovat právě až s tou změnou klimatu apod. tak to holt nikdo dosud neřešil protože nějaké extra množení nehrozilo apod.

K ostatnímu, tohle je argument, který nikdy nepochopím. "Už tu přeci děláme špatně tohle a tohle, tak proč bysme nemohli dělat špatně ještě tohle." A nebo ještě lépe, "jéééé támhle to je ještě horší, tak proč to tady řešit, když to není tak špatný." Otázka přeci není o tom, jestli tu někde máme ještě jiný invazivní druh, který se neřeší, ale o tom, jestli tady ten mýval nebo rak, nebo cokoliv dalšího z toho seznamu má zůstat. A přestože třeba i v minulosti někdo možná měl názor, že to nevadí, novější poznatky ukazují, že by to tu zůstat nemělo.

Jestli má mít seznam 30 položek nebo 60, je věc pro odborníky. Nikdo zatím nerozporoval, že by některý z daných druhů nebyl invazivní. A pokud to tak je, tak nevidím jediný důvod, proč by na tom seznamu nemohl být.

Mimochodem už jsem psal, T. scripta se běžně množí například ve Francii.

Ad. národní priority - však to tak je podle mého myšleno. Přesto došla příslušná skupina lidí, kteří na návrhu pracovali k návrhu, že v některých případech omezení na úrovni jednoho státu nic nevyřeší pokud to nebude mít i sousední stát, proto existuje i celoevropský seznam.

Fajn, co to vyřeší, když zmíněné invazní druhy žijí i ve státech mimo Unii, ale mající s nimi stejná povodí, pochopitelně zvířata neuznávají hranice?? Je to stejné jako když to jeden stát v Unii dodržovat nebude a tři další ano.

Jelikož invazních nepůvodních druhů existuje značné množství, je důležité zaručit prioritu dílčímu souboru invazních nepůvodních druhů, které jsou považovány za invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na Unii.

Proč tam není zrovna kapr?? Daněk??

měl by být unijní seznam vypracován a aktualizován postupně a měl by být zaměřen na ty druhy, v jejichž případě se díky zařazení na unijní seznam nákladově efektivním způsobem zajistí účinná prevence, minimalizace a zmírnění nepříznivých dopadů těchto druhů

vzhledem k nezařazení mnoha druhů, které žijí ve všech evropských zemích a způsobují standartně škody na ekosystému, ale mhouříme oko, jelikož jde o druhy užitkové není unijní seznam efektivní a ani objektivní!

K ostatnímu, tohle je argument, který nikdy nepochopím. "Už tu přeci děláme špatně tohle a tohle, tak proč bysme nemohli dělat špatně ještě tohle." A nebo ještě lépe, "jéééé támhle to je ještě horší, tak proč to tady řešit, když to není tak špatný."

To se pletete, to není stížnost. To je poukaz na to, že si budeme chránit něco proti něčemu, co tu zdaleka takové škody nedělá jako to, co už tu dávno máme a s čím nic neděláme. Nemusíte skutečně obracet každou větu, když nevíte jak z ní ven. Jasně celou dobu píšu o tom, že o vlastní přírodu staráme dost zvláštně, nebudeme si nic nalhávat, řada údajných projektů vůbec není efektivní, neopírá se o skutečnosti a dokonce z nic následně nejsou vyvozeny ani žádné pozitivní výsledky (některé takové projekty byly doslově - cituji, neb není z mé hlavy - vyhodnoceny jako škodlivé) a to mluvím o těch, které se opravdu dělali ve jménu přírody a ne ve jménu grantožrouta.

Otázka přeci není o tom, jestli tu někde máme ještě jiný invazivní druh, který se neřeší, ale o tom, jestli tady ten mýval nebo rak, nebo cokoliv dalšího z toho seznamu má zůstat. A přestože třeba i v minulosti někdo možná měl názor, že to nevadí, novější poznatky ukazují, že by to tu zůstat nemělo.

Tak to bych souhlasil, kdyby to byla pravda

Mimochodem už jsem psal, T. scripta se běžně množí například ve Francii.

Zajímá mě ČR, Francie ne. Ve Francii se množí i papoušci, které u nás nemáme a funguje tam i ta želva bahenní, která je u nás aktuálně stejně cizí jako T.scripta To je holt trošku jiné klima a opět jsme u toho, že co země, to jiné podmínky a je nesmysl použít totožný seznam.

Z teorie a citace dávám jedničku

Nikdo netvrdí, že to je dokonalé řešení. Je to aspoň nějaké řešení, které mě prostě nepřijde tak strašné, abych kvůli tomu hystericky křičel, že zlá EU chce zabít zvířata v ZOO a omezovat chovatele. Samozřejmě, že tam kde zasahuje problém i mimo státy unie je potřeba to řešit i s těmi dalšími. Předpokládám, že se to tak děje, stejně jako v případě kraba je směrnice pouze doplněk k mezinárodním smlouvám o opatřeních proti šíření nepůvodních druhů námořní dopravou atd.

Co se kaprů, daňků apod. týče, text celkem otevřeně říká, že seznam obsahuje druhy, které způsobují největší škody. Patrně přínos z kaprů převyšuje vyčíslené škody a proto nikdo nepovažuje za důležité je likvidovat. Jestli to tak je nebo není je otázka k diskusi, dokážu ale pochopit, že se prostě řeší ty druhy, které mají vyloženě jenom nebo převažující negativní dopady. Nikdo neříká že se musí jednat nutně pouze o škody na biotopech. Ostatně pokud se nepletu, tak například právě krab říční taky moc druhů neohrožuje, ale likviduje vodní tok a díla, což stojí nějaké peníze.

Žádné věty neobracím, píšete, že tu máme druhy, které taky škodí a ty nelikvidujeme a proto je to nesmysl. Velká část druhů zařazených na seznam se týká i nás a je dobře, že na seznamu jsou. To že tam jsou nějaké druhy, které se nás netýkají, nebo tam nějaké druhy chybí, není podle mě důvod tvrdit, že je to celé špatně. Že se občas zrealizovala opatření, která nebyla efektivní nebo dokonce byla škodlivá? Však samozřejmě, kdo nic nedělá, nic nezkazí. Pokud sám přiznáváte, že se nejednalo o účelovky, pak se holt prostě daný projekt nepovedl. To se prostě stává.

Co se kaprů, daňků apod. týče, text celkem otevřeně říká, že seznam obsahuje druhy, které způsobují největší škody. Patrně přínos z kaprů převyšuje vyčíslené škody a proto nikdo nepovažuje za důležité je likvidovat.

Super, konečně. Takže o jaké ochraně se tady bavíme?

Velká část druhů zařazených na seznam se týká i nás a je dobře, že na seznamu jsou. To že tam jsou nějaké druhy, které se nás netýkají, nebo tam nějaké druhy chybí, není podle mě důvod tvrdit, že je to celé špatně. Že se občas zrealizovala opatření, která nebyla efektivní nebo dokonce byla škodlivá?

Neřekl jsem vůbec, že to je celé špatně a nikde jsem nebrojil proti myšlence - ochraně! Ani omylem.
Tvrdím, že seznam je postavený špatně, že státy si měly určit svoje druhy na základě konkrétních problémů, které měly být nejprve prozkoumány a vyhodnoceny a ne tam dávat zvířata bez myšlenkovitě. Některá tam být opravdu nemají a řada jiných tam naopak chybí a chybí mimojiné proto, že se o to kdosi zasloužil. Prostě to ani není objektivní.

Žádné věty neobracím, píšete, že tu máme druhy, které taky škodí a ty nelikvidujeme a proto je to nesmysl.

To není nesmysl, to je holý fakt. Některým z těch druhů dokonce pomáháme ve větším rošíření (aktivity rybářů, myslivců).

Že se občas zrealizovala opatření, která nebyla efektivní nebo dokonce byla škodlivá? Však samozřejmě, kdo nic nedělá, nic nezkazí. Pokud sám přiznáváte, že se nejednalo o účelovky, pak se holt prostě daný projekt nepovedl. To se prostě stává.

Ale no tak. Tohle se dá pochopit, když dá prodavačka do regálu špatné konzervy ale ne tam, kde se jedná ve jménu ochrany druhů, čerpají se na to peníze a pracují na tom odborníci pod záštitami údajně ochranářským organizací. Tohle byla velmi špatná obhajoba

Jakékoliv opatření, které se schvaluje a realizuje se schvaluje a realizuje v nějaké situaci a prostředí. Vždycky to je a bude kompromis. Je naivní a nesmyslné očekávat, že někdo vezme těch cca 1200 druhů, které jsou podle odhadů v Evropě invazivní a bude je hlava nehlava likvidovat. Jedná se o nějaký základní seznam, který si může každý stát doplnit podle svého uvážení. To že tam není kapr, nebo daněk tudíž nevidím jako žádný problém. Pokud náš stát má pocit, že tu tyhle druhy způsobují nějaké závratné škody, má kdykoliv možnost si je na seznam doplnit. Sám přiznáváte, že Vám varianta, že si to doplní stát přijde jako nejlogičtější, tak proč by to nemělo takhle být zrovna u toho kapra a daňka?

Já taky nereagoval na Vás. Má první reakce v celé téhle debatě byla reakcí na příspěvek, který tvrdil, že je to celé nesmysl .

Ad seznam, viz. začátek příspěvku. Posouzení konkrétních problémů proběhlo. Nějaká odborná skupina rozhodla, že na Evropské úrovni by to mělo být těchto cca 30 druhů a zbytek ať si doplní každý stát na národní úrovni. Že na to má každý nějaký svůj názor a někomu přijde že tam něco chybí nebo že je tam něco navíc je běžná věc. Nevím kolik jste absolvoval podobných jednání, já nějaká ano a ještě jsem nezažil, že by se na úrovni několika subjektů, nebo regionů dospělo k naprosté shodě. Natožpak na úrovni států. A ano, samozřejmě, že v tom hrají roli i lobyistické skupiny, které mohou jednání ovlivňovat, ale to se děje naprosto všude a je naivní si myslet, že kdyby to řešili jednotlivé státy, že bude výsledek odlišný.

A na závěr, žádné projekty neobhajuji. Neznám Vás, patrně jste tedy ale naprosto neomylný a dokonalý. Já sám vím, že nejsem. Taky jsem zažil, byť ne v životním prostředí projekty, které byť realizovány v dobré víře a v přesvědčení, že je to to správné řešení, nakonec selhaly. A věřte mi, že v daleko zásadnějších věcech, než je likvidace nepůvodních druhů. To není nějaké obhajování, ale realita. Znalosti a povědomí ve všech oborech se v čase mění a vyvíjejí. Kdybychom pořád čekali, až budeme mít 100% jistotu, že to bude fungovat, patrně bychom stále jezdili na koních a lovili v lesích pazourkem

A na závěr, žádné projekty neobhajuji. Neznám Vás, patrně jste tedy ale naprosto neomylný a dokonalý. Já sám vím, že nejsem. Taky jsem zažil, byť ne v životním prostředí projekty, které byť realizovány v dobré víře a v přesvědčení, že je to to správné řešení, nakonec selhaly. A věřte mi, že v daleko zásadnějších věcech, než je likvidace nepůvodních druhů.

V tomhle se asi neshodneme. Tohle přece není o mojí, Vaší, cizí dokonalosti. To je o tom, že když někdo pracuje s dětmi, měl by vědět co dělá, když někdo dělá pyrotechnika, musí vědět co dělá, mozkový chirurg musí přece také vědět, co může, nesmí a to samé se týká přírody.
Vnímám rozdíl mezi tím, když něco nejde podle plánu, na něco dojdou peníze, nebo do toho vstoupí něco neočekávaného a mezi diletantsky vedenými programy na ochranu, repatriaci atd. Pokud se v tom pohybujete, určitě víte o čem mluvím a nezlobte se, ale to procento je poměrně vysoké. Podklady k některým takovým akcím lze bezpečně dohledat i jen na netu. A když myslím diletantsky tak od začátku do konce. Tím tuhle debatu považuji za vyřešenou