Želví granule po sešlosti Klubu

Díky moc za info

Děkuji, že se Vám mé koktání libilo Před tolika lidmi jsem mluvil poprvé. Jinak glycinu 0,5 a lysinu 0,88 % je velice podobné jak u pekingského zelí. Pokud můj zdroj podal správné údaje. Ještě jedna věc. Kolovaly tu ceny od firmy www.mazuri.de. Jen bych chtěl upozornit, že se jedná o jinou firmu a jiné krmivo. Proto nemíchat Mazuri a Mazuri do jednoho pytle Ještě k těm rozborům, ale trochu OT. Udělal jsem si rozbor krmiva pro plodožravé ptáky, kde musí být co nejmíň železa. Na obalu bylo uvedeno, že daná šarže měla 77 mg železa v 1 kg. Po rozboru byla hodnota v toleranci (telerance rozboru byla +- 7,5 %). Rovněž jsem dělal rozbory konkurence, ale ty ventilovat nebudu. Samozdřejmě, že postupem času chci udělat více rozborů i jiných krmiv a na želvy časem dojde také. Je pravda že zjistit par složek v krmivu je velice drahá záležitost.

Tak teď jsem trochu zmatená s tím Mazuri a Mazuri.. Granule pro želvy momentálně neřeším, protože si vystačím s vlastnoručně připraveným krmením, ale řeším kaše a granule pro opičky. Objednávám Marmoset Jelly a granule Mini Marex. Obojí tedy od Mazuri. Na mejl mi přišel odkaz na vaše stránky, ale tam jsem zmíněné produkty nenašla, byť jsem myslela, že jste distributor Mazuri. No to je jedno, mám v tom trochu zmatek..
Opičáci mi tu marmosetku moc neberou, granule nevím, ty teprve zkouším. Proto bych se vás ráda zeptala, jestli máte nějaké zpětné vazby na vámi nabízené krmení od chovatelů opiček. Jde mi konkrétně o krmení kosmanů zakrslých(poměr arabské gumy v krmné dávce je u nich mnohonásobně vyšší, než u jiných opiček).. Na vašem webu jsou sice napsané nějaké informace, ale jde mi spíše o nějaké konkrétní info, jak tyto krmiva používat v chovu. To znamená poměr k jinak běžně podávanému hmyzu, zelenině, ovoci,..
Pokud tady moc parazituju a jedná se jen o povídání o želvím krmení, tak můžeme založit nové vlákno.. O dápkatých opičkách toho v diskusích moc není a třeba to pomůže i někomu dalšímu.

Ano posílal jsem Vám mail s informacema o gelu od firmy Mazuri z USA. Marmosete Jelly je krmivo, které bylo vynalezeno před rokem 1996, kdy byly obě společnosti spojeny. Toto krmivo je založeno na sušeném mléku, které v některých případech může způsobovat průjem. Důkazem je to, že mnoho chovatelů dává jako jednu část krmiva nemléčné Sunarky. Samozřejmě, že mohu rovněž Marmosete Jelly sehnat a nabídnout Vám ho. Ale po konzultaci s firmou Mazuri z USA, mi bylo doporučeno jiné krmivo a to Callitrichid High Fiber Diet. Jde o krmivo, které není založené na sušeném mléce a bylo vyvinuto a odzkoušeno v nedávné době. Pokud mě kontaktujete, není problém Vám dát kompletní informace a reference. Mám zkušenost,že pokud opičky dříve používaly Marmosete Jelly, přijímají toto krmivo stejně dobře, možná lépe. Ověřeno u kosmanů zakrslých. Rovněž jsem nabídl krmivo i opicím, které takový druh krmiva nikdy neviděly. Tam je úspěšnost cca 50 %. Jde spíše o to, aby byly opičky na toto krmivo naučeny. Krmiva, která do této doby byly nabízena na českém trhu pocházejí od firmy MAZURI z Velké Británie (www.mazuri.eu). Já nabízím krmiva americké firmy MAZURI (www.mazuri.com). Sama si uděláte přehled kolik a jaká krmiva nabízí tyto rozdílné společnosti, pokud navštívíte zmiňované stránky. Omlouvám se za OT, ale chtěl jsem odpovědět.

Pokud tady moc parazituju

Omlouvám se za OT, ale chtěl jsem odpovědět

vůbec se neomlouvejte je to v podstatě k tématu...po dlouhé době odborná debata bez zbytečných emocí a nesmyslů...hlavně proto tu jsme,takhle to má vypadat (jsem zvědav jak dlouho to vydrží )...jen tak dál a DÍKY

Ano konečně debata a né pomluvy.

Pokud je tedy o opice zájem, mohu tu něco napsat. Pokud bude někdo proti, založte prosím někdo nové téma. Nejdříve napíšu odpověď na e-mail od ctvercove1.

Způsob krmení opic:
chovatel1: chov kosmanů zakrslých
ráno: NutraZu Callitrichid Diet High Fiber
po obědě: nakrajené kousky ovoce (vše co je k dostání i podle sezonní dostupnosti)
večer: hmyz
Rovněž přidává granule NutraZu New World Primate. Ty jsou dávány jako pamlsek. Myslel jsem si, že velikost těchto granulek je spíše pro větší druhy kosmanů, tamaríny, lvíčky a kotuly. Ale poté co jsem viděl jak si kosmani zakrslý půl hodiny hráli s jednou granulí, tak je doporučuji i pro tyto malé opičky. Ono je to na dlouhou dobu zabaví. Tyto granule jsou tvrdé a mají pozitivní vliv na chrup. Samec, který je cca 10 letý už má chrup v horším stavu, tak se s tim trochu pere.

chovatel2: chov více druhů opic (asi 10 druhů)
Krmí 4x děnně i v noci. Tam nevím přesně kdy jaký druh krmiva dává, takže se mohu lehce mýlit.
krmení 1 - nemléčná rýžová sunarka různých příchutí + NutraZu Callitrichid High Fiber + musli + arabská guma - podíl gelu v této kaši momentálně přesně nevím
krmení 2 - ovoce
krmení 3 - hmyz
krmení 4 - bohužel si přesně nevzpomínám. Až ho znova navštívím, zeptám se.
Rovněž někdy přidává granule New World Primate, který obsahuje dostatek vitaminu D3.

Momentálně krmiva NutraZu zkouší 6 chovatelů. Někdo má úspěch a opice žerou vše a u někoho některé opice nechtějí gel nebo jinde zase granule. Někdy si opice jeden den vemou vše a jindy to všechno vyhází. Je to opravdu složité, protože opice jsou inteligentní a vybíravé. Takže, nemůžu říct, že toto je nejlepší a všude to frčí jak na běžícím páse.

Jména chovatelů nebudu na veřejném fóru zveřejňovat. Rovněž zde nebudu uvádět žádné moje kontakty. Toto neslouží jako reklama i když jsem zde zmínil značku, kterou v ČR distribuju. Pokud někdo chce, najde si mě.

Jinak ještě pro ctvercova1. Jezdím dost často po republice, tak až pojedu vaším směrem, mohu Vám krmivo přivézt ukázat, abyste viděla jak to vypadá a říct další detaily. Samozdřejmě, že pokud bude mít někdo nějaké další otázky, ptejte se a co budu vědět odpovím. Nejsem žádný specialista na výživu zvířat, ale hodně informací mám od výrobce a rovněž od chovatelů. Ale někdy neplatí rady jednoho chovatele v chovu chovatele jiného.

Moje krmení vypadá následovně:
Ráno - dětská mléčná a rýžová kaše (obohacená o vitamíny, minerály a svatojánský chlebíček) míchaná s Marmoset Jelly Poměr 2:1 ve prospěch dětské kaše. Pokud jsem přidala více marmosetky, už mi to nebrali.
Kolem oběda dávám čistou arabskou gumu s trochou přesnídávky.
Po obědě dostávají talířek ovoce a zeleniny. Někdy jim k tomu přidám slunečnici, jindy oříšek, teď i granule Mini Marex. První den je nechtěli a hrozně pištěli, že to na talířku nechtějí. Druhý den granulky zmizely jako první
Večer dosávají z ruky hmyzáky. Cvrčky, sarančata, panchlory. Je to jejich nejoblíbenější část krmení. Na ovoce z ruky je většinou nenalákám. Nebo nalákám a oni to po mně hodí zpátky
V té mojí krmné dávce trochu postrádám D3. Opičky bohužel zatím nemají venkovní voliéru. Proto mě zaujaly ty granule s D3. Dá se nějak spočítat denní dávka těch granulí na opičku, aby nedošlo k předávkování ani k deficitu? Nikde se mi nepodařilo zjistit, jakou dávku má denně takový kosmánek dostat. A to jsem to konzultovala s vetem-specialistou na drápkaté opičky.. Dávám proto kapku kombinalu jednou týdně do kaše jak doporučila chovatelka, ale je to takový "slepý" způsob a nemám z toho úplně dobrý pocit.
Přijatelnější variantou zásobením D3 by byla asi nějaká výbojka. Tam jsem ale narazila.. Několik chovatelů používá úspěšně reptiglo2 zářivku. Nechápu, protože ta podle mě žádné UVB nevyzařuje. U pětky prý přivírají oči a výbojky nikdo koho znám nezkouší. Jen jsem slyšela neadresné "strašáky" o oslepnutí po vitaluxce, i když byla od opiček dostatečně vzálená. Kdyby se našel někdo, kdo používá u opiček kvalitní výbojky, budu ráda za info.

Ještě pro tortisediet: Pokud pojedete někdy směr Ostrava, budu ráda, když se sejdeme a probereme to osobně. Nějaké krmiva na zkoušku bych určitě vzala a vyzkoušela.

V těch granulích co jsem zmiňoval je vitamínu D3 cca 7700 m.j / kg. A jsou především vhodné pro drápkaté opice. Ohledně dávkování je to různé. Celkově by primáti měli zkonzumovat cca 2 - 4 % své hmotnosti těchto granulí. Vše je rovněž odvislé od jiného krmení. Zrovna pro kosmany zakrslé doporučuji podat 1, maximálně 2 granule na jednu opici za den. Granule jsou větší a opice to na dlouho zabaví.

Pokud jde o světlo, používal jsem v chovu exotických ptáků zářivky Arcadia, které prý vydávají jak UVA tak UVB. Hodnoty si nepamatuji. Ale někde jsem se dočetl, že všechny tyto zářivky a podobné jiné vydávají ultrafialové záření pouze cca 1 rok a poté to rapidně klesá. Ptáky jsem choval ve vnitřních voliérách, tak jsem jim chtěl přilepšit. Takže pokud toto platí co jsem četl, tak zářivky měnit každy rok.

Mohu se zeptat jak velkou máte ubikaci pro kosmany a je možné poslat nějaké fotky? Rád bych si nějaké drápkaté opičky pořídil, ale nemám na ně čas. Snad později.

Já ty granulky co mám máčím ve vodě, ale možná by bylo dobré je dávat jen tak. Opička si potřebuje zaměstnat zuby. Snažím se měnit větve co dva měsíce a je neuvěřitelné, jaké tam jsou chopni udělat díry a sosat mízu.

Nedokážu posoudit potřebu UVB u ptáků a opiček. Já tyto výbojky používám u želv a agam, u chamíků teď docela tápu co pořídit a u opičáků mám vysloveně strach, protože mě od toho pár chovatelů odrazovalo. Nemá třeba MadMike klienta opičkáře, který úspěšně používá nějakou výbojku? Nechala bych se inspirovat..

Musím se přiznat, že jsem terárko pro kosmany udělala spíše ke spokojenosti zvířat a nespokojenosti pozorovatele. Pokoj je úzký a odstup pro fotografování téměř nijaký, takže fotografii celkové ubikace nemám. Můžu se ale pokusit nafotit nějak části a poslat vám to. Je to moje první terárko pro opičky a zhruba za rok až dva plánuju stěhování a budouvání jiného chovného prostoru, takže se budu snažit udělat některé věci jinak. Tohle beru jako generálku. Opičáci v tom sice vypadají spokojeně, ale některá místa jsou tak špatně dostupná kvůli čištění, že někdy chytám nerva.. Dokážete si představit, že takovéto místo je pro opičku zrovna ten nejlepší záchod.. V praxi to vypadá tak, že ráno lítám s kuchyňskýma utěrkama a rozprašovačem, snažím se dát do pucu ten největší binec a opice se do toho dožadují pozornosti a nášupu..

Podávání granulí namočených nebo suchých je dá se říct jedno. Nevím jakou tvrdost a jak jsou navrženy granule Minimarex, ale pro chrup určitě vhodnější suché. Granule New Worl Primate jsou opravdu tvrdé, že i já s tím měl problémy. Ale jsou chutné i pro člověka. To samé Callitrichid High Fiber Diet. Sám jsem to vyzkoušel.

O ubikaci se většina chovatelů přesvědčí, až ji má postavenou, že není snadné se dostat do všech koutů. Bohužel pro tyto tvory je vhodnější ubikace ze snadno omyvatelného materiálu, bez nějakých výstupků a zákoutí. Ano je to méně vzhledné, ale snadněji udržovatelné. Mě se také velmi líbí zadní a boční stěny z různých materiálů připomínající přirodní skály a jiné, ale je to opravdu náročné čistit. Také záleží na velikosti. Pokud je ubikace velká, je možné do ní vlézt a čistit ji zevnitř. Malé ubikace, kde krátká ruka zvenku nestačí všude, jsou horší. Pokud má někdo nějaké zkušenosti ať sám nebo od jiných, rád se přiučím.

Tak to jste mě pobavil.. I když ta marmosetka voní jak banánek v čokoládě
Taky jsem u chameleonů nejdříve budovala složitá pozadí, aby to vypadalo hezky a v pokoji se to vyjímalo. Teď tam mám holé dno s omyvatelným ubrusem nalepeným celoplošně. Ráno jen obejdu terárka s kuchyškýma utěrkama a s pytlíkem a je to. To samé u těch opiček. V jednoduchosti je kouzlo a každá zbytečná paráda je přítěž. I když u těch opiček se mi povedlo udělat celkem dobře omyvatelné pozadí pomocí spárovací hmoty natřenoé barvou na dětské hračky. Velikost je v pořádku. Já tam vlezu bez problémů a myju. Samička si mě očichá a somruje jídlo, ale sameček se cítí ohrožený a útočí To mě při stavbě ubikace nenapadlo. Teď bych to udělala méně hluboké a delší.

Ano marmosetka voní jako banán a je světlejší barvy. Ten náš gel je tmavší a nasládlý. Je to dané složením obou produktů. Jinak si myslím, že osvětlení pro ptáky a opice by mohlo být totožné. Žijí ve stejných podmínkách v pralesech Jižní a Střední Ameriky, kde je osvětlení stejné. Jinak ještě jedna věc k těm zářivkám a světlům co vydávají UVA a UVB. To ultrafialové záření se rovněž mění se vzdáleností zvířete od zdroje. Což může být taky někdy problém.

Díky za odpověď, já vás tedy kontaktuju přes mejl. Pokud sleduje nějaký chovatel drápaktých opiček a chce se přidat do dikuse, tak budu ráda. Informací o chovu a správné výživě je málo.

já bych se přimlouval k veřejné diskuzi.....myslím že nebudu sám koho to zajímá,debatu o želvím krmení to myslím nevylučuje,ev. klidně založte nové vlákno...

já bych to nechala v tomto, když už to tu je načnuté...aby to nebylo zbytečně roztahané v dalších

Co se krmení pro drápkaté opičky týká, skoro bych doporučil založení nového vlákna čistě kvůli přehlednosti - kdybych se zabýval primáty, nebudu údaje o nich hledat ve vlákně o želvím krmení, protože je to jaksi v rozporu se "zdravým selským rozumem".

Zřejmě budu muset zas trochu okomentovat i ty želví granule:
tortoisediet [77.48.70.xxx], 28.11.2011 23:37
Ano konečně debata a né pomluvy.

Pane kolego, nechtějte, abych si měl důvod myslet, že jsme vás přechválil, když jsem ocenil korektní vystupování (pro prodejce jde konec konců o samozřejmou nutnost, což si kolega TeraPlus odmítal byť jen na minutku připustit)...
Stále ještě platí, že složení těch granulí je poměrně dost mimo optimum. Z běžně chovaných druhů to bude vyhovovat nejspíš jen Geochelone (Chelonoidis) carbonaria. Pro většinu ostatních to bude mít málo vlákniny, moc proteinů a úplně pro všechny to má spíš málo nebo spodní hranici vápníku a na horní hranici únosnosti fosforu. Je to vcelku snadno logicky odůvodnitelné - vychází to z použitých surovin pro výrobu těch granulí. Zřejmě z důvodu cenových, potažmo asi i z důvodu nějaké výhody dané vzhledem k "ekologickému zpracování" odpadu z potravinářské výroby to bude asi ekonomicky zajímavé. Troufal bych si ale tvrdit, že i při takovém stylu produkce by se (třeba při použití rozemletých nebo rozdrcených plev z obilí) dalo dosáhnout solidního podílu balastní vlákniny. Vápník se holt musí přidat a něco to stojí, nejspíš to i trochu umenšuje generovaný zisk.
Mezi druhy uváděnými jako krmené tímto krmivem z jedné z těch farem byli i želvy rodu Terrapenne, jenže jejich požadavky na krmení jsou dost diametrálně odlišné od požadavků želv rodu Testudo a jim blízkých. Jako zcela nevhodné by se tak daly tyhle granule (tedy pokud je nebudete míchat 1 díl granulí na 5 dílů nastříhaného sena) označit pro Geochelone elegans, Geochelone (Chelonoidis) chilensis, Geochelone (Centrochelys) sulcata , Geochelone (Stygmochelys) pardalis , Astrochelys radiata a Testudo horsfieldii, velmi pravděpodobně rovněž pro Testudo kleinmanni a severoafrické polopouštní poddruhy Testudo graeca sp. a jihoafrické pouštní druhy rodů Homopus a Psammobates i pro Chersina angulata, tedy nevhodné na dlouhodobé krmení pro druhy z neúživných savan, stepí a (polo)pouští. Pro nejběžnější, tedy Testudo hermanni, Testudo marginata a Testudo (graeca)ibera je vhodnost dost sporná, pro Geochelone (Chelonoidis) denticulata to netroufám posuzovat.
Skutečnost, že to želvám chutná, je lehce irelevantní - je pochopitelné, že nutričně bohatá (ať už na proteiny nebo na jednoduché sacharidy) potrava je v poušti velmi vzácná a když se k ní třeba jednou za rok želva dostane (najde mršinu, nebo nějaké opadávající plody), tak se toho kouká nabaštit, protože se k nim nejspíš zas tak rok nedostane. Naproti tomu v lidské péči, kdy je potravy spíš nadbytek, trpí díky tomuto vybavení instinkty v podstatě civilizačními chorobami.
Jak jsem byl již několikrát uváděl, dlouhodobý nadbytek bílkovin poškozuje ledviny, nadbytek sacharidů může vést k průjmům, ať už přímo, nebo nepřímo (podporuje to přemnožení parazitických a potenciálně parazitických jednobuněčných organizmů – prvoků ve střevě).
Ještě takovou perličku na závěr - Geochelone (Centrochelys) sulcata a Geochelone (Stygmochelys) pardalis podle pozorování v přírodě s oblibou požírají kostní trus hyen, snad hlavně bílý podíl. Hyeny mají extrémně účinné trávení, v takovém materiálu jde převážně o vápenaté sole.

skoro bych doporučil založení nového vlákna čistě kvůli přehlednosti

jenže lidi to budou stejně vyhledávat přez vyhledavač, který jim ukáže v kterém vlákně to je, takže to zas tak nepřehledné není

ale co, je to Tvoje vlákno...pokud to v něm vadí, bude lepší to přesunout jinam

Nevadí mi to, jen mi připadá, že lidé vyhledávač téměř nepoužívají a koukají jen na vlákna hned "pod povrchem" tedy na první, (možná i druhé) stránce.
Pro ty chytřejší (co vyhledavač umí používat a dělají to), je to opravdu zbytečné rozdělovat.

že lidé vyhledávač téměř nepoužívají a koukají jen na vlákna hned "pod povrchem"

to je pravda, ale zase to jsou většinou lidé, kteří netrpí přílišným přemýšlením a v náhlém záchvatu čehosi si pořídili chama nebo gutku (případně eublíka, vousatici). Popřípadě vlastně ani nevědí, co chtějí . Ti si obvykle (naštěstí !!!) nepořizují drápkaté opičky Přecejen chovatelé opic jsou většinou už vysoký level, který obvykle splňuje to

Pro ty chytřejší (co vyhledavač umí používat a dělají to),

Měl jsem na mysli pomluvy o krmivu a nekorektní kritiku. Nezlobte se na mě, ale to krmivo je opravdu po dlouhé období testováno u mnoho druhů želv a kdyby ty želvy na to umíraly nebo měly špatný zdravotní stav, nedělalo by to jedno z nejoblíbenějších krmiv v USA (teď mám na mysli právě Tortoise Diet). Pokud vezmu v potaz různá krmiva třeba v zimě, mnoho lídí se bude divit jak to s tím vápníkem, fosforem, vlákninou a bílkovinami je. Samozdřejmě, že některé zdroje mám z internentu a mohou být liché. Například zelenina všeobecně. Pokud se budu soustředit na vápník a fosfor, jediná zelenina, která má poměr vápník : fosfor 3:1 je rukola. Poté je v závěsu obyčejné zelí (2,3:1) a pak už to jde hodně z kopce. Pekingské zelí je na tom ještě hodně dobře (4:3) a zbytek zeleniny až na nějaké výjimky má poměr vápník : fosfor totálně v neprospěch vápníku. Vlákniny má zelenina také v průměru 12 %. Ted zmíním seno. Tam je obsah vlákniny 20 - 35 %. Záleží na období sklizně, jaké druhy trav jsou zastoupeny atd. Bílkoviny 8 - 18 %, vápník : fosfor se pohybuje od 1:1 až po 5:1. Vše je závislé na výše zmíněných podmínkách. Firma Mazuri z USA má i ve svém prezentačním videu zmínku, že tyto granule je možné použít jako jedinou stravu (na www.tortoiseforum.org píše chovatel, který toto krmivo podává jako jedinou stravu a má velké chvatelské úspěchy). A zdůvodnění bylo, že pokud uděláte sumář toho, kolik čeho želvám nabízíte, zjistíte pomocí dlouhého pátrání a trojčlenkou, že toto krmivo se hodně blíží hodnotám tohoto sumáře. Samozřejmě je pravda, pokud někdo v létě krmi pouze plevelem a nic jiného, že má větší obsah vlákniny a menší obsah bílkovin. Ale teď zase kde brát vitamíny. Buď nějaké doplňky nebo přidávat např. jednou za 2 dny granule. Jak už jsem jednou psal. Nejsem zastánce granulí jako jediného krmiva z krmné dávky, ale svůj účel mají a je vhodné je přidávat. Kolik a jak si musí chovatel odzkoušet, nebo si pročíst zahraniční fóra a weby.

Želvy rodu Terrapenne jsou opravdu odlišné. V prezentaci bylo zmíněno jaké druhy želv chovatel chová a jaké krmivo používá. Jestli toto krmivo používá i pro tento rod a v jakém množství nevím.

K těm sulcatám na obrázků mé prezentace. Ano jedna tam byla lehce hrmabatá. Ostatní vypadaly na můj vkus solidně. Chovatel z té farmy dělal pokusy a zjistil, že na pyramiding má největší vliv prostřední a né bílkoviny. Jasně, že strava má vliv na všechno, ale v tomto má vliv opravdu nepatrný. Pro zájemce možno přečíst článek na www.ivorytortoise.com. Opravdu zajímavé.

Jinak mluvit pořát o odpadu je rovněž liché. Mazuri z USA má své zemědělství a většina surovin je z jejich vlastní produkce. Před vstupem do výroby jsou všechny suroviny analyzovány na různé bakterie, plísně a kvalitu. To že z jednoho druhu suroviny využije od kořene až po květ je snad v pořádku. Neslyšel jste, že nejvíce vitamínů v pomeranči má slupka?

Ještě jedna zelenina má vhodný poměr vápníku a fosforu, totiž listová čekanka - endivie - Cichorium endivia.
Pravda je, že významná část zeleniny má všechny dané parametr horší, ale proč výrobce, který má k dispozici jak vhodné suroviny, tak informace, které se dají snadno dohledat, nepřipraví něco vhodnějšího. Jako odpověď mě napadá snad jedině, že buďto by to úplně vhodné želvám prostě "nešmakovalo", nebo je to něco jako hamburger, tedy rychle podat, sežrat, ztloustnout atd. Asi by bylo možné vyrábět granule tak, aby sledovaly skutečné dietetické potřeby, ale pak by muselo být k dispizici víc typů pro různé druhy a různá stadia vývoje a zřejmě by to přestalo být ekonomicky únosné. Takže se zvolila "minimalistická varianta" - aspoň něco tam dát, pak se řekne, že se to adjustovalo na carbonárky.
O odpadu se mluví z toho důvodu, že uvedené složky v řadě výrob skutečně jako odpad zbývají.
Ono, kdyby součást složení bylo tak 20 - 30 % namletého (nadrceného) sena nebo slámy, vycházelo by to o dost lépe a bylo by to i opravdu použitelné jako samostatné krmení.
O tom, že použití řady jiných granulí nebo třeba hlávkového salátu nadělá dlouhodobě větší potíže se nikdo moc nehádá, jen mi to matně připomíná argumentaci, že s jistou nadsázkou řečeno: "Bostonský Škrtič" zabil míň lidí, než "Jack Rozparovač" a nechával mrtvoly v úhlednějším stavu, ale oba přitom byli zatraceně nebezpeční serioví vrahouni.
Ono, říct, že něco druhého je ještě horší není synonymum pro to, že dotyčné první je dobré...

Dobrá, zapomněl jsem na čekanku

Uvedl jsem příklad, že chovatel má velké úspěchy a podává jen granule. Želvy jsou v perfektním stavu. To krmivo je pro ně vhodné. Ale já takový drastický způsob nedoporučuji. Želva není domestikovaná jako pes.

Vypadá to, že podle Vás by bylo nejlepší slisovat plevele. Ale bohužel, rostliny pěstované nebo volně rostoucí zde v ČR, nemají stejné nutriční hodnoty jako rostliny z jiných koutů planety. Proto pak bude něco želvám zase chybět. Proto říkám buď vitaminové, minerální a další doplňky, nebo třeba nějaké granule.

O tom vyrábět pro každý druh nebo rod želvy jiné granule s jinými nutričnímy výsledky by bylo opravdu neekonomické a nevím jak by to zákazníci, tedy chovatelé želv, přijali, aby pro každý pár či skupinu kupovali jiné krmení. Toto si v poslední době dovolil snad jediný výrobce krmiv a to krmiv pro psy. Pro každé plemeno speciální granule

Já jsem pochopil, že Vy žádné granulované krmivo nepoužíváte. Nebo se pletu? Mohl byste mi prosím popsat jak a kdy a co krmíte a jaké druhy želv? Myslím pokud chováte Testuda, pardálky, uhlířky, sulcaty a tyto v čechcách relativně hojněji chované. Nemyslím teď želvy, kde je pár kusů v republice a doteď se neví co přesně je nejlepěí a co není. Díky

No, pane kolego, ono se vcelku už i ví, co je nejlepší dokonce i pro ty druhy chované v pár kusech. Kromě evropské "klasiky", co teď spí, mám množící se skupinu Indotestudo elongata, těm by tyhle granule dokonce nouzově mohly i vyhovovat, mají obdobné nároky jako carbonárky, ovšem nešmakují jim. O Rhinoclemmys pulcherrima manni jsem se pokusně přesvědčil, že krmení granulemi vede k neplodnosti, naštěstí jen dočasné. Co se sulcát a pardálek týká, mám vcelku zajímavé reference od veterinářů - tyhle druhy jsou natolik běžně k dostání, že představují pro specializované veterináře už významnou část klientely. Pravdou bohužel je, že granule všdr na tom mají jen díl viny, největší díl mají duté lebezně majitelů těch želv.
Bohužel, jde tu o takovou maličkost, totiž o dlouhodobou použitelnost. Želva není králík, výsledky za 5 - 7 let nejsou dostatečně relevantní. Proto je docela dobré pročíst zprávy a články od A. C. Highfielda, ten udělal v oboru asi nejvíc práce okolo diet i uspořádání prostředí.
Jak jsem říkal, bylo by pravděpodobně neekonomické dělat granule pro každý druh, ale možná když už, tak pro druhy s opravdu náročnými požadavky by se další jeden nebo dva další typy granulí uplatnily (nejsem ekonom, netuším, jestli zaplatily).

Ano naprosto souhlasím, že někteří majitelé, kteří si pořizují želvy, vůbec nic o chovu neví a neumějí a nechtějí jim nabídnout kvalitnější Tito lidé si neuvědomují právě tu dlouhověkost.

Jinak naše firma zásobuje cca 1000 veterinářů v ČR a dalších cca 200 na Slovensku, takže víme jak to v této branži chodí. Ale tohle dělá otec. Já dělám chovatelství.

dovolím si ocitovat kousek z http://www.tortoisetrust.org/articles/dietaryfibre .html
(už dříve tu zadaný P60 , který jste zřejmě ještě nečetl)

The challenge of captive diets
Keeping and breeding tortoises in captivity is very popular, and a number of conservation projects also employ the technique of “head starting” captive-bred tortoises for eventual release. Provision of adequate herbivorous tortoise diets can be challenging, requiring the sourcing of a wide range of plant materials (which may suffer seasonal lack of availability) and additional supplements. Many keepers and program managers therefore seek a more convenient way of providing a satisfactory diet for their animals. A number of manufacturers have tried to address this market with pre-packaged pelleted foods. Many of these are described as “complete diets”. Stated analysis of such foods indicates that with few exceptions the crude fibre content is typically substantially less than 20% and in some cases is below 12%. Most manufacturers also label their products to indicate the maximum fibre content, and fail to divulge either the average level or the minimum level, which can prove very misleading. Studies by Hatt, Clauss, et. al. (2005) suggest that if high rates of digestibility in tortoises are to be avoided, the crude fibre content on a DM basis needs to be in the order of 30 to 40%. As we noted in the example of grinding dry vegetable matter, the crude fibre content remains the same, but digestibility varies enormously according to the size of the resulting particles and also according to how much damage has been done to the protective cuticle surrounding the plant cells. For ease of extrusion, commercial manufacturers typically utilise fine particles and softer grade fibres. Donoghue and Langenberg (op. cit.) also point out that processes used in extrusion and pelleting involve high temperatures that partially destroy labile vitamins. Such processes typically also degrade the protective integrity of the plant cells by damaging the waxy cuticle. It has already been noted (above) that the more a whole plant part is chopped, ground, degraded or processed the greater the number of cells that will be immediately exposed to immediate microbial attack. There is, therefore, a major difference in derived energy between a tortoise consuming nearly-whole plant parts and a tortoise consuming highly processed plant parts with very much more surface area available to the gut microflora.

If highly fermentable sugars and starches are added to a mix already inadequate in particle size, the digestion will accelerate rapidly. Unfortunately, many pelleted foods are extremely poor performers in this regard as they typically include a high proportion of starch-rich food industry by-products such as corn (maize) meal, soya derivatives, oats and other grain-based ingredients. Typically comprised of finely chopped short fibres, they are rapidly assimilated and are associated with promoting extremely high growth rates, unless intake is very strictly rationed, either by quantity or feeding frequency. When combined with inadequate calcium or vitamin D3 availability this is a particularly dangerous situation, and consistently, animals reared on such regimes have a very high incidence of bone developmental disorders. A secondary effect of providing excessively digestible diets is an increase in generated blood urea, that it turn places considerable demands upon the renal system. One consequence is high rates of kidney disease and gout in tortoises maintained on such diets (Highfield, 1987, MacArthur, et. al., 2004).

Pěkný článek. Teď pár vět o negranulích.
Zajímalo by mě jak je možné se v zimním období vyšplhat na obsah vlákniny 30 - 40 %. Ono i v létě by to mohl být problém. Ta hodnota je opravdu vysoká. Jak jsem psal, to jde jedině krmením plevelů a ještě určitě ne všemi druhy.

Já se tu s nikým nebudu hádat a nebudu mu něco nutit. Každý si to udělá jak uzná za vhodné. Pokud někdo dává granule, tak může vyzkoušet i tyto, pokud někdo nedává ať nezkouší žádné. Jen jsou opravdu po dlouhé období vyzkošeny s pozitivními výsledky, tak nemůžou být nevhodné a nemůžou zvířatům škodit. Ba naopak.

Ještě k těm uprchlíkům. Pokud vezmu želvu nádhernou a její příbuzné co v ČR lidé vypouští a nebo utíkají, ty se tu mají dobře, protože je zde dostupná potrava relativně podobná jako v Severní Americe, kde tyto želvy žijí. Jediný problém je, že se zde nerozmnožují. Tedy alespoň prozatím. U želv rodu Testudo, které rovněž občas utečou si nejsem jist zda by tu přežili dlouhodobě (pokud pominu zimu). Moji příbuzní našli 2 želvy. Jednu horsfieldii a druhou hermani. Každou v jiný rok. Jadna byla OK, ale druhá byla po zdravotní stránce na tom hůř. Teď jen jestli to je původním majitelem, nebo třeba klimatem, nebo stravou, nebo parazity atd. Příčin může být více. Nedovedu na tuto otázku odpovědět.

Podle mě to krmením nebude ani náhodou. Jsem si jistá, že je to klimatem. Teď se pár posledních let konečně prosazuje trend chovat evropské suchozemky venku ve výběhu s boudou a na zimu je přendat to vyhovujícího zimoviště. Každý chovatel praktikující takovýto přístup ví, že to má svá úskalí. Želvy se musí přendat do sklepa v určitou chvíli. Ne moc brzo, protože želva, která ještě úplně nezabrala se neskutečně vysiluje. Taky ne moc pozdě.. tam je důsledek jasný.. Jsou případy, kdy se i v našich podmínkách želva zahrabe do takového prostředí, že se na jaře probudí v plné síle, ale je to spíš o štěstí a provozovat se to takto nedá.
Ze své severomoravské zkušenosti mohu říct, že je to na některých místech v čr spíše o hubu. Mělník, okolí Prahy, jižní Morava.. tam je to ok. U nás jsem to praktikovala tři sezony a stavěly se boudo-skleníky.. Letošní sezona je celkem dobrá, protože je sucho, mrazy zatím neuhodily. Želvy mi zazimovaly úplně přirozeně, mají tukové zásoby, v zimovišti se nebudí. Ne každou sezonu to takto vyjde a nejhorší jsou vlhka a dlouhodobé deště.
Výskyt želv jsem pozorovala na území bývalé "jugošky" a v těch vysloveně vypralých oblastech je nenajdete. Objevují se na místech s dostatkem potravy. Já tam našla doslova čekankové a svlačcové louky. Do toho sem tam jestřábník. "Naše" pampeliška překvapivě chyběla. No prostě.. stravou to nebude. Fakt u nás na ně není klima.

Jsem si jistá, že je to klimatem...

Jj, jsem téhož názoru. Přecejen tady jsou dlouhé, vlhké a studené zimy, které těmhle zvířatům zrovna moc nevyhovujou. Ale potravou to nebude. Ono to je zřejmě nevíc o tom, zda se zvířeti podaří najít vyhovující zimoviště + je zrovna štěstí na sezónu. Pokud jaro a léto proprší, tak to asi taky nebude košer.. Ale znám pár případů, kdy lidem utekly hermanky nebo gréky a našly se třeba i po 2-3 letech a ve velice dobré výživové kondici. A to i v klimaticky celkem drsných krajích, jako je Jablonecko. Takže pokud přežily klima, malnutricí rozhodně netrpěly.

Taky znám takové příkaldy, ale trochu se bojím je publikovat, aby to někdo nebral jako návod na chov . Taky znám příady, kdy v zimovišti klesla teplota na pár dnů pod nulu a byl konec. Chce to opatrnost. To celkem přirozené prostředí ve výběhu je pro želvy super, když se sezona vydaří a chovatel se stará jak má. Evropskou želvu dokáže utýrat i terárko, i příliš tvrdé podmínky venku.Však proto u nás nežijí volně v přírodě.

Vypadá to, že podle Vás by bylo nejlepší slisovat plevele. Ale bohužel, rostliny pěstované nebo volně rostoucí zde v ČR, nemají stejné nutriční hodnoty jako rostliny z jiných koutů planety. Proto pak bude něco želvám zase chybět. Proto říkám buď vitaminové, minerální a další doplňky, nebo třeba nějaké granule

zas tak striktně bych to neviděla- 1.pokud zvíře není potravní specialista požírající pouze jeden určitý druh potravy, tak v krmení krmivem "z jiných koutů planety" problém nebývá. Ono často ani u těch potravních specialistů, pokud člověk vychytá vyhovující náhradní krmení. 2.zvířata uteklá a po nějaké době nalezená, živící se tím co si najdou bývají často v podstatně lepší kondici, než zvířata, co zůstala v ubikacích (byť třeba v dobrých výbězích) a nikdo jim vitamínama určitě nesuploval. 3.zvířata zavlečená- obvykle až na specifické vyjímky (místa, kde druh sice může dlouhodobě přežívat a reprodukovat se, ale je to už na hranici jeho možnosti přežívat a množit se) také nebývají nijak poznamenaná tím, že konzumují jinou potravu, než roste nebo žije v jejich domovině.

Já teda pokud plazáky krmím čerstvýma plevelema, tak žádné minerální ani vitamínové prostředky nepřidávám (krom volně přístupného zdroje vápníku) a na kondici ani vitalitu potomstva to nemá žádný vliv.

tak jsem konečně našel ve svých starých poznámkách info o výrobcích granclí - cituji:
Tři z pěti významných společností ve Spojených státech vyrábějících krmivo pro domácí zvířata jsou dceřinými firmami velkých mezinárodních společností, jako jsou: Nestlé (Alpo, Fancy Feast, Friskies, Mighty Dog, a produkty Ralston Purina jako Dog Chow, ProPlan a Purina One), Heinz (9 Lives, Amore, Gravy Train, Kibbles-n-Bits, Nature's Recipe), Colgate-Palmolive (Hill's Science Diet Pet Food). K dalším předním společnostem patří Procter & Gamble (Eukanuba a Iams), Mars (Kal Kan, Mealtime, Pedigree, Sheba, Waltham's) a Nutro. Z podnikatelského hlediska skutečnost, že mezinárodní společnosti vlastní firmy vyrábějící krmivo pro zvířata, představuje ideální vztah. Mezinárodní společnosti mají lepší možnosti nákupu ve velkém; ty, které se zabývají výrobou potravin pro člověka, tak mají vlastní trh pro kapitalizaci svých odpadních produktů, a oddělení krmiv pro domácí zvířata tak mají spolehlivější kapitálovou bázi a v mnoha případech i vhodný zdroj ingrediencí.konec citace čerpáno z 1170.htm )
to jen aby si pán nemyslel, že jde jen o můj výmysl

Vzhledem k novějšímu vláknu jsem se rozhodl se podívat na nějaká starší a zpětně vstřebat nějaké informace o granulích pro želvy. Do očí mě praštil Váš poslední příspěvek a jelikož jsem huba nevymáchaná, tak mi to nedá a budu reagovat. Asi půjdu pod deku, ale prostě mi to nedá...

S příspěvkem z www.api4animals.org si dovoluji hluboce nesouhlasit. Ano, pro velké nadnárodní společnosti je výroba krmiv pro zvířata jistě lukrativní jako další zdroj navýšení tučných bankovních kont. Tady nám zbylo pár tun pšenice, pár tun (shnilých) brambor. Přidejme tedy konzervanty, nějaké ty náhražky (ovoňme ty škroby masem) a vůbec odpad, který je zrovna po ruce, a nakrmme zvířátka. Produkty těchto koncernů jsou sotva zdravé a výživově kvalitní pro lidi. A stejně tak je to s krmivy pro zvířata. Výsledkem jsou silně chemicky ošetřená krmiva nabytá rychlými cukry a vůbec veškerým odpadem, který sotva zvíře vyživí odpovídajícím způsobem. Stačí se podívat na složení takových krmiv a jak neprůhledně jsou tato složení zákazníkovi prezentována. Výroba takových krmiv je jistě efektivní (vzhledem ke složení aby taky ne). Nebudí to však moji důvěru jako spotřebitele. Vsadím se, že výše uvedený článek je typický článek "na zakázku." Osobně jsem si jistý, že taková krmiva se nemohou rovnat kvalitě krmiv společností, které jsou zaměřeny výhradně na výrobu krmiv, investují tak peníze a úsilí do vývoje vhodných výrobních postupů a receptur a snaží se stále zlepšovat a dodávat na trh krmiva, která jsou vyráběna za účelem poskytnout vhodnou výživu pro zvířata. Takové firmy si pečlivě vybírají své dodavatele a nakupují suroviny výhradně pro výrobu krmiv (takže si dokáží efektivně nastavit potřebné dodavatelské procesy, zajistit prověřené kvalitní suroviny potřebné pro výrobu, nasmlouvat výhodné ceny vhodných surovin, které potřebují). Když si vezmu rozdílnost výrobních procesů a potřeby surovin mezi výrobou potravin a krmiv, tak pro mě argument uvedený v článku nemá prakticky žádnou hodnotu. Jakou důvěru ve mě má vzbudit moloch, který mi nabízí hajzlpapír, bonbóny, zubní pastu a krmivo zároveň? Jde o produkty, kterými přetékají regály supermarketů a které se většinou prodávají široké spotřební mase v tak oblíbených akcích za velmi nízké ceny. Bohatě mi stačí se podívat na to, co jsou ta krmiva zač. Ať si kapitalizují co chtějí a jak chtějí. Jsem člověk, který má rád kvalitu, tudíž jsem zákazníkem takových firem, které nabízejí průhledné a vhodné produkty. Jak tu tak koukám na našeho psa, tak i přes pokročilejší věk jako pšenicožrout moc nevypadá. Jenom tak k zamyšlení.

Jenom vyjadřuji svůj pohled na věc. V téhle problematice momentálně nemám žádný osobní zájem, nebudu nikoho jmenovat a nezastupuji žádnou zainteresovanou stranu.

Tak četl jsem zde více diskusí ohledně granulí pro želvy, kde hlavně pan Petr60želv kritizuje želví granule, ale ani po dotazu na to čím sám krmí v zimě své želvy neodpověděl. Znám min 3 top chovatele such. želv, kteří krmí v zimě růzdnými druhy granulí a odchovávají i méně běžné druhy želv a sami granule doporučují. Jejich názoru veřím více, než zaujatým dokola se opakůjícím řečem pár lidí zde, kteří někdy ani želvy nechovají a jen remcaj a opakují co se někde dočetly na netu...To jen pro ostatní třeba začínající chovatele želv aby nevěřili všemu co se kde napíše a zeptali se raději na zkušenosti chovatelů osobně.

Můžete být konkrétní - kteří chovatelé a které druhy ? (u chovatelů stačí iniciály)
Jinak Petr vše (na rozdíl od vás) zdůvodnil a to na základě složení granulí - a krmení želv v zimě
tu bylo probíráno snad 1000 x.
Tudíž z vašeho příspěvku čiší zatím jen jakési kverulanství za každou cenu, tož buďte konkrétní
jinak blbě "remcáte" jen vy.
PS. Jaké prodáváte ?

Z.P. ,T.S. ,M.T. Jestli vám to pomůže. Z méně běžných druhů množí např. : elegansky, radiáty, spenglerky, tornierky, pyxisky .... Divil by jste se kolik taková želva i ve vyprahlé pustině sežere bílkovin v podobě mršin, brouků, výkalů jiných zvířat atd. Takže rozhodně nežerou jen seno a trávu. Takže Petr krmí jen čínským zelím? nevim neodpověděl. Nebo při počtu třeba třiceti želv jim denně kupuje na kila rukolu, nebo čekanku? Granule neprodávám žádné , ale mohu doporučit

Tak já myslím, že každej chovatel co má alespoň nějaké povědomí o lidech v naší malé zemičce se na 100% Petra zastane. Za mě dávám, že může rádoby TOP chovatele dosti věcí učit. Zkušenosti a cit v rámci želv jako on má fakt málo lidí v rámci Evropy. Ale tady jsme asi u toho, že TOP chovatel v podstatě nikdy nikomu nedoporučí granule na úkor přirozené potravy už z důvodu, že většina želv má odvařený játra kvůli chemii a v podstatě toto granule v základu podporují. K tomuto lze dělat ale závěry až po 20-30ti letech. Granule použije semtam každej a druhy co jste uvedl nejsou zas tak neběžné, aby se nedaly sehnat chovný skupiny ze zahraničí a okamžitě se rozmnožili, ty odchovy jsou u uvedeného relativně běžné z mého pohledu.

Doporučil bych přečíst:
euzelva.cz
nebo:
klapavky.webnode.cz
(recept na krmení je odvozenej od Veleňských, to je špička v rámci světa, taky bez granulí a chemie)

Lidi by k tomu měly přistupovat tímto způsobem. Zkoušet, zkoumat, sdílet zkušenosti a předvídat co a jak.

TOP chovatel v podstatě nikdy nikomu nedoporučí granule na úkor přirozené potravy

Ale to já přeci netvrdím. V zimě jim ale těžko někdo dopřeje jejich přirozenou potravu. Jde mi o to čím krmit když již venku nic neroste. Nechci se tu s vámi dohadovat , jen jsem napsal svou zkušenost když jsem se ptal jiných zkušených chovatelů u nás, čím krmí v zimním období.

Tak takto to je OK. Jinak ohledně rychlodobého vlivu granulí tak pokud budeme TSE považovat za nesmrtelnou tak po půlce litrovýho NO NAME krmení od nový značky na trhu přes známou mi jedna do měsíce chcípla, druhou jsem z toho taktak vysekal a další 2 měly pozorovatelný problémy. Bylo to cca 3 roky zpátky a TSE již nemám, ale v podstatě to je něco, co se zde píše celé vlákno... Pokud nejsou správně dodržovány normy na lidský žrádlo, který způsobuje "civilizační choroby", není reálné ty normy dodržovat u výrobců jídla pro zvířata... V podstatě vývoj je na začátku, zpětná vazba je nulová v rámci toho, co by bylo třeba a jelikož hraje roli cena, podřídí se tomu složení i kvalita - to je základ dnešní společnosti. Produkt musí být prodejný, ne kvalitní.

Z.P. ,T.S. ,M.T. Jestli vám to pomůže

pomohlo
Ale nic to nemění na nevhodném složení granclí o kterých tu byla řeč. Jinak nikdo to nedává jako "hlavní", ale jen dopňkové a občas. Navíc "cena" je příznivá pouze pro prodejce.
a např. ZP krmí Reptilixky jen pár let. O opravdovém vlivu u tak dlouhověkých zvířat se proto budou moci pobavit spíš naši potomci, než my.
Obrovský nárůst "civilizašních" nemocí např. u psů je mj. způsoben právě nepřirozeným gran. krmením.
Takže za sebe mohu svým želvám slíbit, že za mého života budou o grancle ochuzeny.(pak už to halt neovlivním )
Grancle jsou jen kalkul s lidskou leností a pohodlností.
spenglerky
do toho všeho nepasujou

Samo že spenglerky baští jen hmyz. Napsal jsem je jen při výčtu želv které odchovávají. Pro me to tedy jsou né běžně odchovávané druhy. Až je odchovám několikrát po sobě pak budou běžné ...

"civilizašních"
oprava překlepu "civilizačních"

Já se tedy bez granulí u suchozemských želv docela dobře obejdu, u sulcat, giganteí, radiat a pardalisek nevidím problém přes zimu krmit z větší části kvalitním senem. Trošku problematičtější je to u jiných druhů, které samotnému senu zrovna tolik neholdují (elongata, forsteni, tornieri, elegans, marginata, hermanni, graeca, horsfieldi...), u posledních čtyř druhů je situace zjednodušena zimováním, pokud ale není z nějakého důvodu možné, tak postupuji tak, že základní směs té "vhodnější" zeleniny (čína, endivie) + pro barvu a nějaké elementy na hrubo strouhané mrkve ochuzuji (protože jde opravdu svým způsobem o naředění a určité ochuzení) na jemno nadrceným nebo nakrájeným senem (dá se říct, že čím jemněji, tím lépe se se směsí "spojí" a pro vybíravější želvy je znesnadněno vybírat si ty "chutnější a bohatší" kousky potravy ze směsi. Pro forstenky a občas i pro jiné druhy z té vybíravější "party" přimíchávám i další "méně vhodné" druhy zeleniny a případně i ovoce. V zimě samozřejmě navíc směs obohacuji minerálně vitaminovým prostředkem a želvy mají víceméně po celou dobu možnost okusovat sepiovou kost.

Přes vegetační sezónu pak tvoří naprostou většinu potravy pro skromnější druhy luční směs trav a plevelů. U té první čtveřice opět není problém zkrmovat víceméně jen trávu, pro evropské suchozemky a horsfieldky je největší podíl stravy založen na listech plevelů, u zbytku přidávám do směsi k listům plevelů i nějaký podíl výše zmíněných druhů zeleniny, případně poskrovnu ovoce. Směsi se poněkud liši podle druhu poměrem listů plevelu ku zelenině, ale vždy je tam plevelů minimálně poloviční podíl.

Netvrdím, že je to absolutně správně, ale zdá se, že to vcelku dobře funguje a případné problémy v chovu souvisí v naprosté většině s jinými záležitostmi než se stravou.

Doposud jsem to dělal přesně tak jak píše Ondra. Nyní dávám dvakrát týdně granule. jednou Reptilix a jednou Zoo Med Natural Grassland Tortoise Food.

Tak jako doplněk snad ano, ale mám pocit, že při častějším krmení se jim pak nechce žrát normální krmení. Mě tedy nepřipadá, že by v granulích bylo něco světoborného, co by chybělo v těch "mých" směsích, snad v zimě mají nějaké opodstatnění. Nicméně mi to přijde minimálně méně ekonomická varianta. Ty granule krmíš v ty určené dny (2 x týdně) samotné nebo je přidáváš k jiné stravě? A pro jaké všechny druhy?

Dávám je samotné, kdyby měly vedle čínu nebo trávu, tak by se na ně vybodly. Dávám je karbonárkám, sulkátám, pardálkám a dentikulátám. Zezačátku jsem je míchal s pampeliškama nyní je baští suché a samotné. V létě nedávám granule žádné, není důvod. Krmím jen tím co nasbírám na louce.

Zoo Med Natural Grassland Tortoise Food
Máte někde jejich složení ?

Garantovaná analýza:
Protein min. 9,0 %
Tuk min. 2,0 %
Vláknina max. 26,0 %
Vlhkost max. 13,0 %
Popel max. 10,0 %
Kalcium 1,3 %
Fosfor 0,4 %
Sodík 0,3 %

Dost proteinu, ne? Pro carbonárky a snad denticulaty jo, ale jinak bych to asi nedával...

Já bych zase řekl že 9% není moc.

Já bych zase řekl že 9% není moc.

Tak je to samozřejmě 10 x lepší než čistý maso, ale zas cca 8 x víc než v luční směsi. Pro "trávožroutky" mi to přijde přehnaný.

Ale ani v přírodě nežerou 100% je trávu. Jak už jsem psal, občas sezobnou nějakýho šneka, žížalu, trus a když natrefí na mršinu tak jí ohlodají až na kost.

to je sice pravda, ale tu mršinu atd najdou fakt jenom občas, ono (krom trusu větších býložravců, kterého bývá dostatek, ale zas je to rostllinný matroš) se tohoto v jejich biotopech zase tolik nepovaluje. Minimálně proto, že to stačí velmi brzy "uklidit" nějaký jiný mrchožrout, larvy hmyzu atd. Co se týče těch bezoušů, tak ti se zase vyskytují pouze sezónně v určitých částech roku (mluvím o výše zmíněných želvách ze suchých oblastí). Takže ano, občas se k nějaké té živočišné složce potravy dostanou, ale zdaleka ne tak často a pravidelně, jako ji dostávají, pokud dostávají pravidelně grancle, které ji obsahují.

No možná bychom se divili kolik toho zdlábnou. Napadlo by vás třeba, že helodermy v přírodě požírají hmyz ?

Pokud se k tomu ty želvy dostanou, tak se nadlábnou, pochopitelně. Ale když si zajedeš prohlédnout jejich biotopy v různých částech roku, tak zjistíš, co a jak moc je pro ně kdy dostupné. Ta živočišná potrava po většinu roku naprosto minimálně.

proč by Heluchy neměly v přírodě požírat hmyz? Heluchy sežerou prakticky všechno, co zvládnou ulovit a sežrat. A je jedno, jestli to je větší hmyz, hlodavci, ptáci a jejich hnízda, jiní plazi a jejich vejce atd. Když to chytí a udolají, tak to sežerou.

jj, už jsem to složení taky našel, vypadá to lépe než Ma..ri, alespoň Ca /P je OK
ale taky se bez nich s chutí obejdu...

Ano, netvrdím že se bez granulí nedá obejít. Jen už mne štvalo jak se tu granule tak vehementně zatracují, že při pročítání příspěvků lze snadno nabýt dojmu, že granule rovná se ubližování zvířatům, lenost chovatele, nedejbože okamžitá smrt zvířete a někdy i majitele který si při manipulaci s nimi nevzal rukavice

lze snadno nabýt dojmu, že granule rovná se ubližování zvířatům, lenost chovatele,

nj, ale ono to tak je
raději bych jim ty dva dny dal dietu, než grancle

No tobě se to radí. Koukal jsem, že chováš jen hermanky, které zimují. Takže krmení v zimě ani řešit nemusíš....

No, už jsem to tu nahoře napsal, u mě se to u jedný značky rovnalo granule = exitus. Jelikož toto čtou i lidi málo zasvěcení mezi něž se rovněž počítám, bylo by dobré to takto dále brát, maximálně vyjmenovat značky, které jsou běžně vpohodě. V podstatě přímé složení jedné granule je good ve vyšší škole, ale pokud se tu začnou doporučovat granule tak to dopadne tak, že lidi si koupí NO NAME kvůli prachům a pak si tím odvaří zvířata. Vedlejším produktem bude samozřejmě krmení daných firem prachama a podpora těchto zhovadilostí. Samozřejmě dávat grancle semtam když na to zrovna není moc času je běžné všude, ale vždy bych to považoval za nutné zlo. Nikdo neudělal pořádné průzkumy co co způsobuje, v podstatě jsou játra u želv problém a rvát do nich bez rozmyslu chemii se z dlouhodobého hlediska opravdu rovná exitusu, alespoň za mě.

Tak jsem přečetl to složení zmiňovaných granulí a je to jako snad ve všech těchto případech - minimální deklarovaný podíl tuku a bílkovin, který je blízko horní hranice nikoli vhodnosti, ale únosnosti. Vhodné pro carbonárky nebo dentikuláty, pro ostatní možná jako doplněk k senu, pro sulkáty, pardálky, chilensisky nebo pouštní druhy nevhodné naprosto. Co se zimního krmení týká, už to zmínil Krokodýl, ale opakování je matkou moudrosti - pro mláďata absolutní špička je endivie - listová čekanka, v nouzi nejvyšší možná římský salát, jiné saláty (a to zvlášť ledový nebo hlávkový) raději nebrat. Pro větší zvířata čínské (pekingské) zelí (co "nejsušší" a co nejzelenější) a kadeřávek, vše samozřejmě s přídavkem nadrobno nastříhaného sena.
Howgh, domluvil jsem.